O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Kdykoliv čteme nějaké články věnující se BlueTooth pod MS Windows, obvykle se v nich hovoří o roku 2003 jako o roku BlueTooth. My s Linuxem se těmto řečem můžeme jen smát. Podpora BlueTooth je v Linuxu vyřešena excelentně už dlouhou dobu a to hned třemi navzájem si konkurujícími projekty, podporován je veškerý BlueTooth hardware. Uživatelé používající Linux mohou o roku 2003 hovořit jako o roku s levným BlueTooth. Ceny USB adaptérů se dostaly k hranici 1000 korun, což už je levnější než jakýkoliv originální kabel dodávaný výrobcem. Navíc s BlueTooth nám odpadají problémy s několika kabely a rozdílnými konektory. Veškerá komunikace probíhá totiž bezdrátově - vzduchem.
V Linuxu existují tři (v současné době již jen dva) navzájem si konkurující BlueTooth implementace. Jedná se o projekt BlueZ, který je oficiálním BlueTooth stackem, Affix, originálně vyvinutý Nokií, která následně vydala zdrojové kódy veřejně k dispozici, a OpetBT, který je již v současné době mrtvým, v jádře jej ovšem stále nalezneme.
Jakožto fanoušek BlueZ se v tomto článku zaměřím právě na tento stack.
Co nám tedy v současné době BlueTooth umožňuje? Společnost SonyEricsson, která patent na tuto technologii vlastní a aktivně ji podporuje, vydala specifikace svých mobilních telefonů. Z tohoto faktu vyplývá i množství software, které se díky tomu vyrojilo, a tudíž veliká část tohoto článku bude věnována hlavně spolupráci těchto mobilů s Linuxem.
Můžeme dělat opravdu hodně. Počínaje ovládáním našeho oblíbeného
přehrávače MP3 - xmms, přes stahování a uploadování obrázků z mobilu do
počítače a naopak, přes připojování se k Internetu, psaní na Microsoft
BT klávesnici
a konče třeba ovládáním kurzoru myši přes náš mobil.
Zkusme se tedy na některé z těchto věcí podívat blíž a ukážeme si jak na to. Doporučuji nainstalovat jádro 2.4.21, které již obsahuje jaderný modul implementující rfcomm, narozdíl od dřívější implementace skrze démona. Dále potřebujeme software dodávaný s projektem BlueZ, viz download site: bluez-libs, bluez-utils, bluez-sdp, bluez-pan, bluez-hcidump, bluez-bluefw. Celým problémem "rozjetí" BlueTooth pod Linuxem se budu zabývat znovu v následujícím článku, jelikož nová implementace BlueZ jako jaderného modulu je zcela odlišná od konfigurace přes démona rfcommd.
Zkusme si tedy rozchodit ovládání našeho přehrávače MP3 (pouze pro mobily SE)
Stáhneme si knihovnu ruby, kterou potřebuje projekt bluexmms, a to
zde.
Dále zdrojové kódy programu bluexmms
tady.
Program xmms a aumix má na disku snad každý
.
Přeložíme knihovnu ruby klasickým příkazem make,
nainstalujeme a spustíme ldconfig. Dále přeložíme program
bluexmms příkazem make a nainstalujeme.
Následně připojíme serial-device našeho mobilu na zařízení příkazem
rfcomm bind 0 MAC_ADDR_CILE 1
a následně spustíme bluexmms - zařízení se spojí a v mobilu
máme v záložce accessories funkční ovládač našeho přehrávače.
Co dodat? Snad jen, že přímo modul do xmms se připravuje, nyní je nutné spouštět bluexmms, které následně spustí xmms.
Stáhneme knihovny a aplikace projektu openobex
zde.
Stáhneme implementaci obex-push vytvořenou na základě implementace
projektu Affix:
ussp-push.
Přeložíme knihovny a aplikace klasicky via ./configure && make &&
make install.
Rozbalíme ussp-push, a aby chodil se současnou implementací BlueZ, patchneme
těmito řádky:
--- obex_main.c.old Sat Feb 1 14:12:54 2003
+++ obex_main.c Sat Feb 1 14:13:13 2003
@@ -221,7 +221,7 @@
return NULL;
}
- custfunc.userdata = gt->userdata;
+ custfunc.customdata = gt->userdata;
custfunc.connect = cobex_connect;
custfunc.disconnect = cobex_disconnect;
custfunc.write = cobex_write;
Přeložíme příkazem make, nainstalujeme.
Na mobilu SE T68i je OBEX na kanálu 10, proto spojíme linux s tímto
kanálem příkazem
rfcomm bind 1 MAC_ADDR_CILE 10
a následně můžeme již poslat třeba obrázek na plochu jednoduše příkazem
ussp-push /dev/rfcomm1 cesta_k_obrazku.gif
jmeno_obrazku_v_mobilu.gif
Předpokládám, že openobex-apps máme již nainstalované, takže můžeme rovnou kompilovat obexserver. Postupujeme tímto trikem, jelikož potřebujeme jeden soubor přímo z openobex-apps.
tar -xzvf openobex-apps-1.0.0.tar.gz
cd openobex-apps-1.0.0
./configure && make
cd src
wget http://www.frasunek.com/sources/unix/obexserver.c
cc -o obexserver obexserver.c libmisc.a -lopenobex
chown root.root obexserver && cp obexserver /usr/local/bin
Následně spustíme sdp daemona jako root příkazem sdpd,
připojíme na něj OBEX service příkazem
sdptool add --channel=10 OPUSH
a spustíme
obexserver
Jak vidíte, BlueTooth je pod Linuxem velice dobře a jednoduše implementované, aplikace přibývají každý den, a proto říkám kašlete na kabel, vždyť bez drátů to jde tak krásně a jednoduše! Jediným problémem je výdrž baterií u zařízení, které nejsou nastálo připojené k elektrické síti. :)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: