Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
No, tak jsem se rozhodl, že sem po delší době zase něco málo nápiši.
A o čem že to vlastně budu psát? Myslím, že už znázvu je patrné, že se to bude týkat desktopových prostředí. Pokud čekáte, že zde budu psát tisícíprvní příspěvek, o tom které prostředí je lepší, tak se nebojte, máte pravdu
.
Je to přesně dva roky, co jsem si spustil svůj první linux. Tenkrát to bylo LiveCD jedné polské distribuce založené na Fedoře(Aurox). Tenkrát jsem k připojení k internetu používal GPRS mobilní připojení od Eurotelu(4-5 KiB/s), takže stahování 700MB iso obrazu pro mě byla záležitost na tři dny, ale musím říct, že toho nikdy nebudu litovat!
Po prvním najetí do Auroxu mě přivítalo příjemné GUI prostředí(KDE), které mi připomínalo windows prostředí. První věci, který jsem si zprovoznil byl internet, digitální fotoaprát, direct rendering a tiskárna. Vše jsem zvládl během prvního sezení. Důvodem bylo to , že jsem se už dva týdny připravoval, takže jsem měl postahováno stovky návodů a přečteno desítky diskuzí.
Prostředí KDE se mi líbilo a Aurox mi taky vyhovoval a tak jsem se rozhodl zehnat si plnou verzi. Už jsem psal , že jsem měl pomalou konektivitu, takže jsem se rozhodl koupit Aurox přes internet.
Hlavním rozdílem mezi LiveCD a plnou verzi Auroxu bylo to, že Aurox jakožto odnož Fedory používal jako defaultní prostředí Gnome, ale uLiveCd bylo pužito KDE. Ze začátku mě to trosku zaskočilo, ale nakonec jsem se do gnome zamiloval. Bylo přehlednější, rychlejší a .......
Později jsem vyzkoušel spousty distribucí(Fedora, Suse, Debian, Ubuntu, Gentoo ....). A všude jsem požíval Gnome. Tedy až na Suse, ale to jsem měl asi jen dva dny :D.
Po delším hledání distribucí jsem nalezul ARch a u toho jsem zůstal a i z něj právě teď píši. Do nedávna jsem na něm měl Gnome. Potom jsem se rozhodl, že zkusím KDE. Zajímalo mě co se na něm změnilo. Celkem se mi líbilo, ale nějak jsem se nemohl zbavit pocitu, že je nenžraný, a tak jsem zůstal u gnome. Asi tak před dvěma týdny, se mi začalo zdát, že i Gnome je čím dál víc nenažraný. No a proto jsem zkusil nejnovjejší betaverzi XFCE. O kterém jsem slyšel, že je to příjemné nenáročné prostředí.
ASi po týdnu testování jsem došel k závěru, že XFCE je sice oproti KDE a Gnome méně náročný, ale rozdíl nebyl až tak velký. Už jsem byl zofalý a náhle se zde objevil tento blog. Bylo to jako rána z nebe. Openbox se stal mím zamilovaným prostředím.
Zjistil jsem, že mi plně dostčuje. Na co používat velká desktopová prostředí, když jejich hlavní funkci splní i 200kB velký prostředí?
Nakonec jsem dám pár screenshotů, na kterých uvidítem jak se mé openbox prostředí vyvíjelo.
Tiskni
Sdílej:
.
Ten tmavý styl je zdá se použitelný, ale reálná průhlednost stále nic. Snad příště.
je to otazka vkusu.
Navíc, pokud třeba edituješ 8Mpx obrázek (nebo děláš jinou pořádnou práci
), tak potřebuješ víc paměťi, než by ti sežrali všechny desktop manažery součastně, tedy neustálý hon za nejnižší paměťovou náročností taky není na místě. Jinými slovy, k čemu ti je ušetřit 400kB v RAM na WM, když ti DB zabírá 200MB.
Na co používat velká desktopová prostředí, když jejich hlavní funkci splní i 200kB velký prostředí?To je otázka preferencí, mě třeba jednoduchý WM nestačí. Tedy né že bych ho nedokázal používat (ostatně na starém počítači jsem ani neměl jinou možnost, tam by mi žádný velký DE přijatelně nefungoval
), ale plnohodnotné full-featured desktopové prostředí jako KDE mi vyhovuje nesrovnatelně více...
Option "NvAGP" "1"