Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Je to už přes rok co jsem si pořídil notebook s grafickou kartou AMD/ATI radeon 2400HD. Když jsem si jej tenkrát pořizoval, věděl jsem že podpora této grafiky není zrovna ideální. Ale tou dobou se hodně mluvilo o tom jak se má situace zlepšit a já to tedy risknul. To jak jsem dopadl se člověk může dočíst z některých mých předešlých zápisků, týkajících se mých zážitků s touto grafikou.
Tento zápisek se ale bude od těch předchozích mírně lišit. A to hlavně proto že se situace ohledně opensource ovladčů AMD/ATI zlepšila. A co přesně že se to zlepšilo? No je toho mnohem víc. Začalo to postupně s přidáním podpory pro 2D akceleraci a později přišla i podpora XVideo. Podpora XVideo ze začátku nebyla nic moc extra a trpěla problémy jako je tearing (půlení obrazu) a různými výkonostními problémy. Ale netrvalo dlouho a většina problémů týkající se XVideo a 2D akcelerace EXA byla vyřešena.
Tento stav nastal asi třičtvrtě roku po tom co jsme si notebook pořídil. A ačkoliv mi ve většině případů stačí jen 2D akcelerace a video přehrávané přes XVideo výstup, byl zde jeden (dva) problém díky nemuž jsem na opensource ovladače ještě nepřešel. Jedním z problémů byla (je?) energetická náročnost oproti binárním ovladačům catalyst. Rozdíl byl velmi znatelný, pokud jsme jel s baterie tak rozdíl ve výdrži činil něco okolo hodiny. Sice existuje v opensource ovladačích možnost zapnout určité režimy pro snižení spotřeby, ale ty buď nepomohly, nebo způsobily rapidní snižení výkonu a vykreslování artefaktů.
"Druhým" o něco menším problémem byla absence 3D podpory. Vím že pro hodně lidí to mohl být i hlavní důvod proč přetrvávat u catalyst ovladačů. Ale jelikož 3D využívám v podstatě jen minimálně (tuxracer, chromium-bsu) tak to pro mě nebyl až takový problém, teda aspoň dřív ne. Poslední dobou jsem dostal chuť si občas zahrát i nějakou tu 3D řežbu (CS, Nexuiz, ET, UT...), takže (ne)podpora 3D pro mě začal být docela důležitá.
Není to dlouho co byla oznámena základní podpora 3D pro AMD grafiky s chipy r6xx/r7xx. Tato podpora byla opravdu jen základ a snad ani glxgears se většinou nerozjelo. Postupně se to zlepšovalo. Asi před měsícem se mi dokonce povedlo rozjet i některé hry (tuxracer, nexuiz...), ale většinou s artefaktama a výkon byl mizerný. Chvíli na to přišl i podpora pro KMS a nějaké další zlepšení 3D. Sice už artefakty zmizely, ale výkon aa stabilita stále pokulhávaly. To bylo asi před dvěma týdny.
Ačkoliv jsem viděl že se stav ovladačů zlepšuje očekával jsem, že aspoň trochu slušně použitelné ovladače s 3D podporou budou k dispozici nejdříve kolem vánoc, nebo spíš někdy během začátku příštího roku. Ale jak se ukazuje, tak jsem se zmýlil. Včera večer jsem nemohl dlouho usnout. A tak jsme si začal na svém notebooku hrát. Chvíli jsem si říkal že za ty dva týdny co jsme to zkoušel se nemohlo nic moc změnit, ale nakonec mi to nedalo, a tak jsem si nainstaloval nejnovější X server, skompiloval nejnovější DRM modul pro radeon, Mesu a ovladače pro ati. Vše z git repositáře. K mému údivu hned po prvním restartu najelo grafické rozhraní. Snad poprvé co jsme na něco nezapoměl :D. O to mileji sem byl překvapen když i 3D akcelerace byla aktivní a funkční.
Jako obvykle první krok po příkazu glxinfo, kde jsme si ověřil funkčnost 3D akcelerace, jsem spustil glxgears. Ano vím že se nejedná o žádný pořádný test, který by mi ukázal výkon. Ale minimálně jako základní test pro ověření že akcelerace běží to použitelný je. Výkon byl asi okolo 950 FPS, což není moc, ale jak už jsem říkal na tyto čísla se nedá brát příliš velký zřetel. Takže jsem se rozhodl otestovat výkon ve hrách. První co mě mile překvapilo byl tuxracer (etracer), který mi bežel plynule na rozlišení 1280x800. Další na řadu přišla hra nexuiz a tam se konalo nejvetší překvapení. Nejen že se rozjela na největší rozlišení, ale byla i plně hratelná. Výkon se dal srovnat i s catalyst driverama (no možná né úplně ale skoro jo
). Dále pak přišelo na řadu Enemy territory, Urban terror, True Combat: Elite a hlavně Counter Strike 1.6 přes wine. A všechny hry běžely na rozlišení 1280x800 a to vcelku plynule.
Závěrem tedy musím říct, že jsem velmi mile překvapen a ačkoliv je 3D výkon v určitých situacích ještě o něco horší než u catalyst driverů, tak to skoro nevadí protože na většinu věcí je výkon dostačující. Ještě by se hodili zmínit stabilitu. No tak ovladače mám teprve několik hodin, ale za celou dobu sem nespozoroval žádný problém, takže to vypadá že i stabilita je v pořádku. Poslední co ještě zbývá odzkoušet je energetická náročnost. Ale předpokládám že zde se toho asi moc nezlepšilo, teda aspoň podle toho co jsme koukal na commity v git.
Tiskni
Sdílej:
. Jinak se tady objevila nedávno zprávička, že KMS backportovali ve Fedoře 12.0. No každopádně jsou to dobré zprávy a snad se blýská s ATI na lepší časy.
Tak znova, co je zle s intelem? To snad všichni používají kernel 2.8.28 (nebo kdy byla uvedena podpora GEM) s povoleným KMS, ovladač z řad 2.6 a nad tím Gallium3D?
Na starších kartách (i915) to jede bezvadně, jen tam není emulace shaderů v SW jako na widlích (doufám, že v rámci gallia to udělají). A na novějších (i965) to je špička mezi open source ovladači, navíc v galliu se pracuje na LLVM rekompilaci kódu shaderů pro tyhle karty, což by mělo vyrovnávat výkonostní slabiny těch karet.
Prostě intel je s vývojem v téhle oblasti nejdál. To, že jeho karty stojí za hovno, už nemá s ovladači nic moc společného.
Na G45 mi jede vsechno a krasne plynule, vykon 2D momentalne nema na linuxu konkurenci, HD video jede krasne plynule, defaultne vsyncovane. Sauerbraten (Cube 2 engine) jede plynule i se zaplymi pixel shadery, UT2004 taktez. Nejsu paran, tak vic vam nereknu.
Posledni 2.6.31 jadro a xorg-server-1.7 jeste o neco zvysily vykon, zbytek je z gitu, mesa je Gallium3D branch.
Ať žije nvidia...
Se svým proprietárním svinstvem.
Pokud si chce někdo užít radostí u nvidie, snad si nebude kupovat intelku. A naopak, kdo nestojí o nějaký binární bloby (sic zajišťující výkon a fičurky), nejlepší volbu má u intelu, protože radeon ovladače jsou tak půl roku vývojem spátky.
Nevím, jestli už jste zaregistrovali tuhle zprávičku. Jsem docela zvědavej, jak se budou ATI ovladače pro linux vyvíjet dál, ať už open source nebo proprietární.
.
Samozřejmě starý model je i taková x1250 zahrnutá v platformě yukon (obdoba atomu), to se zrovna začalo prodávat.