Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Jako Live CD jsou historicky označovány takové distribuce, které lze spustit přímo z optického média bez instalace na pevný disk počítače. Ke svému běhu jim stačí ostatní komponenty, přičemž jsou závislé zejména na velikosti operační paměti. Když už systémové soubory nejsou na pevném disku, alespoň může systém využívat dočasně jinou paměť v počítači. Právě proto se od její kapacity odvíjí výkon počítače, na kterém aktuálně běží systém „živě“ spuštěný z CD.
Samozřejmě jak šel čas, objevily se tzv. Live DVD distribuce. Ty se v podstatě lišily jen tím, že na místo 700MB využívají 4,7GB média. Ve výsledku mohou přímo obsahovat větší množství anebo na místo náročnější aplikace, které chcete spouštět. V samotném principu však žádný jiný rozdíl není, snad až na to, že samozřejmě potřebujete hardware schopný číst DVD – takových je však drtivá většina, pokud tedy v počítači vůbec nějaká optická mechanika je.
Dalším přirozeným krokem bylo využití USB flash disků. Na místo CD i DVD disponují podstatně větší kapacitou. Vedle toho jsou (byť existují sakra pomalé disky s mizernou rychlostí čtení u zápisu) rychlejší. A zejména umožňují snadno uchovávání dat v podstatě nezávisle na okolním hardwaru a stejně tak přirozeně, jako když používáte systém nainstalovaný na pevném disku. Nakonec jsou dnes USB flash disky nebo jakékoliv média připojitelná přes USB nebo eSATA třeba port jednou možností, jak do počítače nějaký systém zavést s výjimkou přímého připojení „zevnitř“ (např. přes rozhraní SATA).
Účelů Live distribucí a důvodů proč je využívat je celá řada a záleží na každém, co potřebuje. Přesto bychom měli zmínit ty nejčastější.
Asi nejčastějším účelem je samotná instalace systému. Celá řada distribucí z ryze praktických důvodů umožňuje samotné vyzkoušení na počítači právě před instalací na pevný disk počítače. Použití USB disku je v tomto případě praktické, jelikož není třeba vypalovat ISO obraz na CD nebo DVD a plýtvat tak médium na jediné použití. Mnoho dnešních počítačů, a zvláště strojů typu mininotebook nebo ultrabook, přitom už mechaniku nemá, takže krom síťové instalace ani jiná možnost nezbývá.
Se samotnou instalací souvisí vyzkoušení konkrétního vydání distribuce na daném počítači. Sice nevyzkoušíte úplně všechno, ale alespoň vidíte bezproblémové spuštění, zobrazení na monitoru a můžete si leccos osahat. Mimo to zkoušení nemusí vždy předcházet nové instalaci, ale třeba jen potřebujete vyzkoušet novou verzi software jiným způsobem než kupříkladu pomocí virtualizace.
Live distribuce bývají často zmiňovány v souvislosti s počítačovou bezpečností. Přitom nemusí sloužit jen k tomu, aby se útočník dostal k obsahu pevného disku, případně celé počítačové sítě z počítače k němu připojeného. Takový systém může vyzkoušet i správce sítě k vlastnímu otestování bezpečnosti.
Přitom i nasazení live distribuce může v leckterém případě zvýšit bezpečnost – zvláště v případech, kdy chcete zabránit možnosti jakékoliv úpravy v systému (třeba takové nepřepisovatelné CD nebo DVD je k tomu v omezených podmínkách ideální) ať už na straně koncové stanice nebo serveru. Nebo naopak potřebujete uvést systém jen restartem do původního stavu bez přeinstalace jako třeba v internetových kavárnách a všech místech, kde počítače používá více uživatelů. Ale pozor – toto platí jen a pouze (vzhledem k možnosti zápisu na USB flash disk) s optickým, jednorázově zapisovatelným médiem!
Dalším z účelů je diagnostika a případné opravy porouchaného počítače nebo původně nainstalovaného operačního systému. Některé Live distribuce vám přitom nejen napoví co že je za problém, ale pomohou jej vyřešit nebo když je to jen trochu možné zachránit data.
Samotný instalační soubor operačního systému (z ISO) nestačí na flash disk pouze zkopírovat. Nejdříve je třeba připravit tzv. bootovatelný USB flash disk. K tomu existuje celá řada nástrojů jako například UNetbootin nebo LinuxLive USB Creator. Doporučený nástroj včetně postupu často bývá uveden přímo na webových stránkách distribuce.
Prvním krokem je pochopitelně naformátování flash disku na doporučený systém souborů. Pak už stačí jen přes zvolený nástroj načíst ISO soubor, vybrat správné médium, případně navolit vydání distribuce a potvrdit. Pak počkáme, až program svou práci dokončí.
Systém se z USB ale nemusí bez další práce spustit. Nejdříve je třeba v BIOSu konkrétní základní desky zapnout možnost bootování média z USB. Alternativou, nabízenou některými BIOSy, je jednorázově při bootu zvolit start z jiného disku. Přitom nelze vyloučit, že bude přístup do BIOSu zaheslovaný ať uživatelem nebo správcem (a to by na místech, kde se střídají uživatelé, měl být), v takovém případě je to však zcela jiná situace.
A nakonec už jen zbývá vložit USB flash disk do portu a při nabíhání potvrdit spuštění. Na závěr k praktické části se ještě sluší doporučit věnovat pozornost rychlosti flash disků. Na trhu je jich a bude stále mnoho a není nic horšího, než brzdit systém přespříliš pomalým zápisem i čtením.
Nejen linuxové distribuce umožňují svůj provoz z přenositelného média. Vůbec prvním systémem, který umožňoval bootování z USB, byl Apple Macintosh v roce 1999. Nedlouho na to začaly vznikat linuxové distribuce, které tento způsob používají nejen k instalaci ale také samotnému běhu. Na USB flash disk si však můžete nainstalovat i jiné systémy.
Mezi vůbec nejoblíbenější nebo jinak řečeno „top“ linuxové distribuce pro provoz z flash disku patří nikoliv překvapivě ty, které již byly známé jako Live CD distribuce. Jednou z nich je také Knoppix založený na Debianu. Proslavený je zejména pro získání prvních zkušeností s Linuxem pro úplné začátečníky, kteří si mohou říct „ano, s tím dokážu pracovat, to funguje.“. Za další je samozřejmě možné jej použít i jako záchranný systém v případě havárie pevného disku. Jiným podobně zaměřeným systémem je SLAX založený naopak na Slackware, jedné z nejstarších distribuc.
Nás ovšem v tomto případě zajímají zejména ty distribuce, které jsou zaměřeny na použití na USB flash disku. Ideálně taktéž s možností zápisu, aby byly využity všechny principiální výhody daného média. Tou je opět Ubuntu, respektive nejbližší deriváty Xubuntu a Kubuntu, které využívají právě výše předvedený UNetbootin a umožňují aplikacím ukládat i pracovat se soubory.
Něco takového umožňuje i méně známý aptosid založený na nestabilní větvi Debianu. Jeho cílem je přinést zejména dobře použitelný svobodný operační systém – tedy nic nového pod sluncem. Přímo s cílem vyvinout snadně instalovatelnou distribuci vznikl Wolvix, ale podle všeho se už jedná o mrtvý projekt.
Samozřejmě mnoho ideálních distribucí pro použití z flash disku vychází logicky z těch, které vznikaly původně jako Live CD, jak je zřejmé z výše uvedených příkladů. Za zmínku stojí například xPUD zaměřený na web a multimédia, minimalistický a na Debianu opět založený Damn Small Linux nebo Puppy Linux. Ten je ostatně i optimalizován s ohledem na použití na USB flash disku tím, že se minimalizuje počet zápisů, čímž se paměti jaksi méně „opotřebují“ a snižuje se riziko nějaké té chyby.
Z dalších můžeme uvést například Moo Linux, který se instaluje pouhým rozbalením souborů z archivu ZIP a spuštěným jediného souboru. Jako Live USB lze použít i PCLinuxOS ať už manuálně nebo pomocí UNetbootin s tím, že je možné i kýžené ukládání – díky tomu máte svůj systém i soubory stále sebou.
Kapitolou samou pro sebe jsou tzv. rescue, tedy záchranné distribuce sloužící k diagnostice, opravě nebo minimalizaci škod při poruše počítače. O těch ale někdy jindy…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Některé distribuce např. SUSE jsou konzervativní a stále tvrdošíjně trvají na DVD instalacích a aktualizacích a s návody pro USB instalační media se vůbec neobtěžují.Opensuse má svůj nástroj, kterým lze data v pohodě dostat na USB. Nebo to co tam je ti nestačí? Suse tuto věc podporuje už hodně dlouho a většinou se na tyto věci dalo použít normální dd.
Když pomocí dd přesunu na USB disk ISO Ubuntu a odvozenin a pak roztáhnu FS na celou velikost fleshky, mohu s tím zacházet jako s normálním systémem: instalovat aplikace, ukládat data apod. S openSUSE se mi tohoto stavu dosáhnout nepodařilo - USB se choval jako CD - nejde instalovat programy a permanentně ukládat data. Ale možná bych měl jen podrobně prozkoumat ten návod výše...
Nebo je na to jiný speciálnější postup? Každopádně, Slax to jistí.
Swap u live snad ani neni potreba. Ono stejne pokud to ma malo pameti tak tam neni live vhodne.
V fstabu rozhodne pouzivat uuid=... pak neni problem. Pokud chces bez zapisu, tak / readonly, /var a /tmp v pameti nebo mazane pri bootu v ramdisku.
No, specialni konfigurace, ona kazda gentoo "instalace" je specialni :)
Chtelo by to zminit i nastroj isohybrid (soucasti syslinuxu) ktery z bootovatelneho iso image udela image bootovatelny z flash disku. Kdyz jsem posledne zkousel unetbootin pridal mi tam nejaky vlastni bootloader balast nebo co to bylo, vypadalo to proste skarede oproti distribuci nakonfigurovanem isolinuxu.
Mimochodem toto uz snad delaji vsechna distra ze udelaji hybridni iso, pripadne poskytnou separatni image na flash disk.
Moc jsem nepochopil ty poznamky o bezpecnosti ale.
dd if=Opensuse.iso of=/dev/sdX bs=1M
tak nic neformátuješ, jen z USB máš jako by USB CDROM.
Nekompatibilita je pouze v tom, že když chceš použít MultibootISO tak grub4dos a formát bys měl provádět na nějakém Windows zařízení (lepší než to dělat přes Linux).
Pokud mám nějaký UBS klíč na FAT32 tak mi stačí to ISO připojit přes loop a nakopírovat to na USB klíč. Následně tam musím dle toho co chci dát bootloader.
Další věc je, že někdy když zapíšeš lilo/syslinux/grub z linuxu do usb tak usb má problémy nabootovat a i když to totálně přeformátuješ mkfs nebo jen dd tak nebootuje. Opravit to lze pouze v bývalém fdisku s parametrem /mbr (vyzkoušené takto jsem zkoušel OCS 32GB a musel jsem nakonec nabootovat přes WinPE/miniXP)