Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Lze v Linuxu řešit nějakým způsobem dědění práv v již vytvořených adresářích? např:
- změna práv adresáře nastaví práva v souborech
- při kopírování soborů do adresáře kopírovaný soubor zdědí práva 'nového' adresáře?
Velmi mi chybí nastavování práv ala Novell Netware. Pokud to nelze čistě přes ACL filesystemu, existuje nějaká spolehlivá finta?
1/ samo nikoliv, ale pokud menis prava na adresari pouzijes parametr -R pro rekursivni nahrani prav vsech podadresarum a souborum
2/cekal jsem ze ano, ale zda se ze nikoliv, ale mozna to je muj problem, ACL pouzivam totiz pouze u SMB sdileni, a cast nastaveni ACL, dedicnost, apod. resim pres Sambu
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czcp je pak přepíše víceméně v souladu s právy kopírovaného souboru. Pokud se proces rozhodne práva dodatečně změnit, je proti tomu samozřejmě nastavení defaultního ACL bezmocné.
problem taky muze byt v tom ze jsem vocas, a kopiroval jsem to v MC, a to ted nevim jestli je s podporou ACL.
Ovšem cp z coreutils nic takové standardně nedělá. To by ho k tomu musel uživatel donutit přepínačem -p.
Zkoušel jsem si to a verze 6.12 se chová dle očekávání (tj. v rozporu s tím, na co si stěžoval předřečník):
$ strace cp testfile testdir/
[…]
open("testfile", O_RDONLY|O_LARGEFILE) = 3
fstat64(3, {st_mode=S_IFREG|0755, st_size=0, ...}) = 0
open("testdir/testfile", O_WRONLY|O_CREAT|O_EXCL|O_LARGEFILE, 0755) = 4
fstat64(4, {st_mode=S_IFREG|0755, st_size=0, ...}) = 0
read(3, ""..., 4096) = 0
llistxattr("testfile", (nil), 0) = 0
llistxattr("testfile", 0xbf9810a0, 0) = 0
close(4) = 0
close(3) = 0
a na proti tomu:
$ strace cp -p testfile testdir/
[…]
open("testfile", O_RDONLY|O_LARGEFILE) = 3
fstat64(3, {st_mode=S_IFREG|0755, st_size=0, ...}) = 0
open("testdir/testfile", O_WRONLY|O_CREAT|O_EXCL|O_LARGEFILE, 0700) = 4
fstat64(4, {st_mode=S_IFREG|0700, st_size=0, ...}) = 0
read(3, ""..., 4096) = 0
utimensat(4, NULL, {{1228989937, 0}, {1228989937, 0}}, 0) = 0
llistxattr("testfile", (nil), 0) = 0
llistxattr("testfile", 0xbfe54d70, 0) = 0
fgetxattr(3, "system.posix_acl_access", 0xbfe54ca0, 132) = -1 ENODATA (No data available)
fstat64(3, {st_mode=S_IFREG|0755, st_size=0, ...}) = 0
fsetxattr(4, "system.posix_acl_access", "\x02\x00\x00\x00\x01\x00\x07\x00\xff\xff\xff\xff\x04\x00\x05\x00\xff\xff\xff\xff \x00\x05\x00\xff\xff\xff\xff", 28, 0) = 0
close(4) = 0
close(3) = 0
cp je tedy do mé odpovědi potřeba dosadit jiný program (ten, u kterého se popisovaný problém vyskytuje).
11.12.2008 10:44
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Částečně to řeší SUID/SGID bit na adresáře.
Ale SGID efekt má:
Vše uvnitř bude mít tedy požadovanou skupinu. O práva k adresářům a souborům se nadále musí tvůrce postarat sám.
> Velmi mi chybí nastavování práv ala Novell Netware.
Novell Netware je nyni implementovany jako sada sluzeb pod Linuxem a pokud vim, tak netwarovy system pristupovych prav je tam k dispozici. U Novellu vam reknou, kolik to stoji a co budete potrebovat.
Dodám jen pár drobností:
1. Při změně práv vlastníka nebo skupinového vlastníka se parametr nezadává ve tvaru u:práva, ale u::práva
2. Stejně jako tradiční práva, i ACL se vyhodnocují podle principu "rozhoduje první, co odpovídá", přičemž pořadí je vlastník, jednotliví uživatelé, skupinový vlastník, jednotlivé skupiny, ostatní.
3. Maska se neaplikuje na práva vlastníka, pouze na práva skupinového vlastníka a jednotlivých uživatelů a skupin.
Z toho nového fontu mě bolí oči. Prosím, proveďte obnovu kaskadových stylů ze zálohy.
11.12.2008 09:04
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Nastav si ve FF Dejavu Sans a mas pokoj.
Asi chybka:
[root@centos]# geftacl soubor
Ma byt IMHO:
[root@centos]# getfacl soubor
PS: ten wysiwig editor v kterym toto pisu mi moc nefunguje - nejde pastovat prostredtim tlacitkem (resp. jen nekdy, coz je jeste horsi nez kdyby vubec), protoze se dostanu do modu scrollovani. Dale jsem se dostal do situace, kdy jsem chtel vlozit znaky na urcite misto uprostred odstavce, najel jsem tam kurzorem (at mysi ci klavesnici), napsal pismeno, ale pismeno se vlozilo do prazdneho radky nad odstavcem, v kterem jsem byl.
11.12.2008 09:28
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Jako první krok dobrý, ale správu většího serveru bych s tím dělat nechtěl. Oč elegantnější řešení má třeba OpenVMS, kde můžete uživateli přidělit nejaký identifikátor - například "MANAGEMENT" - a poté přidělovat práva držitelům identifikátorů namísto konkrétních uživatelů:
(IDENTIFIER=MANAGEMENT,ACCESS=R+W+E+D)
(DEFAULT_PROTECTION,S:RWED,O:RWED,G,W)
(IDENTIFIER=MANAGEMENT,OPTIONS=DEFAULT,ACCESS=READ+WRITE+EXECUTE)
(CREATOR,ACCESS=READ+WRITE+EXECUTE+DELETE)
Takže admin pak pouze přiděluje identifikátory a spravuje uživatelské účty, zatímco nastavení práv ve filesystému se nemění. Identifikátory nejsou totéž co skupiny, uživatel jich může mít neomezené množství. Počet ACL záznamů na jednom objektu také není omezen.
Nemluvě ani o dalších možnostech jako například nastavit detailní logování přístupu do logu nebo jako alarm na terminálu operátora
(ALARM=SECURITY,ACCESS=DELETE+CONTROL+SUCCESS+FAILURE)
Implementace v linuxu mi přijde jako dobrý první krok (já vím, je to POSIX), ale pro skutečné použití na velkých serverech se stovkami či tisíci uživatelů stále poněkud neohrabaná.
Identifikátory nejsou totéž co skupiny, uživatel jich může mít neomezené množství.Jaký je tedy rozdíl mezi identifikátorem a skupinou? Uživatel snad může být také členem neomezeného množství skupin.
identifikátory mohou mít přiřazeny ještě atributy, které jejich chování mění. Je to na delší vyprávění, tak si dovolím citovat z dokumentace:
¨
| Dynamic attribute | Allows holders of the identifier to remove and to restore the identifier from the process rights list by using the DCL command SET RIGHTS_LIST. |
| Resource attribute | Allows holders of the identifier to charge disk space to the identifier. It is used for file objects. |
| Subsystem attribute | Allows holders of the identifier to create and maintain protected subsystems by assigning the Subsystem ACE to the application images in the subsystem. |
| No Access attribute | Makes any access rights of the identifier null and void. This attribute is intended as a modifier for a resource identifier or for purposes unrelated to access control. |
Sites with high security requirements are likely to use two other attributes, which discourage users from scanning the rights database:
| Holder Hidden attribute | Prevents someone from getting a list of users who hold an identifier unless that person owns the identifier. |
| Name Hidden attribute | Allows holders of an identifier to have it translated (either from binary to ASCII or vice versa), but prevents unauthorized users from translating the identifier. |
Ale je fakt, že to už je vyšší dívčí a málokde se to používá, i když možná částečně i proto, že o tom administrátoři nevědí.
Srovnávat VMS a POSIX dost dobře nelze.
Posixové skupiny mají spoustu ošklivých vlastností: Členství ve skupině je vlastnost procesu, nikoliv uživatele, takže přidávání a odebírání je nutné pojistit pozabíjením všech procesů. Dále pokud může uživatel vytvářet SGID soubory, je nutné po něm uklidit, jinak se může znovu do skupiny dostat.
Ale je pravda, že tohle nejsou ani tak problémy skupin, jako problémy posixové kontroly přístupu.
getfacl -R --skip-base > backup.acl setfacl --restore backup.acl3/ exisuji i acl managery, napr. http://rofi.roger-ferrer.org/eiciel/
11.12.2008 20:27
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
pokud na soubor jednou pouziji acl, uz nikdy nepouzivat klasicky chmod ale jen setfaclOK. To zní dost závažně na to, aby si na to člověk začal dávat pozor. Ale zároveň dost bezobsažně na to, aby na to člověk za pět minut zapomněl. Takže prostá otázka: co se může stát, když ne?
11.12.2008 22:19
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
.
11.12.2008 18:05
11.12.2008 08:33
11.12.2008 19:40
chmod neovlivňuje acl záznamy, tj pokud přidáš třeba právo spouštění pomocí chmod a+x soubor, tak uživatelé, kteří již měli nastavená práva třeba na rw, jej stále nebudou moci spouštět (budou mít pořád rw).
12.12.2008 07:02
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Kdyby to byl nějaký nesmysl ve stylu chmod zruší všechna ACLka, tak to beru
ACL_USER_OBJ, ACL_GROUP_OBJ a ACL_OTHER v access control listu. Tyhle položky zobrazují a mění a zbytku si nevšímají.
Děkuju za hezký a užitečný článek. Akorát tu masku nějak nechápu, ale to se poddá.
rwxrwxrwx). Pokud jde o smysl masky, ten mi také uniká, protože podle mne každý, kdo má právo měnit ACL práva, má i právo měnit masku. Může to sloužit asi jako usnadnění – pokud vím, že soubor není spustitelný, nastavím mu masku rw-rw-rw-, a vím, že nepůjde omylem nastavit právo ke spuštění. Ale možná to má i nějakou jinou výhodu, která mi zůstala utajena.
setfacl: rotor: Operation not supported
Tohle mi to píše, když zadám příkaz setfacl -m user:kav:rx rotor (jedná se o adresář /home/rotor).
Postupoval jsem podle článku, mám ext3 a 64bitové Kubuntu Hardy Heron. Ten příkaz jsem zadal jako uživatel root. Verze setfacl je 2.2.45.
11.12.2008 20:23
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
tune2fs, nebo mount.
Zkuste mount "ten mountpoint" -o remount,acl.
Pokud to ani pak nepůjde, dejte sem výstup z tune2fs -l /dev/sdaX (oddíl, kde je ten filesystém na kterém to zkoušíte) a podíváme se na to.
Díky moc. mount "ten mountpoint" -o remount,acl pomohlo. Tu volbu "acl" musím přidat i do /etc/fstab, že?
11.12.2008 20:43
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
/etc/fstab nebo ji přidat k "Default mount options" pomocí tune2fs -o acl /dev/sdX. Osobně mám raději druhou metodu, protože je to pak v parametrech to systému souborů. Pokud by jednalo o přenosný disk, nemusí se na to při připojení jinde myslet.
ACL mi připadá opravdu težkopádné a složité na údržbu. Zejména zjišťování na co má ten či onen právo ve velmi košaté struktuře adresářů s mnoha soubory je k zbláznění.
Pro data sdílená uživateli bych nejraději viděl systém, kde se budou nastavovat práva jen na úrovni adresářů a bude zde existovat dědičnost.
Zvláštní - podobný šlánek jsem se zrovna chystal napsat . Ovšem v trochu jiném duchu - autor napčíklad úplně zapoměl dodat, že popsaný model ACL nebyl nikdy POSIX ratifikován a je založen pouze na POSIX draftu. Taktéž s exportem souborových systémů využívajících tohoty typu ACL je to dosti problematické (NFSv2,3 toto třeba neřeší a ostatní síťové FS už vůbec).
Osobně si myslím, že daleko větší budoucnoust má v Linuxu standard ACL podle NFSv4.
16.12.2008 19:38
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
20.10.2009 09:10
daan | skóre: 6
| blog: Clairvoyant
| Bratislava
user::rwx group::r-x group:smb-family:r-x group:smb-admins:rwx mask::rwx other::--- default:user::rwx default:group::r-x default:group:smb-family:r-x default:group:smb-admins:rwx default:mask::rwx default:other::---Práva nakopírované složky z windows do sdílené složky data.
user::rwx group::rwx group:smb-family:r-x group:smb-admins:rwx mask::rwx other::-wx default:user::rwx default:group::r-x default:group:smb-family:r-x default:group:smb-admins:rwx default:mask::rwx default:other::---
Tiskni
Sdílej:
