Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Jedna z věcí, která mě již delší dobu na mém notebooku trápila byly nefunkční tlačítka pro ovládání hlasitosti zvuku (zesílení, zeslabení a mute). Teda né že by byly zcela nefunkční, ale pokud jsem je použil tak se jako by zasekly. Když jsem si toho všiml poprvé, doufal jsem že se jedná jen o nějaký malý BUG nejspíše v GNOME případně někde v X ovladači pro klávesnici. Čas plynul a tlačítka stále nefungovala. Zkusil jsem je pro jistotu i v jiné distribuci a tam nešla také. Ale ve Windows jely OK, takže jsem věděl že je něco shnilého v mém oblíbeném systému.
Upřímně řečeno jsem se tímto problémem nezabýval nějak příliš detailně, a ačkoliv to byl docela život znepříjemňující BUG, nesnažil jsem se vehementně jej odstranit. Teda aspoň ne hned. Dneska jsem tak večer ležel se svým noťáskem a poslouchal hudbu. No a došlo mi že možnost používat ta tlačítka mi opravdu chybí, tak jsem si řekl že to už konečně vyřeším.
Po chvilce zkoumání problému jsem zjistil, že hlavním problémem bude asi to, že při stisknutí některého z těch tří tlačítek, se začne generovat jen událost stisku ale už ne uvolnění. To jsem zjistil přes xev, očekával jsem že problém bude někde v X ovladači klávesnice. Naštěstí toho sem se nedržel dlouho a napadlo mě zjistit zda není problém ještě v nižší vrstvě. A to někde v jádře Linuxu. K detekci zda se generují signály uvolnění jsem použil utilitu showkey. A ta mi prozradila, že je problém už v samotném jádře, přesněji v ovladači pro klávesnici.
Když už jsem byl konečně schopen říct, co je na vině, nebylo obtížné najít další lidi s podobným problémem. Pak už jen byla otázka času než sem našel pro mě funkční řešení. Není podle mě sice ideální, ale funguje dostatečně. Řešení se skýtá v tom, že se pro dané tlačítka generuje automaticky signál uvolnění. Toto je potřeba udělat ve zdrojových kódech Linuxu. Přesněji v souboru atkbd.c. Jak už jsem psal podobný problém mělo více lidí. A tak není divu že daný soubor atkbd.c obsahoval spousty háčků pro různé notebooky atd. Což se samozřejmě vývojářům příliš nezamlouvalo a tak nalezli o něco lepší řešení, které krom čistšího kódu přináší hlavně i možnost udělat potřebné úpravy bez potřeby znovu kompilování jádra.
Řešení spočívá v tom, že skrz sysfs můžeme nastavit keycode kláves pro které chceme automaticky generovat uvolnění klávesy. Jedinou nevýhodou je zatím hlavně to, že tento způsob je (bude) dostupný až od verze jádra 2.6.32. Takže abych toho mohl využít rozhodl jsem se pro kompilaci jádra z git stromu. Pak jen stačilo najít správné hodnoty kláves a zadat je do onoho souboru v sysfs. U mě to vypadá tak že se při startu provádí následující příkaz:
echo 160,174,176 > /sys/devices/platform/i8042/serio0/force_releaseTen zajistí že mohu konečně pohodlně ovládat hlasitost svého notebooku
Tiskni
Sdílej:
Navíc se dá přes maskování těch tlačítek dostat ty stisky a zobrazit přes nějakou utilitku. A přes SW to regulovat jde taky. IMHO ideálně udělaný ACPI.
. Tak jako muzu si premapovat treba pismenko e m naopak a potom aspon nebudu psat misto jsem jsme :D