Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Jevgenij Poljakov z vývojářů, kteří by se nechali snadno odradit.V téhle větě pravděpodobně chybí sloveso.
(Prosím, abyste na můj OT příspěvek nereagovali.)Když jsi položil otázku, dostaneš odpověď. Pokud jsi tak toužil po tom, aby ti nikdo neodpovídal, neměl ses ptát. Ano, je to nutné.
Prosím, je opravdu nutné psát informace o překlepech do diskuze? Nebylo by vhodnější kontaktovat autora e-mailem? Vždyť takový příspěvek v diskuzi nemá žádného smyslu.A je opravdu nutné, aby se takovýhle příspěvek (jako ten váš) objevil pod každým druhým článkem? Vždy s jediným argumentem – "mne to nezajímá".
Prosím, abyste na můj OT příspěvek nereagovali.Příspěvek týkající se komentovaného článku vám vadí, a sám napíšete příspěvek, který se článku netýká vůbec? To mi připadá přinejmenším podivné.
.
vi, ale kvůli tomu, že je hluboce pomýlený.
vi, ta mi nevadí. Vadí mi část o rm a zpracování příkazové řádky, protože ta svědčí o tom, že autor toho příspěvku kritizuje něco, čemu nerozumí, jen proto, že tomu nerozumí.
Jak vidno z té diskuse, není to chyba principu, ale implementace… Mimochodem, než někdo začne tvrdit, že v současných Linuxech je problém smazat přes wildcard 10000 souborů, měl by si aspoň zkusit
mkdir x ; cd x
touch {0..9}{0..9}{0..9}{0..9}
rm * && echo OK
aby zjistil, že měl tu konstantu zvolit větší…
touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9}
$ touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9}
$ rm abcdefgh*
$ echo $?
0
$
nemalo to byt este o nieco dlhsie?
$ touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9}
-bash: /usr/bin/touch: Argument list too long
$ getconf ARG_MAX
131072
$ touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9}
$ touch abcdefghi{0..9}{0..9}{0..9}{0..9}
zsh: argument list too long: touch
$ getconf ARG_MAX
131072
$
zazrak!
$ touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9}
bash: /usr/bin/touch: Argument list too long
\0 do dĺžky reťazca ?
char *' už třeba ne…
char* argv[]' v paměti uloženo.
nemyslim si, ze sa tam musia zmestit pointery, argv je obycajne pole pointerov na char* a da sa teda velmi jenoducho dopocitat z jedineho pointeru na samotny blok pamate (o velkosti ARG_MAX)
To by mne zajímalo jak. Musel byste dát nějaký horní limit na velikost jednoho parametru a jednotlivé řetězce ukládat s příslušným odstupem. Pokud by byl ten limit dostatečně velký, aby neomezoval reálnou použitelnost systému, byl by takový způsob uložení ještě výrazně neefektivnější než ten, který se skutečně používá (samostatné pole pointerů).
A také by mne zajímalo, jak byste bez toho pole pointerů chtěl zajistit, že bude fungovat klasické
while (argc > 0) {
...
argc--; argv++;
}
argv++. Vzhledem k tomu, jak funguje pointerová aritmetika, tam to pole pointerů prostě mít musíte.
char* argv[]' a jak se pak vyhodnocuje 'argv[n]'.
argv[2]': je to pointer, který najdete o 2*sizeof(char*) dál, než začíná pole. Navíc i kdybyste nějakým zvráceným způsobem zařídil, že to bude fungovat, znamenalo by to, že časová náročnost vyhodnocení argv[n] bude záviset na velikosti toho pole.
$ getconf ARG_MAX 131072 $ more config.sys shell=c:\dos\command.com /p /e:3000Same shit.
Alternatively, this software may be distributed under the terms of the GNU General Public License ("GPL") version 2 as published by the Free Software Foundation.
Takze ten GPL kod ako vravis nebol zobraty a nebola tam prepisana len cast o licencii...Nevím, zda rozumím správně (může to být mojí špatnou slovenštinou), ale GPL kód skončil v CVS BSD pod BSD licencí bez souhlasu autorů.
Co sa tyka Jiriho Slabeho, tak upravoval subory, ktore neboli licencovane dualne, ale len pod BSD licenciou a on si surovo dovolil odtranit licenciu a pridat GPL, to sa mi zda ako drzost.Ano. Drzost - nebo přehlédnutí, dle mého pravděpodobnější. Důvod jsem zmínil. To může ale zřejmě objasnit jen autor.
Tiskni
Sdílej: