Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
co clovek musi zplnit aby se stal clenm menzy
To se liší od menzy k menze. Například tady v Berlíně si stačí za 1,50€ koupit magnetickou kartu na kterou se vkládají peníze na obědy
Kdybys byl znalec, věděl bys, že tenhle rozkaz vydala poručík Kochanská Rimmerovi.
Jinak na Mandrivě mě štve, že je tak windowsovatá a svorně předpokládá, že uživatel je debil, který na všechno potřebuje klikátka a nesmyslné wrappery. Holt jsem deformovaný ze Slackware. Ale pro začátečníka - proč ne. Taky jsem začínal na SuSE.
archlinux a jiné mu podobné distribuce jsou ve výsledku vhodnější než Mandriva či SUSE.
tady jsi trosku prestrelil, SUSE je s kombinaci klikatka/rucni upravy konfiguraku uplne nekde jinde
jinak v kubuntu me ff ani oo nevadi, chci je tam. akorat ten ff sem vyhodil a nahradil posledni ceskou verzi z czilly a aktualizuju ho rucne.
kecas sracky, kdyz chces nejakej system pouzivat, tak si o nem aspon neco precti a koukni se na odlisnosti systemu. Vsechno je to proboha linux, jen kazda distribuce si bali balicky po svem.
S Mandrake (Mandriva) linuxem jsem prozil spoustu let. Ano take jsem na nej zanevrel, protoze se mi nelibilo tak ho jak jeho vyvojari smeruji ... proste po nekolika letech jsem ho opustil (pouzival jsem ho od verze 7.1 nebo 7.2 az do verze 2006).Jen tak na okraj verze 2007 se povedla za posledni dobu asi nejvice. Ale kdyz neco neumim poradne nastavit, tak se do toho neseru a navic jeste nenadavam: "Tenhle je linux je na hovno". Jen tak na okraj cdma modem jsem mel s provozneni s Madrivou uplne v pohode a navic bez toho harakiri co popisujes.
Byt jsem to jeste neudelal, tak se pravdepodobne stane, ze te zacnu blokovat, protoze uz me sere cist sracky co produkujes
No největším problémem bylo to, že snad každá distribuce obsahuje balíček kernel-headers ši linux-headers nebo něco tomu podobného, ale v Mandrivě jsem nic takového nenašel.t.č. aktuální zdrojáky jádra pro Mandrivu ... že "hlavičkové soubory jádra" jsou podmnožinou "zdrojáky jádra" ví každá lama :-p
# equery f linux-headers | grep Module.symvers #(pro ne-Gentooisty: vypsání souborů balíčku linux-headers, grep snad vysvětlovat nemusím
# locate Module.symvers /usr/src/linux-2.6.18-gentoo-r6/Module.symvers # equery b /usr/src/linux-2.6.18-gentoo-r6/Module.symvers [ Searching for file(s) /usr/src/linux-2.6.18-gentoo-r6/Module.symvers in *... ] #(hledání, kterému balíčku daný soubor přísluší) achjo
Dane, cos to udělal?! Teď jsem si všimnul, že je příspěvek smazaný. Neměl bys ustupovat od svých názorů jen proto, že se někomu nelíbí.
Já sice netvrdím, že je Mandriva špatná, ale 100% vím, že se mně nelíbí a nikdy bych ji nemohl používat. A to do té míry, že když mi kolega donesl počítač s nainstalovanou Mandrivou, že potřebuje s něčím pomoct, raději jsem mu ho přeinstaloval a nacpal tam Arch, než bych se snažil něco nastavovat v Mandrivě. Kolega byl spokojený už proto, že počítač citelně zrychlil, o snadnosti nastavování ani nemluvě.
A pro ty, kdo by mne chtěli kamenovat: prosím, nebijte mne, jsem jen hloupá lama, pro kterou je nastavení Mandrivy moc složité, přenechám ho raději zkušeným uživatelům, a utíkám k primitivní správě jednoduchého Archu.
Tiskni
Sdílej: