Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Pokud zvolíš metriku a teorii, ve které ti vychází start vesmíru na konkrétní okamžik tak tvoje časová osa má hodnoty, které jsou mimo tento čas.To ale zvolím systém, který existuje vně našeho vesmíru, ne? Takže předpokládám existenci nějakého většího vesmíru, který existoval už předtím, a nepopisuji vznik celého universa...
Hranice systému (v tomto případě časová) může být viditelná zevnitř systému. Pak je nasnadě otázka, zda za tou hranicí něco je, a jak by se to dalo zjistit/pozorovat (byť nepřímo).To je kravina, jakmile může existovat něco "za hranicí", nepopisuješ celý vesmír, ale jen nějakou podmnožinu...
A jaká je definice vesmíru, smím-li se zeptat?Vesmír = vše co existuje? Ještě by šlo ten problém obejít nějakým Multiverse modelem s více vesmíry, a tvrdit, že čas existuje jen v rámci podvesmírů, a už ne v tom sjednocujícím celku. Ale to jsme opět u časově nekonečného světa - ten nadvesmír by byl mimo čas, tudíž věčný.
Vesmír = vše co existuje?Tahle definice mi příjde docela neužitečná / moc filozofická. My nevíme a dost pravděpodobně asi ani nezjistíme (samozřejmě kdyby se to nějak povedlo dokázat, byla by to bomba), jestli je náš vesmír pouze součásti nějakého většího celku (třeba dejme tomu ty mnohovesmíry - ono vymyslet se dají i různé šílenější cypoviny a occamovou břitvou bych se tu už argumentovat neodvažoval) nebo hranice, ať v prostoru, či v čase našeho vesmíru jsou konečné a nic jiného už není. Osobně slovem vesmír raději chápu to, v čem žijeme - co má asi nějaký počátek (velký třesk), v čem funguje čas, prostor, nachází se nám známa hmota/energie a fyzikální zákony. To se dá taky nějakým způsobem studovat. A zde souhlasím - z pozice našeho vesmíru se před časem 0 se nedělo nic, protože náš vesmír nebyl a nebyl v něm ani čas. Na druhou stranu, pokud je náš vesmír součástí nějakého většího celku, vypůjčím si slůvko nadvesmír, který si ale můžeme maximálně vyfilozofovat a vyfilozofovali bychom si, že by tam rovněž bylo něco na způsobu času a šlo by nějak převádět/porovnávat náš čas (po dobu existence našeho vesmíru v onom nadvesmíru) s oním nadčasem, tak by se do záporných hodnot dostat dalo - do nadčasu, který byl v nadvesmíru před tím než vznikl vesmír náš. Samozřejmě druhá věc je užitečnost takového konstruktu
Osobně slovem vesmír raději chápu to, v čem žijeme - co má asi nějaký počátek (velký třesk), v čem funguje čas, prostor, nachází se nám známa hmota/energie a fyzikální zákony. To se dá taky nějakým způsobem studovat. A zde souhlasím - z pozice našeho vesmíru se před časem 0 se nedělo nic, protože náš vesmír nebyl a nebyl v něm ani čas.No tím sis ale moc nepomohl... "to, v čem žijeme" není o nic lépe definováno než "vše, co existuje". A opět tam je ten problém, že uvažovat čas 0 je jako uvažovat prostorovou souřadnici 0 - nedává to imho moc smysl.
Vesmír = vše co existuje?Takze na Zemi je taky vesmir? Kdyz letim treba letadlem, letim do vesmiru? To je divna definice..
Takze na Zemi je taky vesmir?
No a není? Země je ve Vesmíru, cokoliv na Zemi je též ve Vesmíru. Letadlo je také ve Vesmíru a tedy letí Vesmírem.
co *tam* jeJá měl za to, že další vesmír, ne?
Preco sa opisuje temna energia? Nejde to ide aj inak?
Okolo pozorovatelneho vesmiru by nemalo byt nic. Zvnutra vesmiru prichadzaju castice (ako fotony*), ktore tieto "okraje vesmiru" predavanim hybnost zrychluju. Ked taketo castice posobia vacsou silou ako gravitacia, tak sa expanzia vesmiru zrychluje.
*ano, nie su to uplne tak castice, ale hybnost maju
Gula ma "okraje", aj ked topologovia radsej pouzivaju pojem "hranica".
Mozeme teda uvazovat konvexny obal vesmiru. Potom casticiam na konvexnom obali predavaju svoju hybnost len castice zvnutra vesmiru (vonku "nic nie je", takze tam nebudu ani tieto castice). Vysledna hybnost tychto castic potom bude urcite smerovat von z vesmiru.
Mam tam niekde chybu?
Vysledna hybnost tychto castic potom bude urcite smerovat von z vesmiru.Takový směr neexistuje.
To je divne. Kam potom smeruju tie castice "na hranici" pri dnesnom rozpinani?
Ked teda prijmeme ten Big Bang, po ktorom sa vesmir rozpina z malej gule az do dnesnych rozmerov. Ked sa ma nejaka ohranicujuca "gula" rozpinat, tak sa musi aspon jedna castica pohybovat smerom "von z gule" - nie?
Ale "nafukujici se balonek" ma hranicu - ked je teda vesmir jeho vnutro, tak je ta guma (alebo z coho je spraveny) hranicou. Potom pre lubovolny bod na povrchu do neho vrazaju castice, ktoreho ho tlacia dalej von.
Alebo, keby ste naozaj mysleli len ten povrch bez hranice, tak potom musim existovat nejaka "slucka" alebo "cyklus". Pojdem jednym smerom a pridem do toho isteho bodu. To mi velmi nesedi (vedeli by sme to dokazat?)
Z pohladu na cely vesmir je v podstate jedno, ci vyzera skor ako papier alebo ako povrch gule. Pri konecnom vesmire by malo platit, ze existuju objekty, ktore dostavaju hybnost len z jedneho polpriestoru a musia zrychlovat.
Ale "nafukujici se balonek" ma hranicu - ked je teda vesmir jeho vnutro, tak je ta guma (alebo z coho je spraveny) hranicou.Ne ne ne, ta analogie není s balónkem jako takovým, ale pouze s jeho povrchem. To, že existuje nějaký vnitřek a vnějšek balónku úplne ignoruj, to už není součástí té analogie. Představ si, že jsi čtverec z Flatlandu a žiješ na povrchu nafukovaícho balónku, navíc jsi hodně malý čtverec, takže lokálně se ti tvůj svět jevý jako euklidovský. Nicméně na velkých vzdálenostech najednou zjišťuješ, že cosi není v pořádku. Například pokud budeš cestovat po velkém trojúhelníku, urazíš větší vzdálenost, než bys měl (v případně pozitivního homogenního zakřivení). Viz třeba si videa od Zogg from Betelgeuse.
A co potom spravi konvexny obal? Nezvacsuje sa stale? Neplati to, ze potom castice z ostatnych galaxii svojou hybnostou urychluju rozpinanie vesmiru?
blbé je, že se to začíná objevovat v některých kontextech ve významu pozdě (ne později) a to jsem už někdy trochu zmatený…A o čem tu asi byla od začátku řeč?
Od začátku je řeč o později a já jsem si posteskl, že se to začíná objevovat i ve významu pozdě a sem z toho zmaten jak Goro u Tokia.
Je to jedna ze dvou „odchylek“, které posunují význam a vyskytne se sem tam (nedostatečný) kontext, kde to není jasné. (Druhá je: „To se nechá udělat“ ve významu „To lze udělat“.)
Ale my z Moravy jim dáváme taky někdy zabrat: bárco; bárgde; si od táto?; od táto po táto je to 10cm; rožni; to se nechá udělat(ovšem ve významu, že se to někde zadá do výroby)… …
Druhá je: „To se nechá udělat“ ve významu „To lze udělat“.To se mi nikdy nelíbilo, měl jsem vždy pocit, že se mluvčí snaží ze sebe dělat intelektuála.
Ale my z Moravy jim dáváme taky někdy zabrat: bárco; bárgde; si od táto?; od táto po táto je to 10cm; rožni;Já jenom vždy dostanu záchvat smíchu, když se mě někdo zeptá: „Z kama si?“
to se nechá udělat(ovšem ve významu, že se to někde zadá do výroby)… …To je snad normální význam, ne, žádná moravská specialita.
Od začátku je řeč o později a já jsem si posteskl, že se to začíná objevovat i ve významu pozdě a sem z toho zmaten jak Goro u Tokia.To se nezačíná objevovat, takhle se to používá už dávno... Třeba "Přišli jsme dýl" je u nás celkem běžné...
Druhá je: „To se nechá udělat“ ve významu „To lze udělat“.Jo, takovejch slovních obratů je spousta... Např. mě napadá, když někdo řekne že něco (typicky přístroj, software apod.) "dává" / "nedává" a myslí tím funguje / nefunguje. A podobně...
Ale my z Moravy jim dáváme taky někdy zabratNo to teda
"Přišli jsme dýl"
A jsma u toho, jak rozliším, že to znamená „přišli jsme pozdě“ nebo „přišli jsme později“ (není to velký rozdíl, ale je tam).
Conscript89 | Brno
Ja su moravak :D
az pozdeji se jedna prostorova soradnice zmenila v casovou souradnici
Jako jeden "vedec" môže prehlásiť čo sa teraz deje na hviezde vzdialenej 2milióny sveteľných rokovTaky se občas bavím nad dokumenty o vesmíru a to tomu ani zase tak nerozumím, ale když oni tak často útočí na základní logické principy.
... že vesmír vyzerá úplne inak ako ho vidíme.Taky se ti povedl hezký oxymoron.
Fyzika ma vždy bavila, odhliadnuc od toho, pokiaľ niekdo prehlási že pozorujeme čo sa aktuálne na danej hviezde deje a že môže vybuchnúť a za dva milióny rokov žiarenie doletí sem a môže znčiť atmosféru a že nás to už trápiť nebude. Lenže on vidí to čo sa udialo pred 2 miliónmi rokov a možno práve buchla a mi to dnes uvidíme aj s tou horiacou oblohou. Toto sú základy čo sme sa hádam učili na základnej škole, že vesmír vyzerá úplne inak ako ho vidíme.Onen dokument jsem sice neviděl, ale v několika jiných se celkem běžně vyskytuje něco ve stylu "Pozorujeme hvězdu, která je ve vzdálenosti X světelných let, ale protože hvězda této hmotnosti vydrží v tomto stacu maximálně Y let (kde Y<X), tak víme, že tato hhězda už neexistuje (alespoňm ne v tomto stavu)". V tom nevidím problém, obzlášť u velmi svítívých hvězd, které můžeme pozorovat na velkou vzdálenost i v cizích galaxiích. Nicméně ty hvězdy, co můžeme vidět neozbrojeným okem, jsou příliš blízko na to, aby to o nich šlo tvrdit s jistotou - finální fáze vývoje hvězdy jsou sice velmi rychlé (ke konci i v řádu hodin), ale je obtížné je zjisti na dálku s lepší přesnotí, než je řádově stovky tisíc než miliony let. Tedy alespoň do doby, než budeme mít neutrinové teleskopy
středověký fyzikální zákon, že země je placatáKdy a kdo takový zákon ve středověku formuloval?
Toto tvrzení mohlo poskytovat lepší vysvětlení některých jevů než Ptolemaiova hypotéza o Zemi jako desce
Some commentators have claimed that Flammarion produced the image to propagandize the myth that medieval Europeans widely believed the Earth to be flat. In his book, however, Flammarion never discusses the history of beliefs about the shape of the Earth. His text suggests that the image is simply a fanciful illustration of the false view of the sky as an opaque barrier.
Jo, to jsem přehlédl, nicméně když si ten článek přečteš celý, tak se navíc dozvíš, že inkvizice měla pravdu ;).No oni ho hlavně upálili kvůli teologickým rozporům (odmítání některých katolických dogmat), nějaká "heretická astronomie" už byla jen třešnička na dortu...
Prostě čím blíž k nule, tím méně platí naše fyzikální zákonyV podstate máš pravdu a ja by som doplnil, tým viac ptákovín sa dá vymyslieť, ktoré sa nedajú vyvrátiť, ani dokázať. Celkom rád som sledoval výsledky z CERNu, tam mi to prišlo že menej varili z vody. Času stále menej, ale občas tam nazriem.
Prihladniuc k diskusiu tu sa to pravdepodobne uz stalo .
Miluju tyhle teologicky rozpravy...Mně to připomíná tenhle komix...
Tiskni
Sdílej: