Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
V jedné z místních diskuzí jsem tvrdil, že s kvalitou Fedory to jde s kopce. No bylo mi řečeno, že se pletu a ať zkusím Fedoru ve verzi 10. A tak jsem slíbil že tak učiním. Jak to dopadlo je celkem jasné, už z nadpisu.
První jsem to vyzkoušel u sebe na PC ve VB. Jsem zvyklí používat netinstall. Nemám rád když stahuju zbytečnosti. Takže jsem stáhl netinstall. Základní část instalace proběhla celekm OK. Ale to co následovalo potom, jsem ještě nezažil. V druhé fázi instalace, kde se nastavují základní věci (čas, uzivatel, root heslo? ..) jsem byl nemile překvapen. První věc byla to, že i když člověk vybral české rozložení, tak klávesnice byla stále anglická. To bych ještě přežil. Další vě bylo to, že se mi to nedalo možnost určit časové pásmo, v podstatě sem mohl jen přepsat čas. Ani UTC jsem nemohl nastavit
. Ok to ještě je v pohodě.
Potom přišlo na řadu nastavení uživatele. tam šlo jen nastavit jmeno, nick a heslo. Potom jsem ještě odeslal nějaké info. Pak najela přihlašovací obratzovka. Šlo tam vybrat i rozložení klávesnice. Opět to bylo k ničemu. Ale co mě dorazilo nejvíc bylo to, že se mě to nezeptalo na root heslo. Ok v ubuntu se to tuším taky neptalo. Tak si říkám asi i fedora má sudo. Jo sudo má, ale nefunguje, jelikož nejsem v sudoers. Takže sem po instalaci dostal systém, kde nemůžu nic. Říkám si, třeba problém VM? možná netinstall ještě není ok? Takže další pokus byl s DVD a přímo na noťas.
Zde už jsem mohl nastavit i časové pásmo, UTC. Nastavení klávesnice stále nemá vliv. Dokonce i heslo pro roota. Rozdelení disku taky prošlo. Skončilo to až při snaze instalovat. Prostě to vyhodilo chybu že yum spadl, a že se jedná asi o BUG. A systém šel do kytek. Žádná šance to zkusit nějak opravit. Prostě má člověk smůlu.
Jedné osobě sem slíbil, že napíšu bug report, což mám v plánu, ale bude toho asi hodně. Takže si na to nechám celej týden
, ale zatím sem ani né v polovině
Tiskni
Sdílej:
Já jsem desítku zkoušel (pravda, nezkoušel jsem žádnou předchozí, prý byly ještě mnohem horší) a šokovalo, jaký je to šmejd. Nejhorší operační systém, co jsem viděl od dob Windows 98. Chybovitý instalátor (zavaděč nainstaloval až asi na pátý pokus), chybovitý desktop (po některých standardních úpravách ani nenaběhne), prasácké závislosti balíčků (s velmi, ale opravdu velmi mírnou nadsázkou – odinstaluj kalkulačku a smaže ti to s sebou z disku kompletní Fedoru), a ten výkon je tak neuvěřitelně megakatastrofální, že něco takového jsem nejen že v životě neviděl, ale ani netušil, že je to vůbec možné. Kolik desítek procent výkonu třeba žerou jenom obyčejné věci jako psaní v emulátoru terminálu nebo přehrání empétrojky,,,
Vůbec, když už třeba zavádějí takové nedodělky jako to PulseAudio (kandidát na nejhorší OSS projekt všech dob) a vnucují je jako neoddělitelnou součást systému (viz výše – odinstaluj, a rozluč se s Fedorou, nebo aspoň s funkční Fedorou), ať to proboha neuvádějí reklamními slogany jako „glitch-free audio“, jako systém, který vyřeší systémy se zvukem (když přesný opak je pravdou – původní bezproblémový zvuk zničí k nepoužitelnosti). Vždyť to jsou větší lháři než Microsoft. Ten když něco nějakým marketingovým sloganem uvádí, má to aspoň nějaký, nepatrný kořen v realitě.
Hele nevím jak vy, já sem zkoušel pa na opensuse 11.0 a kromě toho, že sem se dlouho mordoval s konfigurací(pod kde3:]) a že to jaksi nerozdýchávalo suspend sem byl docela nadšený - i při velké zátěži a neustálém čtení a zapisování na disk to jelo narozdíl od nativní alsy naprosto parádně a 100%.
).
... stejně ale děkuju vývojářům Fedory za jejich práci na OSS projektech (jako je třeba parádní PulseAudiohm, doufám, že je to opravdu ironie, když je tam smajlík ...).
Tak kdyby "mi" to nefungovalo bezchybne, tak mam stejnej postoj jak ty, to musim priznat
. Ale hlavne PA nepisou z kratochvile ale resi dlouhodoby problemy zvuku na linuxu. A i na strojich, kde ted musis po instalaci distra vsude nastavovat primo alsu (coz chapu ze je dost na nastvani), tak PA ocenis az ti bude chodit dobre.
Ale hlavne PA nepisou z kratochvile ale resi dlouhodoby problemy zvuku na linuxuLidé to vidí přesně opačně. Populární označení PA je „řešení, hledající problém“. Prakticky nikdo nechápe, k čemu PulseAudio je, a to ani takové kapacity, jako Aaron Seigo, který to nepochopil ani poté, co mu byla předvedena obsáhlá prezentace se slajdy a podrobnými diagramy. Prostě PA je překomplikované monstrum, které řeší umělé problémy, které nikoho, kromě autorů PA, nezajímají. Navíc je (kromě toho, že problémy ve skutečnosti přidává) řeší způsobem, typickým pro celý linuxový svět: místo toho, abychom opravili příčinu problému, zamaskujeme jej tím, že nad ním vytvoříme další abstraktní vrstvu. Když bude problém i s tou vrstvou, vytvoříme nad ní další. A další... Až se to celé rozsype. Pak to začne celé znovu. PulseAudio jistě není konečné řešení, za pár let dojde i těm, kteří to zatím ještě neví, že je tak hrozné, že je potřeba vytvořit zase něco jiného.
Souhlas.
Podle mě je to o tom, co kdo zná.
Já třeba docela znám Debian a Ubuntu a když se vyskytne nějaký problémek, jsem schopen to řešit. Mám prochozené cestičky, jak se dopracovat k funkčnímu systémy s flashem, kodeky, českým KTorrenem v Gnome atd. Kdyby k tomu sedl zatvrzelý gentooař/fedorák/whatever, tak mu to určitě bude trvat mnohem víc času.
Je to stejné jako když zkušení Windowsáci to umí nainstalovat a používat. Při prvním zaváháním v Linuxu jsou ale ztracení. Třeba já už Windows nainstalovat "neumím", protože Vistu viděl jen párkrát z dálky.
Ono je to totiž taky trochu rukama... :)
, to bude z toho že jsme to psal v tu chvíli kdy mi zrovna padl ten instalátor, byl jsem z toho cela na "měkko"
...a já si říkal, jak je tentokrát update bezproblémový (instaloval jsem asi 10 minut po uvolnění) - ani jedna chyba, dokonce systém najel až do grafiky. Takže tentokrát nasekali chybky při instalaci "na čisto", zajímavé.
Nevím co všichni proti Fedoře máte. Začal jsem ji používat od verze 4, chyby se najdou, takže jsem ji zkoušel nahradit jinými distribucemi (OpenSuse, Ubuntu, Debian, Archlinux, Gentoo....), ale zjistil jsem, že jsem si ničím nepomohl, co mi chodilo na Fedoře dobře, zlobilo zas v jiných distribucích. Snad jen Gentoo, kdybych měl nějaký hodně výkoný PC a kompilace netrvala tak ukrutně dlouho bych možná vyměnil za Fedoru.
Jinak sleduju opačný vývoj - zlepšující se. Například pulse audio, které mě v 9-tce zlobilo již v 10-tce funguje bezchybně a jsem za něj rád.
Názor nikumo nebereu, jen mi některé názory přijdou trochu unáhlené. Každému hold vyhovuje něco jiného.
lamky blogují...
ostatní s tím píchnou...
Než něco napíšu k Fedoře, tak doporučuji autorovi aby se nad sebou zamyslel, protože jeho čeština je otřesná a vysokoškolské úrovni zcela nevyhovující. Ať už jsem jakkoliv ožralý, nikdy nemůžu být "až tak", abych flákal tolik chyb. Míň chlastu, víc vody...
Co se týče Fedory, tak se s tebou, Kozzi, shodnu, ale já bych přitvrdil. S Fedorou to jde každým vydáním z kopce. Je sice pěkné, že je tam o 20 featurek více, ale to nic nemění na tom, že samotný design systému je naprosto otřesný a odpovídá kvalitě produkce šestiletého děcka plácajícího si z hovna postavičku. Pro desktopové použití je to systém naprosto nezpůsobilý, není blbuvzdorný a dokáží ho rozesrat primitivní úkony bez rootovských práv. Kapitolu s instalátorem, který se spíše chová jako deinstalátor popisovat nebudu, jen mne zaráží, jak si někdo může dovolit pustit takový odpad na povrch.
Někteří tu pak ještě blábolí o tom, že je to zcela ideální systém na server, ovšem to snad nemohou myslet vážně. I ty Windows 95 v beta verzi se budou chovat stabilněji. Systém, který je zprasený od návrhu nemůže běžet na serveru.
Podotýkám, že Fedora má na můj harddisk zakázán přístup od verze 5, testuji to na jiných ubožácích :)
. Když mám potřebu psát pravopisně a bez chyb, tak tak číním. Na vysoké škole jsme psali například několika stránkovou dokumentaci k jednomu z našich projektů. Pravopis a smysluplnost hrály při hodnocení velkou roli. A já přišel jen o půl bodu, takže česky umím.
(to jen abys to nebral vážně)
. Když mám potřebu psát pravopisně správně a bez chyb, tak tak