Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
V práci vyvíjíme webovou aplikaci, jedná se o produkt elektronické knihy jízd. Je to velmi zajímavý produkt a musím říct, že mě tato práce velmi naplňuje a baví. Velký podíl na to má určitě i skvělý kolektiv. Dokonce polovinu týmu znám už delší dobu a pocházíme v podstatě ze stejného města. Dokonce dva z mých spolupracovníků se mnou bydlí na bytě. Ale o tom možná někdy příště. Jediným nepříjemným faktem je to, že aplikace je od počátku vyvíjena v PHP, a přepsání do něčeho svižnějšího zatím nepřipadá v úvahu.
K vývoji jako IDE používám Netbeans a jako verzovací systém se už asi přes měsíc (konečně) používá git. Na svém pracovním notebooku mám nainstalovaný arch, což je pro mě výhoda, jelikož v žádném jiném distru se tak rychle nevyznám. Dá se říct, že o proti ostatním co mají (ubuntu či mandrivu) jsem s archem měl nejméně problémů. Teda až do dneška, kdy na mě zničeho nic při pokusu restartovat apache, vyskočila hláška segmentation fault.
Svůj pracovní stroj skoro nevypínám a od posledního restartu či vypnutí proběhlo už spousty aktualizací, takže jsem si nebyl jistý, co zatím vězí. No po pár neůspěšných pokusech jsem to s apachem vzdal a zkusil šáhnout po alternativě. Už dlouho mě lákalo vyzkoušet nginx, o kterém už jsem toho docela dost četl a slyšel. Během hodinky se mi podařilo vše nastavit, tak aby to fungovalo, jak https, tak i různá pravidla z .htaccess. Byl to moc dobrý pocit, když se předemnou objevila přihlašovací obrazovka a po zadání údajů. dokonce najel i zbytek aplikace a vše tak nádherně fungovalo. Dokonce to bylo velmi svižné. Což mě dovedlo k pokušení otestovat výkon mezi nginx a apache.
Jenže to znamenalo vyřešit problém s apache. Naštěstí po chvilce hledání jsem objevil tiket, kde byl popsán můj problém a i dočasné řešení problému. Takže jsem se mohl pustit do testování. Popravdě nejednalo se o žádné extra přesné měření, jelikož mi nešlo o přesné výsledky, ale spíš jen tak o přehled. Pro testování jsme použil nástroj apache bench (příkaz ab) . Pouštěl jsem ho s různými parametry pro oba dva web servery. A snad ve všech testech byl web server nginx mírně výkonější. V některých jednoduchých testech dokonce i skoro dvakrát výkonější než apache. Tyto výsledky mě velmi mile potěšili a dokonce i celková náročnost na systémové prostředky hlaně na operační pamět byi ve prospěch nginx. Takže nakonec jsme se rozhodl jej nechat jako defaultní web server na svém pracovním stroji. Co se týče produkčních strojů, tak i když si myslím ze i zde by nginx možná nakonec přineslo mírné snížení nároků na systémové prostředky, tak ve výsledku by to nebylo tolik patrné, aby to stálo za komplikace způsobené přechodem.
Závěrem bych dodal, že pokud bych do budoucna plánoval tvořit webovou aplikaci a měl možnost si vybrat webový server na kterém to poběží asi bych dal přednost nginx před indiánem :).
Tiskni
Sdílej:
No tak sice neni plne kompatibilni, ale vetsina pravidle co jsme meli v htaccessu se dala pouzit jen s minimalni upravou,takze pokud clovek nedela nejake silenosti, tohoto bych se nebal
no diky bohu neumi, umi neco jineho co uplne dostacuje
Jo to je dost mozne, ale z mych mereni vyslo ze ten rozdil nebyl zas tak markantni a hlavne u slozitejsich systemu kde to casto vysi na databazi, to clovek nepozna a ve vysledku vyjde nginx lepe