Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Cim dalej, tym viac nechapem taketo clanky. Viem, ze proste musi byt napisany minimalne jeden clanok za den, ale aby ste pisali o takychto nezmysloch, tak to sa mi zda trochu divne.Já zase nechápu tyhle trapný anonymousy, co maj nějaký svrbění či co a musí se z toho vykecávat, ačkoliv jejich komentář je jeden nesmysl vedle druhého.
V konecnom dosledku uzivatelia, co si precitali clanok zistia, ze klik je neopodstatneny a je s nim viac problemov ako vyhod.Kéž by to tak bylo u většiny článků a recenzí! Kritický článek totiž ušetří vlastní čas a energii, zatímco takový, který jen chválí a problémy nezmiňuje, je vlastně něco jako reklamní leták. Kromě toho, ti co umí číst, na rozdíl od nějakých ubrblaných anonymousů, zjistí z tohoto článku úplně něco jiného (nemluvě o tom, že jde o díl v tématicky zaměřeném seriálu).
abclinuxu.cz sa tymto dostava na uplne iny level (nizsi). Dobry clanok som tu necital uz hodnu chvilku. Kazdopadne prajem vela novych a dobrych clankov.Já zase přeju daleko míň podobných anonymousů, co si nevidí do huby (do klávesnice) a stahují úroveň zdejší čtenářské komunity na úplně jiný level :-/
.pkg), nebo nakopírováním adresáře tvářícího se jako soubor (přípona .app) do adresáře /Applications (či kamkoliv jinam, je to vcelku jedno), podstatné každopádně je, že aplikace se jako jediný soubor pouze tváří a i v „obyčejném“ Finderu lze přes volbu Show Package Content zobrazit „obsah aplikace“, či jak to lépe říci. Omluvte můj amatérský výklad, s Mackem nepracuji dlouho
#!/bin/bash # Klik sudo apt-get install "$1" && exec "$1"
Takhle musí člověk umět příkazy na každý balíčkovač zvlášť. Opět to odpovídá tomu, jak ten náš Linux máme hezky roztříštěnýStačí když člověk umí příkazy balíčkovače svého operačního systému (= distribuce). Proč by měl umět příkazy od těch jiných, které nepoužívá? A proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?
. Ale nemam problem s nicim, jsem spravce, ale u bezneho uzivatele by to mohl byt problem, ten by mel mit vsechny systemy na stejnem typu distribuce.
A proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?Protože se mi doma líbí vrtat v Archu, v práci ovšem dělám na RedHatu a teď ještě spravuji servery s Debianem (který jsem zdědil) pro naše zájmové sdružení, ale známým dávám Mandrivu, nebo OpenSuse, protože mají mcc a Yast?
Ano, pokud se to ovšem líbí, vrtat se (tj. být mj. správcem) v různých systémech, tak není jaksi na místě si stěžovat, že tyto různé systémy (včetně správce balíčků) nejsou stejné. Nota bene když je ještě jako v původním povzdechu řeč o běžném uživateliA proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?Protože se mi doma líbí vrtat v Archu, v práci ovšem dělám na RedHatu a teď ještě spravuji servery s Debianem (který jsem zdědil) pro naše zájmové sdružení, ale známým dávám Mandrivu, nebo OpenSuse, protože mají mcc a Yast?
Nota bene když je ještě jako v původním povzdechu řeč o běžném uživateliOops, to bylo až v reakci, trochu mi to v paměti splynulo. Ale "běžný uživatel" si vybere či dostane nainstalován ten svůj systém a rozdíly mezi distribucemi včetně správce balíčků ho vůbec nemusejí zajímat, to zůstává. Kdo chce být odborníkem přes "Linux", tj. pokud možno co nejvíce linuxových operačních systémů (=distribucí), tak se holt musí něco naučit, stejně jako odborníci v jiných oblastech.
).
No jistě. A proč tedy vznikají věci jako Autopackage nebo Klik?Důvodů je jistě mnoho. Například bych mezi ně zařadil touhu po snadné distribuci uzavřených komerčních programů zabalených "napevno", Klik se hodí dobře k vyzkoušení programu jen jako uživatel než ho integruju do systému nativním správcem software (jakési "ostré" demo) anebo třeba k tomu, aby si i uživatelé Linuxu mohli přes mail posílat hovadinky, na které stačí kliknout... Ale řeč byla o nutnosti pamatovat si extra příkazy správce balíčků u různých distribucí - to jaksi u grafického rozhraní instalátoru odpadá, ty vypadají v principu všechny stejně a člověk, co se v něm nedokáže orientovat, by opravdu neměl mít k dispozici heslo superuživatele
Samozřejmě, že by jistá míra sjednocení byla možná, totiž hned jakmile se různé autonomní vývojářské skupiny konečně shodnou na tom, které to řešení je jako vzor sjednocení nejvhodnější (což dříve budeme mít federální United States of Europe s evropskou vládou a prezidentem
) ... pokud se nemýlím, tak zrovna správa balíčků bývá jednou z nejčastějších příčin toho, že se kdosi rozhodne vytvořit novou vlastní distribuci, protože konečně přišel na to, že to ostatní dělají špatně a jeho řešení je konečně to správné
Ale řeč byla o nutnosti pamatovat si extra příkazy správce balíčků u různých distribucí - to jaksi u grafického rozhraní instalátoru odpadá, ty vypadají v principu všechny stejně a člověk, co se v něm nedokáže orientovat, by opravdu neměl mít k dispozici heslo superuživateleNejde o jejich vzhled. Jde o to, že jsou nadstavbami konzolového programu. A pro každý takovýto program je nutné utvořit novou nástavbu. A to není jeiný problém s tím spojený.
Samozřejmě, že by jistá míra sjednocení byla možná, totiž hned jakmile se různé autonomní vývojářské skupiny konečně shodnou na tom, které to řešení je jako vzor sjednocení nejvhodnější (což dříve budeme mít federální United States of Europe s evropskou vládou a prezidentemS tím nemohu než souhlasit.) ... pokud se nemýlím, tak zrovna správa balíčků bývá jednou z nejčastějších příčin toho, že se kdosi rozhodne vytvořit novou vlastní distribuci, protože konečně přišel na to, že to ostatní dělají špatně a jeho řešení je konečně to správné
![]()
![]()
Jinak bych ty internety raději zakázala.Myslíš Tohle? Jinak by mě zajímalo, jak se takto nainstalovaný SW odinstalovává...
(2) Co kdyz chci instalovat aplikaci vzalene pres ssh bez X? Pujde to?Určitě, sice nikdo zatím integraci kliku do lynxe/linkse nenabízí, ale určitě půjde skript ~/.klik s příslušným parametrem spustit i z konzole. Ale na takovém stroji nevidím pro klik žádné využití.
~/.klik inkscape (možná by to z toho skriptu chtělo vyckuchat grafické dialogy a dát tam konzolový, to nevím)
A navrch přidávám odkaz na návrh standardu pro instalační balíček. Nebo noční můru. Vyberte si.
http://www.w3.org/Submission/2004/04/
a trošku čerstvější zprávy:
Článek o konference která proběhla 4.12.2006 v Berlíně v prostorách SAPu. http://www.linux-watch.com/news/NS4586903228.html
Na této konferenci se sešli přední představitelé balíčkovacích systémů Linuxu se zástupci nezávislých vývojářů (ISV) SW. Mezi závěry, ke kterým dospěli patří:
"Best real-world solution was to construct "a single API (application programming interface) that could be implemented across the various package systems"
Na konferenci v Berlíně byla ustanovena nová pracovní skupina LSB Packaging workgroup http://www.linux-foundation.org/en/Packaging, jejíž cílem je iniciovat a podporovat snahy vedoucí k zjednodušení instalací a správy software třetích stran. Především jde o návrh jednotného API pro univerzální balíčkovací systém.
Tak aspoň přihodím pár info (které tam snad nebyly). I když to není přímo o balíčkování, je to z podobných luhů a hájů.
Domain Task Force (SBC)
Skupina pod organizací OMG -The Object Management Group - Mission is the development of specifications supporting the development, deployment, operation and maintenance of software technology targeted for software defined communication devices. http://sbc.omg.org/
A z že Java nespí:
JSR 88: JavaTM EE Application Deployment
V rámci aktivit Java Specification Requests. This specification provides a complete description of the APIs required by the J2EE platform to enable development of platform-independent deployment tools. http://jcp.org/en/jsr/detail?id=88
Tiskni
Sdílej: