V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Německý e-shop Škoda Auto byl hacknut. Útočníci získali přístup k uživatelským údajům (jméno, adresa, e-mail, heslo, telefon, …).
Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap byla vydána v nové verzi 2026.05.06. Přibyla možnost aktualizovat mapy v aplikaci CoMaps, aniž by bylo nutné aktualizovat i verzi aplikace. CoMaps je komunitní fork aplikace Organic Maps.
OCCT3D (Open CASCADE Technology) Open Source 8.0 bylo vydáno. OCCT3D (Wikipedie, GitHub) je objektově orientovaná knihovna pro 3D CAD, CAM nebo CAE. Používá se například v softwarech FreeCAD a KiCad.
Cim dalej, tym viac nechapem taketo clanky. Viem, ze proste musi byt napisany minimalne jeden clanok za den, ale aby ste pisali o takychto nezmysloch, tak to sa mi zda trochu divne.Já zase nechápu tyhle trapný anonymousy, co maj nějaký svrbění či co a musí se z toho vykecávat, ačkoliv jejich komentář je jeden nesmysl vedle druhého.
V konecnom dosledku uzivatelia, co si precitali clanok zistia, ze klik je neopodstatneny a je s nim viac problemov ako vyhod.Kéž by to tak bylo u většiny článků a recenzí! Kritický článek totiž ušetří vlastní čas a energii, zatímco takový, který jen chválí a problémy nezmiňuje, je vlastně něco jako reklamní leták. Kromě toho, ti co umí číst, na rozdíl od nějakých ubrblaných anonymousů, zjistí z tohoto článku úplně něco jiného (nemluvě o tom, že jde o díl v tématicky zaměřeném seriálu).
abclinuxu.cz sa tymto dostava na uplne iny level (nizsi). Dobry clanok som tu necital uz hodnu chvilku. Kazdopadne prajem vela novych a dobrych clankov.Já zase přeju daleko míň podobných anonymousů, co si nevidí do huby (do klávesnice) a stahují úroveň zdejší čtenářské komunity na úplně jiný level :-/
.pkg), nebo nakopírováním adresáře tvářícího se jako soubor (přípona .app) do adresáře /Applications (či kamkoliv jinam, je to vcelku jedno), podstatné každopádně je, že aplikace se jako jediný soubor pouze tváří a i v „obyčejném“ Finderu lze přes volbu Show Package Content zobrazit „obsah aplikace“, či jak to lépe říci. Omluvte můj amatérský výklad, s Mackem nepracuji dlouho
#!/bin/bash # Klik sudo apt-get install "$1" && exec "$1"
Takhle musí člověk umět příkazy na každý balíčkovač zvlášť. Opět to odpovídá tomu, jak ten náš Linux máme hezky roztříštěnýStačí když člověk umí příkazy balíčkovače svého operačního systému (= distribuce). Proč by měl umět příkazy od těch jiných, které nepoužívá? A proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?
. Ale nemam problem s nicim, jsem spravce, ale u bezneho uzivatele by to mohl byt problem, ten by mel mit vsechny systemy na stejnem typu distribuce.
A proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?Protože se mi doma líbí vrtat v Archu, v práci ovšem dělám na RedHatu a teď ještě spravuji servery s Debianem (který jsem zdědil) pro naše zájmové sdružení, ale známým dávám Mandrivu, nebo OpenSuse, protože mají mcc a Yast?
Ano, pokud se to ovšem líbí, vrtat se (tj. být mj. správcem) v různých systémech, tak není jaksi na místě si stěžovat, že tyto různé systémy (včetně správce balíčků) nejsou stejné. Nota bene když je ještě jako v původním povzdechu řeč o běžném uživateliA proč by měl používat mermomocí těch systémů víc než jeden (a navrch chtít, aby v tom případě byly vlastně všechny stejné)?Protože se mi doma líbí vrtat v Archu, v práci ovšem dělám na RedHatu a teď ještě spravuji servery s Debianem (který jsem zdědil) pro naše zájmové sdružení, ale známým dávám Mandrivu, nebo OpenSuse, protože mají mcc a Yast?
Nota bene když je ještě jako v původním povzdechu řeč o běžném uživateliOops, to bylo až v reakci, trochu mi to v paměti splynulo. Ale "běžný uživatel" si vybere či dostane nainstalován ten svůj systém a rozdíly mezi distribucemi včetně správce balíčků ho vůbec nemusejí zajímat, to zůstává. Kdo chce být odborníkem přes "Linux", tj. pokud možno co nejvíce linuxových operačních systémů (=distribucí), tak se holt musí něco naučit, stejně jako odborníci v jiných oblastech.
).
No jistě. A proč tedy vznikají věci jako Autopackage nebo Klik?Důvodů je jistě mnoho. Například bych mezi ně zařadil touhu po snadné distribuci uzavřených komerčních programů zabalených "napevno", Klik se hodí dobře k vyzkoušení programu jen jako uživatel než ho integruju do systému nativním správcem software (jakési "ostré" demo) anebo třeba k tomu, aby si i uživatelé Linuxu mohli přes mail posílat hovadinky, na které stačí kliknout... Ale řeč byla o nutnosti pamatovat si extra příkazy správce balíčků u různých distribucí - to jaksi u grafického rozhraní instalátoru odpadá, ty vypadají v principu všechny stejně a člověk, co se v něm nedokáže orientovat, by opravdu neměl mít k dispozici heslo superuživatele
Samozřejmě, že by jistá míra sjednocení byla možná, totiž hned jakmile se různé autonomní vývojářské skupiny konečně shodnou na tom, které to řešení je jako vzor sjednocení nejvhodnější (což dříve budeme mít federální United States of Europe s evropskou vládou a prezidentem
) ... pokud se nemýlím, tak zrovna správa balíčků bývá jednou z nejčastějších příčin toho, že se kdosi rozhodne vytvořit novou vlastní distribuci, protože konečně přišel na to, že to ostatní dělají špatně a jeho řešení je konečně to správné
Ale řeč byla o nutnosti pamatovat si extra příkazy správce balíčků u různých distribucí - to jaksi u grafického rozhraní instalátoru odpadá, ty vypadají v principu všechny stejně a člověk, co se v něm nedokáže orientovat, by opravdu neměl mít k dispozici heslo superuživateleNejde o jejich vzhled. Jde o to, že jsou nadstavbami konzolového programu. A pro každý takovýto program je nutné utvořit novou nástavbu. A to není jeiný problém s tím spojený.
Samozřejmě, že by jistá míra sjednocení byla možná, totiž hned jakmile se různé autonomní vývojářské skupiny konečně shodnou na tom, které to řešení je jako vzor sjednocení nejvhodnější (což dříve budeme mít federální United States of Europe s evropskou vládou a prezidentemS tím nemohu než souhlasit.) ... pokud se nemýlím, tak zrovna správa balíčků bývá jednou z nejčastějších příčin toho, že se kdosi rozhodne vytvořit novou vlastní distribuci, protože konečně přišel na to, že to ostatní dělají špatně a jeho řešení je konečně to správné
![]()
![]()
Jinak bych ty internety raději zakázala.Myslíš Tohle? Jinak by mě zajímalo, jak se takto nainstalovaný SW odinstalovává...
(2) Co kdyz chci instalovat aplikaci vzalene pres ssh bez X? Pujde to?Určitě, sice nikdo zatím integraci kliku do lynxe/linkse nenabízí, ale určitě půjde skript ~/.klik s příslušným parametrem spustit i z konzole. Ale na takovém stroji nevidím pro klik žádné využití.
~/.klik inkscape (možná by to z toho skriptu chtělo vyckuchat grafické dialogy a dát tam konzolový, to nevím)
A navrch přidávám odkaz na návrh standardu pro instalační balíček. Nebo noční můru. Vyberte si.
http://www.w3.org/Submission/2004/04/
a trošku čerstvější zprávy:
Článek o konference která proběhla 4.12.2006 v Berlíně v prostorách SAPu. http://www.linux-watch.com/news/NS4586903228.html
Na této konferenci se sešli přední představitelé balíčkovacích systémů Linuxu se zástupci nezávislých vývojářů (ISV) SW. Mezi závěry, ke kterým dospěli patří:
"Best real-world solution was to construct "a single API (application programming interface) that could be implemented across the various package systems"
Na konferenci v Berlíně byla ustanovena nová pracovní skupina LSB Packaging workgroup http://www.linux-foundation.org/en/Packaging, jejíž cílem je iniciovat a podporovat snahy vedoucí k zjednodušení instalací a správy software třetích stran. Především jde o návrh jednotného API pro univerzální balíčkovací systém.
Tak aspoň přihodím pár info (které tam snad nebyly). I když to není přímo o balíčkování, je to z podobných luhů a hájů.
Domain Task Force (SBC)
Skupina pod organizací OMG -The Object Management Group - Mission is the development of specifications supporting the development, deployment, operation and maintenance of software technology targeted for software defined communication devices. http://sbc.omg.org/
A z že Java nespí:
JSR 88: JavaTM EE Application Deployment
V rámci aktivit Java Specification Requests. This specification provides a complete description of the APIs required by the J2EE platform to enable development of platform-independent deployment tools. http://jcp.org/en/jsr/detail?id=88
Tiskni
Sdílej: