Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
No, tak jsem se rozhodl, že sem po delší době zase něco málo nápiši.
A o čem že to vlastně budu psát? Myslím, že už znázvu je patrné, že se to bude týkat desktopových prostředí. Pokud čekáte, že zde budu psát tisícíprvní příspěvek, o tom které prostředí je lepší, tak se nebojte, máte pravdu .
Je to přesně dva roky, co jsem si spustil svůj první linux. Tenkrát to bylo LiveCD jedné polské distribuce založené na Fedoře(Aurox). Tenkrát jsem k připojení k internetu používal GPRS mobilní připojení od Eurotelu(4-5 KiB/s), takže stahování 700MB iso obrazu pro mě byla záležitost na tři dny, ale musím říct, že toho nikdy nebudu litovat!
Po prvním najetí do Auroxu mě přivítalo příjemné GUI prostředí(KDE), které mi připomínalo windows prostředí. První věci, který jsem si zprovoznil byl internet, digitální fotoaprát, direct rendering a tiskárna. Vše jsem zvládl během prvního sezení. Důvodem bylo to , že jsem se už dva týdny připravoval, takže jsem měl postahováno stovky návodů a přečteno desítky diskuzí.
Prostředí KDE se mi líbilo a Aurox mi taky vyhovoval a tak jsem se rozhodl zehnat si plnou verzi. Už jsem psal , že jsem měl pomalou konektivitu, takže jsem se rozhodl koupit Aurox přes internet.
Hlavním rozdílem mezi LiveCD a plnou verzi Auroxu bylo to, že Aurox jakožto odnož Fedory používal jako defaultní prostředí Gnome, ale uLiveCd bylo pužito KDE. Ze začátku mě to trosku zaskočilo, ale nakonec jsem se do gnome zamiloval. Bylo přehlednější, rychlejší a .......
Později jsem vyzkoušel spousty distribucí(Fedora, Suse, Debian, Ubuntu, Gentoo ....). A všude jsem požíval Gnome. Tedy až na Suse, ale to jsem měl asi jen dva dny :D.
Po delším hledání distribucí jsem nalezul ARch a u toho jsem zůstal a i z něj právě teď píši. Do nedávna jsem na něm měl Gnome. Potom jsem se rozhodl, že zkusím KDE. Zajímalo mě co se na něm změnilo. Celkem se mi líbilo, ale nějak jsem se nemohl zbavit pocitu, že je nenžraný, a tak jsem zůstal u gnome. Asi tak před dvěma týdny, se mi začalo zdát, že i Gnome je čím dál víc nenažraný. No a proto jsem zkusil nejnovjejší betaverzi XFCE. O kterém jsem slyšel, že je to příjemné nenáročné prostředí.
ASi po týdnu testování jsem došel k závěru, že XFCE je sice oproti KDE a Gnome méně náročný, ale rozdíl nebyl až tak velký. Už jsem byl zofalý a náhle se zde objevil tento blog. Bylo to jako rána z nebe. Openbox se stal mím zamilovaným prostředím.
Zjistil jsem, že mi plně dostčuje. Na co používat velká desktopová prostředí, když jejich hlavní funkci splní i 200kB velký prostředí?
Nakonec jsem dám pár screenshotů, na kterých uvidítem jak se mé openbox prostředí vyvíjelo.
Tiskni
Sdílej:
je to otazka vkusu.
Na co používat velká desktopová prostředí, když jejich hlavní funkci splní i 200kB velký prostředí?To je otázka preferencí, mě třeba jednoduchý WM nestačí. Tedy né že bych ho nedokázal používat (ostatně na starém počítači jsem ani neměl jinou možnost, tam by mi žádný velký DE přijatelně nefungoval
Option "NvAGP" "1"