V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Multiplatformní prohlížeč elektronických knih KOReader byl vydán ve verzi 2026.07 "Sailing Walrus". U PDF souborů s SMask lze vyčistit pozadí. Přibyla podpora Kobo v5 nebo základní podpora OPDS 2.0.
Greed Corp má jednoduchá pravidla a hrála by se dobře bez počítače, jen s papírovými dlaždicemi a obyčejnými figurkami. W!Games k tomu přidali 3D grafiku, náznaky příběhu a možnost hrát po síti nebo proti počítači.
Nad mořem ční jako věže protínající mlhu i oblaka ostrovy. Poklidným životem v souladu s přírodou si na nich žijí Svobodní. Ehm, to je jen neumělý překlad původního, mírně politicky nekorektního jména Freemen. Rozhodně to není politická agitka, když se podíváme na agendy obou skupin. Když totiž do kraje dorazí chamtiví těžaři Kartelu, rozhodne se tento mírumilovný lid vyrazit na dalekou cestu do odlehlejších krajin, kde je nebude nikdo obtěžovat. Tažení to ovšem bude do značné míry válečné, jelikož v cestě stojí imperiální vojska (impéria si ráda podmaňují kohokoliv, kdo se nachomýtne) a piráti… Je sice pár dní po volbách, ale vážně v tom nemusíte hledat politiku!
Do tohoto prostředí jsou zasazena čtyři tažení (za každou frakci jedno) po šesti scénářích. Jednotlivé mise uvádí a zakončuje krátké povídání naznačující příběhovou linii. Není to ovšem nic moc napínavého, originálního a vůbec, jen tak hra jednoho hráče dostává jakýsi rámec, aby nešlo jen o nahodilé bitky bez ladu a skladu. Pro postup v kampani (a tedy odemknutí dalších map) je ani nemusíte vyhrát všechny, ani nemusíte přesně sledovat pořadí v příběhu. Když se někde zaseknete a vyhráli jste dostatek předešlých scénářů, můžete obvykle skočit na další.
Jedna hra zabere obvykle kolem 10–15 minut a počítačoví soupeři nebývají zdaleka neporazitelní — pokud neuděláte několik fatálních chyb, ani “nejchytřejší” umělá inteligence si moc neškrtne. Já jsem v kampani narazil jen párkrát a všechna čtyři tažení jsem prošel za tři večery. Jestliže vás ovšem hra zaujme, můžete se pustit do samostatných map nejen proti počítači, ale i s lidmi — střídat se na jednom počítači nebo zkusit štěstí na primitivní obdobě Battle.netu: vedle běžných her je tu i žebříček, leč hráčů je asi celkem málo, za poslední asi týden jsem nenarazil na nikoho online. Možná je to tím, že ani nejde o nějakou novinku, vždyť Greed Corp se objevila na xboxu a playstationu už v únoru 2010.
Aktuálně je Greed Corp je součástí Humble Bundle: PC and Android 7, pokud ho stihnete. Jinak je k dispozici na běžných distribučních platformách jako Steam, Google Play nebo zmíněné PSN a Xbox Live. Hru zakoupenou přes Humble Bundle stačí stáhnout a rozbalit (tarball). Nic se neinstaluje, prostě spustíte binárku pro svou platformu (x86 nebo x86_64) a hrajete. Trocha zkoumání adresáře GreedCorp_Data/ ukáže framework Unity a Mono. Nastavení se ukládají do ~/.config/unity3d/Invictus-Games Kft/Greed Corp/.
Hra mi běží naprosto plynule i na plné detaily v HD, resp. FullHD na moderním, ale nepříliš výkonném počítači (ULV Intel C2D s Intel GMA X4500MHD, resp. Intel Pentium G2030 s Intel HD). Zabraná paměť se běžně pohybuje kolem 100 MiB. Grafika a efekty přitom neoslní, ani neurazí. Jen občas bych ocenil urychlení animací, které maličko zdržují od hry samotné, a jsem dlouhodobým odpůrcem 3D grafiky, protože je hlavně u strategicky orientovaných her bývá matoucí a zhoršuje orientaci — při oddálené kameře je sice vidět vše i s poměry vzdáleností, ale objekty jsou příliš malé na ovládání; při přiblížení zase vzniká problém se zákryty a je snadné opomenout dění na druhé straně mapky. Ještě štěstí, že pohled nejde rotovat…
Součástí Humble Bundle je také hudba ke hře (nebo jak je moderní říkat: OST). Je to celkem asi 12 minut blues (či přidružených žánrů). Jak už to bývá, první hodinu to bylo celkem příjemné, pak jsem zvuk ve hře prostě ztlumil. Pokud by se vám tento doprovod hodně líbil, nevšiml jsem si, že by ta data šlo jednoduše dostat z distribuce hry.
To bychom měli všechnu tu omáčku okolo, ale jak se vlastně Greed Corp hraje? Už jsem naznačil, že pravidla jsou jednoduchá a přímo ve hře vás s nimi seznámí polopatický návod. Hrají dva až čtyři hráči a ten, kdo přijde o všechny jednotky a budovy, prohrává. I v Greed Corp platí, že dobyté území jen to, přes které projde pěchota, a také platí, že více vojáků je prostě více než méně vojáků. To by mohlo svádět k tomu, co je častým nešvarem strategických her: kdo rychleji získá víc jednotek, vyhrál. Tady to tak ovšem není…
Totiž, jak vědí nejen obyvatelé ostravsko-karvinského revíru, jedním z důsledků těžby je, že se občas někde něco propadne. Útesy, reprezentované šestiúhelníkovými políčky, mají svou výšku a když se na nich těží, tedy stojí na nich nebo v jejich blízkosti budova zvaná důl, v každém tahu se propadnou o jednu úroveň — jakmile dosáhnou nejnižší úrovně, zboří se zcela a vezmou se sebou do hlubiny i budovy a vojáky tam právě pobývající. Aby to nebylo tak jednoduché, doly disponují i červeným tlačítkem pro autodestrukci a terén můžete bombardovat z kanónů… a když je několik sousedních útesů již zcela vyčerpaných a sotva drží, způsobí takový brutální zásah řetězovou reakci. Pokud na mapě zbývá už jen několik ostrůvků a ani artilerie nedostřelí, nezbývá než sáhnout po leteckém výsadku, tedy vrátit se k pěchotě.
Ve výsledku je hra plná rozhodování, zda obětovat terén na těžbu a získat tak zlaťáky navíc (nad rámec toho, co se přiděluje každý tah) pro financování armády; zda investovat do pěchoty, možnosti transportu, budov (důl, kasárna a kanón), nebo munice do děl; kolik tahů daná oblast ještě vydrží;… Herní mechanismus je naštěstí tak vyvážený, že se mi nepodařilo přijít na univerzální výherní strategii. Určité vzorce se sice opakují, ale celkový obraz hry je docela variabilní. To je také důvod, proč si myslím, že Greed Corp má potenciál možná až v desítkách hracích hodin. Všimněte si mimochodem, že jsem nikde nepsal o rozdílech mezi válčícími stranami — jsou totiž od pirátů po impérium zcela stejné, liší se jen vizuálně.
Doporučit Greed Corp, nebo ne? Za aktuálních €10 na Steamu asi ne. Na Google Play je to však zhruba desetina, a to už myslím stojí za zvážení. Navíc teď je tu Humble Bundle…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: