Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Občas je lze ještě někde zahlédnout, ale faktem je, že dávná sláva čipsetů od Silicon Integrated Systems je ta tam. V záplavě všech těch Intelů, AMD a nVidií si mnozí již možná ani nevzpomenou na legendy jako DDR čipset SiS 735 pro Socket A nebo ještě dřívější čipsety pro 486/Pentium, ale tento výrobce tu s námi ještě je. V posledních dnech však proběhly tiskem zprávy pocházející od různých trhů základních desek blízkých zdrojů, dle kterých to SiS v desktopovém/mobilním PC segmentu skutečně asi balí. Již dlouhou řadu měsíců (v podstatě let) firma neuvedla nic nového, natož zajímavého, a to se nezmění.

Svět čipsetů totiž prochází revolucí. Stále více funkcí je přesouváno na CPU. Kdysi dávno tam AMD přesunula paměťový řadič, nyní se přidává Intel s Core i7. I další logika původně spadající do severního můstku již spadá na procesory, AMD i Intel tam v budoucnu hodlají odsunout i grafický čip a dostat tak prakticky vše na jeden kus procesorového pouzdra (později i jen kousek křemíku).
SiS zkrátka nestíhá držet krok, čipsety toho umějí stále více a zejména integrace výkonných grafik a jejich výhledové skloubení s hlavními grafikami v PCI Express slotech co se různých Hybrid SLI či GeForce Boost režimů a jim podobných týče, nedává SiSu moc šancí. Jeho grafiky byly vždy o několik generací zpět a tak přestože má v podstatě volné pole působnosti, ostatně má od Intelu licenci na 1333MHz FSB, nic už od něj nečekejme.
Zástupci firmy se nechali slyšet, že jsou nadále, tak jako doposud, připraveni nejméně do roku 2011 dodávat čipsety podle potřeb trhu, ale to, že firma neuvedla nic pro Core 2 s 1333MHz FSB nebo AMD Phenomy, hovoří daleko silněji. SiS v tomto odvětví balí kufry.
Podle posledních informací se firma zaměřila již počátkem tohoto roku primárně na čipy pro digitální TV. Některé jejich produkty také pohánějí různá embedded řešení jako malé notebooky, ale lze očekávat, že zde výrobci zařízení začnou upřednostňovat produkty firem s lepší budoucností.
Potenciál pro SiS však zůstává v oblasti jižních můstků, které zajišťují záležitosti jako řadiče, USB sběrnici atd. Aktuálně firma dle vlastních slov dodává čipsety pro 20 výrobců notebooků (mnozí z nich u nás neprodávají), včetně třeba MSI.
V pondělí skončilo embargo na informace a testy týkající se nové platformy společnosti Intel, dříve známé pod kódovým označením Nehalem, nyní oficiálně Core i7. Novinek v architektuře je celá řada, za vypíchnutí stojí:
Procesor pasuje do nové patice LGA1366. Vnitřně se dělí na "Core" a "Uncore" část. Do Core spadají samotná výpočetní jádra a vyrovnávací paměti první a druhé úrovně, do Uncore společná L3 cache, QPI a další logika. Obě časti se taktují nezávisle a Intel dokáže s propracovanou „Power&Clock“ logikou z Uncore za jistých scénářů srazit spotřebu Core části takřka na 0 W.
Součástí platformy je nový čipset X58, jehož schéma vidíte. Nic moc šokujícího na něm k vidění není, snad jen z minula připomeňme podporu SLI, a to i za přispění čipu nForce 200.

Ukázková deska doprovázející testovací balík Nehalem platformy v redakcích.
Protože bylo tento týden ve světě hardwaru poměrně klidno, dovolte mi závěr dnešního dílu věnovat volnému navázání na nedávný článek Linux, Blu-ray a HD video vůbec. Znalci historie si jistě vzpomenou, že CSS ochrana DVD-video disků „přestala chránit“ velice záhy po vzniku, a to díky malému úsilí pouze 16letého DVD-Jona. AACS ochrana modrolaserových HD filmů také nepřežila více než pár hodin od uvedení první (externí Microsoftí pro Xbox 360) HD-DVD mechaniky na trh, Jánošík, který se zapsal do historie, byl tentokrát Musli64x.
Všichni právníci Hollywoodu tak vložili své naděje do BD+, nadstavbové, údajně neprolomitelné ochrany Blu-ray disků. Mnozí se shodují, že to byla právě tehdejší „teoretická existence“ BD+, která zapříčinila masivní odklon od již nezabezpečeného HD-DVD ke stejně děravému BD, ale s příslibem druhé ochrany. Ale co čert nechtěl, BD+ je již také i v nejnovější variantě prolomena. Poslední verze programu AnyDVD HD od firmy Slysoft obsahuje mezi novinkami tuto následující, která vychází z několik měsíců trvajících prací na analyzování BD+ ochrany:
Oopho2ei z Doom9 fóra se funkčnost jejich programu rozhodl ověřit v porovnání se svým dřívějším funkčním postupem (mimochodem realizovaným pod Linuxem za pomoci Blu-ray mechaniky s upraveným firmwarem, DumpHD a BDVM debuggeru) zálohy BD+ chráněného filmu The Day After Tomorrow. MD5 hash ~30GB souboru 00001.m2ts extrahovaného z Blu-ray disku oběma postupy se shodoval, zálohování AACS+BD+ chráněného filmu pomocí klikacího nástroje od Slysoftu je tedy funkční. A nyní dnešní díl končí - já se budu nejméně do toho příštího smát tak, až se budu za břicho popadat. Pamatujete, jak se Sony dušovala, že BD+ nebude prolomeno nejméně deset let?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
čtyři procesorová jádra s HyperThreadingem, tedy osmijádrová CPUZajímalo by mě, proč to tam pořád cpou, když mají fyzicky několik jader. Nevěřím tomu, že u dnešních programů dojde k situaci, kdy je potřeba, aby běžela víc než 4 vlákna, z nichž každé bude dělat něco jiného (a když dělají to samé, HT je k ničemu.)
Synteticke benchmarky vem cert ale v praktickych testech se v mnoha aplikacich (rendering, encoding, sachy,... proste ty dobre paraelizovatelne) byly narusty zajimave- 10-20%. Hlavne ale jsem nikde nevidel, ze by nekde doslo k poklesu.To mě právě překvapuje - pokud vím, tak HT znamená, že se na tom CPU (jádře) pustí dvě vlákna a druhé používá ty části procesoru, které nevyužívá první - s tím, že o části, které chtějí používat obě, se střídají. Jak tam tudíž dojde k nárůstu, když všechna jádra dělají to samé, tzn. když využívají stejné části procesoru...
... Jak tam tudíž dojde k nárůstu, když všechna jádra dělají to samé, tzn. když využívají stejné části procesoru...To je jednoduche - ty casti se stridaji, zatimco se ceka na pamet. Ta je i pres vsechny cache velkou brzdou, protoze je oproti jadru procesoru velmi pomala. Takze jak se narazi na neco, co neni v cache, musi se sahnout do pameti a behem toho prislusna pipeline stoji. Podone je to v okamziku, kdy dojde ke skoku, cela pipeline se vysype a znova se musi naplnit a i kdyz se to dela z cache, nejakou dobu to trva (to je take jeden z duvodu zavedeni HT na P4, protoze melo velmi dlouhou pipeline). A prave v takovych okamzicich se pousti druhe vlakno na druhe pipeline.
jinak hyperthreading v podani intelu neni nic moc, realny uzitek jsem z toho nikdy vlastne nedostal... na sparcu... tam je to trochu jineJe otazka, zda to je proto, ze by mel Intel spatne delany hyperthreading, nebo proto, ze by mel Sun spatne delany scheduling mikroinstrukci na vypocetni jednotky (a proto hyperthreading vic pomohl).
čtyři procesorová jádra s HyperThreadingem, tedy osmijádrová CPUasi by tam spis melo byt osmivlaknove
O Titanicu taky tvrdili, že je nepotopitelnej, a jak to s ním dopadlo