Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
V práci vyvíjíme webovou aplikaci, jedná se o produkt elektronické knihy jízd. Je to velmi zajímavý produkt a musím říct, že mě tato práce velmi naplňuje a baví. Velký podíl na to má určitě i skvělý kolektiv. Dokonce polovinu týmu znám už delší dobu a pocházíme v podstatě ze stejného města. Dokonce dva z mých spolupracovníků se mnou bydlí na bytě. Ale o tom možná někdy příště. Jediným nepříjemným faktem je to, že aplikace je od počátku vyvíjena v PHP, a přepsání do něčeho svižnějšího zatím nepřipadá v úvahu.
K vývoji jako IDE používám Netbeans a jako verzovací systém se už asi přes měsíc (konečně) používá git. Na svém pracovním notebooku mám nainstalovaný arch, což je pro mě výhoda, jelikož v žádném jiném distru se tak rychle nevyznám. Dá se říct, že o proti ostatním co mají (ubuntu či mandrivu) jsem s archem měl nejméně problémů. Teda až do dneška, kdy na mě zničeho nic při pokusu restartovat apache, vyskočila hláška segmentation fault.
Svůj pracovní stroj skoro nevypínám a od posledního restartu či vypnutí proběhlo už spousty aktualizací, takže jsem si nebyl jistý, co zatím vězí. No po pár neůspěšných pokusech jsem to s apachem vzdal a zkusil šáhnout po alternativě. Už dlouho mě lákalo vyzkoušet nginx, o kterém už jsem toho docela dost četl a slyšel. Během hodinky se mi podařilo vše nastavit, tak aby to fungovalo, jak https, tak i různá pravidla z .htaccess. Byl to moc dobrý pocit, když se předemnou objevila přihlašovací obrazovka a po zadání údajů. dokonce najel i zbytek aplikace a vše tak nádherně fungovalo. Dokonce to bylo velmi svižné. Což mě dovedlo k pokušení otestovat výkon mezi nginx a apache.
Jenže to znamenalo vyřešit problém s apache. Naštěstí po chvilce hledání jsem objevil tiket, kde byl popsán můj problém a i dočasné řešení problému. Takže jsem se mohl pustit do testování. Popravdě nejednalo se o žádné extra přesné měření, jelikož mi nešlo o přesné výsledky, ale spíš jen tak o přehled. Pro testování jsme použil nástroj apache bench (příkaz ab) . Pouštěl jsem ho s různými parametry pro oba dva web servery. A snad ve všech testech byl web server nginx mírně výkonější. V některých jednoduchých testech dokonce i skoro dvakrát výkonější než apache. Tyto výsledky mě velmi mile potěšili a dokonce i celková náročnost na systémové prostředky hlaně na operační pamět byi ve prospěch nginx. Takže nakonec jsme se rozhodl jej nechat jako defaultní web server na svém pracovním stroji. Co se týče produkčních strojů, tak i když si myslím ze i zde by nginx možná nakonec přineslo mírné snížení nároků na systémové prostředky, tak ve výsledku by to nebylo tolik patrné, aby to stálo za komplikace způsobené přechodem.
Závěrem bych dodal, že pokud bych do budoucna plánoval tvořit webovou aplikaci a měl možnost si vybrat webový server na kterém to poběží asi bych dal přednost nginx před indiánem :).
Tiskni
Sdílej:
No tak sice neni plne kompatibilni, ale vetsina pravidle co jsme meli v htaccessu se dala pouzit jen s minimalni upravou,takze pokud clovek nedela nejake silenosti, tohoto bych se nebal
no diky bohu neumi, umi neco jineho co uplne dostacuje
Jo to je dost mozne, ale z mych mereni vyslo ze ten rozdil nebyl zas tak markantni a hlavne u slozitejsich systemu kde to casto vysi na databazi, to clovek nepozna a ve vysledku vyjde nginx lepe