Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
V letošním semestru máme předmět Operační systémy (IOS), ve kterém se jak už název napovídá probírají operční sstémy a převážne se tam probírá UNIX a Linux. Linux už na svých pc mám asi 5 let, takže zde už nějaké znalosti a zkušenosti jsou. Ale UNIX sem v podstatě nikdy pořádně neměl. Sice sem párkrát zkusil FreeBSD ale nikdy nevydrželo déle než týden. Proto jsem si řekl, že ho nacpu na svůj NB, a aspoň se sním trochu seznámím.
Příprava a instalace mi nakonec zabralo víc času, než jsem počítal. Důvodem bylo to, že jsem při instalaci Arch linuxu, nepočítal s dalším systémem. Takže bylo potřeba disk přeuspořádat. Takže jsm si stáhl LiveCD GParted. Pomocí GParted jsem si vytvořil 20GB prostor pro FreeBSD. Bohužel doba kterou si GParted vyžádal na reorganizaci disku, byla asi 6-7 hodin. Naštěstí se vše zdařilo, a o žádná data jsem nepřišel.
Instalaci jsem si už den předtím, zkusil ve VirtualBoxu, takže mě nic nepřekvapilo. Teda až na jednu věc. Po dokončení instalace a následném reboot systému. Mi sice najel FreeBSD Boot Manager, který obsahoval jak možnost zvolit FreeBSD tak Arch linux, ale šlo nabootovat jen do FreeBSD. To jsem vyřešil obnovením grubu, který jsem používal pro zavedení Archa a následně tam přidal položku pro zavedení FreeBSD. Určitě by to šlo udělat i pomocí toho FreeBSD Boot Manager, ale mě se stejně grub líbí víc. Další věc, která mě trochu překvapila (né zas tak moc, všiml jsem si toho už při testech ve VB), byla nefunkčnost českého rozložení a fontů v terminálu. Sice to byl ze začátku trochu nezvyk, ale nakonec sem si i zvykl.
Instaloval jsme si jen nejzákladnější věci, stím že zbytek doinstaluju později z netu. Bohužel jsem zjistil, že FreeBSD nepodporuje moji wifi (Atheros AR2424), takže jsem se musel připojit přes LAN. Nastavení sítě bylo snadné a nejen to. A to díky perfektní příručce na stránkách FreeBSD. Jelikož podpora wifi je pro mě to hlavní. Rozhodl jsem se, že si wifi za jakoukoliv cenu rozchodím. Naštěstí sem sní bojoval i v Linuxu, takže jsem o ní věděl opravdu hodně. Hlavně to, že problém je ve vezi HAL.
Začal jsem tedy hledat novou verzi. První mě napadlo kouknou do cvs pro FreeBSD. Tam už podpora byla, dokonce tam už byla i otevřená verze HAL. Asi po hodině se mi podařilo přes cvs stáhnou potřebnou část stromu (kdybych já vůl koukl do příručky hned
). Potom jsem zkoušel nový HAL zaimplementovat do zdrojáků mého současného kernelu. Což se mi zdaleka nedařilo. Nakonec jsme se rozhodl nahradit kompletně zdrojáky kernelu. Což se podařilo i kompilace s instalcí nového kernelu se vydařila. Po reboot vše najelo. Dokonce i ovladač pro wifi. Naneštěstí se do budoucna počítá stím, že veškerá wireless rozhraní budou značena jako wlan a ne např. ath. Takže abych mohl nastavit wifi potřeboval bych aktualizovat mnohem víc částí systému, než jen jádro. A navíc tato verze jádra měla chybu v modulu pro filesystém, takže to nebylo stabilní a FreeBSD přišlo o většina dat. Takže nakonec se to skoro nedalo používat.
Doinstaloval jsem rozbité části a původní jádro. A začal hledat jinačí způsob. Napadlo mě použít vrstcu NDIS, která umožňuje využívat windows ovladače pro síťové rozhraní. Během hodiny jsem vyzkoušel nezpočet různých ovladaů pro moji wifi. Naneštěstí nic nezabralo. Takže jsem se vrátil k myšlence nahrazení HAL, novější verzí. Vzpoměl jsem si, že v Linuxu jsem jí našel na stránkách madwifi v binární podobě, ta je stejná pro Linux i FreeBSD. Takže jsem zašel sem na AbcLinuxu.cz. Kde jsem odkaz na nová HAL uváděl v sekci Notebooky u mého NB. Potom jsem potřebné soubory překopíroval do zdrojových kódu FreeBSD. Znovu skompiloval jádro a po instalaci dal reboot.
Tentokrát vše bylo perfektní. Jelikož se jednalo o původní zdrojové kódy, tak se systém choval jako po instalaci, akorát navíc šla i wifi. Takže konečně mohu mít na svém NB FreeBSD systém a pohybovat se po bytě a koukat při tom na stránky.
P.S: Sorry za pravopis 
Tiskni
Sdílej:
), na to bacha! Abys o tučňákovi zachvíli nevěděl jenom z doslechu
Resp - CPU freq funguje (Intel T2390), sledování stavu baterie taky. Ale tím to končí. Modul acpi-asus se s mým X51L nebaví (zatím).
byla nefunkčnost českého rozložení a fontů v terminálu.
V Linuxu už zase fungují mrtvé klávesy (například lze napsat „Ň“)?
Dobre Ty! :-]
Btw, co ze jsi si to nedal virtualizovat? 
. Akorát jsem chtěl vyzkoušet právě jak mi pojede wifi a tak, a to se na virtuální mašině dost blbě zkouší.
Dobre Ty!Proboha...
Kdyz si na to navyknes mezi spravnymi lidmi, neni cesty zpet.... .... dobre oni...