Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
V práci vyvíjíme webovou aplikaci, jedná se o produkt elektronické knihy jízd. Je to velmi zajímavý produkt a musím říct, že mě tato práce velmi naplňuje a baví. Velký podíl na to má určitě i skvělý kolektiv. Dokonce polovinu týmu znám už delší dobu a pocházíme v podstatě ze stejného města. Dokonce dva z mých spolupracovníků se mnou bydlí na bytě. Ale o tom možná někdy příště. Jediným nepříjemným faktem je to, že aplikace je od počátku vyvíjena v PHP, a přepsání do něčeho svižnějšího zatím nepřipadá v úvahu.
K vývoji jako IDE používám Netbeans a jako verzovací systém se už asi přes měsíc (konečně) používá git. Na svém pracovním notebooku mám nainstalovaný arch, což je pro mě výhoda, jelikož v žádném jiném distru se tak rychle nevyznám. Dá se říct, že o proti ostatním co mají (ubuntu či mandrivu) jsem s archem měl nejméně problémů. Teda až do dneška, kdy na mě zničeho nic při pokusu restartovat apache, vyskočila hláška segmentation fault.
Svůj pracovní stroj skoro nevypínám a od posledního restartu či vypnutí proběhlo už spousty aktualizací, takže jsem si nebyl jistý, co zatím vězí. No po pár neůspěšných pokusech jsem to s apachem vzdal a zkusil šáhnout po alternativě. Už dlouho mě lákalo vyzkoušet nginx, o kterém už jsem toho docela dost četl a slyšel. Během hodinky se mi podařilo vše nastavit, tak aby to fungovalo, jak https, tak i různá pravidla z .htaccess. Byl to moc dobrý pocit, když se předemnou objevila přihlašovací obrazovka a po zadání údajů. dokonce najel i zbytek aplikace a vše tak nádherně fungovalo. Dokonce to bylo velmi svižné. Což mě dovedlo k pokušení otestovat výkon mezi nginx a apache.
Jenže to znamenalo vyřešit problém s apache. Naštěstí po chvilce hledání jsem objevil tiket, kde byl popsán můj problém a i dočasné řešení problému. Takže jsem se mohl pustit do testování. Popravdě nejednalo se o žádné extra přesné měření, jelikož mi nešlo o přesné výsledky, ale spíš jen tak o přehled. Pro testování jsme použil nástroj apache bench (příkaz ab) . Pouštěl jsem ho s různými parametry pro oba dva web servery. A snad ve všech testech byl web server nginx mírně výkonější. V některých jednoduchých testech dokonce i skoro dvakrát výkonější než apache. Tyto výsledky mě velmi mile potěšili a dokonce i celková náročnost na systémové prostředky hlaně na operační pamět byi ve prospěch nginx. Takže nakonec jsme se rozhodl jej nechat jako defaultní web server na svém pracovním stroji. Co se týče produkčních strojů, tak i když si myslím ze i zde by nginx možná nakonec přineslo mírné snížení nároků na systémové prostředky, tak ve výsledku by to nebylo tolik patrné, aby to stálo za komplikace způsobené přechodem.
Závěrem bych dodal, že pokud bych do budoucna plánoval tvořit webovou aplikaci a měl možnost si vybrat webový server na kterém to poběží asi bych dal přednost nginx před indiánem :).
Tiskni
Sdílej:
No tak sice neni plne kompatibilni, ale vetsina pravidle co jsme meli v htaccessu se dala pouzit jen s minimalni upravou,takze pokud clovek nedela nejake silenosti, tohoto bych se nebal
no diky bohu neumi, umi neco jineho co uplne dostacuje
Jo to je dost mozne, ale z mych mereni vyslo ze ten rozdil nebyl zas tak markantni a hlavne u slozitejsich systemu kde to casto vysi na databazi, to clovek nepozna a ve vysledku vyjde nginx lepe