Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Open source router Turris Omnia NG Wired je v prodeji. Jedná se o Turris Omnia NG bez Wi-Fi. Je připraven pro zamontování do racku.
Po vzoru Leoše Literáka se přiznám ke své v mém případě spíš neznalosti.
Píšu do školy javový program na kreslení animací kinematických křivek. Celé to je postavené na výpočtu jednotlivých bodů a jejich spojování přímkami. Výpočty jsou celkem triviální, kreslení většiny křivek také. Najdou se však křivky, které mají i 15000 bodů. Vykreslení takové křivky trvá docela dlouho (cca 18 ms). Proto jsem se rozhodl optimalizovat.
Optimalizace se zadařila a čas jsem stáhl na třetinu. Přestala však fungovat jiná věc. Při měnění parametrů za běhu se program začal nepříjemně trhat. Dlouhou dobu jsem nemohl zjistit, kde je problém. Celou optimalizaci jsem párkrát předělal, pohrál jsem si se synchronizací a stále nic.
Po nějakém čase mě napadlo porovnat kód se starším, který fungoval v pořádku. Jediný podstatný rozdíl byl ve volání garbage collectoru při každé změně. Přišlo mi to divné, ale zkusit jsem to musel. K mému překvapení se po zakomentování onoho řádky všechno vrátilo do správných kolejí.
Po podrobnějším měření jsem s hrůzou zjistl, že volání System.gc() zažere cca 70 ms. Jindy by to nevadilo, ale když potřebuju překreslovat jednou za 10 ms, tak je to znát.
Je až k nevíře, jak mě objevení téhle prkotiny potěšilo :) ... Chybami se člověk učí :)
Tiskni
Sdílej:
Kdybych měl pokaždý psát blogspot, když se chytim za nos
, ale dobrý ...
Já vim. Jsou věci v životě, co člověka naučí nadhledu a věci, co rozšíří obzory.
System.gc() by se pokud možno nemělo volat nikdy.
OutOfMemoryError. V první fázi jsem to řešil tou nejhorší možnou cestou - volat explicitně System.gc(). Program se zpomalil naprosto brutálně, takže bylo hned jasné, že tudy cesta nevede
BTW ani jsem netušil (a zjistil jsem to až teď), že existuje věda stringologie
BTW ani jsem netušil (a zjistil jsem to až teď), že existuje věda stringologieKdysi jsem kdesi sehnal 220stránkové PDFko celé věnované algoritmům hledání podřetězce v řetězci. Velmi poučné
Ale 70 ms na mém docela silném stroji mi vyrazilo dech.To buďte rád, že ne 10 minut (sic!).
A kdyz zacinate s Javou, tak kazdy si asi projde spojovani retezcu pomoci String += anebo StringBuffer().Spojování pomocí
String += každý relativně snadno zavrhne, až zjistí, že je to O(n^2). Tedy spíše mu bude divné, že je to najednou nějak strašně pomalé. Ale StringBuffer je z jiného soudku, už proto, že StringBuilder je až záležitost verze 1.5, takže leckdo může StringBuffer používat čistě ze zvyku.
+= neefektivní, je známá věc. Ale jak je to s těma ostatníma, hlavně se StringBuilderem, budu muset nastudovat, nebo otestovat (a nebo mi to někdo osvětlíte?) Vnukli jste mi dobrou myšlenku na studium. Díky+=, maximálně StringBuffer.append() stačilo :)
.