Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
29. říj - 7. lis
Paolo Ciarrocchi napsal:
Rád bych napsal krátký článek o novém vývojovém procesu diskutovaném na posledním Linux Kernel Developers summitu. Neboť nemůžu najít přesný zápis, o čem se během setkání diskutovalo, snažím se shrnout, jak aktuálnímu procesu rozumím:
Existují dva druhy vydání, jádra 2.6.x a 2.6.x.y
2.6.x.y jsou udržovány stabilním týmem (stable at kernel dot org) a vydávány skoro každý týden. Zde je poslední (jak doufám) oznámení, které jsem našel v archivu, obsahující vysvětlení, jak stabilní vývoj funguje:
Pravidla, jaké patche jsou přijaty a jaké ne, do "-stable" větve:
Postup pro zasílání záplat do -stable větve:
Kontrolní cyklus:
Kontrolní komise:
Jádro 2.6.x je spravováno Linusem Torvaldsem a Andrew Mortonem (oba z OSDL) a vývoj je následující:
Je mi jasné, že jsem zapomněl na spoustu detailů, takže bych byl
vděčen za podporu při psaní tohoto článku, který snad bude užitečný mému
lokálnímu LUGu 
Jesper Juhl reagoval s tím, že nedávno napsal dokument o různých jaderných stromech a jak do nich zasílat patche. Dokument je možné najít v Documentation/applying-patches.txt nebo online.
Tony Luck napsal Paolovi ohledně -rc1: Původně Linus napsal, že bude přijímat pouze emailové patche po rc1 ..., ale zdravý rozum zvítězil a později ujasnil, že git merge mohou být také použity, ale jen pro opravy chyb. Pak dodal, že zcela nový ovladač či souborový systém může být přijat i po -rc1, protože zde není riziko zhoršení. Tony dále napsal, že oficiální pevný termín má pouze první kandidát -rc1, další přicházejí, jak přicházejí. Pokud jde o tříměsíční termín, cílem je vytvořit novou verzi v osmi týdnech, což je blíže šesti verzím za rok.
Linus Torvalds napsal:
Ano, tři měsíce by byly příliš mnoho. Osm týdnů je lepší, než bývalo zvykem, ale myslím, že šest týdnů by mělo být naším cílem. Ale abychom toho dosáhli, měli bychom zkrátit začleňovací okno z dvou týdnů na jeden, jinak nebude dost prostoru pro vychladnutí. Protože se nejvíce vývoje děje během předchozí chladící fáze, tak by to nemělo být nemožné: měli bychom jen jeden týden na začlenění, ale to není ten týden, kdy se vývoj děje, takže komu by to vadilo?
Takže plánuji pokračovat prozatím beze změny. Dvoutýdenní začleňovací okno až do -rc1, pak další -rc vydání každý týden až do releasu. Cíl je šest týdnu s tím, že osm týdnů je v pořádku. Nemyslím, že by někdo byl z tohoto skutečně nešťastný, že?
Vývojáři diskutovali nad smyslem -rc vydání a zda by měl být poslední -rc kernel přejmenován na finální verzi. Linus odpověděl:
To by vůbec nepomohlo. Proč? V prvé řadě protože jen malé procento lidí testuje -rc jádra. Takže pokud vydáte poslední -rc verzi jako standardní kernel, tak za prvé stejně nezískáte žádné výhodnější pokrytí a za druhé jste promarnili týden snahou získat nějaké pokrytí, které nedostanete.
Aktuální model vývoje kernelu je začlenit novinky na začátku, což doufejme motivuje lidi zkoušet -rc jádra pro testování -rc1, neboť vědí, že to je to jádro, které má všechny dobrůtky.
Většina z testerů -rc1 nikdy nenarazí na žádné problémy. A ti, kteří ano, budou nejspíše testovat další -rc verze, dokud jejich problém není vyřešen. A ti, kteří netestují -rc verze (protože neupgradují moc často) nebudou nikdy testovat -rc verzi, ať už první nebo poslední.
Takže s čím musíme bojovat, je stabilní řada. Vypouštíme finální 2.6.x kernel s co nejlepším testováním, ale je nepopiratelným faktem, že spousta lidí bude zkoušet toto jádro a často až po několika týdnech od uvedení. Vytváření -rc verzí nic neprovede pro tyto případy. Takže opakujte po mně: "Většina lidí nikdy netestuje -rc verze".
2. lis - 4. lis
Pavel Machek napsal, že hledá testery pro sharp zaurus sl-5500 ochotných otestovat kernel. Na kernel.org je k dispozici linux-z strom, který se snaží držet synchronizován s hlavní větví a který se začíná stávat použitelným. Hlavní nevýhodou je, že nabíjení baterie ještě není hotovo, doteková obrazovka již má podporu, ale Pavel neměl možnost ji otestovat.
2. lis - 7. lis
Phillip Hellewell napsal:
Tato sada záplat vytváří eCryptfs verze 0.1. Posíláme ji pro prohlédnutí a případné začlenění do jádra. eCryptfs je stohovatelný [stackable] souborový systém založený na Cryptfs, který je generován pomocí frameworku FiST na stohovatelné souborové systémy napsaného Erezem Zadokem: http://filesystems.org/.
eCryptfs ukládá kryptografická metadata do hlavičky každého souboru, hlavičky obsahují pakety podobné OpenPGP (viz RFC 2440). To umožňuje kopírování kryptovaných souborů mezi počítači, přičemž informace nutné pro rozšifrování souborů zůstávají se soubory. eCryptfs se snaží, aby šifrování a dešifrování každého souboru bylo úplně transparentní uživatelským aplikacím, pokud má příjemce požadovaný klíč či heslo pro daný soubor.
Michael Halcrow předvedl eCryptfs v roce 2004 a 2005 na Ottawském linuxovém symposiu, základní přehled začíná na stránce 209 tohoto PDF: http://www.linuxsymposium.org/2005/linuxsymposium_procv1.pdf.
Tato sada patchů obsahuje výrazně ořezanou verzi eCryptfs oproti tomu, co bylo posláno do LKML minule. Verze 0.1 obsahuje podporu zadávání hesla jen při připojování svazku, což činí eCryptfs snadnějším pro analýzu a debugování, než budou složitější vlastnosti jako veřejný klíč či rozšířená pravidla začleněna.
eCryptfs funguje dobře při spoustě testů včetně FSX a Connectathon. eCryptfs používá keyring Davida Howella, verze 0.1 očekává existující autentikační token v uživatelově keyring relaci. Zdrojový kód si můžete stáhnout na SourceForge (ecryptfs-v0_1.tar.bz2): http://sourceforge.net/projects/ecryptfs/.
8. lis
Pierre Ossman napsal: Začal jsem pracovat na ovladači podle specifikace Secure Digital Host Controller. Zdá se, že je používán většinou řadičů dnešních osobních počítačů, takže ovladač přidá podporu řadě čipů. Informace jsou vzácné, takže nevím, zda jej dotáhnu do konce, ale pro ty, kteří chtějí trochu nebezpečí ve svém životě: http://mmc.drzeus.cx/wiki/Linux/Drivers/sdhci
Tento článek vychází ze seriálu Kernel Traffic (www.kerneltraffic.org) a je zveřejněn pod licencí GPL verze 2.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
s:Kontrolní komise me 48 hodin:Kontrolní komise má 48 hodin:Bude vytvořena z většího počtu vývojářů jádra, kteří se dobrovolně přihlásili pro tento úkol, a několika, kteří ne. (pridana carka, protoze vedlejsi veta)
No, uz tu paticku mam dlouho, mohl bych ji zmenit.Že by
sed 's#provokatéry#JXP#'?
Nicmene to, ze jsem zakladatel, neznamena na abicku zase tak moc.Myslím, že to tu znamená docela dost, už proto, že pravidelní návštěvníci vědí (nebo aspoň tuší), kolik práce tomuto serveru s Robertem věnujete. A hlavně nasloucháte hlasům návštěvníků (narozdíl od jistého nejmenovaného serveru), což se projevilo v tomto konkrétním případě.