Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Tak sem si zase po delší době nahrál operu. Jako webový prohlížeč mi velmi vyhovuje, možná by se dalo říct že pokud bych bral v potaz www prohlížeče pro linux tak by asi opera u mě vyhrála. Ale jak ju tak používám, všimnul jsem si, že se postupně spomaluje. Prostě po několika stránkách je pomalejší než předtím. Napadlo mě kouknout na nároky. Tak jsme zapnul htop a co nevidím 
Tiskni
Sdílej:
/usr/lib/iceweasel/firefox-bin -a iceweasel měl VIRT přes 3000M a RES přes 1800M, po necelém dni práce!
to me pripomina jak na W95 s IE jsem se bal pri otevreni kazdeho noveho okna IE, ze to kiksne
Ale zase na druhou stranu, potrebujeme mit otevreno 15 nebo 20 tabu ?
Ted jich mam momentalne 9 (z toho 5 je dokumentace MSDN) a uz se mi to zda hodne.
about:memory?), kde by se vypsaly velikosti jednotlivých částí browseru. Vzhledem k tomu, že podle některých klidí je browser "OS boucnosti", docela by se vyplatilo vědět, která část problížeče může za vysokou spotřebu paměti.
BTW, ví někdo, jakým způsobem vlastně Firefox alokuje paměť? Nechává to na standardní knihovně, má na to nějaký fikanější alokátor (třeba SAMBA má talloc), nebo používá nějakou formu GC?
(Vid priloha - Opera 10 Weekly snapshot s 25 tabami)
Ukaz htop
V Ubuntu mi to dělala opera aktuální stabilní verze taky, měl jsem tam sice cca 30 záložek, ale po pár hodinách byl počítač (nový notebook) nepoužitelný, takže je na tom PC teď Firefox a je klid, Linuxová verze má asi nějaký problém.