Jaderné noviny - OLS: tři přednášky o správě napájení (diskuse)

[Ses]

Díky za JN...

Pozn.: v #7 i když možná pomaleji, než bych si přáli

[Robert Krátký]

Dík.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

#11 v originale 'processor throttling' . Tim se AFAIK obvykle oznacuje spis nucene vkladani idle cyklu (obvykle pouzivane pri prekroceni teplotnich limitu), nez skutecne snizovani frekvence procesoru.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Pro upresneni v originale 'processor throttling' namisto 'snizovani frekvence'.

[jirka22]

Hned mi to bylo divné. Frekvence se v tom obecném vzorečku pro spotřebu objevuje v druhé mocnině. Při nižší frekvenci výpočet trvá déle, ale skutečně se spotřebuje méně energie.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> Frekvence se v tom obecném vzorečku pro spotřebu objevuje v druhé mocnině.

To spis napeti.

[Robert Krátký]

#11 v originale 'processor throttling' . Tim se AFAIK obvykle oznacuje spis nucene vkladani idle cyklu

Aha... upravím.

[Robert Krátký]

No, tak už si nejsem tak jistý... Na Wikipedii (http://en.wikipedia.org/wiki/CPU_throttling) se píše:

CPU throttling refers to a series of methods for reducing power consumption in computers by lowering the clock frequency.

[trekker.dk]

IMO to maj špatně. Throttling je vkládání idle cyklů, na mém starém Athlonu XP se to dalo ručně zapnout přes /proc a počítač výrazně zpomalil, přestože neuměl měnit frekvenci; samo se to spínalo při přehřátí. Teď mám Athlon64, který umí měnit frekvenci a v /proc/acpi/processor/CPU0/throttling je napsáno "not supported"

[disorder]

minimalne v linuxovej terminologii je scaling zmena frekvencie, throttling je vkladanie idle

[Filip Jirsák]

[časovače] které mají tendenci se časem rozbíhat od sebe – asi by bylo lepší rozbíhat samy od sebe.

[Semo]

Podla mna je to spravne. Chapem to nie ako casovace, ktore sa sami od seba spustia, ale ako casovace, ktorych najmensi spolocny nasobok period je vacsi nez maly.

[Robert Krátký]

Jsou tím myšleny časovače, jejichž doby vypršení se od sebe postupem času stále více oddalují.

[Filip Jirsák]

Ach so. Mně to bylo divné, jak se může časovač sám rozhodnout, že najednou poběží

[Joe]

rozumne systemy maji casovac jen jeden takze se nemuzou "rozbihat". ovsem pC, natoz ACPi, neni rozumne...

[disorder]

mein gott, odbornik

[Filip Jirsák]

Myšleny jsou asi časovače jako „příjemci“ nějakého pravidelného „tiku“. A těch i v seberozumnějším systému bude spousta – tu potřebuje časování hardware, nějaké časování potřebuje klávesnice pro opakování znaků, onde je potřeba časování pro nahrávání/přehrávání videa, a těch časovačů pro různé softwarové účely bude spousta. Problém je v tom, že časovač pro video tiká každých 250 milisekund, jiný bude mít tik třeba 230 milisekund (a nebo taky 250, ale někde se zpozdí, a poběží tak o pár milisekund za tím prvním). Tzn. místo aby se procesor probudil a udělal všechnu práci naráz, probudí se kvůli jednomu časovači, udělá práci pro něj, uspí se a za chvilenku se probudí znova kvůli jinému. To asi bylo myšleno tím „rozbíháním“ (jestli jsem to na druhý pokus pochopil správně). Jsem si vědom, že jsem pomíchal různé druhy časovačů, ale to snad lze pro tento příklad zanedbat.

[zde]

Ne, v PC je opravdu spousta nezávislých časovačů na všechno možné, které se samozřejmě rozjíždějí. Typický problém je (ve windows i linuxu) A/V synchronizace. Tam se to řeší tak, že se vybere tzv "master stream" (typicky audio), a audio driver posílá interrupty když prohazuje vstupní buffery. Ty se pak použijou pro doladění časovače, který časuje video. V podstatě je to takovej softwarovej fázovej závěs.

Nevím jak fungují jednoúčelové stolní přehrávače, ale asi s tím problém nemají, tam se obraz i zvuk časují ze stejných hodin, takže ujet nemůžou.

[Filip Jirsák]

To jsou ale předpokládám hardwarové časovače (na grabovací kartě, na zvukové kartě atd.), a ty asi nepůjde bez spolupráce procesoru přesvědčit o tom, aby počkaly ještě chvilku, ne? Ostatně během přehrávání nebo dokonce nahrávání videa se asi řeší jiné starosti, než že procesor málo spí

[fakenickname]

"Vypnout zařízení těsně před bodem tavení." -- Tak to je docela ostré. Ale zdá se mi to podezřelé, protože většina kovů (a asi i dalších materiálů) má tendenci si teplotní růst ponechat, takže pokud se zařízení vypne těsně před bodem tavení, neznamená to, že takové teploty nedosáhne. Možná to mysleli v originále jinak..

[Olsan]

To bylo ironické - myslí se tím dosažení nebezpečné teploty. Protože AFAIK se čip zničí o dost dřív, než vám vyteče ze socketu.

[Robert Krátký]

To bylo ironické - myslí se tím dosažení nebezpečné teploty.

Také to tak chápu.

[cedrik]

On se netaví cely čip, ale jenom jeho jednotlivá část (části), takže opravdu nevyteče, to dříve shoří. Nataví se, změní to svoje elektické a pak i mechanické vlastnosti a pak se může vyhodit, i když se to stane jen jedné souástce. V tom lepším případě máme krásný zážitek, jak se nám tvoří díra v čipu. Je to nádhera, stojí to za pohled. Dopuručuji vyzkoušet.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

To těsně znamená asi těsně před okamžikem kdy by již zastavení teplotního gradientu vyžadovalo aktivní chlazení. Ale moc bych se v tom nerýpal

[Jan Včelák]

Přiškrcený procesor může být také cladnější, což umožňuje vypnutí větráků.

[Robert Krátký]

Dík, opravím.

[Alex]

>Tady je problém se záměnou termínů "elektřina" a "energie"<. Puvodni termin 'power' je spatne prelozen jedna se o vykon/prikon/spotreba. Elektrina je dost nefyzikalni velicina. Je ovsem pravda, ze hodne lidi pojmy vykon a energie zamenuje. Hlavne zelena lobby, ktera se rada chlubi kolik energie vyrobi kdejakej vetrak nebo slunecni elektrarna.

[rejpal]

...hodne lidi pojmy vykon a energie zamenuje. Hlavne zelena lobby, ktera se rada chlubi kolik energie vyrobi kdejakej vetrak nebo slunecni elektrarna.

Svatá pravda, a nemusí se jednat jen o tuto lobby, ale stává se to "folklórem" v mediích vůbec. Neměli by takto postižení mediální experti žádat o navrácení školného??