Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
ale pak po určitém čase zapíše obsah paměti na disk (přímo z firmwaru)To je blbý, to určitě nepůjde šifrovat, že? Konečně jsme se dostali do stavu, že na uspaný notebook nejde provést coldboot, a oni to výrobci hned zkazí. Lépe implementovat v HW jenom alarm, který po uplynutí toho intervalu systém probudí, a systém se zapíše do (šifrovaného) swapu sám. Proč vůbec takovou věc dávat do firmware?
Otázky systému souborůUvítal bych FS-level verzování. Něco jako kdyby se vytvořil snapshot po každém zápisu souboru do určených adresářů. Už jsem si říkal, že si snad něco takového napíšu v userspace… Občas se mi stane, že něco omylem přepíšu, smažu atd.
Uvítal bych FS-level verzování. Něco jako kdyby se vytvořil snapshot po každém zápisu souboru do určených adresářů. Už jsem si říkal, že si snad něco takového napíšu v userspace… Občas se mi stane, že něco omylem přepíšu, smažu atd.
HAMMER?
Jinak i na obyč BTRFS by šlo dělat snapshoty třeba každou minutu. Není s tím nejmenší problém. Nápad: Při vhodné kombinaci se subvolume find-new by také šel získat seznam změněných souborů. (Jen nápad, nemám vyzkoušeno.)
HAMMER?Bohužel jsem vendor-locknutý na Linux.
Jinak i na obyč BTRFS by šlo dělat snapshoty třeba každou minutu.Tomu jsem se chtěl vyhnout… Školní ZFS na větším množství snapshotů naprosto selhává.
root@archer:~# time zfs list -t snap|wc -l 2608 real 0m53.583s user 0m0.212s sys 0m2.860sNavíc já to chci hned. Takže snapshot každou sekundu?
:wq, gcc, ./foo > sou<tab>bor.c, kurva
zvládnu pod minutu.
10 tisíc snapshotů 7 různých subvolumes je pár dní při snapshotování každou minutu.
Mno, ehm git?Fakt nedělám commit po každé úpravě.
nebo vlastní udělátko na bázi inotifyPřesně takhle jsem to chtěl implementovat.
A co to dělat teda celé z vimu?
:w, :!gcc, :!./foo > soubor.c
Navíc to budete to mít v historii.
Ještě jednodušší by bylo udělat si makefile, protože vim umí skákat po chybách.
Úplně nejjednodušší mi přijde otevřít si 2 terminály, jak již navrhuje kolega níže/výše/někde. :)
(neberte to příliš vážně, bo VMS končí)
Pořiďte si VMS..., ten má tuto vlastnost implementovanou dosti geniálně (každá změna souboru se zapíše jako nová verze souboru, která se píše/psala jako jmeno.souboru;#verze )
:w, :!gcc, :!./foo > soubor.c
Přiznám se, že i když o této možnosti vím, tak jsem se to nikdy nenaučil dostatečně efektivně využívat. Naopak využívám screen a přeskakování mezi "taby" po každém :w
. Za vrcholný úspěch ve vimu považuji namapování vlastních akcí na Fx klávesy, kam by se dal umístit i onen :w a !git něco
(nebo při dostatečném šílenství i !btrfs sub snap ...
.
Pořiďte si VMS..., ten má tuto vlastnost implementovanou dosti geniálně (každá změna souboru se zapíše jako nová verze souboru, která se píše/psala jako jmeno.souboru;#verze )Ano, přesně takhle to má vypadat (a přesně takhle jsem se to dočetl v UNIX Hater's Handbook z roku 1990). Žádné generování FS-wide snapshotů v době, kdy se třeba nic nezměnilo…
Ten FS na VMS byl především na textové soubory - každý řádek souboru se ukládal zvlášť a ještě navíc bez znaku nový řádek.
Nešlo by udělat něco jako příznak "?změnil se soubor?" a podle toho ne/od-zálohovat soubor?
V ideálním případě by se to propagovalo do nadřazených adresářů.
Tím by se asi dost snížilo zatížení disku. (teď tady jen tak házím myšlenkama, určitě se nad tím někdo zamyslel líp a je to vyřešený rozumnějc než to navrhuju já)
Nebyla by hloupost dávat žurnál na takovýto disk? Nebo téměř cokoli co se rychle mění - dát tam DB je už úplně asi mimo ne? (sqllite neberu jako DB)
Rozuměl bych podobný FS například na HOME adresářích, nějaké sdílené adresáře a třeba i /etc a www stránky, ale na jiná použití?
Nebyla by hloupost dávat žurnál na takovýto disk? Nebo téměř cokoli co se rychle mění - dát tam DB je už úplně asi mimo ne? (sqllite neberu jako DB)
Byla. Jenže doba, kdy každý OS měl jen v minimálním základu 8 FS (ne-připojené s různými volbami jako ro, noexec apod.) je zdá se dávno pryč. To byla také doba, kdy si databáze sami spravovaly vlastní blokové zařízení a neběžely nad FS. Jenže ta doba je pryč. Pro něco je to špatně, pro něco je to dobře. Mě se sjednocování různých částí adresářového stromu pod jeden FS obecně nelíbí, protože ten proces je někdy dělán dost živelně. (Jako že když máte oddělený /usr tak třeba nenabootujete, protože autor jistého initu nepovažuje oddělený usr za dobrý nápad a proto ho všem zakáže.)
Rozuměl bych podobný FS například na HOME adresářích, nějaké sdílené adresáře a třeba i /etc a www stránky, ale na jiná použití?
Vzhledem k tomu, že kde co dneska používá služeb souborových databází (a nikoliv třeba systémové databáze třeba na vlastním blokovém zařízení), tak ona potíž se 100 verzemi za 1s vám klidně vznikne i na /home. Je ve FF je 16 sqlite databází i se svým žurnálem.
Staci si uvedomit, ze snapshot z 13:57:42 z minuleho patku nepotrebujes. Chci tim rict, ze je dobre mit caste snapshoty pro nova data a jak starnou, tak je redit. Neco jako:
1 minutove 1..5
10 minutove 1..5
1 hodinove 1..x
1 denni 1..y
(tydenni, mesicni..)
Tj. potreboval bys 5+5+x+y snapshotu, coz tak moc neni, ale je to jen ukazka.
Je to vic skriptovani, ale vyplati se. Neco podobne nam beha v praci pres rsync, cele to pousti cron:
Denne: posledny denni (y) se maze.
Kazdou hod: posledny 1hodinovy (x) se maze, ale jednou denne rotuje na prvni denni (1).
Kazdych 10min: posledny 10minutovy (5) se maze, ale kazdnou hodinu rotuje na prvni 1hod (1).
Kazdou minutu: poridis novy snapshot, a posledny 1minutovy (5) se maze, ale kazdych 10min rotuje na prvni 10min(1).
Snad jsem to moc nezkomplikoval.
Predstavivosti se meze nekladou.
(hint: beta)iftop si myslí, že to brzdí seeky, ne linka. A tam si polem nepomůžeš… Odpovídá to nějakým 50 seekům za sekundu, což je běžná rychlost 7k2 disku.
Uvítal bych FS-level verzování.
Nemůžu si s úšklebkem nevzpomenout na v článku zesměšňovaný VMS :D
Neodpustím si tradiční WtF-list:
"Stolní počítače"??? Opravdu je nezbytné vymýšlet krkolomné české verze úplně všech zavedených pojmů? Nemluvě o nekonzistenci, protože později už desktop (z hlediska kontextu IMHO mnohem vhodněji) překládáte jako pracovní plochu nebo prostředí.
„přání pro instalatéry“ adresované vývojářům jádra Kayi Sieversovi, Lennartu Poetteringovi a Haraldu Hoyerovi.
Je tam "by", takže ti tři jsou autoři, ne adresáti, a ta jména tedy nemají být ve třetím pádu ale v sedmém.
pomocníka uživatelského pro ukončování procesů mimo paměť (OOM)Co takhle "pomocníka v uživatelském prostoru pro ukončování procesů při nedostatku paměti"?
V žádném z těchto případů třeba nejde efektivně si pustit vedle toho video a mít ho bez lagů, nebo třeba pracovat v digikamu v foregroundu a mít ho výkonný.
Toto tedy nepozoruji. Konvertoval jsem 290 GB videí do menšího rozlišení (hlavně pro menší objem pro mobilní zařízení) v HandBrake, nacpal jsem frontu, nastavil minimální prio (nice 19) a normálně pokračoval v práci včetně přehrávání kde čeho a hraní minecraftu. Kdybych neslyšel ventilátor ve zdroji tak ani nevím, že počítač něco dělá. (AMD FX 8350)
(Potom jsem teda usoudil, že video vlastně ani nepotřebuju a vytáhl jsem z toho jen zvuk a ten převedl do schůdnějšího formátu pro starý hloupý nokia mobil. Opět, hromada ffmpegů, nice 19 a věnoval jsem se něčemu jinému.)
Asi to z mého komentáře nebylo patrné, ale HandBrake (automaticky) používá všecha dostupná jádra (v tomto případě 8), stejně tak těch ffmpegů bylo 9 (používám make -j "počet cpu+1"
). Celé tohleto běželo víc než 24h.
Ale stojím si za tím, že v desktopu se řeší jiná optimalizační úloha, nejde o férové rozdělení výkonu/io mezi procesy, ale o prioritu toho, co uživatel v konkrétním okamžiku požaduje.
Chápu, že někteří uživatelé mohou takovou funkcionalitu požadovat a nemám nic proti tomu, aby to tak šlo nastavit. Já bych si to nezapnul.
je počítač těžce použitelný
Co to konkrétně znamená? Pokud vezmu za příklad osmijádro, zcela nefunčkní prioritizaci a dejme tomu 9 procesů (8 na převod videa a devátý nějaký uživatelský), tak pořád na onen uživatelský proces zbývá 88% "jednoho jádra" (nebo 11% celého CPU, jak chceme). To přece není málo a na hromadu úloh, co se běžně na PC dělají to bude zcela dostačující (a to včetně přehrávání videí). Pokud je počítač "těžce použitelný" patrně to bude mít jinou příčinu, než zrovna prioritizaci procesů.
... (používám
make -j "počet cpu+1"
). Celé tohleto běželo víc než 24h.Ale stojím si za tím, že v desktopu se řeší jiná optimalizační úloha, nejde o férové rozdělení výkonu/io mezi procesy, ale o prioritu toho, co uživatel v konkrétním okamžiku požaduje.Chápu, že někteří uživatelé mohou takovou funkcionalitu požadovat a nemám nic proti tomu, aby to tak šlo nastavit. Já bych si to nezapnul.
Zajímalo by mne, proč bys to nezapnul? Chápu, že zkušený informatik nebo systémový správce serverů se i k svému desktopu chová se znalostí procesů na serveru, a v argumentaci právě toto demostruješ. Na druhou stranu linuxový desktop používá i dost lidí, kteří o procesech nice
, make -j
ap. nemají ani tuchu. Pokud Linus má zájem o vyšší rozšíření desktopu, tak aby jej používalo čím dále více lidí, budou spíše z kategorie BFU, než ze správců serverů. V mém okolí je cca 10 lidí s linuxovým desktopem (část i díky mně) kteří s informatikou nemají nic společného, někteří z nich za léta používání ani nespustili terminálové okno, jiní jej používají jen na specializovanou akci (jako dcera bioložka v něm spouší statistiku v R-ku pokusů a nic více).
Pokud nový uživatel bude v situaci, kdy přijde kamarád s tím, že: "Ještě mi nakopiruj tady těch pár videí a alb na flešku. A než to dojede, tak bych se podíval na mail, kde přesně ten mejdan máme. Jaktože ti to nefunguje!? Vždyť to nic nedělá!? Co to máš za systém!?!!" Toho pak znalosti o zaplnění "dirty pages" zajímat nebudou. Bude ho zajímat, že systém reaguje nebo ne.
To, že systém v rozumném čase (100-300ms) zareaguje vždy (kromě naprosto nezbytných systémových událostí, jako třeba to, že chci pustit proces, který je dávno odswapovaný a musí se natáhnout) je podle mne pro široce akceptovatelný desktop nutností. (Dirty pages k tomu nutnému nepatří, protože tak, jak to vnímám, je že návrh správy stánek má někde v pozadí nevyslovené očekávání podobných přenosových rychlostí u všech blokových zařízení. A to nyní velmi neplatí. Od SSD s rychlostmi cca 400MB/s přes rotační disky s cca 100 MB až k pomalým flaskám a SD kartám s rychlostí i cca 4MB je 100:1 poměr. A mnohdy se na pomalá zařízení přesouvají velké objemy dat. A práce s stránkami by měla vědět jaké to zařízení fakticky je.) A jedna z vlastností, která by rychlost reakce systému podporovala, je to, aby front okno dostalo všechny zdroje (CPU/IO/GPU), které potřebuje do nějakého rozumného limitu (třeba 80-90%).
Už třeba to, že mnohdy při psaní textu se písmeno objeví s 0,5 s zpožděním, snižuje komfort. Pro toho kdo píše rychle, tak mnohdy píše po skupinkách. Přitom z hlediska celkové spotřeby času mezi procesy je jedno, jestli se zapíše ihned díky prioritě foregroudu, nebo až po prodlevě, kdy ho předběhl jiný proces. Ale pro uživatele to jedno není.
Ale i když o tom píši kriticky, nemyslím si, že linuxový desktop je na tom nějak strašně, jen má některé vlastnosti, na nichž by bylo záhodno pracovat. A také chápu, že ta prioritizace má mnohá úskalí, dost si pamatuji, když jsem na winXP, které je velmi postavené na prioritizaci foregroundu, spustil nějaký delší výpočetní proces, odešel od kompu, na systému se automaticky spustil spořič obrazovky, který tím pádem jel ve foregroundu a výkon si vzalo počítání pitomých křivek a neměl ho proces, který jsem potřeboval.
kernel.sched_autogroup_enabled
, což v podstatě znefunkční niceness.
1. Kopirování velkých souborů na pomalejší zařízení blokuje celý stroj. I přes výrazné snížení parametru podle jaderných novin se to pořád někdy kouše.Bohuzel, tohle me taky stve, a uz pekne dlouho...
Tiskni
Sdílej: