Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Další alternativou k data=ordered by mohl být režim data=guarded navržený Chrisem Masonem.
^_^
že zaznamen8v83 zpožděníAutor nebo překladatel měl problém s přepínáním klávesnice
A hned v další větě:
Z toho je zjjvný závěr,Další odstavec:
Tento režim odstraňuje potřebu zapisování datových bloků byly na disk před metadaty„Byly“ je tam zřejmě navíc.
Autor nebo překladatel měl problém s přepínáním klávesniceKorektor.
Z toho je zjjvný závěr,Tentokrát autor i korektor, já napsal zejvný
„Byly“ je tam zřejmě navíc.Robert asi tentokrát chvátal...
. Klobouk dolu před Jirkou - já už ani nevím, jak jsem to dělal, když jsem to ještě překládal sám...
Uživatelský slovník nemusí být jenom jeden. Můžete mít slovník pro každou aplikaci nebo obor nebo stupeň odbornosti zvlášť.
Chápu, že není dobré kdejaký jednoúčelový patvar přidat do slovníku. Ale pokud vám standardní slovník vyhodí 50 neznámých slov, z čehož jsou skutečné překlepy jen 3, tak je škoda nevyužít nástrojů, které máme. Až budete kontrolovat příští verzi, tak už vás těch 47 novotvarů obtěžovat nebude.
Já na gettextové překlady používám něco takového:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
26.5.2009 06:43
27.5.2009 11:16
msgexec -i $< sed 'a\' | \
aspell --lang=cs --encoding=utf-8 list | \
aspell --lang=en --encoding=utf-8 list | \
sort -u >badtranslationlist
Myšlenka je vytáhnout z kódu obsahový text (ve vašem případě to budou textové uzly a hodnoty atributů alt a title; lze použít parametr aspellu --mode=html), který zkontrolujeme proti českému slovníku a zbytek proti anglickému. Výsledek setřepeme do seřazeného seznamu.
Takový seznam si pak pozorně přečteme a chybná slova v původním textu opravíme. Ustálené novotvary můžeme připadat do vlastního slovníku a ten pak použít při další kontrole. Tento postup opakujeme, dokud soubor badtranslationlist obsahuje slova, která se nám nelíbí.
Když se tak hromadně opravuje, tak bych přidal zajímavé slovo "zaznamen8v83".
Jinak super seriál, díky za překlady. Dnešní citát o samohláskách mě opravdu dostal.
Tak opravu beru zpět (už tu je), poděkování ne :)
fsync() nikdy nenarazil, zato s ním (nebo něčím, co se projevuje velmi podobně) už nějakou dobu válčím u XFS. Dokonce jsem už rezignoval a na velké filesystémy (stovky GB), na kterých hodlám mít image disků virtuálních strojů pro VMware, raději používám JFS.
Řekl bych, že ten problém se projevuje už nyní. Jakmile máte velkou diskovou cache, plnou nezapsaných dat a pak zavoláte fsync, tak data synchronizovaného souboru se umístí na konec fronty, ale de facto se vynutí vypláchnutí celé cache. A to je záležitost, která s dnešními obludně velkými paměťmi (a tedy i cachí) trvá znatelně dlouho.
Když jsem měl v počítači 32 MB RAM, tak disková cache zabírala několik megabajtů, disk byl schopen sekvenčního zápisu kolem 11 MB/s, takže (f)sync trval teoreticky nejdéle sekundu (u rozkouskovaného zápisu to mohlo být tak 5 sekund). To vzhledem k tehdejší rychlosti procesorů a častému swapování jste ani nepostřehl.
Dneska mám disk, který sekvenčně dá 50 MB/s, a v diskové cache třeba právě teď mám 153 MB. To už představuje teoretické minimální 3 sekundy. Tedy trojnásobné zhoršení.
Kdybych měl moderní stroj, tak mi disk dá 100 MB/s, ale pokud jej taky adekvátně zatížím (nějaké to desktopové prostředí, Firefox, Eclipse, Evolution, …), tak disková cache bude zabírat třeba gigabajt a vylití bude trvat alespoň 10 sekund.
Dneska mám disk, který sekvenčně dá 50 MB/s, a v diskové cache třeba právě teď mám 153 MB. To už představuje teoretické minimální 3 sekundy. Tedy trojnásobné zhoršení.
Kdyby šlo o tři sekundy, tak to neřeším. Problém, o kterém jsem se zmiňoval u XFS, se projevuje tak, že při 100 MB nezapsaných dat trvá provedení příkazu sync 30-60 sekund. Podobně třeba po vypnutí VMware virtuálního stroje následovala při troše smůly desítky sekund trvající prodleva, během které jeho UI nereagovalo a stejně tak všechno ostatní, co se snažilo přistupovat k disku (předpokládám, že VMware volá po vypnutí virtuálního stroje fsync() na image virtuálního disku). Mountováním s nobarrier se to zlepšilo, ale jen zhruba na polovinu, řešením byl teprve přechod na JFS.
To, co popisuji já, je problém blokové vrstvy. Vy jste měl spíš problém se souborovým systémem. Já XFS vůbec neznám, takže těžko můžu radit.
Tak mně napadá, jestli položka cached, kterou vypisuje free, je jen bloková cache nebo obsahuje i paměť alokovanou pro souborové systémy?
Kdyby to byla jen bloková cache (jak si myslím), tak co je v ní, už dávno prošlo (V)FS, takže její vylití by mělo být omezeno jen výkonností plánovače blokového I/O. Takže pokud ta cache neobsahuje hromadu drobných synchronních požadavků, které by mohly ucpat sběrnici z řadiče do disku režií ATA protokolu a donutit disk k neefektivnímu seekování, tak by měl jet disk na plno a cache by se měla vyprázdnit za pár sekund.
Tyhle potíže pozoruji, když mám CD-RW i pevný disk na stejném IDE kanálu, a cdrecord intentizvně komunikuje s CD mechanikou (třeba při záhájení nebo dokončení vypalování nebo při rychlém mazání TOC). Pak se nemám jak dostat k disku.
Tak mně napadá, jestli položka cached, kterou vypisuje free, je jen bloková cache nebo obsahuje i paměť alokovanou pro souborové systémy?
Tohle číslo je z tohoto pohledu celkem nezajímavé, protože to je veškerá disková cache, z níž většinu obvykle většinu tvoří data, která jsou načtena do cache, ale na disku jsou aktuální, takže je není potřeba zapisovat. Pro to, o čem se bavíme, je směrodatnější spíše hodnota Dirty v /proc/meminfo.
Tyhle potíže pozoruji, když mám CD-RW i pevný disk na stejném IDE kanálu, a cdrecord intentizvně komunikuje s CD mechanikou (třeba při záhájení nebo dokončení vypalování nebo při rychlém mazání TOC). Pak se nemám jak dostat k disku.
Tomu bych se samozřejmě nedivil, ale tohle není ten případ. Ty problémy jsem měl na počítači, kde disk i CD-RW mechanika byly na SATA řadiči (navíc na PCI-E sběrnici) a většinou se CD-RW mechanika vůbec nepoužívala. A nešlo jen o jeden počítač, u některých šlo dokonce o SCSI disk. Společným znakem byl 64-bitový procesor (tím ovšem nechci naznačovat, že na 32-bitových se to dít nemůže) a mám pocit, že s vícejádrovými procesory to bylo trochu výraznější (ale to nemám podloženo měřením).
Tiskni
Sdílej:
