Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Greed Corp má jednoduchá pravidla a hrála by se dobře bez počítače, jen s papírovými dlaždicemi a obyčejnými figurkami. W!Games k tomu přidali 3D grafiku, náznaky příběhu a možnost hrát po síti nebo proti počítači.
Nad mořem ční jako věže protínající mlhu i oblaka ostrovy. Poklidným životem v souladu s přírodou si na nich žijí Svobodní. Ehm, to je jen neumělý překlad původního, mírně politicky nekorektního jména Freemen. Rozhodně to není politická agitka, když se podíváme na agendy obou skupin. Když totiž do kraje dorazí chamtiví těžaři Kartelu, rozhodne se tento mírumilovný lid vyrazit na dalekou cestu do odlehlejších krajin, kde je nebude nikdo obtěžovat. Tažení to ovšem bude do značné míry válečné, jelikož v cestě stojí imperiální vojska (impéria si ráda podmaňují kohokoliv, kdo se nachomýtne) a piráti… Je sice pár dní po volbách, ale vážně v tom nemusíte hledat politiku!
Do tohoto prostředí jsou zasazena čtyři tažení (za každou frakci jedno) po šesti scénářích. Jednotlivé mise uvádí a zakončuje krátké povídání naznačující příběhovou linii. Není to ovšem nic moc napínavého, originálního a vůbec, jen tak hra jednoho hráče dostává jakýsi rámec, aby nešlo jen o nahodilé bitky bez ladu a skladu. Pro postup v kampani (a tedy odemknutí dalších map) je ani nemusíte vyhrát všechny, ani nemusíte přesně sledovat pořadí v příběhu. Když se někde zaseknete a vyhráli jste dostatek předešlých scénářů, můžete obvykle skočit na další.
Jedna hra zabere obvykle kolem 10–15 minut a počítačoví soupeři nebývají zdaleka neporazitelní — pokud neuděláte několik fatálních chyb, ani “nejchytřejší” umělá inteligence si moc neškrtne. Já jsem v kampani narazil jen párkrát a všechna čtyři tažení jsem prošel za tři večery. Jestliže vás ovšem hra zaujme, můžete se pustit do samostatných map nejen proti počítači, ale i s lidmi — střídat se na jednom počítači nebo zkusit štěstí na primitivní obdobě Battle.netu: vedle běžných her je tu i žebříček, leč hráčů je asi celkem málo, za poslední asi týden jsem nenarazil na nikoho online. Možná je to tím, že ani nejde o nějakou novinku, vždyť Greed Corp se objevila na xboxu a playstationu už v únoru 2010.
Aktuálně je Greed Corp je součástí Humble Bundle: PC and Android 7, pokud ho stihnete. Jinak je k dispozici na běžných distribučních platformách jako Steam, Google Play nebo zmíněné PSN a Xbox Live. Hru zakoupenou přes Humble Bundle stačí stáhnout a rozbalit (tarball). Nic se neinstaluje, prostě spustíte binárku pro svou platformu (x86 nebo x86_64) a hrajete. Trocha zkoumání adresáře GreedCorp_Data/ ukáže framework Unity a Mono. Nastavení se ukládají do ~/.config/unity3d/Invictus-Games Kft/Greed Corp/.
Hra mi běží naprosto plynule i na plné detaily v HD, resp. FullHD na moderním, ale nepříliš výkonném počítači (ULV Intel C2D s Intel GMA X4500MHD, resp. Intel Pentium G2030 s Intel HD). Zabraná paměť se běžně pohybuje kolem 100 MiB. Grafika a efekty přitom neoslní, ani neurazí. Jen občas bych ocenil urychlení animací, které maličko zdržují od hry samotné, a jsem dlouhodobým odpůrcem 3D grafiky, protože je hlavně u strategicky orientovaných her bývá matoucí a zhoršuje orientaci — při oddálené kameře je sice vidět vše i s poměry vzdáleností, ale objekty jsou příliš malé na ovládání; při přiblížení zase vzniká problém se zákryty a je snadné opomenout dění na druhé straně mapky. Ještě štěstí, že pohled nejde rotovat…
Součástí Humble Bundle je také hudba ke hře (nebo jak je moderní říkat: OST). Je to celkem asi 12 minut blues (či přidružených žánrů). Jak už to bývá, první hodinu to bylo celkem příjemné, pak jsem zvuk ve hře prostě ztlumil. Pokud by se vám tento doprovod hodně líbil, nevšiml jsem si, že by ta data šlo jednoduše dostat z distribuce hry.
To bychom měli všechnu tu omáčku okolo, ale jak se vlastně Greed Corp hraje? Už jsem naznačil, že pravidla jsou jednoduchá a přímo ve hře vás s nimi seznámí polopatický návod. Hrají dva až čtyři hráči a ten, kdo přijde o všechny jednotky a budovy, prohrává. I v Greed Corp platí, že dobyté území jen to, přes které projde pěchota, a také platí, že více vojáků je prostě více než méně vojáků. To by mohlo svádět k tomu, co je častým nešvarem strategických her: kdo rychleji získá víc jednotek, vyhrál. Tady to tak ovšem není…
Totiž, jak vědí nejen obyvatelé ostravsko-karvinského revíru, jedním z důsledků těžby je, že se občas někde něco propadne. Útesy, reprezentované šestiúhelníkovými políčky, mají svou výšku a když se na nich těží, tedy stojí na nich nebo v jejich blízkosti budova zvaná důl, v každém tahu se propadnou o jednu úroveň — jakmile dosáhnou nejnižší úrovně, zboří se zcela a vezmou se sebou do hlubiny i budovy a vojáky tam právě pobývající. Aby to nebylo tak jednoduché, doly disponují i červeným tlačítkem pro autodestrukci a terén můžete bombardovat z kanónů… a když je několik sousedních útesů již zcela vyčerpaných a sotva drží, způsobí takový brutální zásah řetězovou reakci. Pokud na mapě zbývá už jen několik ostrůvků a ani artilerie nedostřelí, nezbývá než sáhnout po leteckém výsadku, tedy vrátit se k pěchotě.
Ve výsledku je hra plná rozhodování, zda obětovat terén na těžbu a získat tak zlaťáky navíc (nad rámec toho, co se přiděluje každý tah) pro financování armády; zda investovat do pěchoty, možnosti transportu, budov (důl, kasárna a kanón), nebo munice do děl; kolik tahů daná oblast ještě vydrží;… Herní mechanismus je naštěstí tak vyvážený, že se mi nepodařilo přijít na univerzální výherní strategii. Určité vzorce se sice opakují, ale celkový obraz hry je docela variabilní. To je také důvod, proč si myslím, že Greed Corp má potenciál možná až v desítkách hracích hodin. Všimněte si mimochodem, že jsem nikde nepsal o rozdílech mezi válčícími stranami — jsou totiž od pirátů po impérium zcela stejné, liší se jen vizuálně.
Doporučit Greed Corp, nebo ne? Za aktuálních €10 na Steamu asi ne. Na Google Play je to však zhruba desetina, a to už myslím stojí za zvážení. Navíc teď je tu Humble Bundle…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: