Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Po vzoru Leoše Literáka se přiznám ke své v mém případě spíš neznalosti.
Píšu do školy javový program na kreslení animací kinematických křivek. Celé to je postavené na výpočtu jednotlivých bodů a jejich spojování přímkami. Výpočty jsou celkem triviální, kreslení většiny křivek také. Najdou se však křivky, které mají i 15000 bodů. Vykreslení takové křivky trvá docela dlouho (cca 18 ms). Proto jsem se rozhodl optimalizovat.
Optimalizace se zadařila a čas jsem stáhl na třetinu. Přestala však fungovat jiná věc. Při měnění parametrů za běhu se program začal nepříjemně trhat. Dlouhou dobu jsem nemohl zjistit, kde je problém. Celou optimalizaci jsem párkrát předělal, pohrál jsem si se synchronizací a stále nic.
Po nějakém čase mě napadlo porovnat kód se starším, který fungoval v pořádku. Jediný podstatný rozdíl byl ve volání garbage collectoru při každé změně. Přišlo mi to divné, ale zkusit jsem to musel. K mému překvapení se po zakomentování onoho řádky všechno vrátilo do správných kolejí.
Po podrobnějším měření jsem s hrůzou zjistl, že volání System.gc() zažere cca 70 ms. Jindy by to nevadilo, ale když potřebuju překreslovat jednou za 10 ms, tak je to znát.
Je až k nevíře, jak mě objevení téhle prkotiny potěšilo :) ... Chybami se člověk učí :)
Tiskni
Sdílej:
Kdybych měl pokaždý psát blogspot, když se chytim za nos
, ale dobrý ...
Já vim. Jsou věci v životě, co člověka naučí nadhledu a věci, co rozšíří obzory.
System.gc() by se pokud možno nemělo volat nikdy.
OutOfMemoryError. V první fázi jsem to řešil tou nejhorší možnou cestou - volat explicitně System.gc(). Program se zpomalil naprosto brutálně, takže bylo hned jasné, že tudy cesta nevede
BTW ani jsem netušil (a zjistil jsem to až teď), že existuje věda stringologie
BTW ani jsem netušil (a zjistil jsem to až teď), že existuje věda stringologieKdysi jsem kdesi sehnal 220stránkové PDFko celé věnované algoritmům hledání podřetězce v řetězci. Velmi poučné
Ale 70 ms na mém docela silném stroji mi vyrazilo dech.To buďte rád, že ne 10 minut (sic!).
A kdyz zacinate s Javou, tak kazdy si asi projde spojovani retezcu pomoci String += anebo StringBuffer().Spojování pomocí
String += každý relativně snadno zavrhne, až zjistí, že je to O(n^2). Tedy spíše mu bude divné, že je to najednou nějak strašně pomalé. Ale StringBuffer je z jiného soudku, už proto, že StringBuilder je až záležitost verze 1.5, takže leckdo může StringBuffer používat čistě ze zvyku.
+= neefektivní, je známá věc. Ale jak je to s těma ostatníma, hlavně se StringBuilderem, budu muset nastudovat, nebo otestovat (a nebo mi to někdo osvětlíte?) Vnukli jste mi dobrou myšlenku na studium. Díky+=, maximálně StringBuffer.append() stačilo :)
.