Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Tak sem si zase po delší době nahrál operu. Jako webový prohlížeč mi velmi vyhovuje, možná by se dalo říct že pokud bych bral v potaz www prohlížeče pro linux tak by asi opera u mě vyhrála. Ale jak ju tak používám, všimnul jsem si, že se postupně spomaluje. Prostě po několika stránkách je pomalejší než předtím. Napadlo mě kouknout na nároky. Tak jsme zapnul htop a co nevidím 
Tiskni
Sdílej:
/usr/lib/iceweasel/firefox-bin -a iceweasel měl VIRT přes 3000M a RES přes 1800M, po necelém dni práce!
to me pripomina jak na W95 s IE jsem se bal pri otevreni kazdeho noveho okna IE, ze to kiksne
Ale zase na druhou stranu, potrebujeme mit otevreno 15 nebo 20 tabu ?
Ted jich mam momentalne 9 (z toho 5 je dokumentace MSDN) a uz se mi to zda hodne.
about:memory?), kde by se vypsaly velikosti jednotlivých částí browseru. Vzhledem k tomu, že podle některých klidí je browser "OS boucnosti", docela by se vyplatilo vědět, která část problížeče může za vysokou spotřebu paměti.
BTW, ví někdo, jakým způsobem vlastně Firefox alokuje paměť? Nechává to na standardní knihovně, má na to nějaký fikanější alokátor (třeba SAMBA má talloc), nebo používá nějakou formu GC?
(Vid priloha - Opera 10 Weekly snapshot s 25 tabami)
Ukaz htop
V Ubuntu mi to dělala opera aktuální stabilní verze taky, měl jsem tam sice cca 30 záložek, ale po pár hodinách byl počítač (nový notebook) nepoužitelný, takže je na tom PC teď Firefox a je klid, Linuxová verze má asi nějaký problém.