plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Občas je lze ještě někde zahlédnout, ale faktem je, že dávná sláva čipsetů od Silicon Integrated Systems je ta tam. V záplavě všech těch Intelů, AMD a nVidií si mnozí již možná ani nevzpomenou na legendy jako DDR čipset SiS 735 pro Socket A nebo ještě dřívější čipsety pro 486/Pentium, ale tento výrobce tu s námi ještě je. V posledních dnech však proběhly tiskem zprávy pocházející od různých trhů základních desek blízkých zdrojů, dle kterých to SiS v desktopovém/mobilním PC segmentu skutečně asi balí. Již dlouhou řadu měsíců (v podstatě let) firma neuvedla nic nového, natož zajímavého, a to se nezmění.
Svět čipsetů totiž prochází revolucí. Stále více funkcí je přesouváno na CPU. Kdysi dávno tam AMD přesunula paměťový řadič, nyní se přidává Intel s Core i7. I další logika původně spadající do severního můstku již spadá na procesory, AMD i Intel tam v budoucnu hodlají odsunout i grafický čip a dostat tak prakticky vše na jeden kus procesorového pouzdra (později i jen kousek křemíku).
SiS zkrátka nestíhá držet krok, čipsety toho umějí stále více a zejména integrace výkonných grafik a jejich výhledové skloubení s hlavními grafikami v PCI Express slotech co se různých Hybrid SLI či GeForce Boost režimů a jim podobných týče, nedává SiSu moc šancí. Jeho grafiky byly vždy o několik generací zpět a tak přestože má v podstatě volné pole působnosti, ostatně má od Intelu licenci na 1333MHz FSB, nic už od něj nečekejme.
Zástupci firmy se nechali slyšet, že jsou nadále, tak jako doposud, připraveni nejméně do roku 2011 dodávat čipsety podle potřeb trhu, ale to, že firma neuvedla nic pro Core 2 s 1333MHz FSB nebo AMD Phenomy, hovoří daleko silněji. SiS v tomto odvětví balí kufry.
Podle posledních informací se firma zaměřila již počátkem tohoto roku primárně na čipy pro digitální TV. Některé jejich produkty také pohánějí různá embedded řešení jako malé notebooky, ale lze očekávat, že zde výrobci zařízení začnou upřednostňovat produkty firem s lepší budoucností.
Potenciál pro SiS však zůstává v oblasti jižních můstků, které zajišťují záležitosti jako řadiče, USB sběrnici atd. Aktuálně firma dle vlastních slov dodává čipsety pro 20 výrobců notebooků (mnozí z nich u nás neprodávají), včetně třeba MSI.
V pondělí skončilo embargo na informace a testy týkající se nové platformy společnosti Intel, dříve známé pod kódovým označením Nehalem, nyní oficiálně Core i7. Novinek v architektuře je celá řada, za vypíchnutí stojí:
Procesor pasuje do nové patice LGA1366. Vnitřně se dělí na "Core" a "Uncore" část. Do Core spadají samotná výpočetní jádra a vyrovnávací paměti první a druhé úrovně, do Uncore společná L3 cache, QPI a další logika. Obě časti se taktují nezávisle a Intel dokáže s propracovanou „Power&Clock“ logikou z Uncore za jistých scénářů srazit spotřebu Core části takřka na 0 W.
Součástí platformy je nový čipset X58, jehož schéma vidíte. Nic moc šokujícího na něm k vidění není, snad jen z minula připomeňme podporu SLI, a to i za přispění čipu nForce 200.
Ukázková deska doprovázející testovací balík Nehalem platformy v redakcích.
Protože bylo tento týden ve světě hardwaru poměrně klidno, dovolte mi závěr dnešního dílu věnovat volnému navázání na nedávný článek Linux, Blu-ray a HD video vůbec. Znalci historie si jistě vzpomenou, že CSS ochrana DVD-video disků „přestala chránit“ velice záhy po vzniku, a to díky malému úsilí pouze 16letého DVD-Jona. AACS ochrana modrolaserových HD filmů také nepřežila více než pár hodin od uvedení první (externí Microsoftí pro Xbox 360) HD-DVD mechaniky na trh, Jánošík, který se zapsal do historie, byl tentokrát Musli64x.
Všichni právníci Hollywoodu tak vložili své naděje do BD+, nadstavbové, údajně neprolomitelné ochrany Blu-ray disků. Mnozí se shodují, že to byla právě tehdejší „teoretická existence“ BD+, která zapříčinila masivní odklon od již nezabezpečeného HD-DVD ke stejně děravému BD, ale s příslibem druhé ochrany. Ale co čert nechtěl, BD+ je již také i v nejnovější variantě prolomena. Poslední verze programu AnyDVD HD od firmy Slysoft obsahuje mezi novinkami tuto následující, která vychází z několik měsíců trvajících prací na analyzování BD+ ochrany:
Oopho2ei z Doom9 fóra se funkčnost jejich programu rozhodl ověřit v porovnání se svým dřívějším funkčním postupem (mimochodem realizovaným pod Linuxem za pomoci Blu-ray mechaniky s upraveným firmwarem, DumpHD a BDVM debuggeru) zálohy BD+ chráněného filmu The Day After Tomorrow. MD5 hash ~30GB souboru 00001.m2ts extrahovaného z Blu-ray disku oběma postupy se shodoval, zálohování AACS+BD+ chráněného filmu pomocí klikacího nástroje od Slysoftu je tedy funkční. A nyní dnešní díl končí - já se budu nejméně do toho příštího smát tak, až se budu za břicho popadat. Pamatujete, jak se Sony dušovala, že BD+ nebude prolomeno nejméně deset let?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
5.11.2008 01:04
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
čtyři procesorová jádra s HyperThreadingem, tedy osmijádrová CPUZajímalo by mě, proč to tam pořád cpou, když mají fyzicky několik jader. Nevěřím tomu, že u dnešních programů dojde k situaci, kdy je potřeba, aby běžela víc než 4 vlákna, z nichž každé bude dělat něco jiného (a když dělají to samé, HT je k ničemu.)
Synteticke benchmarky vem cert ale v praktickych testech se v mnoha aplikacich (rendering, encoding, sachy,... proste ty dobre paraelizovatelne) byly narusty zajimave- 10-20%. Hlavne ale jsem nikde nevidel, ze by nekde doslo k poklesu.To mě právě překvapuje - pokud vím, tak HT znamená, že se na tom CPU (jádře) pustí dvě vlákna a druhé používá ty části procesoru, které nevyužívá první - s tím, že o části, které chtějí používat obě, se střídají. Jak tam tudíž dojde k nárůstu, když všechna jádra dělají to samé, tzn. když využívají stejné části procesoru...
... Jak tam tudíž dojde k nárůstu, když všechna jádra dělají to samé, tzn. když využívají stejné části procesoru...To je jednoduche - ty casti se stridaji, zatimco se ceka na pamet. Ta je i pres vsechny cache velkou brzdou, protoze je oproti jadru procesoru velmi pomala. Takze jak se narazi na neco, co neni v cache, musi se sahnout do pameti a behem toho prislusna pipeline stoji. Podone je to v okamziku, kdy dojde ke skoku, cela pipeline se vysype a znova se musi naplnit a i kdyz se to dela z cache, nejakou dobu to trva (to je take jeden z duvodu zavedeni HT na P4, protoze melo velmi dlouhou pipeline). A prave v takovych okamzicich se pousti druhe vlakno na druhe pipeline.
jinak hyperthreading v podani intelu neni nic moc, realny uzitek jsem z toho nikdy vlastne nedostal... na sparcu... tam je to trochu jineJe otazka, zda to je proto, ze by mel Intel spatne delany hyperthreading, nebo proto, ze by mel Sun spatne delany scheduling mikroinstrukci na vypocetni jednotky (a proto hyperthreading vic pomohl).
čtyři procesorová jádra s HyperThreadingem, tedy osmijádrová CPUasi by tam spis melo byt osmivlaknove
5.11.2008 07:09
tsLnox | skóre: 31
| blog: Blog jednoho ukecaného Gentoolemana
| Žďár nad Sázavou
O Titanicu taky tvrdili, že je nepotopitelnej, a jak to s ním dopadlo
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz