Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Compute Stick s Windows 8.1 je poháněn čtyřjádrovým procesorem Intel Atom Z3735F na frekvenci 1,3 GHz a mezi další hardwarovou výbavu patří 2 GB paměti RAM, 32 GB interní disk, port USB 2.0 a slot na micro SD karty. Nechybí podpora 802.11n Wi-Fi spolu s Bluetooth 4.0.
Stick nemá uživatele zaujmout svým výkonem, ale portabilitou - zařízení jednoduše přes HDMI připojíte k monitoru či televizoru a můžete ihned pracovat. Podle Intelu je Compute Stick ideálním pomocníkem na cesty – využít jej lze třeba jako kompaktní mini počítač při prezentacích.
Intel již při vydání Compute Sticku s Windows sliboval, že co nevidět bude na trh uvedena i verze jeho mini počítače s Ubuntu, což se stalo minulý týden. Fanoušky Linuxu nepotěší, že na rozdíl od verze s Windows Compute Stick s Ubuntu nabídne pouze 1 GB paměti RAM a 8 GB místa na disku k ukládání dat. Na druhou stranu jsou horší hardwarové specifikace linuxové verze Compute Sticku vyváženy nižší cenou. Zatímco Stick s operačním systémem Windows 8.1 stojí 149 dolarů (3680 Kč), verzi s Ubuntu 14.04 LTS pořídíte již za 110 dolarů (2700 Kč). Pokud byste trvali na výkonnější verzi mini počítače, ale chcete Ubuntu, je samozřejmě také možné pořídit si verzi flash disku s Windows a nainstalovat na ni Ubuntu. Zde je však nutné podotknout, že podle Intelu není přeinstalování operačního systému na Compute Sticku „oficiálně podporováno“ a pokud tak uživatel učiní, přijde o záruku.
Canonical se v poslední době snaží dostat Ubuntu na co možná nejvíce zařízení - kromě Compute Sticku již společnost v tomto roce ve spolupráci s různými výrobci vydala tři smartphony s tímto operačním systémem.
I když je Compute Stick na trhu pouze několik měsíců, Intel již v červnu promluvil o jeho nové generaci. Ta má nabídnout podporu USB 3.0 a 4K rozlišení. Novinka bude dostupná v první polovině příštího roku.
Compute Stick s Windows 8.1 bude po vydání Windows 10 nahrazen novou verzí minipočítače s tímto operačním systémem. Uživatelé současné generace mini počítače s Windows 8.1 pak budou moci - stejně jako uživatelé jiných zařízení s Windows 7/8.1 - bezplatně upgradovat na Windows 10.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Ten postup byl trochu složitější, protože openSUSE jádro nemá zapnutou volbu CONFIG_EFI_MIXED
(jádro z 13.1 ostatně ani nemůže). A samozřejmě vynechávám spoustu slepých uliček.
tsc
- s defaultním refined-jiffies
běží čas (odhadem) asi pětkrát pomaleji, což dříve či později skončí tím, že zpanikaří hard lockup detectorEFI/BOOT
na EFI partition zkopíroval bootia32.efi
z i586 image vytvořené pomocí kiwiset root
, linux
, initrd
, boot
) se podařilo nabootovat openSUSE.grub2-install
bohužel selhal na tom, že nemůže přistupovat k efivars (viz začátek) a bootia32.efi
vytvořený pomocí grub2-mkimage
z nějakého důvodu jen vypíše "variable $prefix is not set" (nebo tak nějak) a zatuhne (ToDo)bootia32.efi
, takže jsem v něm pomocí strings
našel cestu, kam bylo potřeba nakopírovat grub.cfg
, a zadrátovanou konfiguraci (podle které bylo potřeba vytvořit soubor s magickým jménem); tím jsem získal funkční boot z flashdisku bez nutnosti ručně zadávat potřebné příkazy (na commandline jádra bylo potřeba přidat "clocksource=tsc reboot=pci,force
")BOOT/EFI/bootia32.efi
, na interním eMMC je potřeba použít jinou cestu: tu, kde původně byl windowsí EFI loader; naštěstí jsem měl tu zálohu a postupným zkoušením jsem zjistil, který z těch šesti *.efi
souborů je ten pravý (EFI/Microsoft/Boot/bootmgfw.efi
)Teď už mám buildnuté jádro se zapnutým CONFIG_EFI_MIXED
, takže vidím efivars a až budu mít trochu dobrodružnou náladu, zkusím, jestli náhodou nebude fungovat i grub2-install
(nebo aspoň nastavit efivars, abych nemusel loader dávat do tak nesmyslného adresáře).
Ale to je všechno teprve začátek; wi-fi driver zatím podle všeho existuje jen na githubu (a zdálo se, že není úplně bez chyb), nefunguje mi uspávání do paměti ani na disk, občas po zasunutí zpátky do docku nenajde klávesnici a touchpad (přesněji: celý ten USB hub), nefunguje zvuk (a zatím jsem nikde nenašel ani identifikaci chipsetu) a některé další věci (SD čtečka, bluetooth, kamery) jsem ještě ani nezkoušel.
V každém případě bych komukoli, kdo uvažuje o koupi zařízení založeného na platformě Bay Trail důrazně doporučil si rozmyslet, jestli má znalosti a nervy na to, aby dobrodružně rozběhával podporu pro hardware a doufal, že se to vůbec podaří. Já bych to rozhodně neudělal, kdybych k tomu nebyl víceméně dotlačen okolnostmi (a kdybych měl opravdu platit plnou cenu).