Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
V proudu jarních vydání linuxových distribucí dorazil zvláště Red Hat Enterprise Linux 9.0, z jeho alternativních sestavení AlmaLinux a z těch pro RHEL 8.6 – Rocky Linux a Oracle Linux. Také se dostalo aktualizací FreeBSD, Kali Linuxu, Proxmox Backup Serveru, Clonezille Live, Alpine Linuxu či LXLE.
Operační systém FreeBSD má po půl roce první balík aktualizací v řadě 13.x. V seznamu změn vedle oprav a nových ovladačů, mj. novějších síťových karet Intel, či vůbec podpory hardwaru, jako např. zavádění systému s UEFI, figurují souborový systém OpenZFS 2.1.4, OpenSSL 1.1.1o a OpenSSH 8.8p1.
Řada 12.x bude nadále udržována ještě aspoň dva roky, do června 2024.
Po vydání Red Hat Enterprise Linuxu 8.6 vzápětí následovala alternativní sestavení EuroLinux a AlmaLinux. S mírně delším odstupem v případě tohoto balíku aktualizací pak po víkendu přišel Rocky Linux a později v dalším týdnu Oracle Linux, který nad rámec sestavení s vlastní značkou obsahuje také vlastní jádro Unbreakable Enterprise Kernel, tentokrát 5.4.17-2136.307.3, pro architektury x86_64 a AArch64.
Firma Proxmox navázala na vydání jedné své specializované distribuce Virtual Environment 7.2 povýšením i druhé – Backup Server. (Na třetí, Mail Gateway se však zatím nedostalo.) Její současná verze 2.2 rovněž odpovídá Debianu 11.3, který doplňuje o novější jádro Linux řady 5.15 či souborový systém OpenZFS 2.1.4. Stěžejní novinkou v distribučních nástrojích zaměřených na správu záloh je podpora jmenných prostorů pro klasifikaci záloh v rámci jednoho úložiště; přibyly také režimy údržby úložiště pouze pro čtení nebo offline. Z dalších změn vyčnívá např. snížení paměťových nároků.
Došlo také na již dříve avizované velké vydání Red Hat Enterprise Linuxu 9.0. Jde o první vycházející z CentOS Stream 9, jemuž přímo odpovídala betaverze, nyní je Stream o fous napřed. Obrazy jsou k dispozici registrovaným zájemcům (od loňska včetně neplatících) pro x86_64, 64bitový ARM či vlastní architektury IBM POWER a Z pro mainframy.
Systém staví na Linuxu 5.14, glibc 2.34, binutils 2.35,… Důležitou novinkou je OpenSSL 3.0 a zavržení hashovací funkce SHA-1. Z dlouhého seznamu změn dále zmiňme např. lepší výkon SELinuxu, přechod na nástroje nftables nebo démona mptcpd pro konfiguraci MultiPath TCP. Na desktopu je výchozí prostředí GNOME 40 s Waylandem, a to i na GPU Nvidia, pokud to ovladače umožňují. Distribuce přechází podobně jako Fedora na PipeWire místo PulseAudia. Přes „streamy“ jsou dostupné vývojářské nástroje a běhová prostředí včetně GCC 11.2, LLVM 13, Rustu 1.58, OpenJDK 17, 11 a 8, Python 3.9, Perl 5.32, PHP 8.0, Ruby 3.0 nebo Node.js 16, dále databázové systémy PostgreSQL 13, MariaDB 10.5 či MySQL 8.0 a mnoho dalšího.
Jako první z alternativních sestavení byl vydán AlmaLinux, naopak takový Rocky Linux zůstává ve fázi interně testované betaverze a jeho správci říkají, že s finálním vydáním nespěchají, ale zájemci se mohou přidat.
Specializovaná „živá“ distribuce Clonezilla Live s (textovými) nástroji pro manipulaci zvláště s diskovými oddíly byla nejen opět aktualizována proti repozitářům Debianu „Sid“, vydání 3.0.0-26 přidává podporu např. šifrovaných oddílů LUKS nebo klonování souborového systému APFS, několik nových programů jako wavemon pro sledování aktivity Wi-Fi karty nebo memtester pro zátěžové testy RAM a další.
Poměrně minimalistická nezávislá ne-GNU linuxová distribuce – používá musl a busybox – Alpine Linux v pravidelném vydání, tentokrát 3.16, usnadňuje nastavení systému od vytváření uživatelského účtu správce po instalaci desktopového prostředí. Nabízené verze softwaru jsou poměrně čerstvé: jádro Linux zůstává řady 5.15 s dlouhodobou podporou, ovšem k dispozici jsou např. hypervizor Xen 4.16, správce kontejnerů Podman 4.0, překladače LLVM 13, Rust 1.60 a Go 1.18, dále Python 3.10, PHP 8.1, Ruby 3.1 či Node.js 18.2, zmiňovaná desktopová prostředí jsou na výběr povýšená GNOME 42 a KDE Plasma 5.24 s Gear 22.04. Naopak odstraněny byly Python 2 a PHP 7. Uživatelům je doporučeno používat doas namísto sudo. Nadále jsou dostupná 64bitová i 32bitová sestavení pro x86 a ARM, potažmo IBM POWER a Z.
LXLE je derivát Ubuntu, resp. Lubuntu, který by s minimalistickým desktopovým prostředím LXDE měl být živější na starších počítačích. Ačkoliv letošní vydání dorazilo měsíc po Ubuntu 22.04 LTS, založené je teprve na 20.04.4 „Focal Fossa“. Je to tak prý cíleně, aby se mezitím odladily prvotní problémy. Do výběru aplikací se vrací např. obvyklé LibreOffice nebo Gimp, výchozí webový prohlížeč je LibreWolf, tedy alternativní sestavení Firefoxu, doprovázený e-mailovým klientem Claws Mail – namísto dosavadního balíku SeaMonkey. Již není k dispozici 32bitové sestavení systému, to se odvíjí od rozhodnutí správců Ubuntu i Lubuntu z roku 2018.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A taky před týdnem vyšlo openSUSE 15.4.