Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Tak sem si zase po delší době nahrál operu. Jako webový prohlížeč mi velmi vyhovuje, možná by se dalo říct že pokud bych bral v potaz www prohlížeče pro linux tak by asi opera u mě vyhrála. Ale jak ju tak používám, všimnul jsem si, že se postupně spomaluje. Prostě po několika stránkách je pomalejší než předtím. Napadlo mě kouknout na nároky. Tak jsme zapnul htop a co nevidím
Tiskni Sdílej:
/usr/lib/iceweasel/firefox-bin -a iceweasel
měl VIRT přes 3000M a RES přes 1800M, po necelém dni práce!
to me pripomina jak na W95 s IE jsem se bal pri otevreni kazdeho noveho okna IE, ze to kiksne
Ale zase na druhou stranu, potrebujeme mit otevreno 15 nebo 20 tabu ? Ted jich mam momentalne 9 (z toho 5 je dokumentace MSDN) a uz se mi to zda hodne.
about:memory
?), kde by se vypsaly velikosti jednotlivých částí browseru. Vzhledem k tomu, že podle některých klidí je browser "OS boucnosti", docela by se vyplatilo vědět, která část problížeče může za vysokou spotřebu paměti.
BTW, ví někdo, jakým způsobem vlastně Firefox alokuje paměť? Nechává to na standardní knihovně, má na to nějaký fikanější alokátor (třeba SAMBA má talloc), nebo používá nějakou formu GC?
V Ubuntu mi to dělala opera aktuální stabilní verze taky, měl jsem tam sice cca 30 záložek, ale po pár hodinách byl počítač (nový notebook) nepoužitelný, takže je na tom PC teď Firefox a je klid, Linuxová verze má asi nějaký problém.