Komiks xkcd 598: Porno

9. 12. 2010 | Redakce | Různé | 15501×

XKCD česky.

Porno

← xkcd 562: Parkování | originál: http://xkcd.com/598/

Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Robert Krátký, písmo: Martin Stiborský

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5

       

Komentáře

[mozog]

ach kde jsou ty doby

[Anonym]

beeep bamp bamp beeeeep beeeep pchhhhhhhh beep beeeeeep pchhhhhhhhhhhhh sssss ssss beeeeeeeeeeeep pchhhhhh

[____]

Jo, to si budu pamatovat ještě dlouho. :) Ten zvuk mě hladí na duši.

[jozka]

Pro me je to synonymem cinkani forbesa. Taky litaj prachy...

[Jan Pospíšil]

byl to adrenalin, impulsy tikaly. Spadne to, nespadne to?

[Bedňa]

Pripojím sa vôbec? A keď mi to 5hodinách ťahania spadlo... Ale ten zvuk bol fakt návykový a ženské boli fakt pekné kostičkové Mpeg na maximálnu kompresiu občas s toho zostali len pobehujúce štvorčeky.

[imploder]

To člověk nemohl denně zevlovat po webu jak dneska. To by se pěkně prodražilo. Ne, tohle primitivní připojení mi nechybí. Ať žije pokrok!

[imploder]

A nějaké větší stahování, torrenty - taky nemyslitelné. Až teď se dá využívat plný potenciál internetu.

[Jan Grmela]

Otázkou však je, jak dlouho toto období realitvní svobody potrvá. Příjdou různé zákazy, nařízení, povinnosti a pak budeme všichni tajně na půdě nastavovat příjmač TorFi abychom si přečetli aktuální zprávy bez cenzury.

[imploder]

A hovadiny jako že se z normálně vybaveného PC udělá jen terminál, který bez internetu a účtu u jisté firmy nefunguje (ChromeOS), a prohlásí se to za plnohodnotný počítač, tehdy taky nikoho nenapadly.

[jozka]

Nepodcenuj lidi. Tyhle uvahy tu jsou uz pekelne dlouho, ja si pamatuju, ze se v casopisech o nich vedly dost diskuse (zacatek 90. let), tenkrat se casaky jeste vydavaly a daly se cist... ale to uz jsem jinde.

[Josef Kufner]

Ono když se podíváš ještě trošku dále do historie, tak tehdy byly velké sálové počítače a telnet terminály připojovené po telefonu, které spíš než procesor měly řadič klávesnice...

[imploder]

Tehdy byly počítače obrovské a drahé, takže to mělo smysl - bylo to dané technologickým omezením. Dneska si jsou malý a velký počítač architekturou rovnocenní, klient je výkonný. Většina výpočetní kapacity je na okrajích sítě, ne někde centrálně. Takže vracet se k takové centralizaci a dělat z dnešních výkonných koncových zařízení jen nějaké hloupé terminály závislé na serveru nedává smysl.

[Josef Kufner]

Však to já nepopírám

Ale je to ještě jedna věc, kterou je nutné vzít v úvahu: Synchronizace dat.

Zatím jsem to neviděl nikde doopravdy vyřešené a použití serveru je celkem jednoduchá obezlička, jak se tomu problému vyhnout. Vem si jen jak krásně funguje synchronizace mezi mobilem, desktopovým kalendářem a webovým kalendářem... tu a tam to někomu funguje, ale to je spíš malý zázrak...

Vlastně jo... existuje jedno místo, kde synchronizace je vyřešená dobře. Git. Ale to není pro hloupoučké ovečky.

[imploder]

Myslím, že pro synchronizaci není potřeba všechno dávat na server. Mohli by udělat kvalitní synchronizaci dat se serverem do normálního OS, nic tomu nebrání.

[Josef Kufner]

"Mohli by udělat" ... to je přesně to co tomu brání.

[Pavel Čejka]

Pro běžného usera stačí VPN.

Já mám OpenVPN, OpenSSH atd... , běžný user si zapne VPN na nějakém blackboxu (často s Linuxem) a je taky spokojený. Může pracovat se svými daty odkudkoli aniž by je svěřoval cizím serverům/firmám.

Je to jen o marketingu, co se dotyčným userům předhodí jako zrovna módní řešení, které prostě musí mít všichni i kdyby ...

Ale uznávám, že nějaký pěkný svobodný kalendář provozovatelný stejně dobře jako Google Calendar, ale na vlastním serveru by to chtělo. Tím Google docela boduje.

[R]

Bezny user si nezapne VPN, pretoze nema pripojenie na internet (verejnu IP adresu) - a ked uz ma, tak dynamicku.

CalDAV (Davical). Len neviem, ci existuje nejaky rozumne web klient k tomu.

[Jirka]

No ale to samozřejmě není pro každého. Nicméně znám hodně lidí, kteří jiný sw, než webový browser, na počítači nepoužívají. Pro ty je to naprosto skvělé zařízení. Má velkou výdrž, bude zřejmě levné, rychle startuje, je to bezúdržbové a nic to neumí ... jen ten browser. A to, že to je zatím jen u Googlu je způsobeno tím, že nikdy jiný nechce jít do takto rizikového projektu.

Třeba já bych si to nekoupil, protože používám mnoho jiných programů a na počítači toho dělám mnoho. Ale sestře bych to dal bez rozmýšlení. Ona nic jiného, než browser nepoužívá. Rodičům by taky sedl. Jediné co je celkem problematické jsou fotky. Picasa má jen 1 GB kapacitu a celkově je nepraktické mít všechny fotky na webu.

[imploder]

Jediné co je celkem problematické jsou fotky. Picasa má jen 1 GB kapacitu a celkově je nepraktické mít všechny fotky na webu.

No právě. Ten systém počítač zásadně omezuje. Hodí se jenom na takové to rychlé browsení, protože rychle bootuje. Není to soupeř Windows nebo Linuxu. Linux na web poslouží stejně dobře a navíc nebrání používat PC normálním způsobem. Hlavní "přínos" tohohle systému vidím v tom, že si Google upevní svou pozici, kdy na něm lidi budou závislí a bude mít i na PC svou vlastní kontrolovanou platformu a stálé odbytiště pro reklamy. O to jim jde: najít způsob, jak vydělávat na masách lidí cílenou reklamou. Když má někdo vlastní systém, tak si tam reklamy zobrazovat nebude a to je z pohledu firmy jako je Google problém; pro uživatele je to ale +.

[Jirka]

Ano, Google vydělává na reklamách a chce zisk. ... To není zase až tak překvapivé, jak by se na první pohled mohlo zdát. On to taky Google netají.

Ovšem definuj "systém počítač zásadně omezuje". Ve svém okolí mám desítku lidí, která v životě nepoužila jinou aplikaci, než webový browser a PDF prohlížeč. Jednoduchý počítač, který se nebude zahřívat, zbytečně žrát energii a bude dobře fungovat je přesně to co potřebují. Takový stroj ho nebude omezovat, protože tihle uživatelé jsou rádi, že alespoň minimálně pochopili co to ten internet je.

Očividně si to nekoupí člověk, který má od rána do večera spuštěnou konzoli a IDE, toho by to zcela jistě omezovalo.

Taky si představte, že mnoho uživatelů má sice plnotučný systém, ale přesto reklamy nefiltruje. Já je taky nefiltruji, protože z něčeho ty firmy žít musí, že ano.

A tak závěr je, že nevidím důvod, proč proti Chrome OS brojit. Vy ho používat nebudete a tak budete určitě spát klidně. Já ho používat nebudu, protože mě bude omezovat. Ale třeba si ho koupí moje sestra, která stejně používá jen browser, neblokuje reklamy a dokonce ani ty fotky z foťáku nestahuje a neorganizuje. A já budu rád, že se o to nebudu muset starat. Google bude rád, protože bude mít odbyt pro reklamy. To je prostě win-win situace.

[imploder]

Však mně nevadí, že něco takového existuje, zvlášť když mi to někdo vnutí maximálně tak zadarmo. Prostě mi ta koncepce PC kompletně závislého na webu, kde se nedá používat disk i když k tomu není prakticky důvod (kromě důvodu "aby muselo být všechno na webu"), připadá nedomyšlená. Ale trochu jsem si "doplnil vzdělání" a zjistil jsem, že na flešky ukládat půjde (takže na SSD disk asi taky), takže už mi to nevadí. Sestra může mít fotky na disku a jenom některé na webu. Taky přesun na jiný server by takhle neměl být problém.

[Jirka]

Disk se IMHO používá. Většina těch aplikací je postavena na HTML5 a využívají web storage. Třeba takový gmail, na mobilním webovém browseru s podporou HTML5, načítá vždy jen nové zprávy. Vše další (včetně otevřených posledních zpráv) má uloženo lokálně na disku. Bez nějaké té cache by to bylo hodně špatné.

[nomono]

Ne, že bych byl nějaký zastánce Chrome OS, ale musím poopravit, že účet u Googlu potřeba nebude. Viz. např. článek na Mashable:

Another important fact to note is that nothing ties Chrome OS to Google, and, just like using Chrome browser, you don’t need a Google account to use Chrome OS.

[imploder]

No, já jsem zase četl něco ve smyslu, že účet Googlu bude nutný na přihlášení do systému. Uvidíme, jak to bude. Já taky nejsem zásadní odpůrce Chrome OS, ale vidím ho případně jen jako takový mini-systém na web do dualbootu, ne jako vhodný hlavní systém. Prostě je to jenom zavaděč prohlížeče.

[Kaacz]

Presne tak, spis jsem ocekaval, ze po ni bude chtit, aby vydavala tyhle zvuky

[modem]

http://www.youtube.com/watch?v=gsNaR6FRuO0

[SPM]

Ne jenom videa, ono koukat i na načítání prokládanejch obrázků stálo za to :D

[Mti.]

no... ano, pametnici jeste par let pred tim cihali u zx spectra pri tahani cehokoliv z blbe kazety

[Jan Grmela]

Blbej dotaz -- ten zvuk modemu je po celým světě stejnej? Jakože esi to závisí na druhu ústředny, druhu modemu nebo něčem jiném. Já mám totiž pocit, že ty modemy, co jsem za svůj život potkal, dělaly všechny přesně stejnej zvuk při vytáčení.

[Bedňa]

Zvuk je všade rovnaký. Je to dané tým že jedna frekvencia predstavuje nulu a druhá jednotku. Obe museli byť zvolené v počuteľnom pásme aby prešli cez pásmové priepuste. To ich aj limitovalo na strop 64kb.

[Jan Grmela]

Tomu rozumím. Já se spíš ptal, jestli je všude stejná inicializační sekvence.

[Bedňa]

Úplne rovnaké, na začiatku rovnomerný tón "ttttttttt", potom odpoveď od ústredne, pár krát si vy menili údaje či je spojenie stabilné "chrrr drrr chrrr drrr" ak áno, začal stabilný tón "zzzzzz" keď to valilo a odpojil sa zvuk. V dialup modemoch sa nič nenastavovalo, proste na ústredňu prišiel upišťaný signál, opakujúci nejaký string a ona rozpoznala že ide o modem a už si začali spolu kecať.

[Kaacz]

> ak áno, začal stabilný tón "zzzzzz" keď to valilo a odpojil sa zvuk. <

?!?!? WTF !?!?

Ty sis nechal vypnout zvuk pri prenosu dat ??

[Václav HFechs Švirga]

(nejsem predrecnik, ale zareaguju) Tak u pci win modemu a widli to tak delalo automaticky, v te dobe treba me ani nenapadlo ze by to mohlo jit jinak .

[Mti.]

no... norem za svoji dobu bylo hodne, modem vetsinou umel nekolik ruznych a pri handshake se modemy pokousely dohodnout na co nejrychlejsim protokolu, ktery jeste proleze tim bambusem a zaroven ho zvladnou oba. Pokud se dohodly, pokecaly si (a znelo to stejne na obou koncoch), pokud se nepohodly, tak to chciplo. Oblibene v tomto byvaly "znackove" modemy, jejichz vyrobci zavadeli sve vlastni protokoly (ktere nikdo jiny neznal (nebo alespon neuznaval)), takze jen mezi sebou chodily dobre a se vsim ostatnim delaly potize. Pripadne taky bylo oblibene mit tolik protokolu, ze nez se to vykecalo, zdechl ten slabsi na timeout Oblibeni rivalove byli treba microcom a usrobotics. Pokud se jim vyslovne nepozakazovaly ty jejich lepsi moznosti, nejel vlak. Pravdou taky je, ze na 300bps se dohodli vsichni... ale zazitek to uz nebyl. Jeste mi doma lezi uzasny Everex - full size isa...8bit,2400bps (ne, opravdu mi tam nechybi nula) Pak jeden opravdu blahorecil cemukoliv od V32 nahoru

[R]

Zavisi od druhu a nastavenia modemu. Staci porovnat modem s V.90 (56K) a bez.

[Grunt]

Pokud myslíš tu inicializační část před šumem, tak asi nejspíš jo, protože to fakt není nic jiného jen namodulované znaky (asi nějaká varianta fázové modulace) a všechny standardy jsou zpětně kompatibilní až k tomu prvnímu. Takže ta sekvence bude IMHO už skoro tři čtvrtiny století furt stejná, max. se bude lišit o nějaké vendor-specific speciality. Viz třeba tohle demo (BTW: Tu nádhernou luxusní dřevěnou krabici chci). Jinak fázová modulace zní skoro přibližně všude stejně, jak jsem nedávno předváděl, takže libovolné data můžeš takhle nádherně ozvučit i dnes (akorát kvůli kompresi do už bude spíš jen šum a moc krásně znějících částí to obsahovat už asi nebude).

[Jan Grmela]

Díky za odpověď. To jsem potřeboval vědět. To video z YouTube je krásný, viděl jsem ho už dřív

[Grunt]

Jinak ty úplně počáteční tóny ještě než se to napojí na telefon jsou definované zde. Pak už stačí jít jen v historii nejpoužívanějších modemů a je velká šance že se prokoušeš až k nějakému SLIPu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Blbej dotaz -- ten zvuk modemu je po celým světě stejnej?

Pokud vim, tak by nemusel byt - ten pocatecni zvuk je posloupnost mnoha snah o navazani komunikace na nejruznejsich modulacnich rychostech (podle ruznych, postupne se vyvijejicich standardu). Tipuji, ze kdyby se vyrobce omezil na par 'nejnovejsich', byl by zvuk jiny (a kratsi).

Samozrejme to vse se tyka klasickych analogovych modemu.

[x]

strip mi připomněl jeden vtip:

Souložící dvojice. On vždy v nejlepším na chvíli ztuhne a pár vteřin zůstane bez pohnutí, pak pokračuje. Partnerce to už začíná vadit, tak se ptá, co to má znamenat. "To je nová technika, pochytil jsem ji z internetového porna. Jmenuje se to buffering."

[Grunt]

14.4kbps? Přes to by snad neprotlačil ani ty DC koeficienty, i kdyby byly kvantované na 3bity/koeficient. Jinak k tomu netřeba ani vytáčené připojení, protože takové nádhery je možné potkat i dnes díky kombu On2 VP6(Flash)/HD jako třeba zde. A jinak technologie deblockingu je známa skoro tak dlouho jako 14.4kbps modemy, takže to kombinoval ještě buď se silnou dávkou neznalosti (tudíž to není geek) a nebo s hodně starým hardwarem.

[Robert Krátký]

Připadá ti, že před rokem cca 1995 existoval nějaký hardware, o kterém by se dnes dalo říct, že nebyl "hodně starý".

[Grunt]

95? To snad ještě ani nebyl pořádně definovaný standard MPEG-4 ne? To mohl mít tak. max kostičky ze Smackeru a jediný pornofilm ve Smackeru, který jsem viděl…no vlastně jsem v životě pornofilm ve Smackeru ještě neviděl.

[Matlák]

MPEG4 asi ne, ale MPEG 1 a 2 už určitě jo vím že jsem měl v roce 1996 grafickou kartu s akcelerací MPEG (S3 Virge)

[Grunt]

Tož to jo. Můj první film byl MPEG-2 (PAL rozlišení) a jakš takš to dávala 486ka. V těch dobách byli běžné asi tak 4× silnější počítače a to by nějaký levnější deblocking filtr mělo dal IMHO levou zadní na takovém železe nehledě na to, že S3 Virage to už klidně mohla mít v DSP.

[R]

MPEG-2 v PALe na 486ke? To asi tazko - to nezvladaju ani Pentia bez HW akceleracie. Mozno MPEG-1. Deblocking v grafickom HW? To pridaj este par rokov. S3 Virge ma pre video akurat tak konverziu farieb a skalovanie.

[Grunt]

Tak, tak. Názor profíka se pozná na první pohled.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ano, S3 Virge mela v tomhle ohledu akorat video overlay s konverzi barev a skalovanim s interpolaci. Zrovna tohle byla doba, kdy se vubec tyhle veci do grafik dostavaly. Prvni S3 Tria jeste vubec video overlay nemely a kdyz se v dalsi verzi objevilo (tusim S3 Trio V+), umelo interpolaci jenom horizontalne (vertikalni skalovani bylo duplikaci radku).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

14.4kbps? Přes to by snad neprotlačil ani ty DC koeficienty, i kdyby byly kvantované na 3bity/koeficient.

A kdo rika ze jde o realtime stramovani? Treba takove video v H.261 by i na 14.4kbps dalo stahnout v snesitelne dobe.

[Mti.]

pokud to vztahujes na dobu, kdy bylo 14kbps moderni... by Ti pak asi trvalo dobu nelidskou nez bys to rozbalil (protoze h.264 by bylo jen "lepsi arj")....

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Taky nemluvim o H.264, ale o H.261 (predchudce MPEG 1, puvodne navrzeny tusim koncem osmdesatych let na videokonference pres ISDN, datovy tok 64 kpbs).

[Mti.]

Pardon, pardon. Ctu blbe, pisu blud.

[Bedňa]

Teraz som si spomenul na "kvázi kodek" ktorý prehrával napr. porno, ale už si nepamätám ako sa to volalo, vedelo to aj skriptovať, ma napadlo či to nebol predchodca FLASHU a Adobe ho odkúpilo. Pamätá si na to ešte niekto, lebo už netuším ako sa to volalo.

[Grunt]

Ty jo, jsem napůl Slovák a nemám nejmenší ponětí o čem to mluvíš.

[Bedňa]

Chýba ti ešte maďarský predok. Ono to nebolo vôbec rozšírené, ale fungovalo to podobne ako Flash. Komprimované kúsky vídea a skriptovanie. Aby ušetrili pamäť, tak napr. chlapík zasúval párek do čárky od zadu a tá sekvencia bola v slučke. Potom zas iná slučka atď. Vždy boli dva súbory, v jednom boli kúsky videa a script. Druhý bol ten player (kvázi flashplayer).

[Algi]

Chýba ti ešte maďarský predok.

Ale no tak, proč si hned nadávat?

[hroch]

Docela by me zajimalo, jestli si nekdo uz neudelal reflex na ten zvuk. Takze ho ten zvuk zacal vzrusovat :D