Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Kdykoliv čteme nějaké články věnující se BlueTooth pod MS Windows, obvykle se v nich hovoří o roku 2003 jako o roku BlueTooth. My s Linuxem se těmto řečem můžeme jen smát. Podpora BlueTooth je v Linuxu vyřešena excelentně už dlouhou dobu a to hned třemi navzájem si konkurujícími projekty, podporován je veškerý BlueTooth hardware. Uživatelé používající Linux mohou o roku 2003 hovořit jako o roku s levným BlueTooth. Ceny USB adaptérů se dostaly k hranici 1000 korun, což už je levnější než jakýkoliv originální kabel dodávaný výrobcem. Navíc s BlueTooth nám odpadají problémy s několika kabely a rozdílnými konektory. Veškerá komunikace probíhá totiž bezdrátově - vzduchem.
V Linuxu existují tři (v současné době již jen dva) navzájem si konkurující BlueTooth implementace. Jedná se o projekt BlueZ, který je oficiálním BlueTooth stackem, Affix, originálně vyvinutý Nokií, která následně vydala zdrojové kódy veřejně k dispozici, a OpetBT, který je již v současné době mrtvým, v jádře jej ovšem stále nalezneme.
Jakožto fanoušek BlueZ se v tomto článku zaměřím právě na tento stack.
Co nám tedy v současné době BlueTooth umožňuje? Společnost SonyEricsson, která patent na tuto technologii vlastní a aktivně ji podporuje, vydala specifikace svých mobilních telefonů. Z tohoto faktu vyplývá i množství software, které se díky tomu vyrojilo, a tudíž veliká část tohoto článku bude věnována hlavně spolupráci těchto mobilů s Linuxem.
Můžeme dělat opravdu hodně. Počínaje ovládáním našeho oblíbeného
přehrávače MP3 - xmms, přes stahování a uploadování obrázků z mobilu do
počítače a naopak, přes připojování se k Internetu, psaní na Microsoft
BT klávesnici
a konče třeba ovládáním kurzoru myši přes náš mobil.
Zkusme se tedy na některé z těchto věcí podívat blíž a ukážeme si jak na to. Doporučuji nainstalovat jádro 2.4.21, které již obsahuje jaderný modul implementující rfcomm, narozdíl od dřívější implementace skrze démona. Dále potřebujeme software dodávaný s projektem BlueZ, viz download site: bluez-libs, bluez-utils, bluez-sdp, bluez-pan, bluez-hcidump, bluez-bluefw. Celým problémem "rozjetí" BlueTooth pod Linuxem se budu zabývat znovu v následujícím článku, jelikož nová implementace BlueZ jako jaderného modulu je zcela odlišná od konfigurace přes démona rfcommd.
Zkusme si tedy rozchodit ovládání našeho přehrávače MP3 (pouze pro mobily SE)
Stáhneme si knihovnu ruby, kterou potřebuje projekt bluexmms, a to
zde.
Dále zdrojové kódy programu bluexmms
tady.
Program xmms a aumix má na disku snad každý
.
Přeložíme knihovnu ruby klasickým příkazem make,
nainstalujeme a spustíme ldconfig. Dále přeložíme program
bluexmms příkazem make a nainstalujeme.
Následně připojíme serial-device našeho mobilu na zařízení příkazem
rfcomm bind 0 MAC_ADDR_CILE 1
a následně spustíme bluexmms - zařízení se spojí a v mobilu
máme v záložce accessories funkční ovládač našeho přehrávače.
Co dodat? Snad jen, že přímo modul do xmms se připravuje, nyní je nutné spouštět bluexmms, které následně spustí xmms.
Stáhneme knihovny a aplikace projektu openobex
zde.
Stáhneme implementaci obex-push vytvořenou na základě implementace
projektu Affix:
ussp-push.
Přeložíme knihovny a aplikace klasicky via ./configure && make &&
make install.
Rozbalíme ussp-push, a aby chodil se současnou implementací BlueZ, patchneme
těmito řádky:
--- obex_main.c.old Sat Feb 1 14:12:54 2003
+++ obex_main.c Sat Feb 1 14:13:13 2003
@@ -221,7 +221,7 @@
return NULL;
}
- custfunc.userdata = gt->userdata;
+ custfunc.customdata = gt->userdata;
custfunc.connect = cobex_connect;
custfunc.disconnect = cobex_disconnect;
custfunc.write = cobex_write;
Přeložíme příkazem make, nainstalujeme.
Na mobilu SE T68i je OBEX na kanálu 10, proto spojíme linux s tímto
kanálem příkazem
rfcomm bind 1 MAC_ADDR_CILE 10
a následně můžeme již poslat třeba obrázek na plochu jednoduše příkazem
ussp-push /dev/rfcomm1 cesta_k_obrazku.gif
jmeno_obrazku_v_mobilu.gif
Předpokládám, že openobex-apps máme již nainstalované, takže můžeme rovnou kompilovat obexserver. Postupujeme tímto trikem, jelikož potřebujeme jeden soubor přímo z openobex-apps.
tar -xzvf openobex-apps-1.0.0.tar.gz
cd openobex-apps-1.0.0
./configure && make
cd src
wget http://www.frasunek.com/sources/unix/obexserver.c
cc -o obexserver obexserver.c libmisc.a -lopenobex
chown root.root obexserver && cp obexserver /usr/local/bin
Následně spustíme sdp daemona jako root příkazem sdpd,
připojíme na něj OBEX service příkazem
sdptool add --channel=10 OPUSH
a spustíme
obexserver
Jak vidíte, BlueTooth je pod Linuxem velice dobře a jednoduše implementované, aplikace přibývají každý den, a proto říkám kašlete na kabel, vždyť bez drátů to jde tak krásně a jednoduše! Jediným problémem je výdrž baterií u zařízení, které nejsou nastálo připojené k elektrické síti. :)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: