Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
RAID patří na HW s baterkouA co SW RAID + UPSka? Ne každý má na značkový hi-end HW. Co se týče spojení FS a správce oddílů (a RAIDu) – jsem na vážkách: na jednu stranu je v Linuxu fajn, že si každý vybere FS, který mu nejvíc vyhovuje, je to velmi variabilní, zkombinuješ si to jak chceš (LVM, RAID, práce přímo s fyzickými disky)… ale na druhou stranu se někdy hodí, když správce disků „rozumí“ datům, která ukládá – např. nedávno mi trochu zahaproval jeden disk a bylo potřeba zkontrolovat pole – sice bylo zabráno asi jen 20 GB, ale protože LVM a SW RAID neví, co jsou moje data a co jsou nějaké náhodné bajty, které mě nezajímají, muselo se synchronizovat 1,5 TB.
A co SW RAID + UPSka? Ne každý má na značkový hi-end HW.
Raid a UPS vyhovuje do chvíle, než stiskneš tlačítko reset. Poté je na každém fyzickém disku něco jiného a nikdo nepozná, která data jsou "ta správná". Počet rozdílných bloků mezi jednotlivými zrcadly případně paritami je pak ono tajemné mismatch_cnt. A umí to dokonce takové věci (u mirror), jako pro dvě různé čtení téhož bloku vracet různá data podle toho, ze kterého zrcadla se to právě čte. Další klíčové slovo na neděli je silent corruption v souvislosti se zálohami.
Tohle by mohla být další výhoda RAIDu ve FS. FS který ví co kde má a má k tomu i blokové kontrolní součty může sdělit jména souborů, která jsou tímto postižena.
A když např. chci zmenšit/zvětšit oddíl, nemusím ho stejně odpojit? Nebo to záleží na použitém filesystému?
Ano, většina FS se musí při zmenšení odpojit (pokud vůbec zmenšení umí). Zvětšení lze za běhu u všech. LVM přináší výhodu i na desktopu, představ si následující (a v dotazech občas se objevující) situaci:
Oddíl Velikost sda 60GB sda1 10GB sda2 15GB sda3 5GB sda4 30GB
A teď chceš zvětšit sda2 s tím, že místo chceš vzít ze sda4. V případě klasického rozdělení disku se nepohneš bez dalšího úložiště, nebo přesunu oddílu sda3 a celé to bude trvat dlouho.
Zatímco u LVM ti na to stačí lvremove sda4, lvextend sda2, resize2fs sda2, první dva příkazy trvají zlomky sekundy, ten třetí podle vybraného FS, ale to musíš udělat i v případě klasického rozdělení.
Tiskni
Sdílej: