Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Preco je sched_yield() spatny napad? Ja som ho napriklad pouzil vo viacvlaknovom programe, ked mi pri specifickej datovej strukture (kt. si konzistenciu zarucovala sama) nastala kolizia a nechcel som, nech sa 1 vlakno so "spinlockom" toci dlhu dobu (toto tocenie v cykle program viditelne spomalovalo). "Klasicke" zamykanie a semafory som nemohol pouzit, lebo ich obsluha bola pomerne draha v pripade, ze kolizia nenastala. sched_yield() nielenze zabranilo vytazovaniu CPU tocenim sa v cykle, ale zaroven to zrychlilo aj vykonavanie programu - pravdepodobne preto, lebo sa dostalo druhe vlakno na radu skor.
Pravdupovediac, veci ako sleep(0) by ma nikdy nenapadli, lebo sa mi zdaju byt nelogicke, uz pri precitani nazvu. Na prvy pohlad ide o nahodne side efekty a teda sa na ne neda spolahnut. Urcite by som sa s tym netrapil, ako opisani vyvojari.
U RCU se spinlock exkluzivně zamyká jenom ve chvíli, kdy se dělá update, takže tam by s tím problém nebyl, update je výjimečný a pravděpodobnost, že nastane dvakrát za sebou ve stejném vlákně, je prakticky nulová.Moc nerozumím tomu, k čemu je na RCU potřeba zamykat čtení. Na to by přeci měla stačit atomická proměnná.
Zamykání pro čtení je u spinlocku velice levné, protože to je jen inkrementace atomické proměnné,Jen? Inkrementace atomické proměnné je docela drahá operace, protože zpusobuje, že si procesory příslušný cacheový řádek pinkají mezi sebou po poměrně pomalé sběrnici.
což u RCU musíte dělat stejně.Opravdu? Nestačí mi atomickou proměnnou číst?
Jen? Inkrementace atomické proměnné je docela drahá operace, protože zpusobuje, že si procesory příslušný cacheový řádek pinkají mezi sebou po poměrně pomalé sběrnici.Ve srovnání s voláním jádra, co dělají semafory a dělaly mutexy, je to velmi levné.
Opravdu? Nestačí mi atomickou proměnnou číst?A kdo bude uklízet?
Ve srovnání s voláním jádra, co dělají semafory a dělaly mutexy, je to velmi levné.To ano, ale dá se obejít i bez toho. (Mimochodem, pod Linuxem by ani semafory neměly v případě, že nečekají, volat jádro.)
A kdo bude uklízet?Dá se to udělat například tak, že každé vlákno jednou za čas projde nějakým synchronizačním bodem, ve kterém je jisté, že zrovna do žádné datové struktury nekouká, a přitom zvýší per-thread čítač. Uklízecí vlákno pak po čase podle čítačů zjistí, že do staré verze struktury už dávno nikdo nekouká, a uvolní ji.
Komu se ještě nikdy nestalo, že z nepozornosti přidal druhý příkaz a zapomněl na složené závorky, ať hodí kamenem.Možno kedysi veľmi dávno, ale odkedy používam počítačový jazyk so syntaxou pre normálnych ľudí, tak sa mi to nestalo
if(...) {, tak to je jiné, ale v tom se radši ani nehrabu.
Myslel jsem spíš chyby typu
if (cond)
do_something();
+ do_something_else();
go_on();
případně
if (cond)
+ do_something_first();
do_something();
go_on();
Právě tomu používání složených závorek i u jednořádkových větví docela účinně předchází.
if (...)
{
neco();
}
ten kód znatelně protáhne... Stačí jen pár takových ifů pod sebou.
V zásadě s vámi souhlasím, jen některé "díry" nepovažuji za zbytečné. Pro snadnější čitelnost mi dost pomáhá zarovnání párových závorek pod sebou a jistá uniformita zdrojáku. Prostě pod každým if automaticky očekávám blok ve složených závorkách. Je to ale nejspíš jen síla zvyku.
tak skoro vsechno melo nejake vedlejsi efekty
Jestli má 3 řádková metoda vedlejší efekt, tak to už musel být skoro kouzelník 
Kdyz to nekde vyhodilo chybu, byl zdroj chyby nejspis v okolnich 10 radcich, nikoli v jinem souboru.
Jsem si vždy myslel, že výjimky vznikají v metodách a ne souborech. Zase jsem se něco naučil.
Ten původní kód psalo prase, bez ohledu na to, že dodržovalo nějaké doporučení. Délka metod nemá nic společného s tím, kdy metoda kromě návratu hodnoty také cosi nastaví (nebo naopak nenastaví). Metoda má dělat jen jednu věc a ta věc by měla odpovídat názvu.
promenna dostane prirazenou hodnotu ve zcela jine metode, co je umistena ve zcela jinem souboru
Já v Javě pojem "proměnná v jiném souboru" opravdu neznám. Proměnná je v nějakém objektu (tedy atribut; field), nebo může být v dané třídě statická. Nevím, který z těchto dvou případů to byl, zřejmě se jednalo o nějakou statickou nefinální proměnnou s přístupem public... Jak jsem psal, ten kód psalo prase.
pokud to nekde spadlo, tak misto vzniku chybu (neosetreni cehosi) bylo vetsinou jen par radku od mista projevu chyby
Podle stacktrace se to dá někdy snadno vypátrat (někdy samozřejmě ne), nez ohledu na počet tříd.
Nevim, kde jsi prisel na to, ze by to melo byt v jave.
Aha, za to se omlouvám, to poznámku o Javě a tomto způsobu psaní psal někdo jiný, ty jsi potom volně pokračoval o C.
Jinak v podstatě souhlas, pokud někdo používá poučky ad absurdum, k ničemu dobrému to nevede.
Jenže právě proto, že jsou to triviální metody, je celá jejich funkce popsána jejich názvem, takže netřeba číst jejich kód. Takový zdroják se mi naopak dobře čte - metoda o 5 řádcích z toho 3 řádky jsou volání jiných metod a vše plyne už z jejich názvu.Pak její zápis měří o 4 řádky víc, než je zdrávo. Daleko lepší je napsat:
method catch() { .bark; .bite; .tail.wag; }
Věnovat takovému štěku víc než jeden řádek je nestoudné plýtvání elektrony, prostorem ve Vesmíru i čtenářovou pozorností.
Někde to nejde, většinou jo.Jenže i když to jde, často je to na škodu celkové čitelnosti kódu. Nedává smysl optimalizovat na čitelnost jedné metody (zvlášť když nic zajímavého nedělá). Daleko důležitější je, jak je snadné pochopit celou třídu.
Vrcholem jsou programy v Javě rozdělené na desítky naprosto triviálních tříd plných triviálních metod, navíc každá třída v jiném souboru, ty se nedají číst vůbec.
No tak zrovna v tomhle ohledu na tom některé části linuxového jádra nejsou o moc lépe. Běžně se mi stává, že abych zjistil, co vlastně dělá určitá funkce, musím postupně projít čtyři funkce, na střídačku z adresáře příslušného subsystému a include. Při troše smůly se do toho zamíchá ještě nějaké těžko dešifrovatelné makro a když je smůly víc, tak jako bonus arch a include/asm.
Takže +1
Závorky by měly být ze zákonaSuhlasim.
if(...) {
on_line_statement();
}
tak chcípně vždy je 1/2 štěňátka.
Tiskni
Sdílej: