Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Cim dalej, tym viac nechapem taketo clanky. Viem, ze proste musi byt napisany minimalne jeden clanok za den, ale aby ste pisali o takychto nezmysloch, tak to sa mi zda trochu divne.Já zase nechápu tyhle trapný anonymousy, co maj nějaký svrbění či co a musí se z toho vykecávat, ačkoliv jejich komentář je jeden nesmysl vedle druhého.
V konecnom dosledku uzivatelia, co si precitali clanok zistia, ze klik je neopodstatneny a je s nim viac problemov ako vyhod.Kéž by to tak bylo u většiny článků a recenzí! Kritický článek totiž ušetří vlastní čas a energii, zatímco takový, který jen chválí a problémy nezmiňuje, je vlastně něco jako reklamní leták. Kromě toho, ti co umí číst, na rozdíl od nějakých ubrblaných anonymousů, zjistí z tohoto článku úplně něco jiného (nemluvě o tom, že jde o díl v tématicky zaměřeném seriálu).
abclinuxu.cz sa tymto dostava na uplne iny level (nizsi). Dobry clanok som tu necital uz hodnu chvilku. Kazdopadne prajem vela novych a dobrych clankov.Já zase přeju daleko míň podobných anonymousů, co si nevidí do huby (do klávesnice) a stahují úroveň zdejší čtenářské komunity na úplně jiný level :-/
.pkg), nebo nakopírováním adresáře tvářícího se jako soubor (přípona .app) do adresáře /Applications (či kamkoliv jinam, je to vcelku jedno), podstatné každopádně je, že aplikace se jako jediný soubor pouze tváří a i v „obyčejném“ Finderu lze přes volbu Show Package Content zobrazit „obsah aplikace“, či jak to lépe říci. Omluvte můj amatérský výklad, s Mackem nepracuji dlouho
#!/bin/bash # Klik sudo apt-get install "$1" && exec "$1"
Takhle musí člověk umět příkazy na každý balíčkovač zvlášť. Opět to odpovídá tomu, jak ten náš Linux máme hezky roztříštěnýStačí když člověk umí příkazy balíčkovače svého operačního systému (= distribuce). Proč by měl umět příkazy od těch jiných, které nepoužívá? A proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?
. Ale nemam problem s nicim, jsem spravce, ale u bezneho uzivatele by to mohl byt problem, ten by mel mit vsechny systemy na stejnem typu distribuce.
A proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?Protože se mi doma líbí vrtat v Archu, v práci ovšem dělám na RedHatu a teď ještě spravuji servery s Debianem (který jsem zdědil) pro naše zájmové sdružení, ale známým dávám Mandrivu, nebo OpenSuse, protože mají mcc a Yast?
Ano, pokud se to ovšem líbí, vrtat se (tj. být mj. správcem) v různých systémech, tak není jaksi na místě si stěžovat, že tyto různé systémy (včetně správce balíčků) nejsou stejné. Nota bene když je ještě jako v původním povzdechu řeč o běžném uživateliA proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?Protože se mi doma líbí vrtat v Archu, v práci ovšem dělám na RedHatu a teď ještě spravuji servery s Debianem (který jsem zdědil) pro naše zájmové sdružení, ale známým dávám Mandrivu, nebo OpenSuse, protože mají mcc a Yast?
Nota bene když je ještě jako v původním povzdechu řeč o běžném uživateliOops, to bylo až v reakci, trochu mi to v paměti splynulo. Ale "běžný uživatel" si vybere či dostane nainstalován ten svůj systém a rozdíly mezi distribucemi včetně správce balíčků ho vůbec nemusejí zajímat, to zůstává. Kdo chce být odborníkem přes "Linux", tj. pokud možno co nejvíce linuxových operačních systémů (=distribucí), tak se holt musí něco naučit, stejně jako odborníci v jiných oblastech.
).
No jistě. A proč tedy vznikají věci jako Autopackage nebo Klik?Důvodů je jistě mnoho. Například bych mezi ně zařadil touhu po snadné distribuci uzavřených komerčních programů zabalených "napevno", Klik se hodí dobře k vyzkoušení programu jen jako uživatel než ho integruju do systému nativním správcem software (jakési "ostré" demo) anebo třeba k tomu, aby si i uživatelé Linuxu mohli přes mail posílat hovadinky, na které stačí kliknout... Ale řeč byla o nutnosti pamatovat si extra příkazy správce balíčků u různých distribucí - to jaksi u grafického rozhraní instalátoru odpadá, ty vypadají v principu všechny stejně a člověk, co se v něm nedokáže orientovat, by opravdu neměl mít k dispozici heslo superuživatele
Samozřejmě, že by jistá míra sjednocení byla možná, totiž hned jakmile se různé autonomní vývojářské skupiny konečně shodnou na tom, které to řešení je jako vzor sjednocení nejvhodnější (což dříve budeme mít federální United States of Europe s evropskou vládou a prezidentem
) ... pokud se nemýlím, tak zrovna správa balíčků bývá jednou z nejčastějších příčin toho, že se kdosi rozhodne vytvořit novou vlastní distribuci, protože konečně přišel na to, že to ostatní dělají špatně a jeho řešení je konečně to správné
Ale řeč byla o nutnosti pamatovat si extra příkazy správce balíčků u různých distribucí - to jaksi u grafického rozhraní instalátoru odpadá, ty vypadají v principu všechny stejně a člověk, co se v něm nedokáže orientovat, by opravdu neměl mít k dispozici heslo superuživateleNejde o jejich vzhled. Jde o to, že jsou nadstavbami konzolového programu. A pro každý takovýto program je nutné utvořit novou nástavbu. A to není jeiný problém s tím spojený.
Samozřejmě, že by jistá míra sjednocení byla možná, totiž hned jakmile se různé autonomní vývojářské skupiny konečně shodnou na tom, které to řešení je jako vzor sjednocení nejvhodnější (což dříve budeme mít federální United States of Europe s evropskou vládou a prezidentemS tím nemohu než souhlasit.) ... pokud se nemýlím, tak zrovna správa balíčků bývá jednou z nejčastějších příčin toho, že se kdosi rozhodne vytvořit novou vlastní distribuci, protože konečně přišel na to, že to ostatní dělají špatně a jeho řešení je konečně to správné
![]()
![]()
Jinak bych ty internety raději zakázala.Myslíš Tohle? Jinak by mě zajímalo, jak se takto nainstalovaný SW odinstalovává...
(2) Co kdyz chci instalovat aplikaci vzalene pres ssh bez X? Pujde to?Určitě, sice nikdo zatím integraci kliku do lynxe/linkse nenabízí, ale určitě půjde skript ~/.klik s příslušným parametrem spustit i z konzole. Ale na takovém stroji nevidím pro klik žádné využití.
~/.klik inkscape (možná by to z toho skriptu chtělo vyckuchat grafické dialogy a dát tam konzolový, to nevím)
A navrch přidávám odkaz na návrh standardu pro instalační balíček. Nebo noční můru. Vyberte si.
http://www.w3.org/Submission/2004/04/
a trošku čerstvější zprávy:
Článek o konference která proběhla 4.12.2006 v Berlíně v prostorách SAPu. http://www.linux-watch.com/news/NS4586903228.html
Na této konferenci se sešli přední představitelé balíčkovacích systémů Linuxu se zástupci nezávislých vývojářů (ISV) SW. Mezi závěry, ke kterým dospěli patří:
"Best real-world solution was to construct "a single API (application programming interface) that could be implemented across the various package systems"
Na konferenci v Berlíně byla ustanovena nová pracovní skupina LSB Packaging workgroup http://www.linux-foundation.org/en/Packaging, jejíž cílem je iniciovat a podporovat snahy vedoucí k zjednodušení instalací a správy software třetích stran. Především jde o návrh jednotného API pro univerzální balíčkovací systém.
Tak aspoň přihodím pár info (které tam snad nebyly). I když to není přímo o balíčkování, je to z podobných luhů a hájů.
Domain Task Force (SBC)
Skupina pod organizací OMG -The Object Management Group - Mission is the development of specifications supporting the development, deployment, operation and maintenance of software technology targeted for software defined communication devices. http://sbc.omg.org/
A z že Java nespí:
JSR 88: JavaTM EE Application Deployment
V rámci aktivit Java Specification Requests. This specification provides a complete description of the APIs required by the J2EE platform to enable development of platform-independent deployment tools. http://jcp.org/en/jsr/detail?id=88
Tiskni
Sdílej: