Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Hele nevím jak vy, já sem zkoušel pa na opensuse 11.0 a kromě toho, že sem se dlouho mordoval s konfigurací(pod kde3:]) a že to jaksi nerozdýchávalo suspend sem byl docela nadšený - i při velké zátěži a neustálém čtení a zapisování na disk to jelo narozdíl od nativní alsy naprosto parádně a 100%.
... stejně ale děkuju vývojářům Fedory za jejich práci na OSS projektech (jako je třeba parádní PulseAudiohm, doufám, že je to opravdu ironie, když je tam smajlík ...).
Ale hlavne PA nepisou z kratochvile ale resi dlouhodoby problemy zvuku na linuxuLidé to vidí přesně opačně. Populární označení PA je „řešení, hledající problém“. Prakticky nikdo nechápe, k čemu PulseAudio je, a to ani takové kapacity, jako Aaron Seigo, který to nepochopil ani poté, co mu byla předvedena obsáhlá prezentace se slajdy a podrobnými diagramy. Prostě PA je překomplikované monstrum, které řeší umělé problémy, které nikoho, kromě autorů PA, nezajímají. Navíc je (kromě toho, že problémy ve skutečnosti přidává) řeší způsobem, typickým pro celý linuxový svět: místo toho, abychom opravili příčinu problému, zamaskujeme jej tím, že nad ním vytvoříme další abstraktní vrstvu. Když bude problém i s tou vrstvou, vytvoříme nad ní další. A další... Až se to celé rozsype. Pak to začne celé znovu. PulseAudio jistě není konečné řešení, za pár let dojde i těm, kteří to zatím ještě neví, že je tak hrozné, že je potřeba vytvořit zase něco jiného.
Souhlas.
Podle mě je to o tom, co kdo zná.
Já třeba docela znám Debian a Ubuntu a když se vyskytne nějaký problémek, jsem schopen to řešit. Mám prochozené cestičky, jak se dopracovat k funkčnímu systémy s flashem, kodeky, českým KTorrenem v Gnome atd. Kdyby k tomu sedl zatvrzelý gentooař/fedorák/whatever, tak mu to určitě bude trvat mnohem víc času.
Je to stejné jako když zkušení Windowsáci to umí nainstalovat a používat. Při prvním zaváháním v Linuxu jsou ale ztracení. Třeba já už Windows nainstalovat "neumím", protože Vistu viděl jen párkrát z dálky.
Ono je to totiž taky trochu rukama... :)
...a já si říkal, jak je tentokrát update bezproblémový (instaloval jsem asi 10 minut po uvolnění) - ani jedna chyba, dokonce systém najel až do grafiky. Takže tentokrát nasekali chybky při instalaci "na čisto", zajímavé.
Nevím co všichni proti Fedoře máte. Začal jsem ji používat od verze 4, chyby se najdou, takže jsem ji zkoušel nahradit jinými distribucemi (OpenSuse, Ubuntu, Debian, Archlinux, Gentoo....), ale zjistil jsem, že jsem si ničím nepomohl, co mi chodilo na Fedoře dobře, zlobilo zas v jiných distribucích. Snad jen Gentoo, kdybych měl nějaký hodně výkoný PC a kompilace netrvala tak ukrutně dlouho bych možná vyměnil za Fedoru.
Jinak sleduju opačný vývoj - zlepšující se. Například pulse audio, které mě v 9-tce zlobilo již v 10-tce funguje bezchybně a jsem za něj rád.
Názor nikumo nebereu, jen mi některé názory přijdou trochu unáhlené. Každému hold vyhovuje něco jiného.
lamky blogují...
ostatní s tím píchnou...
Než něco napíšu k Fedoře, tak doporučuji autorovi aby se nad sebou zamyslel, protože jeho čeština je otřesná a vysokoškolské úrovni zcela nevyhovující. Ať už jsem jakkoliv ožralý, nikdy nemůžu být "až tak", abych flákal tolik chyb. Míň chlastu, víc vody...
Co se týče Fedory, tak se s tebou, Kozzi, shodnu, ale já bych přitvrdil. S Fedorou to jde každým vydáním z kopce. Je sice pěkné, že je tam o 20 featurek více, ale to nic nemění na tom, že samotný design systému je naprosto otřesný a odpovídá kvalitě produkce šestiletého děcka plácajícího si z hovna postavičku. Pro desktopové použití je to systém naprosto nezpůsobilý, není blbuvzdorný a dokáží ho rozesrat primitivní úkony bez rootovských práv. Kapitolu s instalátorem, který se spíše chová jako deinstalátor popisovat nebudu, jen mne zaráží, jak si někdo může dovolit pustit takový odpad na povrch.
Někteří tu pak ještě blábolí o tom, že je to zcela ideální systém na server, ovšem to snad nemohou myslet vážně. I ty Windows 95 v beta verzi se budou chovat stabilněji. Systém, který je zprasený od návrhu nemůže běžet na serveru.
Podotýkám, že Fedora má na můj harddisk zakázán přístup od verze 5, testuji to na jiných ubožácích :)
Tiskni
Sdílej: