Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
čtyři procesorová jádra s HyperThreadingem, tedy osmijádrová CPUZajímalo by mě, proč to tam pořád cpou, když mají fyzicky několik jader. Nevěřím tomu, že u dnešních programů dojde k situaci, kdy je potřeba, aby běžela víc než 4 vlákna, z nichž každé bude dělat něco jiného (a když dělají to samé, HT je k ničemu.)
Synteticke benchmarky vem cert ale v praktickych testech se v mnoha aplikacich (rendering, encoding, sachy,... proste ty dobre paraelizovatelne) byly narusty zajimave- 10-20%. Hlavne ale jsem nikde nevidel, ze by nekde doslo k poklesu.To mě právě překvapuje - pokud vím, tak HT znamená, že se na tom CPU (jádře) pustí dvě vlákna a druhé používá ty části procesoru, které nevyužívá první - s tím, že o části, které chtějí používat obě, se střídají. Jak tam tudíž dojde k nárůstu, když všechna jádra dělají to samé, tzn. když využívají stejné části procesoru...
... Jak tam tudíž dojde k nárůstu, když všechna jádra dělají to samé, tzn. když využívají stejné části procesoru...To je jednoduche - ty casti se stridaji, zatimco se ceka na pamet. Ta je i pres vsechny cache velkou brzdou, protoze je oproti jadru procesoru velmi pomala. Takze jak se narazi na neco, co neni v cache, musi se sahnout do pameti a behem toho prislusna pipeline stoji. Podone je to v okamziku, kdy dojde ke skoku, cela pipeline se vysype a znova se musi naplnit a i kdyz se to dela z cache, nejakou dobu to trva (to je take jeden z duvodu zavedeni HT na P4, protoze melo velmi dlouhou pipeline). A prave v takovych okamzicich se pousti druhe vlakno na druhe pipeline.
jinak hyperthreading v podani intelu neni nic moc, realny uzitek jsem z toho nikdy vlastne nedostal... na sparcu... tam je to trochu jineJe otazka, zda to je proto, ze by mel Intel spatne delany hyperthreading, nebo proto, ze by mel Sun spatne delany scheduling mikroinstrukci na vypocetni jednotky (a proto hyperthreading vic pomohl).
čtyři procesorová jádra s HyperThreadingem, tedy osmijádrová CPUasi by tam spis melo byt osmivlaknove
Tiskni
Sdílej: