V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Jevgenij Poljakov z vývojářů, kteří by se nechali snadno odradit.V téhle větě pravděpodobně chybí sloveso.
(Prosím, abyste na můj OT příspěvek nereagovali.)Když jsi položil otázku, dostaneš odpověď. Pokud jsi tak toužil po tom, aby ti nikdo neodpovídal, neměl ses ptát. Ano, je to nutné.
Prosím, je opravdu nutné psát informace o překlepech do diskuze? Nebylo by vhodnější kontaktovat autora e-mailem? Vždyť takový příspěvek v diskuzi nemá žádného smyslu.A je opravdu nutné, aby se takovýhle příspěvek (jako ten váš) objevil pod každým druhým článkem? Vždy s jediným argumentem – "mne to nezajímá".
Prosím, abyste na můj OT příspěvek nereagovali.Příspěvek týkající se komentovaného článku vám vadí, a sám napíšete příspěvek, který se článku netýká vůbec? To mi připadá přinejmenším podivné.
vi
, ale kvůli tomu, že je hluboce pomýlený.
vi
, ta mi nevadí. Vadí mi část o rm
a zpracování příkazové řádky, protože ta svědčí o tom, že autor toho příspěvku kritizuje něco, čemu nerozumí, jen proto, že tomu nerozumí.
Jak vidno z té diskuse, není to chyba principu, ale implementace… Mimochodem, než někdo začne tvrdit, že v současných Linuxech je problém smazat přes wildcard 10000 souborů, měl by si aspoň zkusit
mkdir x ; cd x touch {0..9}{0..9}{0..9}{0..9} rm * && echo OK
aby zjistil, že měl tu konstantu zvolit větší…
touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9}
$ touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9} $ rm abcdefgh* $ echo $? 0 $nemalo to byt este o nieco dlhsie?
$ touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9} -bash: /usr/bin/touch: Argument list too long $ getconf ARG_MAX 131072
$ touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9} $ touch abcdefghi{0..9}{0..9}{0..9}{0..9} zsh: argument list too long: touch $ getconf ARG_MAX 131072 $zazrak!
$ touch abcdefgh{0..9}{0..9}{0..9}{0..9} bash: /usr/bin/touch: Argument list too long
\0
do dĺžky reťazca ? char *
' už třeba ne…
char* argv[]
' v paměti uloženo.
nemyslim si, ze sa tam musia zmestit pointery, argv je obycajne pole pointerov na char* a da sa teda velmi jenoducho dopocitat z jedineho pointeru na samotny blok pamate (o velkosti ARG_MAX)
To by mne zajímalo jak. Musel byste dát nějaký horní limit na velikost jednoho parametru a jednotlivé řetězce ukládat s příslušným odstupem. Pokud by byl ten limit dostatečně velký, aby neomezoval reálnou použitelnost systému, byl by takový způsob uložení ještě výrazně neefektivnější než ten, který se skutečně používá (samostatné pole pointerů).
A také by mne zajímalo, jak byste bez toho pole pointerů chtěl zajistit, že bude fungovat klasické
while (argc > 0) { ... argc--; argv++; }
argv++
. Vzhledem k tomu, jak funguje pointerová aritmetika, tam to pole pointerů prostě mít musíte.
char* argv[]
' a jak se pak vyhodnocuje 'argv[n]
'.
argv[2]
': je to pointer, který najdete o 2*sizeof(char*)
dál, než začíná pole. Navíc i kdybyste nějakým zvráceným způsobem zařídil, že to bude fungovat, znamenalo by to, že časová náročnost vyhodnocení argv[n]
bude záviset na velikosti toho pole.
$ getconf ARG_MAX 131072 $ more config.sys shell=c:\dos\command.com /p /e:3000Same shit.
Alternatively, this software may be distributed under the terms of the GNU General Public License ("GPL") version 2 as published by the Free Software Foundation.
Takze ten GPL kod ako vravis nebol zobraty a nebola tam prepisana len cast o licencii...Nevím, zda rozumím správně (může to být mojí špatnou slovenštinou), ale GPL kód skončil v CVS BSD pod BSD licencí bez souhlasu autorů.
Co sa tyka Jiriho Slabeho, tak upravoval subory, ktore neboli licencovane dualne, ale len pod BSD licenciou a on si surovo dovolil odtranit licenciu a pridat GPL, to sa mi zda ako drzost.Ano. Drzost - nebo přehlédnutí, dle mého pravděpodobnější. Důvod jsem zmínil. To může ale zřejmě objasnit jen autor.
Tiskni
Sdílej: