Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
No, tak jsem se rozhodl, že sem po delší době zase něco málo nápiši.
A o čem že to vlastně budu psát? Myslím, že už znázvu je patrné, že se to bude týkat desktopových prostředí. Pokud čekáte, že zde budu psát tisícíprvní příspěvek, o tom které prostředí je lepší, tak se nebojte, máte pravdu
.
Je to přesně dva roky, co jsem si spustil svůj první linux. Tenkrát to bylo LiveCD jedné polské distribuce založené na Fedoře(Aurox). Tenkrát jsem k připojení k internetu používal GPRS mobilní připojení od Eurotelu(4-5 KiB/s), takže stahování 700MB iso obrazu pro mě byla záležitost na tři dny, ale musím říct, že toho nikdy nebudu litovat!
Po prvním najetí do Auroxu mě přivítalo příjemné GUI prostředí(KDE), které mi připomínalo windows prostředí. První věci, který jsem si zprovoznil byl internet, digitální fotoaprát, direct rendering a tiskárna. Vše jsem zvládl během prvního sezení. Důvodem bylo to , že jsem se už dva týdny připravoval, takže jsem měl postahováno stovky návodů a přečteno desítky diskuzí.
Prostředí KDE se mi líbilo a Aurox mi taky vyhovoval a tak jsem se rozhodl zehnat si plnou verzi. Už jsem psal , že jsem měl pomalou konektivitu, takže jsem se rozhodl koupit Aurox přes internet.
Hlavním rozdílem mezi LiveCD a plnou verzi Auroxu bylo to, že Aurox jakožto odnož Fedory používal jako defaultní prostředí Gnome, ale uLiveCd bylo pužito KDE. Ze začátku mě to trosku zaskočilo, ale nakonec jsem se do gnome zamiloval. Bylo přehlednější, rychlejší a .......
Později jsem vyzkoušel spousty distribucí(Fedora, Suse, Debian, Ubuntu, Gentoo ....). A všude jsem požíval Gnome. Tedy až na Suse, ale to jsem měl asi jen dva dny :D.
Po delším hledání distribucí jsem nalezul ARch a u toho jsem zůstal a i z něj právě teď píši. Do nedávna jsem na něm měl Gnome. Potom jsem se rozhodl, že zkusím KDE. Zajímalo mě co se na něm změnilo. Celkem se mi líbilo, ale nějak jsem se nemohl zbavit pocitu, že je nenžraný, a tak jsem zůstal u gnome. Asi tak před dvěma týdny, se mi začalo zdát, že i Gnome je čím dál víc nenažraný. No a proto jsem zkusil nejnovjejší betaverzi XFCE. O kterém jsem slyšel, že je to příjemné nenáročné prostředí.
ASi po týdnu testování jsem došel k závěru, že XFCE je sice oproti KDE a Gnome méně náročný, ale rozdíl nebyl až tak velký. Už jsem byl zofalý a náhle se zde objevil tento blog. Bylo to jako rána z nebe. Openbox se stal mím zamilovaným prostředím.
Zjistil jsem, že mi plně dostčuje. Na co používat velká desktopová prostředí, když jejich hlavní funkci splní i 200kB velký prostředí?
Nakonec jsem dám pár screenshotů, na kterých uvidítem jak se mé openbox prostředí vyvíjelo.
Tiskni
Sdílej:
.
Ten tmavý styl je zdá se použitelný, ale reálná průhlednost stále nic. Snad příště.
je to otazka vkusu.
Navíc, pokud třeba edituješ 8Mpx obrázek (nebo děláš jinou pořádnou práci
), tak potřebuješ víc paměťi, než by ti sežrali všechny desktop manažery součastně, tedy neustálý hon za nejnižší paměťovou náročností taky není na místě. Jinými slovy, k čemu ti je ušetřit 400kB v RAM na WM, když ti DB zabírá 200MB.
Na co používat velká desktopová prostředí, když jejich hlavní funkci splní i 200kB velký prostředí?To je otázka preferencí, mě třeba jednoduchý WM nestačí. Tedy né že bych ho nedokázal používat (ostatně na starém počítači jsem ani neměl jinou možnost, tam by mi žádný velký DE přijatelně nefungoval
), ale plnohodnotné full-featured desktopové prostředí jako KDE mi vyhovuje nesrovnatelně více...
Option "NvAGP" "1"