LVM snapshot (obraz disku) jako init.d služba

24.11.2009 00:04 | Přečteno: 1670× | GNU/Linux | | poslední úprava: 24.11.2009 00:08

Občas je potřeba vytvořit snapshot disku a to rychle, ještě než se něco stihne podělat. V takovou chvíli je dobré mít připravený skript na vytvoření LVM snapshotu a nelovit syntaxi příkazů v nějakých návodech na webu. Použil jsem k tomu init.d skript – nemusí se spouštět při startu počítače (ale může).

Vytvořte si soubor /etc/init.d/obraz-disku s tímto obsahem:

#! /bin/sh                                                                

zarizeni="/dev/dell/home";     # LVM logický oddíl
pripojny_bod="/mnt/obraz";     # Adresář, kam vytvořený obraz připojíme 
velikost_obrazu="10G";         # tolik změn lze na disku udělat, než se snapshot zaplní na 100%
nazev_obrazu="obraz";          # Název LVM obrazu
nazev_vg="dell";               # LVM skupina svazků (VG)

case "$1" in
    start)
        echo "Vytvářím obraz disku";
        lvcreate -s -L ${velikost_obrazu} -n ${nazev_obrazu} ${zarizeni} &&
        mount /dev/${nazev_vg}/${nazev_obrazu} ${pripojny_bod};
;;
    restart)
        $0 stop
        $0 start
;;
    stop)
        echo "Ruším obraz disku";
        umount ${pripojny_bod} &&
        lvremove -f /dev/${nazev_vg}/${nazev_obrazu};
;;
    *)
        echo "Použijte jeden z těchto parametrů: $0 {start|stop|restart}"
        exit 3
;;
esac

Skriptu nastavíme právo na spouštění (chmod +x) a teď si můžeme pomocí následujících příkazů rychle vytvářet a rušit snapshoty disku.

service obraz-disku start   # Vytvoří obraz a připojí ho.
service obraz-disku stop    # Odpojí obraz a zruší ho
service obraz-disku restart # „Obnoví“ obraz disku

Nebo klasicky /etc/init.d/obraz-disku {start|stop|restart}.

Pokud se nebojíme, že se něco pokazí, můžeme si nastavit automatické spouštění při startu počítače (např. pomocí nástroje rcconf nebo update-rc.d obraz-disku defaults). Což nás ochrání např. proti náhodnému smazání nebo přepsání souborů – vždy máme k dispozici připojený oddíl disku tak, jak vypadal při zapnutí počítače.

Vysvětlivka ke druhé anketě: existují různé názory, zda je lepší správu dat rozdělit na více vrstev, tedy mít zvláštní systém pro RAID (mirror, striping), nad ním správce logických oddílů (LVM) a na těchto logických oddílech mít nějaký souborový systém (ext4, xfs, reiserfs…), nebo naopak spojit věci více do jednoho, jako to dělá např. ZFS v Solarisu. Oba přístupy mají něco do sebe… pokecáme v diskusi, ať nezatěžuji vaše hlasování v anketě

       

Anketa

Anketa

Anketa

Komentáře

[Heron]

Hezké.

K druhé anketě. Správce oddílů a souborový systém v jednom, ale nikoliv raid. RAID patří na HW s baterkou. Často se stane, že je na jednom oddílu místa málo a na jiném hodně. Toto lze dnes krásně řešit přes LVM (viz můj miniseriál), jenže je to pomalé a nelze to dělat vždy online (když je potřeba zmenšit systém souborů). Proto je výhodnější mít FS, který se o to postará.

Teď k tomu raidu. Tam je lepší buď nevědět vůbec nic a spokojeně spát, a nebo mít data na 20 geograficky vzdálených místech . Jasně že raid není záloha ale jsou tam ještě další ošklivosti. Klíčové slovo pro nedělní odpoledne na google je mismatch_cnt.

[xkucf03]

RAID patří na HW s baterkou

A co SW RAID + UPSka? Ne každý má na značkový hi-end HW.

Co se týče spojení FS a správce oddílů (a RAIDu) – jsem na vážkách: na jednu stranu je v Linuxu fajn, že si každý vybere FS, který mu nejvíc vyhovuje, je to velmi variabilní, zkombinuješ si to jak chceš (LVM, RAID, práce přímo s fyzickými disky)… ale na druhou stranu se někdy hodí, když správce disků „rozumí“ datům, která ukládá – např. nedávno mi trochu zahaproval jeden disk a bylo potřeba zkontrolovat pole – sice bylo zabráno asi jen 20 GB, ale protože LVM a SW RAID neví, co jsou moje data a co jsou nějaké náhodné bajty, které mě nezajímají, muselo se synchronizovat 1,5 TB.

[Heron]

A co SW RAID + UPSka? Ne každý má na značkový hi-end HW.

Raid a UPS vyhovuje do chvíle, než stiskneš tlačítko reset. Poté je na každém fyzickém disku něco jiného a nikdo nepozná, která data jsou "ta správná". Počet rozdílných bloků mezi jednotlivými zrcadly případně paritami je pak ono tajemné mismatch_cnt. A umí to dokonce takové věci (u mirror), jako pro dvě různé čtení téhož bloku vracet různá data podle toho, ze kterého zrcadla se to právě čte. Další klíčové slovo na neděli je silent corruption v souvislosti se zálohami.

Tohle by mohla být další výhoda RAIDu ve FS. FS který ví co kde má a má k tomu i blokové kontrolní součty může sdělit jména souborů, která jsou tímto postižena.

[Ivan]

Jeste bych pridal jeden dotaz do google "lvm deadlock". To je taky pekne hnusna potvora.

[j AM]

K čemu přesně je dobrý LVM na desktopu? Měl jsem za to že hlavní výhoda LVM je že můžu šachovat s oddíly za běhu (to se hodí na serveru), ale na desktopu mi downtime nevadí). A když např. chci zmenšit/zvětšit oddíl, nemusím ho stejně odpojit? Nebo to záleží na použitém filesystému?

[Heron]

A když např. chci zmenšit/zvětšit oddíl, nemusím ho stejně odpojit? Nebo to záleží na použitém filesystému?

Ano, většina FS se musí při zmenšení odpojit (pokud vůbec zmenšení umí). Zvětšení lze za běhu u všech. LVM přináší výhodu i na desktopu, představ si následující (a v dotazech občas se objevující) situaci:

Oddíl   Velikost
sda     60GB

sda1    10GB
sda2    15GB
sda3     5GB
sda4    30GB

A teď chceš zvětšit sda2 s tím, že místo chceš vzít ze sda4. V případě klasického rozdělení disku se nepohneš bez dalšího úložiště, nebo přesunu oddílu sda3 a celé to bude trvat dlouho.

Zatímco u LVM ti na to stačí lvremove sda4, lvextend sda2, resize2fs sda2, první dva příkazy trvají zlomky sekundy, ten třetí podle vybraného FS, ale to musíš udělat i v případě klasického rozdělení.