Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
V letošním semestru máme předmět Operační systémy (IOS), ve kterém se jak už název napovídá probírají operční sstémy a převážne se tam probírá UNIX a Linux. Linux už na svých pc mám asi 5 let, takže zde už nějaké znalosti a zkušenosti jsou. Ale UNIX sem v podstatě nikdy pořádně neměl. Sice sem párkrát zkusil FreeBSD ale nikdy nevydrželo déle než týden. Proto jsem si řekl, že ho nacpu na svůj NB, a aspoň se sním trochu seznámím.
Příprava a instalace mi nakonec zabralo víc času, než jsem počítal. Důvodem bylo to, že jsem při instalaci Arch linuxu, nepočítal s dalším systémem. Takže bylo potřeba disk přeuspořádat. Takže jsm si stáhl LiveCD GParted. Pomocí GParted jsem si vytvořil 20GB prostor pro FreeBSD. Bohužel doba kterou si GParted vyžádal na reorganizaci disku, byla asi 6-7 hodin. Naštěstí se vše zdařilo, a o žádná data jsem nepřišel.
Instalaci jsem si už den předtím, zkusil ve VirtualBoxu, takže mě nic nepřekvapilo. Teda až na jednu věc. Po dokončení instalace a následném reboot systému. Mi sice najel FreeBSD Boot Manager, který obsahoval jak možnost zvolit FreeBSD tak Arch linux, ale šlo nabootovat jen do FreeBSD. To jsem vyřešil obnovením grubu, který jsem používal pro zavedení Archa a následně tam přidal položku pro zavedení FreeBSD. Určitě by to šlo udělat i pomocí toho FreeBSD Boot Manager, ale mě se stejně grub líbí víc. Další věc, která mě trochu překvapila (né zas tak moc, všiml jsem si toho už při testech ve VB), byla nefunkčnost českého rozložení a fontů v terminálu. Sice to byl ze začátku trochu nezvyk, ale nakonec sem si i zvykl.
Instaloval jsme si jen nejzákladnější věci, stím že zbytek doinstaluju později z netu. Bohužel jsem zjistil, že FreeBSD nepodporuje moji wifi (Atheros AR2424), takže jsem se musel připojit přes LAN. Nastavení sítě bylo snadné a nejen to. A to díky perfektní příručce na stránkách FreeBSD. Jelikož podpora wifi je pro mě to hlavní. Rozhodl jsem se, že si wifi za jakoukoliv cenu rozchodím. Naštěstí sem sní bojoval i v Linuxu, takže jsem o ní věděl opravdu hodně. Hlavně to, že problém je ve vezi HAL.
Začal jsem tedy hledat novou verzi. První mě napadlo kouknou do cvs pro FreeBSD. Tam už podpora byla, dokonce tam už byla i otevřená verze HAL. Asi po hodině se mi podařilo přes cvs stáhnou potřebnou část stromu (kdybych já vůl koukl do příručky hned
). Potom jsem zkoušel nový HAL zaimplementovat do zdrojáků mého současného kernelu. Což se mi zdaleka nedařilo. Nakonec jsme se rozhodl nahradit kompletně zdrojáky kernelu. Což se podařilo i kompilace s instalcí nového kernelu se vydařila. Po reboot vše najelo. Dokonce i ovladač pro wifi. Naneštěstí se do budoucna počítá stím, že veškerá wireless rozhraní budou značena jako wlan a ne např. ath. Takže abych mohl nastavit wifi potřeboval bych aktualizovat mnohem víc částí systému, než jen jádro. A navíc tato verze jádra měla chybu v modulu pro filesystém, takže to nebylo stabilní a FreeBSD přišlo o většina dat. Takže nakonec se to skoro nedalo používat.
Doinstaloval jsem rozbité části a původní jádro. A začal hledat jinačí způsob. Napadlo mě použít vrstcu NDIS, která umožňuje využívat windows ovladače pro síťové rozhraní. Během hodiny jsem vyzkoušel nezpočet různých ovladaů pro moji wifi. Naneštěstí nic nezabralo. Takže jsem se vrátil k myšlence nahrazení HAL, novější verzí. Vzpoměl jsem si, že v Linuxu jsem jí našel na stránkách madwifi v binární podobě, ta je stejná pro Linux i FreeBSD. Takže jsem zašel sem na AbcLinuxu.cz. Kde jsem odkaz na nová HAL uváděl v sekci Notebooky u mého NB. Potom jsem potřebné soubory překopíroval do zdrojových kódu FreeBSD. Znovu skompiloval jádro a po instalaci dal reboot.
Tentokrát vše bylo perfektní. Jelikož se jednalo o původní zdrojové kódy, tak se systém choval jako po instalaci, akorát navíc šla i wifi. Takže konečně mohu mít na svém NB FreeBSD systém a pohybovat se po bytě a koukat při tom na stránky.
P.S: Sorry za pravopis 
Tiskni
Sdílej:
), na to bacha! Abys o tučňákovi zachvíli nevěděl jenom z doslechu
Resp - CPU freq funguje (Intel T2390), sledování stavu baterie taky. Ale tím to končí. Modul acpi-asus se s mým X51L nebaví (zatím).
byla nefunkčnost českého rozložení a fontů v terminálu.
V Linuxu už zase fungují mrtvé klávesy (například lze napsat „Ň“)?
Dobre Ty! :-]
Btw, co ze jsi si to nedal virtualizovat? 
. Akorát jsem chtěl vyzkoušet právě jak mi pojede wifi a tak, a to se na virtuální mašině dost blbě zkouší.
Dobre Ty!Proboha...
Kdyz si na to navyknes mezi spravnymi lidmi, neni cesty zpet.... .... dobre oni...