Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Pro fungování se používá zařízení nazvané nanofotonický lavinový fotodetektor (nanophotonic avalanche photodetector), které je průlomem v celé oblasti. Jejich práce je založená na průzkumu „lavinového efektu“ v germaniu, což je materiál, který se v současnosti používá při produkci mikroprocesorů. Proč právě lavinový efekt? Příchozí impulz světla uvolní nejprve jen několik nábojů, které pak uvolňují další náboje, a tak dále, a tak dále, což se podobá lavině. Běžné fotodetektory přitom nejsou dostatečně výkonné.
Fotodetektor, který předvedla IBM, je zatím nejrychlejší svého druhu. Dokáže přijímat optické signály rychlostí 40 Gbps a současně je desetinásobně zesilovat. Zařízení navíc stačí napájení 1,5 V, obvykle bylo zapotřebí 20 až 30 voltů.
K lavinovému efektu dochází v rámci několika desítek nanometrů a dochází k němu velmi rychle. Malá velikost navíc přináší snížení šumu vzniklého při zesilování, konkrétně je šum menší o 50 až 70 % ve srovnání s běžnými fotodetektory.
V minulých letech dosáhla IBM celé řady dalších úspěchů v této oblasti: v roce 2006 šlo o nanofotonickou zpožďovací linku, která se používá k bufferování přijatých informací. O rok později byl vyvinut kompaktní elektrooptický konvertor, který, jak název napovídá, slouží pro převod elektrického signálu na optický. A v roce 2008 spatřil světlo světa (a to doslova) zase nejmenší optický přepínač na světě, který slouží ke směrování optických signálů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.