V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
V letošním semestru máme předmět Operační systémy (IOS), ve kterém se jak už název napovídá probírají operční sstémy a převážne se tam probírá UNIX a Linux. Linux už na svých pc mám asi 5 let, takže zde už nějaké znalosti a zkušenosti jsou. Ale UNIX sem v podstatě nikdy pořádně neměl. Sice sem párkrát zkusil FreeBSD ale nikdy nevydrželo déle než týden. Proto jsem si řekl, že ho nacpu na svůj NB, a aspoň se sním trochu seznámím.
Příprava a instalace mi nakonec zabralo víc času, než jsem počítal. Důvodem bylo to, že jsem při instalaci Arch linuxu, nepočítal s dalším systémem. Takže bylo potřeba disk přeuspořádat. Takže jsm si stáhl LiveCD GParted. Pomocí GParted jsem si vytvořil 20GB prostor pro FreeBSD. Bohužel doba kterou si GParted vyžádal na reorganizaci disku, byla asi 6-7 hodin. Naštěstí se vše zdařilo, a o žádná data jsem nepřišel.
Instalaci jsem si už den předtím, zkusil ve VirtualBoxu, takže mě nic nepřekvapilo. Teda až na jednu věc. Po dokončení instalace a následném reboot systému. Mi sice najel FreeBSD Boot Manager, který obsahoval jak možnost zvolit FreeBSD tak Arch linux, ale šlo nabootovat jen do FreeBSD. To jsem vyřešil obnovením grubu, který jsem používal pro zavedení Archa a následně tam přidal položku pro zavedení FreeBSD. Určitě by to šlo udělat i pomocí toho FreeBSD Boot Manager, ale mě se stejně grub líbí víc. Další věc, která mě trochu překvapila (né zas tak moc, všiml jsem si toho už při testech ve VB), byla nefunkčnost českého rozložení a fontů v terminálu. Sice to byl ze začátku trochu nezvyk, ale nakonec sem si i zvykl.
Instaloval jsme si jen nejzákladnější věci, stím že zbytek doinstaluju později z netu. Bohužel jsem zjistil, že FreeBSD nepodporuje moji wifi (Atheros AR2424), takže jsem se musel připojit přes LAN. Nastavení sítě bylo snadné a nejen to. A to díky perfektní příručce na stránkách FreeBSD. Jelikož podpora wifi je pro mě to hlavní. Rozhodl jsem se, že si wifi za jakoukoliv cenu rozchodím. Naštěstí sem sní bojoval i v Linuxu, takže jsem o ní věděl opravdu hodně. Hlavně to, že problém je ve vezi HAL.
Začal jsem tedy hledat novou verzi. První mě napadlo kouknou do cvs pro FreeBSD. Tam už podpora byla, dokonce tam už byla i otevřená verze HAL. Asi po hodině se mi podařilo přes cvs stáhnou potřebnou část stromu (kdybych já vůl koukl do příručky hned
). Potom jsem zkoušel nový HAL zaimplementovat do zdrojáků mého současného kernelu. Což se mi zdaleka nedařilo. Nakonec jsme se rozhodl nahradit kompletně zdrojáky kernelu. Což se podařilo i kompilace s instalcí nového kernelu se vydařila. Po reboot vše najelo. Dokonce i ovladač pro wifi. Naneštěstí se do budoucna počítá stím, že veškerá wireless rozhraní budou značena jako wlan a ne např. ath. Takže abych mohl nastavit wifi potřeboval bych aktualizovat mnohem víc částí systému, než jen jádro. A navíc tato verze jádra měla chybu v modulu pro filesystém, takže to nebylo stabilní a FreeBSD přišlo o většina dat. Takže nakonec se to skoro nedalo používat.
Doinstaloval jsem rozbité části a původní jádro. A začal hledat jinačí způsob. Napadlo mě použít vrstcu NDIS, která umožňuje využívat windows ovladače pro síťové rozhraní. Během hodiny jsem vyzkoušel nezpočet různých ovladaů pro moji wifi. Naneštěstí nic nezabralo. Takže jsem se vrátil k myšlence nahrazení HAL, novější verzí. Vzpoměl jsem si, že v Linuxu jsem jí našel na stránkách madwifi v binární podobě, ta je stejná pro Linux i FreeBSD. Takže jsem zašel sem na AbcLinuxu.cz. Kde jsem odkaz na nová HAL uváděl v sekci Notebooky u mého NB. Potom jsem potřebné soubory překopíroval do zdrojových kódu FreeBSD. Znovu skompiloval jádro a po instalaci dal reboot.
Tentokrát vše bylo perfektní. Jelikož se jednalo o původní zdrojové kódy, tak se systém choval jako po instalaci, akorát navíc šla i wifi. Takže konečně mohu mít na svém NB FreeBSD systém a pohybovat se po bytě a koukat při tom na stránky.
P.S: Sorry za pravopis 
Tiskni
Sdílej:
), na to bacha! Abys o tučňákovi zachvíli nevěděl jenom z doslechu
Resp - CPU freq funguje (Intel T2390), sledování stavu baterie taky. Ale tím to končí. Modul acpi-asus se s mým X51L nebaví (zatím).
byla nefunkčnost českého rozložení a fontů v terminálu.
V Linuxu už zase fungují mrtvé klávesy (například lze napsat „Ň“)?
Dobre Ty! :-]
Btw, co ze jsi si to nedal virtualizovat? 
. Akorát jsem chtěl vyzkoušet právě jak mi pojede wifi a tak, a to se na virtuální mašině dost blbě zkouší.
Dobre Ty!Proboha...
Kdyz si na to navyknes mezi spravnymi lidmi, neni cesty zpet.... .... dobre oni...