V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza malwaru.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
„je“ není přísudek samostatné věty – když tu vedlejší rozvíjející větu přepíšu přímo do větného členu, dostanu: „Co bychom neměli a nedovolíme je držení ovladače jako rukojmí.“ To „je“ není přísudek v samostatné větě. Ten váš příklad také není vedlejší věta, ale větný člen.
jm nás roztrháTřeba ho už trefil šlak
když tu vedlejší rozvíjející větu přepíšu přímo do větného členu, dostanu: „Co bychom neměli a nedovolíme je držení ovladače jako rukojmí. To „je“ není přísudek v samostatné větě.“Podle mě by to správně mělo být "Co bychom neměli a nedovolíme, je držení ovladače jako rukojmí.“ Protože i tu první rozvíjející větu lze přepsat do větného členu. "Nedovolitelné je držení ovladače jako rukojmí." Pokud by "je" nebyl přísudek, tak v téhle větě už jaksi přísudek chybí.
Ale aby to byla věta, muselo by samotné „Co bychom neměli a nedovolíme“ dávat nějaký smysl.Vedlejší věta sama o sobě smysl dát nemůže - "aby byl ovladač držen jako rukojmí" samo o sobě také smysl nedává.
S tím bude trochu problém, protože o psaní čárek jsem něco našel vlastně jen v Pravidlech. Souhlasím tedy, že to celé před „je“ je věta vedlejší (a to konkrétně „věta se vztažnými zájmeny kdo a co v roli podmětu“ dle Příruční mluvnice češtiny). Ovšem osobně bych na to stejně narouboval pravidlo „čárkou obvykle neoddělujeme výraz pociťovaný někdy jako výpustka, zejména není-li rozvit, nebo jen mírně (chápeme ho spíše jako holý vštný člen): četl bych, ale nemám co. – Přijdu, ale nevím, kdy.“ Nicméně to je už v oblasti „obvykle“, takže není chyba ani čárku napsat, ani ji nenapsat. Pak už zbývá jen neformální „pravidlo“ psát čárku tam, kde bych při čtení udělal malou pauzu. Příště budu opatrnější v tom, zda je to chyba, nebo bych to jenom sám napsal jinak.
Chválabohu za to, že i v IT existují články, kde se z jazykového hlediska diskutuje o tom, zde se má vědlejší věta oddělit čárkou i v případě, kdy z hlavní věty zbylo jen sloveso „být“. Vedle různých blogů a diskuzí, kde si pisatelé nelámou hlavu s vyjmenovanými slovy, shoda (nebo „schoda“) je nezajímá a čárky používají zřejmě ke grafickému zpestření textu, je to příjemné vybočení. Ale Robert myslím ví, že pravopisné diskuze pod články na Abíčku je kategorie o několik řádů jinde, než když je někomu potřeba pod blog napsat „piš prosím tě alespoň tečky na konci vět“
Opravdu me vase reseni interpunkce pod clankem o kernelu naprosto nezajima.
Fakt je neresitelny problem zridit si pod clankem link "Cestinarske blemcy"Bug #907
Opravdu me vase reseni interpunkce pod clankem o kernelu naprosto nezajima.Tak tyhle komentáře n-e-č-t-i, hysterko.
s/nfs_attr_set/ntfs_attr_set/
Tiskni
Sdílej: