Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Další alternativou k data=ordered by mohl být režim data=guarded navržený Chrisem Masonem.
^_^
že zaznamen8v83 zpožděníAutor nebo překladatel měl problém s přepínáním klávesnice
A hned v další větě:
Z toho je zjjvný závěr,Další odstavec:
Tento režim odstraňuje potřebu zapisování datových bloků byly na disk před metadaty„Byly“ je tam zřejmě navíc.
Autor nebo překladatel měl problém s přepínáním klávesniceKorektor.
Z toho je zjjvný závěr,Tentokrát autor i korektor, já napsal zejvný
„Byly“ je tam zřejmě navíc.Robert asi tentokrát chvátal...
. Klobouk dolu před Jirkou - já už ani nevím, jak jsem to dělal, když jsem to ještě překládal sám...
Uživatelský slovník nemusí být jenom jeden. Můžete mít slovník pro každou aplikaci nebo obor nebo stupeň odbornosti zvlášť.
Chápu, že není dobré kdejaký jednoúčelový patvar přidat do slovníku. Ale pokud vám standardní slovník vyhodí 50 neznámých slov, z čehož jsou skutečné překlepy jen 3, tak je škoda nevyužít nástrojů, které máme. Až budete kontrolovat příští verzi, tak už vás těch 47 novotvarů obtěžovat nebude.
Já na gettextové překlady používám něco takového:
msgexec -i $< sed 'a\' | \
aspell --lang=cs --encoding=utf-8 list | \
aspell --lang=en --encoding=utf-8 list | \
sort -u >badtranslationlist
Myšlenka je vytáhnout z kódu obsahový text (ve vašem případě to budou textové uzly a hodnoty atributů alt a title; lze použít parametr aspellu --mode=html), který zkontrolujeme proti českému slovníku a zbytek proti anglickému. Výsledek setřepeme do seřazeného seznamu.
Takový seznam si pak pozorně přečteme a chybná slova v původním textu opravíme. Ustálené novotvary můžeme připadat do vlastního slovníku a ten pak použít při další kontrole. Tento postup opakujeme, dokud soubor badtranslationlist obsahuje slova, která se nám nelíbí.
Když se tak hromadně opravuje, tak bych přidal zajímavé slovo "zaznamen8v83".
Jinak super seriál, díky za překlady. Dnešní citát o samohláskách mě opravdu dostal.
Tak opravu beru zpět (už tu je), poděkování ne :)
fsync() nikdy nenarazil, zato s ním (nebo něčím, co se projevuje velmi podobně) už nějakou dobu válčím u XFS. Dokonce jsem už rezignoval a na velké filesystémy (stovky GB), na kterých hodlám mít image disků virtuálních strojů pro VMware, raději používám JFS.
Řekl bych, že ten problém se projevuje už nyní. Jakmile máte velkou diskovou cache, plnou nezapsaných dat a pak zavoláte fsync, tak data synchronizovaného souboru se umístí na konec fronty, ale de facto se vynutí vypláchnutí celé cache. A to je záležitost, která s dnešními obludně velkými paměťmi (a tedy i cachí) trvá znatelně dlouho.
Když jsem měl v počítači 32 MB RAM, tak disková cache zabírala několik megabajtů, disk byl schopen sekvenčního zápisu kolem 11 MB/s, takže (f)sync trval teoreticky nejdéle sekundu (u rozkouskovaného zápisu to mohlo být tak 5 sekund). To vzhledem k tehdejší rychlosti procesorů a častému swapování jste ani nepostřehl.
Dneska mám disk, který sekvenčně dá 50 MB/s, a v diskové cache třeba právě teď mám 153 MB. To už představuje teoretické minimální 3 sekundy. Tedy trojnásobné zhoršení.
Kdybych měl moderní stroj, tak mi disk dá 100 MB/s, ale pokud jej taky adekvátně zatížím (nějaké to desktopové prostředí, Firefox, Eclipse, Evolution, …), tak disková cache bude zabírat třeba gigabajt a vylití bude trvat alespoň 10 sekund.
Dneska mám disk, který sekvenčně dá 50 MB/s, a v diskové cache třeba právě teď mám 153 MB. To už představuje teoretické minimální 3 sekundy. Tedy trojnásobné zhoršení.
Kdyby šlo o tři sekundy, tak to neřeším. Problém, o kterém jsem se zmiňoval u XFS, se projevuje tak, že při 100 MB nezapsaných dat trvá provedení příkazu sync 30-60 sekund. Podobně třeba po vypnutí VMware virtuálního stroje následovala při troše smůly desítky sekund trvající prodleva, během které jeho UI nereagovalo a stejně tak všechno ostatní, co se snažilo přistupovat k disku (předpokládám, že VMware volá po vypnutí virtuálního stroje fsync() na image virtuálního disku). Mountováním s nobarrier se to zlepšilo, ale jen zhruba na polovinu, řešením byl teprve přechod na JFS.
To, co popisuji já, je problém blokové vrstvy. Vy jste měl spíš problém se souborovým systémem. Já XFS vůbec neznám, takže těžko můžu radit.
Tak mně napadá, jestli položka cached, kterou vypisuje free, je jen bloková cache nebo obsahuje i paměť alokovanou pro souborové systémy?
Kdyby to byla jen bloková cache (jak si myslím), tak co je v ní, už dávno prošlo (V)FS, takže její vylití by mělo být omezeno jen výkonností plánovače blokového I/O. Takže pokud ta cache neobsahuje hromadu drobných synchronních požadavků, které by mohly ucpat sběrnici z řadiče do disku režií ATA protokolu a donutit disk k neefektivnímu seekování, tak by měl jet disk na plno a cache by se měla vyprázdnit za pár sekund.
Tyhle potíže pozoruji, když mám CD-RW i pevný disk na stejném IDE kanálu, a cdrecord intentizvně komunikuje s CD mechanikou (třeba při záhájení nebo dokončení vypalování nebo při rychlém mazání TOC). Pak se nemám jak dostat k disku.
Tak mně napadá, jestli položka cached, kterou vypisuje free, je jen bloková cache nebo obsahuje i paměť alokovanou pro souborové systémy?
Tohle číslo je z tohoto pohledu celkem nezajímavé, protože to je veškerá disková cache, z níž většinu obvykle většinu tvoří data, která jsou načtena do cache, ale na disku jsou aktuální, takže je není potřeba zapisovat. Pro to, o čem se bavíme, je směrodatnější spíše hodnota Dirty v /proc/meminfo.
Tyhle potíže pozoruji, když mám CD-RW i pevný disk na stejném IDE kanálu, a cdrecord intentizvně komunikuje s CD mechanikou (třeba při záhájení nebo dokončení vypalování nebo při rychlém mazání TOC). Pak se nemám jak dostat k disku.
Tomu bych se samozřejmě nedivil, ale tohle není ten případ. Ty problémy jsem měl na počítači, kde disk i CD-RW mechanika byly na SATA řadiči (navíc na PCI-E sběrnici) a většinou se CD-RW mechanika vůbec nepoužívala. A nešlo jen o jeden počítač, u některých šlo dokonce o SCSI disk. Společným znakem byl 64-bitový procesor (tím ovšem nechci naznačovat, že na 32-bitových se to dít nemůže) a mám pocit, že s vícejádrovými procesory to bylo trochu výraznější (ale to nemám podloženo měřením).
Tiskni
Sdílej: