Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Ještě před prázdninami Canonical oznámil vydání Ubuntu Core 22, SUSE zase Linux Enterprise 15 SP4 odpovídající openSUSE Leap 15.4, pokračovalo vydávání alternativních sestavení RHEL 9.0, tentokrát EuroLinux a Oracle Linux, kolem toho se sešla také řádka aktualizací obrazů v zásadě průběžně aktualizovaných distribucí: IPFire, Kaisen, GhostBSD, Manjaro, Clonezilla, KaOS či EndeavourOS.
Po květnovém vydání nového Red Hat Enterprise Linuxu 9.0 vzápětí následovalo alternativní sestavení AlmaLinux – další jsou vydávána s větším odstupem. V polovině června to byl EuroLinux stejnojmenné polské firmy, která nabízí komerční podporu pro rozličný serverový svobodný software (přeznačený na EuroNěco). Na konci června pak byl za vydaný prohlášen Oracle Linux 9 – tradičně doplněný o vlastní sestavení jádra Linux pro x86_64 a AArch64 zvané Unbreakable Enterprise Kernel, jehož verze 7 (dostupná také pro Oracle Linux 8) je založená na řadě Linuxu 5.15.
Rocky Linux byl stále ve fázi testování.
Linuxový systém IPFire určený k běhu na síťových prvcích dostal 168. balík aktualizací, a to masivní. Přináší vylepšený Intrusion Prevention System, zpřísněná bezpečnostní opatření, mezi nimi např. restriktivnější oprávnění k souborům, a plejádu povýšených aplikací, firmwaru, knihoven, zvláště ale OpenSSH 9.0p1.
Pro správce systémů určený derivát Debianu Kaisen Linux 2.0 vyšel na sklonku loňského roku. Vydání 2.1 po půl roce přináší zvláště pro menší odvozené distribuce charakteristické změny uživatelského rozhraní – tapetu plochy, uhlazené ikonky, odstranění Conky z výchozí konfigurace nebo také nastavení běžného shellu Bash jako výchozího, namísto dosavadního ZSH – ale nejen ty: substantivní je např. užší integrace VirtualBoxu či využití overlay2 pro úložiště Dockeru místo Btrfs, mj. kvůli prostorovým nárokům a složitosti konfigurace. Obrazy obsahují Linux 5.17.3, desktopové prostředí MATE 1.26, nebo KDE Plasma 5.24.5 (nebo Xfce, LXQt či žádné), a mnoho nástrojů pro administraci systémů a sítí, zálohy a obnovy dat aj.
Firma Canonical oznámila dostupnost distribuce Ubuntu Core 22. Jde o variantu Ubuntu 22.04, dubnového vydání s dlouhodobou podporou, zvláště určenou k běhu v prostředí „internetu věcí“. Výchozí jádro je realtime sestavení Linuxu, aplikace běží v kontejnerech – jako balíčky Snap – a systémové aktualizace jsou transakční. Ačkoliv Canonical propaguje své certifikace kompatibilního hardwaru, kategorie Core 22 na webu dosud chybí.
GhostBSD, pro desktop připravená distribuce FreeBSD, v červnovém vydání přechází na základ FreeBSD 13.1-STABLE a vylepšuje především automatizované nakládání s ovladači mj. Broadcom (díky zahrnutí kódu pod licencí GNU GPL) a GPU Nvidia. Vyřešeny byly také základní problémy souběhu stahování aktualizací balíčků. Nicméně problém s automatickým připojováním zařízení v instalátoru si obratem vyžádal opravné sestavení obrazu systému.
Řádně občerstvené obrazy jinak průběžně aktualizovaného Manjaro Linuxu byly tentokrát vydány až po půl roce. Nadále používají jádro Linux řady 5.15, povýšen však byl instalátor Calamares nyní s lepší podporou šifrovaných oddílů LUKS. Oficiální desktopová prostředí zůstávají GNOME, které je nově verze 42 provázené knihovnami GTK 4, KDE Plasma aktualizované na řadu 5.24 – nebo konzervativní Xfce prakticky beze změn.
Netrvalo dlouho, vlastně právě měsíc, a „živé“ sestavení Debianu „Sid“ zvláště s nástrojem Clonezilla bylo opět aktualizováno. Vedle několika oprav chyb se do vydání vešly další základní nástroje: duff
pro hledání duplicitních souborů, ngrep
pro analýzu paketů nebo dfc
a duf
pro hlášení využití úložného prostoru. Také bylo povýšeno např. jádro Linux na verzi 5.18.5.
Opět po dvou měsících byl vydán nový obraz průběžně aktualizované distribuce KaOS typicky s nejnovějším prostředím KDE Plasma, tedy nyní verzí 5.25.1. Z dalších novinek byly povýšeny základní systémové komponenty jako glibc (2.35) či binutils (2.38), provázené GCC 11.3, a instalátor Calamares je nově sestavený z větve 3.3, která obsahuje notnou dávku zvláště interních změn – navenek je patrná především lepší integrace knihovny správce diskových oddílů KPMcore.
Po openSUSE Leap 15.4 následuje jeho komerční protějšek SUSE Linux Enterprise SP4 (pro desktop, server, HPC atd. a architektury nejen x86_64 a AArch64, ale i IBM POWER a Z). Výčet změn a aktualizací je analogický, namátkou tedy jádro Linux 5.14 s backportovanými vybranými změnami, systemd 249, OpenSSL 3.0.1, MariaDB 10.6 či PostgreSQL 14,… na desktopu GNOME 41. Skončila podpora Pythonu 2, výchozí je již postarší 3.6, nicméně aktuální verzi 3.10 lze získat alespoň v podobě modulu. Uživatelům nových GPU Nvidia jsou k dispozici nejnovější oficiální open-source ovladače (s velkou částí funkcionality přesunutou do proprietárního firmwaru).
Podpora tohoto vydání je očekávána přibližně rok a půl, tedy půl roku od vydání SP5, jenž by měl být finalizován zase za rok. SLE* jako takový má desetiletý (desktop), resp. třináctiletý (server) cyklus podpory, tedy do roku 2028 nebo 2031. Jak už padlo u openSUSE a jeho nové varianty Leap Micro, co bude následovat po Leap 15 a SLE 15, totiž „Adaptable Linux Platform“, bude zřejmě vypadat poněkud odlišně z hlediska architektury.
EndeavourOS, populární „živé“ sestavení Arch Linuxu s instalátorem Calamares, opět po pár měsících dostal čerstvé obrazy s aktualizovanými balíčky – mj. Linux 5.18.5, Mesa 22.1.2, Firefox 101 atd. – dále nově výchozím WirePlumber nebo pročištěnou offline instalací. Především je však provází i varianta pro ARM s betaverzí průvodce instalací, který využívá také instalátor Calamares. Podporovaná zařízení, na nichž to lze přímo vyzkoušet, jsou Odroid N2[+] a Raspberry Pi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: