Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Jestli někdo chce kompresi kvůli rychlejšímu spouštění, tak ať udělají patch pro ld-linux nebo ať to řeší úplně bokem.Má upřímnost nezná mezí. O tom že z SSD se tahá Firefox (a Fennec na tom není o moc lépe) vím nějakou dobu, ale zkusme to vzít teda od podlahy, když už: Co to sakra Firefox při spuštěná tahá, že na to potřebuje jadernou kompresi? Netsurf přitom střílí jako raketa.
Nevím, ale mě chromium žere víc ramek než firefox.to ovšem svědčí spíše o nekvalitě Chromia než o kvalitě Firefoxu ...
Ale tak něják si říkám, jak to že opera mini4 na mobilu naběhne hned a zabírá 186kB a weby se tam načítají obstojně :DOpera mini, hm, to je ta kulišárna, co nic neumí, jen přeposlat požadavek na svůj mateřský server a pak jen zobrazit jím předžvejkaná data?
Nevím, ale mě chromium žere víc ramek než firefox.Protože šíleně leakuje.
Nenažraný sou oba.+1
myšlenka odlehčeného browseru myslím umřela společně s PhoenixemO jaké platformě je řeč?
Jen s tím rozdílem, že Emacs naskočí (včetně svého operačního systému) okamžitě.
Dělat to na úrovni FS je systematičtější, ale nelíbí se mi tohle polovičaté řešení. Líbilo by se mi skutečně transparentní řešení: při vytváření souboru bys ho mohl označit jako komprimovaný a pak by se komprimoval a dekomprimoval, jinak ne. Pokud bys chtěl zkomprimovat starý soubor, tak bys jednoduše jeho obsah překopíroval do nového komprimovaného a pak přejmenoval. Případně by tu mohl být nějaký nástroj, který by tu konverzi udělal transparentně na pozadí, ale pro začátek to IMHO není nutné.
Pokud chce někdo rychlý hack, tak ať použije třeba nějaký komprimovaný FUSE systém nebo kompresi na úrovni aplikace.
Líbilo by se mi skutečně transparentní řešení: při vytváření souboru bys ho mohl označit jako komprimovaný a pak by se komprimoval a dekomprimoval, jinak ne.
S tím se počítá už dlouho, viz chattr(1) (atribut "c"). Ale s implementací je to poněkud slabší…
opendir na archive.zip), ale tohle je až příliš ujeté. Navíc když to samé může daleko spolehlivěji vyřešit transparentní komprese
cramfs, squashfs a transparení dekompese u ISO 9600. A minimálně squashfs má i dekompresní nástroj, takže jde používat i běžný archivační nástroj (tj. bez přimoutovávání). Jediná nevýhoda je, že každá modifikace znamená kompletní kompresi a dekompresi, ale u tar+gzip/bzip2/lzma/xz/jánevímcoještě je to to samé.
opendir.
Tiskni
Sdílej: