Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
Evropská unie navrhne zákaz sociálních sítí, online her a chatbotů pro děti mladší 13 let a možnost účtu pro děti do 15 let jen se souhlasem rodičů, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v dnešním projevu ve Štrasburku. Návrh předpisu nazvaného EU Kids Act představí Evropská komise ve čtvrtek. Von der Leyenová zdůraznila, že chce, aby se rovněž změnilo základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
… více »Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
Po vzoru Leoše Literáka se přiznám ke své v mém případě spíš neznalosti.
Píšu do školy javový program na kreslení animací kinematických křivek. Celé to je postavené na výpočtu jednotlivých bodů a jejich spojování přímkami. Výpočty jsou celkem triviální, kreslení většiny křivek také. Najdou se však křivky, které mají i 15000 bodů. Vykreslení takové křivky trvá docela dlouho (cca 18 ms). Proto jsem se rozhodl optimalizovat.
Optimalizace se zadařila a čas jsem stáhl na třetinu. Přestala však fungovat jiná věc. Při měnění parametrů za běhu se program začal nepříjemně trhat. Dlouhou dobu jsem nemohl zjistit, kde je problém. Celou optimalizaci jsem párkrát předělal, pohrál jsem si se synchronizací a stále nic.
Po nějakém čase mě napadlo porovnat kód se starším, který fungoval v pořádku. Jediný podstatný rozdíl byl ve volání garbage collectoru při každé změně. Přišlo mi to divné, ale zkusit jsem to musel. K mému překvapení se po zakomentování onoho řádky všechno vrátilo do správných kolejí.
Po podrobnějším měření jsem s hrůzou zjistl, že volání System.gc() zažere cca 70 ms. Jindy by to nevadilo, ale když potřebuju překreslovat jednou za 10 ms, tak je to znát.
Je až k nevíře, jak mě objevení téhle prkotiny potěšilo :) ... Chybami se člověk učí :)
Tiskni
Sdílej:
Kdybych měl pokaždý psát blogspot, když se chytim za nos
, ale dobrý ...
Já vim. Jsou věci v životě, co člověka naučí nadhledu a věci, co rozšíří obzory.
System.gc() by se pokud možno nemělo volat nikdy.
OutOfMemoryError. V první fázi jsem to řešil tou nejhorší možnou cestou - volat explicitně System.gc(). Program se zpomalil naprosto brutálně, takže bylo hned jasné, že tudy cesta nevede
BTW ani jsem netušil (a zjistil jsem to až teď), že existuje věda stringologie
BTW ani jsem netušil (a zjistil jsem to až teď), že existuje věda stringologieKdysi jsem kdesi sehnal 220stránkové PDFko celé věnované algoritmům hledání podřetězce v řetězci. Velmi poučné
Ale 70 ms na mém docela silném stroji mi vyrazilo dech.To buďte rád, že ne 10 minut (sic!).
A kdyz zacinate s Javou, tak kazdy si asi projde spojovani retezcu pomoci String += anebo StringBuffer().Spojování pomocí
String += každý relativně snadno zavrhne, až zjistí, že je to O(n^2). Tedy spíše mu bude divné, že je to najednou nějak strašně pomalé. Ale StringBuffer je z jiného soudku, už proto, že StringBuilder je až záležitost verze 1.5, takže leckdo může StringBuffer používat čistě ze zvyku.
+= neefektivní, je známá věc. Ale jak je to s těma ostatníma, hlavně se StringBuilderem, budu muset nastudovat, nebo otestovat (a nebo mi to někdo osvětlíte?) Vnukli jste mi dobrou myšlenku na studium. Díky+=, maximálně StringBuffer.append() stačilo :)
.