plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Jaká je principiálně výhoda SSL oproti GNUPG? V článku se píše, že tím hlavním rozdílem, je to, že u SSL stačí znát CA aby si oba důvěřovali, ale u GNUPG přesi stačí si osobně vynměnit klíče a je to ještě bezpečnější. A když si mohu zajistit certifikát od CA, tak proč bych si nemohl zajistit GPG klíč od protistrany? Navíc GPG klíč mohu dále podepisovat a distribuovat, takže to funguje tak nějak přirozeně samo. To mě totiž vytáčí, že úřady začínají požadovat certifikáty, za které by bylo nutné platit CA a odmítají si vyměnit klíče osobně. Jaký je problém aby patřičný úřad byl defakto takovou CA?
že občanské průkazy jsou nesmysl, že by stačilo, kdybyste se každému úřadu prokázal jinak, že se jedná zrovna o VásDovede-li se tato představa důsledně do analogie s PGP, musel byste s sebou přivést někoho (A), kdo vás zná. Ten (A) by s sebou přivedl někoho (B), kdo zná jeho (A). (B) by s sebou přivedl někoho... až někonec by byl někdo (X), koho zná úředník
Podle 6 stupňu odloučení by vám měli stačit 4 lidi
25.2.2006 12:18
Petr Tomášek | skóre: 39
| blog: Vejšplechty
)
Druhá výhoda CA je ta, že ručí za certifikát přímo. U GPG víte, že Franta podepsal klíč Pepovi, Frantovi ho podepsala Jitka, Jitce Blanka, a s Blankou jste si klíš vyměnil. Budete všem těm lidem mezi opravdu věřit? Úřad jim samozřejmě věřit nemůže, a nelze se na tento řetězec spolehnout ani v žádném případě, který má mít nějakou právní váhu - všechny ty články řetězu by se totiž stali spoluručiteli, a to předem, aniž by věděli, za co vlastně ručí.
Úřad si s vámi nemůže vyměňovat klíče a být "takovou" CA, protože úřad si nemůže dělat, co se mu zlíbí - vynakládat "jen tak" peníze na vytvoření důvěryhodné CA, zaškolovat lidi apod.
Od toho tu tá diskusia je Nikde netvrdím, že som miestny expert na SSL. Je pravda, že článok je miestami nepresný. Ale cieľom je vysvetliť princípy. A neunudiť pritom čitateľa na smrť.
- To nie je specifickou vlastnostou SSL, ze prijemca a odosielatel sa nemusia poznat. To je vlastnost PKI.
To tiež nie je celkom presné. V článku poukazujem na to, že fyzické overenie toho, že certifikát C patrí osobe O robí certifikačná autorita a nie ten, kto skúma konkrétny elektronický podpis nejakého dokumentu.
- Co ste napisali: "Ak dostanem správu od používateľa XY a tá správa je podpísaná jeho certifikátom," je upl na haluz .. sprava (presnejsie jej hash) sa podpisuje sukromnym klucom a v certifikate je ulozeny len k nemu zodpovedajuci verejny kluc.
Správne.
- CA nepotrebuju na svoju cinnost "povolenie na cinnost", ale akreditaciu od Narodneho bezpecnostneho uradu.
Slovník vraví akreditácia == "úradné oprávnenie vykonávať istú činnosť"
- Garantom el. podpisu (podla ceskeho zanoka digitalneho) v ceskej republike nie je NBU, ale ministerstvo in formatiky.
Dobre vedieť. To som nevedel a o právnom pozadí v ČR som sa vyjadroval
v článku dosť opatrne
- NBU nevydava "bezpecnostne predpisy pre CA". Hlavnym predpisom CAcky je jej bezpecnostna politika. TU si v ydava sama. NBU moze na CA posobit len bez vyhlasky, alebo (ne)udelenim akreditacie.
Tak dobre. Ja neprevádzkujem verejnú CA a ten, kto ju chce prevádzkovať musí vedieť viac, ako to čo je v tomto článku. NBÚ SR publikuje na svojich stránkach "metodika auditu SW aplikácií pre ZEP","vzor protokolu o kompilácii", "Schválené formáty" a niekoľko vyhlášok a predpisov popisujúcich najrôznejšie aspekty od technického zabezpečenia budov CA, cez off-site backup-y, disaster recovery a podobne. Ak sa cítiš dostatočne fundovaný, tak o tom napíš článok. Čitatelia budú vďační.
- CA EVPU nesidli v Dubnici nad Vahom, ale v Novej Dubnici.
Pravda je. Vzhľadom na to, že sme na českom serveri a väčšina čitateľov by mala problém nájsť to na mape - dúfam, že mi odpustia.
- Nie je pravda, ze konfiguracny subor "by mal byť spravidla umiestnený v /etc/ssl/openssl.cnf". Napriklad j a ho mam na linuxe v /usr/lib/ssl/openssl.cnf, na solarise bol defaultne ulozeny /usr/local/ssl/openssl.cnf.
Ok. Podla zdrojákov, je default /usr/local/ssl -
ale do hry vstupuje LSB, ktoré hovorí, že system-wide konfigurácia
má byť pod /etc.
Xerces: S PGP skusenosti nemam, aj ked s el. podpisom robim uz 2 roky(robim = je to hlavna napln mojej prace). Jedna k na komunikaciu medzi serverom a klientom mozes pouzit len SSL. To je hlavnou naplnou tohto protokolu.
To bude vysvetľovať, prečo mám pocit, že Ťa ten článok zdvihol zo stoličky.
Pass phrase nie je "heslo, ktoré budeme používať pri vytváraní elektronického podpisu". Je to o tom, ze privatny kluc je ulozeny v zasifrovanej pomocou symetrickej sifry. Kluc, ktorym je zasifrovany sa ziskal z tohto hesla.
Správne. Uff. Je piatok vecer a ja mam dost. Bol by si ochotný urobiť reviziu druheho dielu članku?
Nie, my Novodubničania ti neodpustíme :) A Novú Dubnicu vôbec nie je ťažké na mape nájsť. Nájdeš ju aj na Google Earth.
Ak sa cítiš dostatočne fundovaný, tak o tom napíš článok.
Ty ho píšeš a vzhladom na množstvo nepresností, na ktoré ťa lovec upozornil, by si na svojej fundovanosti mal poriadne zapracovať.
Inak, dobrá téma.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czRSpublickey (logicky z nazvu - verejny klic) musi ho mit i prijemce,ze?
RSprivatekey (logicky z nazvu je to prave to oko v hlave - privatni klic)
RScertificate.pem (co je ale toto? To je snad privatni klic vcetne verejneho klice? Tomu prave nejak nerozumim).
A soubor p12 je nejaky balik privatniho a verejneho klice, co akceptuji mailovy klienti?
Snad pochopite o co mi jde a pripadne mi poradite. Budu Vam moc vdecny. Karlik
Tiskni
Sdílej:
