V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Občas je potřeba vytvořit snapshot disku a to rychle, ještě než se něco stihne podělat. V takovou chvíli je dobré mít připravený skript na vytvoření LVM snapshotu a nelovit syntaxi příkazů v nějakých návodech na webu. Použil jsem k tomu init.d skript – nemusí se spouštět při startu počítače (ale může).
Vytvořte si soubor /etc/init.d/obraz-disku s tímto obsahem:
#! /bin/sh
zarizeni="/dev/dell/home"; # LVM logický oddíl
pripojny_bod="/mnt/obraz"; # Adresář, kam vytvořený obraz připojíme
velikost_obrazu="10G"; # tolik změn lze na disku udělat, než se snapshot zaplní na 100%
nazev_obrazu="obraz"; # Název LVM obrazu
nazev_vg="dell"; # LVM skupina svazků (VG)
case "$1" in
start)
echo "Vytvářím obraz disku";
lvcreate -s -L ${velikost_obrazu} -n ${nazev_obrazu} ${zarizeni} &&
mount /dev/${nazev_vg}/${nazev_obrazu} ${pripojny_bod};
;;
restart)
$0 stop
$0 start
;;
stop)
echo "Ruším obraz disku";
umount ${pripojny_bod} &&
lvremove -f /dev/${nazev_vg}/${nazev_obrazu};
;;
*)
echo "Použijte jeden z těchto parametrů: $0 {start|stop|restart}"
exit 3
;;
esac
Skriptu nastavíme právo na spouštění (chmod +x) a teď si můžeme pomocí následujících příkazů rychle vytvářet a rušit snapshoty disku.
service obraz-disku start # Vytvoří obraz a připojí ho. service obraz-disku stop # Odpojí obraz a zruší ho service obraz-disku restart # „Obnoví“ obraz disku
Nebo klasicky /etc/init.d/obraz-disku {start|stop|restart}.
Pokud se nebojíme, že se něco pokazí, můžeme si nastavit automatické spouštění při startu počítače (např. pomocí nástroje rcconf nebo update-rc.d obraz-disku defaults). Což nás ochrání např. proti náhodnému smazání nebo přepsání souborů – vždy máme k dispozici připojený oddíl disku tak, jak vypadal při zapnutí počítače.
Vysvětlivka ke druhé anketě: existují různé názory, zda je lepší správu dat rozdělit na více vrstev, tedy mít zvláštní systém pro RAID (mirror, striping), nad ním správce logických oddílů (LVM) a na těchto logických oddílech mít nějaký souborový systém (ext4, xfs, reiserfs…), nebo naopak spojit věci více do jednoho, jako to dělá např. ZFS v Solarisu. Oba přístupy mají něco do sebe… pokecáme v diskusi, ať nezatěžuji vaše hlasování v anketě 
Tiskni
Sdílej:
. Jasně že raid není záloha ale jsou tam ještě další ošklivosti. Klíčové slovo pro nedělní odpoledne na google je mismatch_cnt.
RAID patří na HW s baterkouA co SW RAID + UPSka? Ne každý má na značkový hi-end HW. Co se týče spojení FS a správce oddílů (a RAIDu) – jsem na vážkách: na jednu stranu je v Linuxu fajn, že si každý vybere FS, který mu nejvíc vyhovuje, je to velmi variabilní, zkombinuješ si to jak chceš (LVM, RAID, práce přímo s fyzickými disky)… ale na druhou stranu se někdy hodí, když správce disků „rozumí“ datům, která ukládá – např. nedávno mi trochu zahaproval jeden disk a bylo potřeba zkontrolovat pole – sice bylo zabráno asi jen 20 GB, ale protože LVM a SW RAID neví, co jsou moje data a co jsou nějaké náhodné bajty, které mě nezajímají, muselo se synchronizovat 1,5 TB.
A co SW RAID + UPSka? Ne každý má na značkový hi-end HW.
Raid a UPS vyhovuje do chvíle, než stiskneš tlačítko reset. Poté je na každém fyzickém disku něco jiného a nikdo nepozná, která data jsou "ta správná". Počet rozdílných bloků mezi jednotlivými zrcadly případně paritami je pak ono tajemné mismatch_cnt. A umí to dokonce takové věci (u mirror), jako pro dvě různé čtení téhož bloku vracet různá data podle toho, ze kterého zrcadla se to právě čte. Další klíčové slovo na neděli je silent corruption v souvislosti se zálohami.
Tohle by mohla být další výhoda RAIDu ve FS. FS který ví co kde má a má k tomu i blokové kontrolní součty může sdělit jména souborů, která jsou tímto postižena.
A když např. chci zmenšit/zvětšit oddíl, nemusím ho stejně odpojit? Nebo to záleží na použitém filesystému?
Ano, většina FS se musí při zmenšení odpojit (pokud vůbec zmenšení umí). Zvětšení lze za běhu u všech. LVM přináší výhodu i na desktopu, představ si následující (a v dotazech občas se objevující) situaci:
Oddíl Velikost sda 60GB sda1 10GB sda2 15GB sda3 5GB sda4 30GB
A teď chceš zvětšit sda2 s tím, že místo chceš vzít ze sda4. V případě klasického rozdělení disku se nepohneš bez dalšího úložiště, nebo přesunu oddílu sda3 a celé to bude trvat dlouho.
Zatímco u LVM ti na to stačí lvremove sda4, lvextend sda2, resize2fs sda2, první dva příkazy trvají zlomky sekundy, ten třetí podle vybraného FS, ale to musíš udělat i v případě klasického rozdělení.