Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Jako Live CD jsou historicky označovány takové distribuce, které lze spustit přímo z optického média bez instalace na pevný disk počítače. Ke svému běhu jim stačí ostatní komponenty, přičemž jsou závislé zejména na velikosti operační paměti. Když už systémové soubory nejsou na pevném disku, alespoň může systém využívat dočasně jinou paměť v počítači. Právě proto se od její kapacity odvíjí výkon počítače, na kterém aktuálně běží systém „živě“ spuštěný z CD.
Samozřejmě jak šel čas, objevily se tzv. Live DVD distribuce. Ty se v podstatě lišily jen tím, že na místo 700MB využívají 4,7GB média. Ve výsledku mohou přímo obsahovat větší množství anebo na místo náročnější aplikace, které chcete spouštět. V samotném principu však žádný jiný rozdíl není, snad až na to, že samozřejmě potřebujete hardware schopný číst DVD – takových je však drtivá většina, pokud tedy v počítači vůbec nějaká optická mechanika je.
Dalším přirozeným krokem bylo využití USB flash disků. Na místo CD i DVD disponují podstatně větší kapacitou. Vedle toho jsou (byť existují sakra pomalé disky s mizernou rychlostí čtení u zápisu) rychlejší. A zejména umožňují snadno uchovávání dat v podstatě nezávisle na okolním hardwaru a stejně tak přirozeně, jako když používáte systém nainstalovaný na pevném disku. Nakonec jsou dnes USB flash disky nebo jakékoliv média připojitelná přes USB nebo eSATA třeba port jednou možností, jak do počítače nějaký systém zavést s výjimkou přímého připojení „zevnitř“ (např. přes rozhraní SATA).
Účelů Live distribucí a důvodů proč je využívat je celá řada a záleží na každém, co potřebuje. Přesto bychom měli zmínit ty nejčastější.
Asi nejčastějším účelem je samotná instalace systému. Celá řada distribucí z ryze praktických důvodů umožňuje samotné vyzkoušení na počítači právě před instalací na pevný disk počítače. Použití USB disku je v tomto případě praktické, jelikož není třeba vypalovat ISO obraz na CD nebo DVD a plýtvat tak médium na jediné použití. Mnoho dnešních počítačů, a zvláště strojů typu mininotebook nebo ultrabook, přitom už mechaniku nemá, takže krom síťové instalace ani jiná možnost nezbývá.
Se samotnou instalací souvisí vyzkoušení konkrétního vydání distribuce na daném počítači. Sice nevyzkoušíte úplně všechno, ale alespoň vidíte bezproblémové spuštění, zobrazení na monitoru a můžete si leccos osahat. Mimo to zkoušení nemusí vždy předcházet nové instalaci, ale třeba jen potřebujete vyzkoušet novou verzi software jiným způsobem než kupříkladu pomocí virtualizace.
Live distribuce bývají často zmiňovány v souvislosti s počítačovou bezpečností. Přitom nemusí sloužit jen k tomu, aby se útočník dostal k obsahu pevného disku, případně celé počítačové sítě z počítače k němu připojeného. Takový systém může vyzkoušet i správce sítě k vlastnímu otestování bezpečnosti.
Přitom i nasazení live distribuce může v leckterém případě zvýšit bezpečnost – zvláště v případech, kdy chcete zabránit možnosti jakékoliv úpravy v systému (třeba takové nepřepisovatelné CD nebo DVD je k tomu v omezených podmínkách ideální) ať už na straně koncové stanice nebo serveru. Nebo naopak potřebujete uvést systém jen restartem do původního stavu bez přeinstalace jako třeba v internetových kavárnách a všech místech, kde počítače používá více uživatelů. Ale pozor – toto platí jen a pouze (vzhledem k možnosti zápisu na USB flash disk) s optickým, jednorázově zapisovatelným médiem!
Dalším z účelů je diagnostika a případné opravy porouchaného počítače nebo původně nainstalovaného operačního systému. Některé Live distribuce vám přitom nejen napoví co že je za problém, ale pomohou jej vyřešit nebo když je to jen trochu možné zachránit data.
Samotný instalační soubor operačního systému (z ISO) nestačí na flash disk pouze zkopírovat. Nejdříve je třeba připravit tzv. bootovatelný USB flash disk. K tomu existuje celá řada nástrojů jako například UNetbootin nebo LinuxLive USB Creator. Doporučený nástroj včetně postupu často bývá uveden přímo na webových stránkách distribuce.
Prvním krokem je pochopitelně naformátování flash disku na doporučený systém souborů. Pak už stačí jen přes zvolený nástroj načíst ISO soubor, vybrat správné médium, případně navolit vydání distribuce a potvrdit. Pak počkáme, až program svou práci dokončí.
Systém se z USB ale nemusí bez další práce spustit. Nejdříve je třeba v BIOSu konkrétní základní desky zapnout možnost bootování média z USB. Alternativou, nabízenou některými BIOSy, je jednorázově při bootu zvolit start z jiného disku. Přitom nelze vyloučit, že bude přístup do BIOSu zaheslovaný ať uživatelem nebo správcem (a to by na místech, kde se střídají uživatelé, měl být), v takovém případě je to však zcela jiná situace.
A nakonec už jen zbývá vložit USB flash disk do portu a při nabíhání potvrdit spuštění. Na závěr k praktické části se ještě sluší doporučit věnovat pozornost rychlosti flash disků. Na trhu je jich a bude stále mnoho a není nic horšího, než brzdit systém přespříliš pomalým zápisem i čtením.
Nejen linuxové distribuce umožňují svůj provoz z přenositelného média. Vůbec prvním systémem, který umožňoval bootování z USB, byl Apple Macintosh v roce 1999. Nedlouho na to začaly vznikat linuxové distribuce, které tento způsob používají nejen k instalaci ale také samotnému běhu. Na USB flash disk si však můžete nainstalovat i jiné systémy.
Mezi vůbec nejoblíbenější nebo jinak řečeno „top“ linuxové distribuce pro provoz z flash disku patří nikoliv překvapivě ty, které již byly známé jako Live CD distribuce. Jednou z nich je také Knoppix založený na Debianu. Proslavený je zejména pro získání prvních zkušeností s Linuxem pro úplné začátečníky, kteří si mohou říct „ano, s tím dokážu pracovat, to funguje.“. Za další je samozřejmě možné jej použít i jako záchranný systém v případě havárie pevného disku. Jiným podobně zaměřeným systémem je SLAX založený naopak na Slackware, jedné z nejstarších distribuc.
Nás ovšem v tomto případě zajímají zejména ty distribuce, které jsou zaměřeny na použití na USB flash disku. Ideálně taktéž s možností zápisu, aby byly využity všechny principiální výhody daného média. Tou je opět Ubuntu, respektive nejbližší deriváty Xubuntu a Kubuntu, které využívají právě výše předvedený UNetbootin a umožňují aplikacím ukládat i pracovat se soubory.
Něco takového umožňuje i méně známý aptosid založený na nestabilní větvi Debianu. Jeho cílem je přinést zejména dobře použitelný svobodný operační systém – tedy nic nového pod sluncem. Přímo s cílem vyvinout snadně instalovatelnou distribuci vznikl Wolvix, ale podle všeho se už jedná o mrtvý projekt.
Samozřejmě mnoho ideálních distribucí pro použití z flash disku vychází logicky z těch, které vznikaly původně jako Live CD, jak je zřejmé z výše uvedených příkladů. Za zmínku stojí například xPUD zaměřený na web a multimédia, minimalistický a na Debianu opět založený Damn Small Linux nebo Puppy Linux. Ten je ostatně i optimalizován s ohledem na použití na USB flash disku tím, že se minimalizuje počet zápisů, čímž se paměti jaksi méně „opotřebují“ a snižuje se riziko nějaké té chyby.
Z dalších můžeme uvést například Moo Linux, který se instaluje pouhým rozbalením souborů z archivu ZIP a spuštěným jediného souboru. Jako Live USB lze použít i PCLinuxOS ať už manuálně nebo pomocí UNetbootin s tím, že je možné i kýžené ukládání – díky tomu máte svůj systém i soubory stále sebou.
Kapitolou samou pro sebe jsou tzv. rescue, tedy záchranné distribuce sloužící k diagnostice, opravě nebo minimalizaci škod při poruše počítače. O těch ale někdy jindy…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
31.7.2013 11:51
gtz | skóre: 27
| blog: gtz
| Brno
Některé distribuce např. SUSE jsou konzervativní a stále tvrdošíjně trvají na DVD instalacích a aktualizacích a s návody pro USB instalační media se vůbec neobtěžují.Opensuse má svůj nástroj, kterým lze data v pohodě dostat na USB. Nebo to co tam je ti nestačí? Suse tuto věc podporuje už hodně dlouho a většinou se na tyto věci dalo použít normální dd.
Když pomocí dd přesunu na USB disk ISO Ubuntu a odvozenin a pak roztáhnu FS na celou velikost fleshky, mohu s tím zacházet jako s normálním systémem: instalovat aplikace, ukládat data apod. S openSUSE se mi tohoto stavu dosáhnout nepodařilo - USB se choval jako CD - nejde instalovat programy a permanentně ukládat data. Ale možná bych měl jen podrobně prozkoumat ten návod výše... 
Nebo je na to jiný speciálnější postup? Každopádně, Slax to jistí.
2.8.2013 12:34
gtz | skóre: 27
| blog: gtz
| Brno
2.8.2013 16:04
gtz | skóre: 27
| blog: gtz
| Brno
Swap u live snad ani neni potreba. Ono stejne pokud to ma malo pameti tak tam neni live vhodne.
V fstabu rozhodne pouzivat uuid=... pak neni problem. Pokud chces bez zapisu, tak / readonly, /var a /tmp v pameti nebo mazane pri bootu v ramdisku.
No, specialni konfigurace, ona kazda gentoo "instalace" je specialni :)
Chtelo by to zminit i nastroj isohybrid (soucasti syslinuxu) ktery z bootovatelneho iso image udela image bootovatelny z flash disku. Kdyz jsem posledne zkousel unetbootin pridal mi tam nejaky vlastni bootloader balast nebo co to bylo, vypadalo to proste skarede oproti distribuci nakonfigurovanem isolinuxu.
Mimochodem toto uz snad delaji vsechna distra ze udelaji hybridni iso, pripadne poskytnou separatni image na flash disk.
Moc jsem nepochopil ty poznamky o bezpecnosti ale.
31.7.2013 14:09
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
31.7.2013 18:56
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
31.7.2013 18:36
gtz | skóre: 27
| blog: gtz
| Brno
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.8.2013 23:20
31.7.2013 13:26
dd if=Opensuse.iso of=/dev/sdX bs=1M
tak nic neformátuješ, jen z USB máš jako by USB CDROM.
Nekompatibilita je pouze v tom, že když chceš použít MultibootISO tak grub4dos a formát bys měl provádět na nějakém Windows zařízení (lepší než to dělat přes Linux).
Pokud mám nějaký UBS klíč na FAT32 tak mi stačí to ISO připojit přes loop a nakopírovat to na USB klíč. Následně tam musím dle toho co chci dát bootloader.
Další věc je, že někdy když zapíšeš lilo/syslinux/grub z linuxu do usb tak usb má problémy nabootovat a i když to totálně přeformátuješ mkfs nebo jen dd tak nebootuje. Opravit to lze pouze v bývalém fdisku s parametrem /mbr (vyzkoušené takto jsem zkoušel OCS 32GB a musel jsem nakonec nabootovat přes WinPE/miniXP)
4.8.2013 23:36
Ravensun | skóre: 11
| blog: Ravensun's blog
| Praha
5.8.2013 08:47
1.8.2013 18:54