Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.11-rc6 vydaná 18. srpna. Linus k ní řekl: Byl to vcelku poklidný týden a rc se rozhodně zmenšují. A to mě těší. Konec vývojového cyklu 3.11 se blíží.
Stabilní aktualizace: Greg Kroah-Hartman makal jako šroubek, 14. srpna vydal verze 3.10.7, 3.4.58 a 3.0.91 a 20. srpna vydal verze 3.10.8, 3.4.59 a 3.0.92. O pár hodin později vydal verze 3.10.9 a 3.0.93 s jediným patchem navíc, co opravoval problémy ve verzích 3.10.8 a 3.0.92. Aby předešel podobným problémům v budoucnu, tak aktuálně zvažuje úpravy v tom. jak bude vybírat patche pro stabilní vydání. Ve zkratce: až na urgentní opravy budou všechny patche čekat asi týden, než budou zařazeny do stabilního vydání.
Minulý týden ještě vyšly další aktualizace, a to 3.6.11.7 (19. srpna), 3.5.7.19 (20. srpna) a 3.5.7.20 (21. srpna).
Na Linux.com vyšel pohled na řídící skupiny (cgroups) zaměřený na problémy v aktuální implementaci a to, jak se budou opravovat. Článek řeší také to, jak systemd chystá podporu jednotné hierarchie řadičů namísto vícero hierarchií, co se používají teď. „To je částečně kvůli tomu, že cgroups přidávají dodatečnou složitost a režii do existujících subsystémů a přilepení načeho navrch je často cestou nejmenšího odporu,“ říká Tejun Heo, správce subsystému řídících skupin. "Spolu se skutečností, že cgroups prozkoumávají nové oblasti bez zavedených příkladů, které by bylo možné následovat, to vedlo k pochybným rozhodnutím v návrhu a relativně velké nekonzistenci.
Software Freedom Conservancy oznámilo, že pomohlo tomu, aby Samsung vydal svou implementaci systému souborů extFAT pod GPL. Kód byl dříve neoficiálně vydán poté, co jeho kopie unikla ze Samsungu. Hlavním cílem organizace vždy bylo a je pomáhat a radit s cílem dosáhnout nejlepšího řešení co se dodržování GPL týče. Conservancy je potěšeno, že bylo dosaženo správného výsledku: legitimního, úplného vydání kódu ze strany Samsungu, a to pod licencí Linuxu, tedy GPL verze 2.
V roce 2007 si vývojáři jádra uvědomili, že udržování času posledního přístupu k souboru („atime“) představuje nemalý výkonnostní problém. Aktualizace atime převedly všechny operace čtení na zápis, což značně zpomalovalo I/O subsystém. V reakci na to přibyla volba pro připojování „relatime“, která snížila četnost aktualizací atime na minimum bez rizika rozbití aplikací. Od té doby se o výkonnostních problémech spojených s aktualizací časových razítek moc neuvažovalo.
Až doteď. Unixové systémy pro každý soubor udržují tři časová razítka: kromě atime systém eviduje čas poslední změny v obsahu souboru („mtime“) a čas poslední změny v metadatech („ctime“). Na první pohled nevypadá vedení těchto razítek jako výkonnostní problém; aktualizace mtime nebo ctime vyžaduje opětovný zápis inode na disk, ale operace způsobující tento zápis samy o sobě spočívají v zápisu na disk. Takže by si člověk řekl, že dodatečná režie se v tom jednoduše ztratí.
Ukazuje se, že se najdou situace, kdy tomu tak není – při zápisu do souboru přes mapování vytvořené pomocí mmap(). Zapisovatelné mapované soubory jsou pro operační systém docela výzva: aplikace může změnit jakoukoliv část souboru pomocí jednoduchého zápisu do paměti bez upozornění jádra. Ale jádro se o zápisech musí nějak dozvědět, aby bylo možné upravená data zapsat zpět do trvalého úložiště. Proto, jakmile je soubor označen pro zápis a stránka je přenesena do paměti, jádro (v hardwaru) označí tuto stránku jako pouze ke čtení. Zápis do této stránky způsobí výpadek, takže jádro se dozví, že stránka byla upravena. V tento moment je možné učinit stránku zapisovatelnou, takže další změny už výpadek nezpůsobí; může zůstat zapisovatelnou do doby, než jádro stránku vyčistí zápisem na disk. Jakmile je stránka čistá, musí být opět označena jako jen ke čtení.
Jak Dave Chinner vysvětluje, problém je následující: jakmile jádro obdrží výpadek stránky a učiní stránku zapisovatelnou, tak musí aktualizovat časová razítka souboru a u některých systémů souborů i čítač revize souboru. K tomu dochází synchronně v transakci systému souborů během procesu obsluhy výpadku stránky a umožňování zápisu. Proto se rychlá operace změny stránky na zapisovatelnou stává náročnou operací na systému souborů a dochází k tomu vždy, když aplikace zapíše do čisté stránky. Pokud aplikace zapisuje mnoho stránek, které byly namapovány do paměti, tak bude následkem velké zpomalení. A většina tohoto úsilí je zbytečná: změny razítka se vzájemně přepisují, takže přežije jen ta poslední.
Shodou náhod má Andy Lutomirski aplikaci, na kterou tento problém těžce dopadá. O jeho předchozím úsilí výkonnostní problém vyřešit – MADV_WILLWRITE – se nedávno psalo tady. Není divu, že současné chování okolo aktualizací mtime a ctime se mu nezamlouvá. Navíc tvrdí, že současné chování je v rozporu se Single Unix Specification, které říká, že tato razítka musí být aktualizována mezi jakýmkoliv zápisem do stránky a buď následujícím voláním msync() nebo zpětným zápisem daných dat. Říká, že jádro aktuálně požadované chování neimplementuje.
Zejména poukazuje na to, že razítko je změněno po prvním zápisu do dané stránky. Po tomto prvním použití zůstává stránka zapisovatelnou a jádro nebude vědět o dalších úpravách, dokud nebude stránka zapsána. Pokud stránka zůstává v paměti dlouho (řadu sekund) před zápisem na disk – jak se často stává – pak bude razítko nesprávně ukazovat čas prvního zápisu, nikoliv posledního.
Ve snaze opravit problémy s výkonem i správností připravil Andy sadu patchů, které mění to, jak jsou aktualizace časových razítek řešeny. V tomto novém návrhu se časová razítka neaktualizují v moment, kdy je stránka učiněna zapisovatelnou; namísto tohoto je v příslušné struktuře address_space nastaven nový příznak (AS_CMTIME). Někdy v budoucnu pak jádro zavolá novou operaci flush_cmtime(), která systému souborů řekne, že časy inodu by měly být aktualizovány; k tomuto volání dojde v reakci na zpětný zápis nebo volání msync(). Proto pokud dojde k úpravě tisíců stránek před zpětným zápisem, všechny aktualizace časových razítek budou zjednodušeny do jediné transakce, což operaci podstatně urychlí. Navíc razítko bude odpovídat času poslední úpravy namísto první.
Kvůli tomtu přístupu se vynořily nějaké připomínky. Jedni mají obavu, že při ošetřování časových razítek a čísel revize systémů souborů exportovaných přes NFS platí přísné požadavky. Klienti NFS používají tato razítka k tomu, aby se dozvěděli, kdy jsou cachované kopie zastaralé; pokud jsou aktualizace razítek odkládané na později, je tu riziko, že by klient mohl po nějakou dobu pracovat se starými daty. Andy tvrdil, že při současném přístupu mohou razítka být špatně ještě mnohem déle, takže jeho patch představuje zlepšení, i když není dokonalý. David Lang navrhl, že dokonalosti by bylo dosaženo tím, že by se časová razítka aktualizovala v paměti při prvním zápisu, ale nedocházelo by k zápisu na disk; Andy v tom vidí přínos, ale ještě to neimplementoval.
V době psaní tohoto textu se reakce na tuto sadu patchů dotýkaly hlavně implementačních detailů. Andy bude v patchi muset změnit řadu věcí; je potřeba implementace v systémech souborů dalších než jen ext4 a rozšířit balíček xfstest, aby bylo dokázáno, že to funguje správně. Ale hlavní myšlenka už není kontroverzní. Pokud komunita neobrátí svůj postoj, pak se rychlejší obsluha výpadků u stránek mapovaných na soubor dostane do hlavní řady brzo.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
16.9.2013 10:35
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Imho těžko může Microsoft někoho soudit za patenty. To byste museli používat kód MicrosoftuPo tomtu příspěvku nelze než odkázat na nějakou základní literaturu o (softwarových) patentech.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz