IBM: Internet of Things je problém byznysu

12. 1. 2016 | Redakce | Reklama | 2780×

Pod pojmem Internet of Things (IoT) si dnes většina představí statisíce až miliony připojených zařízení. Dozvíte se ve stručnosti, co znamená IBM Bluemix a Softlayer a jak lze s jejich pomocí řešit byznysový problém IoT, kterým je, jak vysvětluje Miroslav Iwachow, IBM IT architekt pro infrastrukturní integrované služby. V čem spočívá onen byznysový problém IoT?

Richard Jan Voigts

Můžete nastínit, jak takový byznysový problém IoT a jeho řešení v obecné rovině vypadá?

Problémem IoT není ani počet, ani různorodost připojených zařízení. Problém IoT totiž spočívá ve sběru dat z těchto zařízení, jejich uložení, zpracování, a také aby jim bylo možno dát smysl ve formě byznysově vysvětlitelné analýzy. IBM se této problematice postavila tak, že představila řešení pro vývoj (Bluemix), ve kterém se dá postavit celá aplikace pomocí služeb jednotlivých komponent, které je potřeba pro řešení a připojení zařízení IoT. Komponenty se skládají z celé škály služeb, od připojení mezi zařízení IoT, back-end serveru, bezpečnost (firewally apod.), integraci, uložení dat (databáze), analytiky (Watson) a dalších služeb, a provoz aplikací se dá pak jednoduše přesunout do cloudu (Softlayer) kde jsou škálovatelnost a provoz řešeny „as a service“.

Typickým příkladem byznysového problému řešitelného pomocí IoT může být velký sklad logistické firmy, kde se vedle sebe pohybují lidé a stroje – vysokozdvižné vozíky. V případě kolize a úrazu zaměstnavateli vznikají ztráty na nemocenské, pojištšní a kompenzace za případné trvalé následky, které jdou do miliónů. V IBM jsme řešili i takový případ, kdy zaměstnanci logistické firmy dostali senzorové vesty a dopravní „ještěrky“ a vysokozdvižné vozíky také byly opatřeny senzory. Prováděli jsme sběr dat a jejich analýzu tzv. horkých map, kde sice (ještě) nedochází ke kolizím, avšak kde přiblížení člověka a vysokozdvižného vozíku je velmi těsné. Výsledkem analýzy a zobrazení takzvaných „horkých míst“ ze systému IBM byly upravené cesty a problematická místa tak, aby ke kolizím člověka a „ještěrek“ nemohlo dojít. Organizace, která chce vyřešit sběr a analýzu dat, řekněme ze senzorů, může buď nakoupit infrastrukturu – hardware, software, vytvořit back-endové aplikace pro sběr, uložení, analýzu a prezentaci (zobrazení) dat, nebo tento problém vyřešit s využitím cloudových služeb, například v podání IBM Bluemix a Softlayer.

Jak takové řešení s využitím cloudových služeb v podání IBM Bluemix a Softlayer vypadá? Co vlastně váš Bluemix a Softlayer zajišťují?

Otázku bych především rád trochu rozšířil o formulaci platformy Intenet of Things Foundation, na které je platforma IBM Bluemix založena.

Bluemix je vývojové prostředí, ve kterém mohou vývojáři využít už hotových nástrojů až aplikací a analytických nástrojů pro vytváření cloudových služeb, včetně bezpečnostních, pro podnikové byznysové aplikace. Umožňují jim to už připravené komponenty pro komunikaci se zařízeními připojenými do IoT. Škála produktů a služeb Bluemixu je velice široká. Nejdůležitější však je, že zákazník si může pořídit určitý nástroj jako službu, která mu ve výsledku pomůže vyvinout aplikaci, specifickou pro jeho byznysovou potřebu – díky připraveným konektorům se lze spojit s daným zařízením (senzorem), jeho data sbírat, úsporně ukládat do databází, které zpracovávají „time series“ (poznámka redaktora – data závislá na čase, kdy nastalá data nebo schopnost je zpracovávat jako stream v reálném čase).

Prostředí Bluemixu a Softlayeru zajišťuje jejich prakticky neomezenou škálovatelnost, což on-site řešení většinou neumožňuje – lze začít s malým počtem zařízení (senzorů) a postupně jejich počet navyšovat bez obav ze zahlcení systému, a placení jen za právě využívaný objem. Jde to samozřejmě i zpětně, například při snížení nároků na systém po sezóně či kampani. Důležitá je zejména analytika, kde je IBM schopna poskytnout už hotové řešení, které vychází z naší platformy Watson, který je umí zpracovat a dát uživatelům  pro ně vhodných formách výstupy – manažerské dashboardy, uživatelské portály apod. Softlayer je zase cloudové prostředí, do kterého je řešení postavené na IBM Bluemixu nasazeno a zákazník ji zde provozuje.

Bluemix je tedy vývojové prostředí, kde je aplikace IBM nebo naším partnerem postavena a Softlayer je cloudové prostředí, kde je zákaznická byznysová aplikace nasazena a běží zde.

Jak IBM Bluemix, tak Softlayer, jsou tedy cloudové služby?

Ano, jde o cloudové služby, které jsou mezi sebou provázány. To, co řešitel, ať už jde o IBM nebo našeho partnera na Bluemixu postaví, existuje jednoduchý způsob, jak toto řešení v cloudu IBM Softlayer provozovat.

Lze takto problém IoT řešit v podání IBM i v rozměrech České republiky? Jakým způsobem si vůbec může zákazník řešení na IBM Bluemix a Softlayer pořídit?

Jednou z možností je pořídit IBM Bluemix a Softlayer u certifikovaného partnera, kterým je zase poskytují cestou tzv. řízené distribuce naši distributoři s přidanou hodnotou. Jsou jimi Avnet, kde je má na starosti Martin Janeček a DNS, kde se zase o ně stará Petr Plodík. Oba mimochodem dříve pracovali přímo v IBM. Kdyby měl naopak některý z potenciálních i začínajících partnerů s vývojovým prostředím Bluemix a cloudem Softlayer začít (http://www-05.ibm.com/cz/startups/), může se obrátit přímo na IBM ČR, kde má startupy na starosti Petr Biskup.

Proč by měl jít zájemce o řešení IoT právě touto cestou?

Naši certifikovaní partneři, kteří jsou na IBM a naše distributory navázáni, totiž mohou poskytovat kompletní služby, které zákazníkům umožní postavit řešení, jež jsou součástí jejich oborových (vertikálních) know-how a umějí je začlenit do stávajících aplikací zákazníka. Může jít o objednávkové systémy, zákaznické databáze, řešení pro vyšší bezpečnost v logistickém prostředí skladů, lepší diagnostiku v lékařství, kde zase šetří díky detailní analytice náklady na jinak vysoký počet nákladných vyšetření a testů apod.

Jsou tyto vaše služby dostupné i pro zdejší podniky SMB? Kolik stojí měsíční služba IBM pro řekněme 10 uživatelů?

Na webu IBM je cenová kalkulačka. Služba je placená podle spotřebovaných aktivních zdrojů. Nejde o typické licence na uživatele, služba je počítána za aktivní službu, jde o čistě spotřební model. Dokonce můžete mít třeba desítky programů, a v okamžiku, kdy jsou aktivní, tak uživatel platí, a ty programy, které se nepoužívají (nejsou nastartovány), tak nic neplatí. Takže pokud chcete něco třeba jen od 9.00 do 17.00 denně, tak můžete mít třeba portál otevřen na tuto dobu a platíte jen za ni. Monitoring a škálování služby je zdarma, ale je vázáno na zdroje. Není tedy vůbec důležité, kolik máte uživatelů, ať jednoho nebo tisíc, aplikace bude škálovat a spotřebovávat zdroje jen podle aktivity, kterou platíte.

       

Komentáře

[pavlix]

To vypadá jako článek pro ITbiz.

[Richard Jan Voigts]

O Scramu si budete zde moci přečíst do týdne. A koneckonců i vývojář musí prodat.

[pavlix]

A koneckonců i vývojář musí prodat.

1) Proč by musel prodat?

2) Proč by nemohl číst ITbiz, pokud ho zajímá text, který vypadá jako náhodně poskládané buzzwordy?

[pavlix]

3) Proč zrovna vývojář? Ti asi nebudou na Abclinuxu ani zdaleka tvořit většinu, ne?

[blume]

Reinvented web-enabled solutions will aggregate interactive infrastructures. Visualized sticky vortals maximize leading-edge web-readiness. Then all envisioneer intuitive solutions.

S tim uspeje clovek v jakekoliv korporaci :)

Bullshit Generator

http://www.dack.com/web/bullshit.html

[pavlix]

+1

[Honz]

ITbuz...

[xvasek]

Podle mě je nejlepší ten poslední odstavec. Z nějakého důvodu mi připomíná éru střediskových počítačů JSEP a děrných štítků - desítky programů v paměti, sdílení času, spotřebovávání zdrojů, fakturace za provedený výpočet, jó to byly časy...