Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
V práci vyvíjíme webovou aplikaci, jedná se o produkt elektronické knihy jízd. Je to velmi zajímavý produkt a musím říct, že mě tato práce velmi naplňuje a baví. Velký podíl na to má určitě i skvělý kolektiv. Dokonce polovinu týmu znám už delší dobu a pocházíme v podstatě ze stejného města. Dokonce dva z mých spolupracovníků se mnou bydlí na bytě. Ale o tom možná někdy příště. Jediným nepříjemným faktem je to, že aplikace je od počátku vyvíjena v PHP, a přepsání do něčeho svižnějšího zatím nepřipadá v úvahu.
K vývoji jako IDE používám Netbeans a jako verzovací systém se už asi přes měsíc (konečně) používá git. Na svém pracovním notebooku mám nainstalovaný arch, což je pro mě výhoda, jelikož v žádném jiném distru se tak rychle nevyznám. Dá se říct, že o proti ostatním co mají (ubuntu či mandrivu) jsem s archem měl nejméně problémů. Teda až do dneška, kdy na mě zničeho nic při pokusu restartovat apache, vyskočila hláška segmentation fault.
Svůj pracovní stroj skoro nevypínám a od posledního restartu či vypnutí proběhlo už spousty aktualizací, takže jsem si nebyl jistý, co zatím vězí. No po pár neůspěšných pokusech jsem to s apachem vzdal a zkusil šáhnout po alternativě. Už dlouho mě lákalo vyzkoušet nginx, o kterém už jsem toho docela dost četl a slyšel. Během hodinky se mi podařilo vše nastavit, tak aby to fungovalo, jak https, tak i různá pravidla z .htaccess. Byl to moc dobrý pocit, když se předemnou objevila přihlašovací obrazovka a po zadání údajů. dokonce najel i zbytek aplikace a vše tak nádherně fungovalo. Dokonce to bylo velmi svižné. Což mě dovedlo k pokušení otestovat výkon mezi nginx a apache.
Jenže to znamenalo vyřešit problém s apache. Naštěstí po chvilce hledání jsem objevil tiket, kde byl popsán můj problém a i dočasné řešení problému. Takže jsem se mohl pustit do testování. Popravdě nejednalo se o žádné extra přesné měření, jelikož mi nešlo o přesné výsledky, ale spíš jen tak o přehled. Pro testování jsme použil nástroj apache bench (příkaz ab) . Pouštěl jsem ho s různými parametry pro oba dva web servery. A snad ve všech testech byl web server nginx mírně výkonější. V některých jednoduchých testech dokonce i skoro dvakrát výkonější než apache. Tyto výsledky mě velmi mile potěšili a dokonce i celková náročnost na systémové prostředky hlaně na operační pamět byi ve prospěch nginx. Takže nakonec jsme se rozhodl jej nechat jako defaultní web server na svém pracovním stroji. Co se týče produkčních strojů, tak i když si myslím ze i zde by nginx možná nakonec přineslo mírné snížení nároků na systémové prostředky, tak ve výsledku by to nebylo tolik patrné, aby to stálo za komplikace způsobené přechodem.
Závěrem bych dodal, že pokud bych do budoucna plánoval tvořit webovou aplikaci a měl možnost si vybrat webový server na kterém to poběží asi bych dal přednost nginx před indiánem :).
Tiskni
Sdílej:
No tak sice neni plne kompatibilni, ale vetsina pravidle co jsme meli v htaccessu se dala pouzit jen s minimalni upravou,takze pokud clovek nedela nejake silenosti, tohoto bych se nebal
no diky bohu neumi, umi neco jineho co uplne dostacuje
Jo to je dost mozne, ale z mych mereni vyslo ze ten rozdil nebyl zas tak markantni a hlavne u slozitejsich systemu kde to casto vysi na databazi, to clovek nepozna a ve vysledku vyjde nginx lepe