Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Nástup letního počasí provázela také aktualizovaná vydání linuxových distribucí, z těch velkých openSUSE Leap, ale také NixOS, deepin, Linux Lite, Tails nebo EasyOS – či nelinuxové MidnightBSD. Potenciálně zajímavá je na Debianu založená distribuce SpiralLinux od správce GeckoLinuxu.
Pololetní vydání NixOS, distribuce s funkcionálním balíčkovacím systémem Nix, přináší skok právě ve verzi systému pro správu balíčků, a to z 2.3 až na 2.8, a další významná novinka spočívá v zahrnutí grafického instalátoru Calamares do obrazů systému, tedy aspoň těch s desktopovým prostředím (GNOME či KDE Plasma). Povýšeno bylo také právě desktopové prostředí GNOME (na vydání 42), další aktualizace se týkají PulseAudia (15), systemd (250), PostgreSQL (14) či PHP (8.1).
Mezi novinkami v Nixu figuruje experimentální podpora Flakes: jejich smyslem je větší reprodukovatelnost sestavení balíčků, včetně závislostí jako konfigurační soubory. Prakticky je „flake“ (např. gitový) repozitář se souborem flake.nix, kde jsou tyto závislosti deklarovány. Úvod do jejich použití představuje např. původní seriál na blogu Tweag.
Čínský deepin opět po pár měsících dostal balík aktualizací. V distribuci založené na Debianu 10 „Buster“ je nově dostupné vedle jádra 5.15 také 5.17, uživatelům GPU Nvidia jsou k dispozici ovladače jak nouveau, tak proprietární řady 510 a desktopové prostředí s aplikacemi jsou sestaveny proti Qt 5.15.3. Výčet změn právě na stejnojmenném desktopu je jako obvykle dlouhý, vesměs však jde o poměrně základní záležitosti jako např. možnost využít celý disk pro jediný oddíl při instalaci. Vybočuje snad jen vylepšené OCR, které místo Tesseract nově používá backend PaddleOCR zaměřený také na, vcelku pochopitelně, jazyky východoasijské.
Linux Lite je derivát Ubuntu, který se snaží usnadnit přechod běžným uživatelům MS Windows. To v jeho případě spočívá ve volbě prostředí Xfce, jež se drží tradičního paradigmatu ovládání desktopu, a množství předinstalovaných aplikací. Nová řada Linux Lite 6.x vychází konkrétně z Ubuntu 22.04 s dlouhodobou podporou, což znamená nejen obecně novější verze softwaru, ale také některé změny. Konkrétně se výchozím webovým prohlížečem místo dosavadního Firefoxu stal Google Chrome, údajně protože balíček Snap by byl pro uživatele přicházející z Windows matoucí – podle úvahy, že čím méně správců balíčků, tím lépe. Chrome má pak přednastavený, leč vypnutý doplněk antivirové kontroly Virus Total. Jinak je ovšem výběr softwaru konvenční: Thunderbird, LibreOffice, VLC a Gimp, tedy open source, který leckdo používá na tom či onom desktopovém operačním systému. Když se vrátíme k desktopovému prostředí, v něm bylo vyměněno rozhraní pro sledování zátěže systému, nyní tuto roli plní System Monitoring Center, dále, jak to tak bývá, výchozí motiv vzhledu (Materia) a v neposlední řadě základní nástroje pro zajištění přístupnosti… Nicméně to, že je v systému předinstalovaná čtečka obrazovky (Orca), lupa a virtuální klávesnice (OnBoard), ještě neznamená, že je snadno použitelný pro člověka s omezením, protože tyto nástroje také potřeba nějak aktivovat hned při startu (pro představu nedávná zkušenost Devina Pratera s Fedora Linuxem).
Distribuce Tails, zaměřená ochranu online soukromí uživatele, byla poprvé od vydání 5.0 založeného na Debianu 11 „Bullseye“ povýšena – verze 5.1 vedle pravidelných aktualizací především webového prohlížeče Tor Browser (11.0.14), ale také samotného Toru (0.4.7.7) či e-mailového klienta Thunderbird (91.9) přináší várku oprav a vylepšení zvláště nedávno přidaných nástrojů. Správce klíčů Kleopatra nově přímo dešifruje soubory gpg ve správci souborů, rozhraní pro připojení k nezabezpečeným sítím je přehlednější, průvodce připojením k Toru lépe pracuje zvláště s nastavením času a časových zón.
SpiralLinux je nová rodina obrazů Debianu s různými desktopovými prostředími. Stojí za ní autor GeckoLinuxu, instalačních obrazů openSUSE přednastavených k použití na běžném, zvláště osobním desktopu či laptopu. Tzn. přidává repozitáře (jako Packman v případě openSUSE), multimediální kodeky, vykreslování písma atd. Použitý instalátor je Calamares. SpiralLinux má v podstatě představovat totéž, ale postavené nad Debianem. Ze světa openSUSE si přináší navíc podobu instalace na souborový systém Btrfs a grafický nástroj Snapper pro snadné využití snapshotů. Ve výchozím stavu je také povolený odkládací prostor v zRAM či systém balíčků Flatpak.
První vydání je 11.220606 – založené na Debianu 11 „Bullseye“ s možností snadno přejít na větev „testing“ nebo „unstable“ – a krátce poté následovalo 11.220610 s pár vylepšeními a opravami.
MidnightBSD, variace na FreeBSD upravené pro užití na desktopu (používá prostředí Xfce), má po více než roce a půl nové sestavení 2.1 vycházející z FreeBSD řady 12. Používá správce softwaru (portů) mport 2.2.0 a mezi nejen systémovými aktualizacemi figurují zvláště Perl 5.36 či OpenSSH 8.8p1, nikoliv však OpenSSL 3, pouze byly backportovány vybrané patche. Dále např. výchozí superuživatelský shell byl změněn na tcsh.
Barry Kauler, mj. otec Puppy Linuxu, nadále experimentuje se svou poměrně minimalistickou distribucí EasyOS řady Dunfell založené na projektu OpenEmbedded. Nové verze vydává někdy i v podstatě každý týden. Tedy, současné větší vydání 4.0 pokrývá změny za více než celý měsíc květen: všechny balíčky byly znovu čerstvě přeloženy, obraz systému nyní není komprimovaný, ale pak už obvykle běží zcela z RAM, kontejnery s aplikacemi používají zRAM, sezení lze kdykoliv uložit k pozdějšímu obnovení… Co se aplikací týče, EasyOS nově zahrnuje scrcpy pro sdílení obrazovky se zařízeními s Androidem.
Konzervativní větev, vedle průběžně aktualizované větve Tumbleweed, distribuce openSUSE Leap dostala opět po roce nové vydání – 15.4 odpovídající komerčnímu SUSE Linux Enterprise [Server/Desktop] SP4. Tentokrát přináší 389 Directory Server namísto OpenLDAP, z vybraných verzí softwaru: systemd 249, LLVM 13, PHP 8.1,… Ovšem Python zůstává poměrně starý verze 3.6 (více např. na Linux Weekly News). Naopak i v této distribuci končí Python 2. Na desktopu jsou na výběr grafická prostředí KDE Plasma 5.24, GNOME 41, Enlightenment 0.25, MATE 1.26, Xfce 4.16 nebo nové deepin 20.3. Výše zmíněné neoficiální obrazy GeckoLinux, které případně obsahují i další varianty, pro toto vydání openSUSE Leap zatím k dispozici nejsou.
Pozornost si zaslouží již zpočátku jara zveřejněný Leap Micro 5.2. To je varianta distribuce s neměnným základem systému, nad nímž běží aplikace v kontejnerech (spravovaných v tomto případě nástrojem Podman). Jeho ekvivalentem je SUSE Linux Enterprise Micro. Zamýšlené nasazení je ve vestavěných počítačích, IoT či virtualizovaném prostředí.
Na příští rok je plánována verze openSUSE Leap 15.5, ovšem dále jsou na obzoru radikální změny, více pod označením „Adaptable Linux Platform“, zřejmě s architekturou podobnou Leap Micro, tedy stabilní základ systému a serverové aplikace v kontejnerech, příp. desktop možná podobný třeba Fedoře Silverblue či Kinoite.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: