Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
V práci vyvíjíme webovou aplikaci, jedná se o produkt elektronické knihy jízd. Je to velmi zajímavý produkt a musím říct, že mě tato práce velmi naplňuje a baví. Velký podíl na to má určitě i skvělý kolektiv. Dokonce polovinu týmu znám už delší dobu a pocházíme v podstatě ze stejného města. Dokonce dva z mých spolupracovníků se mnou bydlí na bytě. Ale o tom možná někdy příště. Jediným nepříjemným faktem je to, že aplikace je od počátku vyvíjena v PHP, a přepsání do něčeho svižnějšího zatím nepřipadá v úvahu.
K vývoji jako IDE používám Netbeans a jako verzovací systém se už asi přes měsíc (konečně) používá git. Na svém pracovním notebooku mám nainstalovaný arch, což je pro mě výhoda, jelikož v žádném jiném distru se tak rychle nevyznám. Dá se říct, že o proti ostatním co mají (ubuntu či mandrivu) jsem s archem měl nejméně problémů. Teda až do dneška, kdy na mě zničeho nic při pokusu restartovat apache, vyskočila hláška segmentation fault.
Svůj pracovní stroj skoro nevypínám a od posledního restartu či vypnutí proběhlo už spousty aktualizací, takže jsem si nebyl jistý, co zatím vězí. No po pár neůspěšných pokusech jsem to s apachem vzdal a zkusil šáhnout po alternativě. Už dlouho mě lákalo vyzkoušet nginx, o kterém už jsem toho docela dost četl a slyšel. Během hodinky se mi podařilo vše nastavit, tak aby to fungovalo, jak https, tak i různá pravidla z .htaccess. Byl to moc dobrý pocit, když se předemnou objevila přihlašovací obrazovka a po zadání údajů. dokonce najel i zbytek aplikace a vše tak nádherně fungovalo. Dokonce to bylo velmi svižné. Což mě dovedlo k pokušení otestovat výkon mezi nginx a apache.
Jenže to znamenalo vyřešit problém s apache. Naštěstí po chvilce hledání jsem objevil tiket, kde byl popsán můj problém a i dočasné řešení problému. Takže jsem se mohl pustit do testování. Popravdě nejednalo se o žádné extra přesné měření, jelikož mi nešlo o přesné výsledky, ale spíš jen tak o přehled. Pro testování jsme použil nástroj apache bench (příkaz ab) . Pouštěl jsem ho s různými parametry pro oba dva web servery. A snad ve všech testech byl web server nginx mírně výkonější. V některých jednoduchých testech dokonce i skoro dvakrát výkonější než apache. Tyto výsledky mě velmi mile potěšili a dokonce i celková náročnost na systémové prostředky hlaně na operační pamět byi ve prospěch nginx. Takže nakonec jsme se rozhodl jej nechat jako defaultní web server na svém pracovním stroji. Co se týče produkčních strojů, tak i když si myslím ze i zde by nginx možná nakonec přineslo mírné snížení nároků na systémové prostředky, tak ve výsledku by to nebylo tolik patrné, aby to stálo za komplikace způsobené přechodem.
Závěrem bych dodal, že pokud bych do budoucna plánoval tvořit webovou aplikaci a měl možnost si vybrat webový server na kterém to poběží asi bych dal přednost nginx před indiánem :).
Tiskni
Sdílej:
No tak sice neni plne kompatibilni, ale vetsina pravidle co jsme meli v htaccessu se dala pouzit jen s minimalni upravou,takze pokud clovek nedela nejake silenosti, tohoto bych se nebal
no diky bohu neumi, umi neco jineho co uplne dostacuje
Jo to je dost mozne, ale z mych mereni vyslo ze ten rozdil nebyl zas tak markantni a hlavne u slozitejsich systemu kde to casto vysi na databazi, to clovek nepozna a ve vysledku vyjde nginx lepe