NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Tak sem si zase po delší době nahrál operu. Jako webový prohlížeč mi velmi vyhovuje, možná by se dalo říct že pokud bych bral v potaz www prohlížeče pro linux tak by asi opera u mě vyhrála. Ale jak ju tak používám, všimnul jsem si, že se postupně spomaluje. Prostě po několika stránkách je pomalejší než předtím. Napadlo mě kouknout na nároky. Tak jsme zapnul htop a co nevidím
Tiskni
Sdílej:
/usr/lib/iceweasel/firefox-bin -a iceweasel
měl VIRT přes 3000M a RES přes 1800M, po necelém dni práce!
to me pripomina jak na W95 s IE jsem se bal pri otevreni kazdeho noveho okna IE, ze to kiksne
Ale zase na druhou stranu, potrebujeme mit otevreno 15 nebo 20 tabu ? Ted jich mam momentalne 9 (z toho 5 je dokumentace MSDN) a uz se mi to zda hodne.
about:memory
?), kde by se vypsaly velikosti jednotlivých částí browseru. Vzhledem k tomu, že podle některých klidí je browser "OS boucnosti", docela by se vyplatilo vědět, která část problížeče může za vysokou spotřebu paměti.
BTW, ví někdo, jakým způsobem vlastně Firefox alokuje paměť? Nechává to na standardní knihovně, má na to nějaký fikanější alokátor (třeba SAMBA má talloc), nebo používá nějakou formu GC?
V Ubuntu mi to dělala opera aktuální stabilní verze taky, měl jsem tam sice cca 30 záložek, ale po pár hodinách byl počítač (nový notebook) nepoužitelný, takže je na tom PC teď Firefox a je klid, Linuxová verze má asi nějaký problém.