OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
V letošním semestru máme předmět Operační systémy (IOS), ve kterém se jak už název napovídá probírají operční sstémy a převážne se tam probírá UNIX a Linux. Linux už na svých pc mám asi 5 let, takže zde už nějaké znalosti a zkušenosti jsou. Ale UNIX sem v podstatě nikdy pořádně neměl. Sice sem párkrát zkusil FreeBSD ale nikdy nevydrželo déle než týden. Proto jsem si řekl, že ho nacpu na svůj NB, a aspoň se sním trochu seznámím.
Příprava a instalace mi nakonec zabralo víc času, než jsem počítal. Důvodem bylo to, že jsem při instalaci Arch linuxu, nepočítal s dalším systémem. Takže bylo potřeba disk přeuspořádat. Takže jsm si stáhl LiveCD GParted. Pomocí GParted jsem si vytvořil 20GB prostor pro FreeBSD. Bohužel doba kterou si GParted vyžádal na reorganizaci disku, byla asi 6-7 hodin. Naštěstí se vše zdařilo, a o žádná data jsem nepřišel.
Instalaci jsem si už den předtím, zkusil ve VirtualBoxu, takže mě nic nepřekvapilo. Teda až na jednu věc. Po dokončení instalace a následném reboot systému. Mi sice najel FreeBSD Boot Manager, který obsahoval jak možnost zvolit FreeBSD tak Arch linux, ale šlo nabootovat jen do FreeBSD. To jsem vyřešil obnovením grubu, který jsem používal pro zavedení Archa a následně tam přidal položku pro zavedení FreeBSD. Určitě by to šlo udělat i pomocí toho FreeBSD Boot Manager, ale mě se stejně grub líbí víc. Další věc, která mě trochu překvapila (né zas tak moc, všiml jsem si toho už při testech ve VB), byla nefunkčnost českého rozložení a fontů v terminálu. Sice to byl ze začátku trochu nezvyk, ale nakonec sem si i zvykl.
Instaloval jsme si jen nejzákladnější věci, stím že zbytek doinstaluju později z netu. Bohužel jsem zjistil, že FreeBSD nepodporuje moji wifi (Atheros AR2424), takže jsem se musel připojit přes LAN. Nastavení sítě bylo snadné a nejen to. A to díky perfektní příručce na stránkách FreeBSD. Jelikož podpora wifi je pro mě to hlavní. Rozhodl jsem se, že si wifi za jakoukoliv cenu rozchodím. Naštěstí sem sní bojoval i v Linuxu, takže jsem o ní věděl opravdu hodně. Hlavně to, že problém je ve vezi HAL.
Začal jsem tedy hledat novou verzi. První mě napadlo kouknou do cvs pro FreeBSD. Tam už podpora byla, dokonce tam už byla i otevřená verze HAL. Asi po hodině se mi podařilo přes cvs stáhnou potřebnou část stromu (kdybych já vůl koukl do příručky hned ). Potom jsem zkoušel nový HAL zaimplementovat do zdrojáků mého současného kernelu. Což se mi zdaleka nedařilo. Nakonec jsme se rozhodl nahradit kompletně zdrojáky kernelu. Což se podařilo i kompilace s instalcí nového kernelu se vydařila. Po reboot vše najelo. Dokonce i ovladač pro wifi. Naneštěstí se do budoucna počítá stím, že veškerá wireless rozhraní budou značena jako wlan a ne např. ath. Takže abych mohl nastavit wifi potřeboval bych aktualizovat mnohem víc částí systému, než jen jádro. A navíc tato verze jádra měla chybu v modulu pro filesystém, takže to nebylo stabilní a FreeBSD přišlo o většina dat. Takže nakonec se to skoro nedalo používat.
Doinstaloval jsem rozbité části a původní jádro. A začal hledat jinačí způsob. Napadlo mě použít vrstcu NDIS, která umožňuje využívat windows ovladače pro síťové rozhraní. Během hodiny jsem vyzkoušel nezpočet různých ovladaů pro moji wifi. Naneštěstí nic nezabralo. Takže jsem se vrátil k myšlence nahrazení HAL, novější verzí. Vzpoměl jsem si, že v Linuxu jsem jí našel na stránkách madwifi v binární podobě, ta je stejná pro Linux i FreeBSD. Takže jsem zašel sem na AbcLinuxu.cz. Kde jsem odkaz na nová HAL uváděl v sekci Notebooky u mého NB. Potom jsem potřebné soubory překopíroval do zdrojových kódu FreeBSD. Znovu skompiloval jádro a po instalaci dal reboot.
Tentokrát vše bylo perfektní. Jelikož se jednalo o původní zdrojové kódy, tak se systém choval jako po instalaci, akorát navíc šla i wifi. Takže konečně mohu mít na svém NB FreeBSD systém a pohybovat se po bytě a koukat při tom na stránky.
P.S: Sorry za pravopis
Tiskni Sdílej:
byla nefunkčnost českého rozložení a fontů v terminálu.
V Linuxu už zase fungují mrtvé klávesy (například lze napsat „Ň“)?
Dobre Ty! :-]
Btw, co ze jsi si to nedal virtualizovat?
Dobre Ty!Proboha...
Kdyz si na to navyknes mezi spravnymi lidmi, neni cesty zpet.... .... dobre oni...