Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Kam kráčíš, Mozillo? To jsme měli brzy poznat na víkendové akci MozCamp 2011 v Berlíně, pořádané Mozilla Europe. Česko-slovenská výprava sestávala z Radka Bíby a mě (za brňáky), Pavla Cvrčka a Pavla France za plzeňáky a pražáky. Z obavy z případného zaspání jsme se raději vypravili do Berlína už o dva dny dříve a zbylý čas do začátku konference věnovali okupování muzeí, lovením WiFi signálu, pojídáním koblih a jízdou metrem. Naše prozřetelnost se ukázala být na místě, Brano coby bratr Slovák do začátku samotné akce stihnul dorazit, ovšem pro Wladowa se ukázalo být ranní vstávání fatálním problémem a musel zůstat za trest doma.
Celou akci v pátek zahájila smrtící smršť Kariwurstů – místní speciality. Není to nic extra, můžete si to klidně udelat i doma, stačí si polít párek kečupem a posypat pálivou paprikou. Jíst se to dalo, ale chybět mi to doma určitě nebude. Organizátoři nám k tomu ještě pustili sympatický snímek s názvem CodeRush o začátcích projektu Mozilla. Pokud se chcete dozvědět, jak rozhodně nevyvíjet software, určite se podívejde. Pro ostatní to bude poučná exkurze do konce devadesátých let, kdy HTML vládl Microsoft, blikajíci banery, šílené animace a kaskádové styly se objevovaly leda tak ve snech webových anarchistů.
Po tomto kulinářsko-kulturním zážitku byl čas cesty na hotel. Tedy cesty...vyrazil jsem a díky zakrnělému orientačním smyslu pritom obrazil široké okolí včetne židovské synagogy a kusu pomalované berlínské zdi.
Zde musím udělat malou vsuvku. Mozilla má ve zvyku ubytovávat pozvané hosty s lidmi, s kterými byste se normálně asi neodvážili sdílet hotelový pokoj. Ne že by k vám třeba nastěhovali nějakého recidivistu nebo bezdomovce, nicméně vize zarostlého spolubydlícího z Argentiny příliš klidu k spánku nedopřála. A tak jsem se záhy po příchodu ukládal do postele trochu v obavách a děsil se, kdo to vlastně přijde. Asi za dvě hodiny jsem se dočkal. Dveře se otevřely a vousatý obr vstoupil. Trochu jsem se obával, že mě jde zardousit (nerozsvítil si) a dělal jsem, že už spím. Nicméně uplně normálně vlezl do postele a usnul.
Ráno nám oběma zazvonil budík v 7:00 a po krátkém představení (jmenoval se Miguel či jak) se šlo do rachoty – tedy na snídani. Miguel mě vzal s sebou a seznámil mě se zbytkem jeho týmu, včetně fešné slečny z Rakouska, co dělala do marketingu. Ješte takový drb - Pavel Cvrček a Pavel Franc podobné dobrodružství nikdy nezažijí. Na mozillích akcích se ubytovávají zásadně spolu a pěkná děvčata, co letí hlavně na osmahlé cizince jižních typů, jim budou navždy odepřena.
A pak už vzhůru do akce. Díky doprovodu od přátel jsem tentokráte již trefil (konference se pořádala mimo hotel) a záhy už do nás tlačili úvodní proslovy. Moc si z toho nepamatuju, vetšinou to byly jen takové ty obecné řeči o ničem, kdybych to věděl, tak se raději ještě trochu prospím.
Mitchel Bakerová se opět vrátila ke své utkvělé představě o ovládnutí světa skrz webový prohlížeč a ostatní ji v tom přizvukovali řečmi o mobilních telefonech a sdílení dat. Sem tam byly slyšet i zajímavé perličky – jako třeba že o linuxové uživatele už Mozilla bojovat nemusí a že je má jisté. No nevím, je pravda že v součastnosti Google Chrome vypadá stále spíš jako chromý invalida co se potácí po příkazové řádce a sem tam padne, ale to nemusí trvat věčně, obvzláště když Google jeho pohybový aparát neustále vylepšuje.
Po těchto důležitých proslovech následoval oběd. Bohužel organizátoři nějak zapomněli na moji bezlepkovou dietu, takže jsem byl nucen jít ven na další místní specialu – Döner Kebab s hranolkami. Opět se nejednalo o kdoví jaký kulinářský zážitek, to samé dostanete u nás u Číňanů pod řeckým názvem gyros.
Odpolední blok začal více radostněji. Hned na začátku jsem se usídlil v Areně (nejvetší přednášková místnost) a hnul se odtud jen na záchod nebo když Ludovič (šéf QA Thunderbirdu) rozdával fešná trička s ptákem bouřnákem.
Nejzajímavější bylo asi téma o mobilním Firefoxu. Na mobilech se ve jménu rychlosti zahodí XUL (značkovací jazyk pro UI podobný HTML) a nahradí se nečím rychlejším. Bude tedy třeba předělat i doplňky speciálně pro mobilní verze. Mike Homney (z Debianu a zároveň kontraktor Mozilly) se mi dokonce svěřil, že kvůli rychlosti sprzní ELF binárku dynamické knihovny a až dynamický linker spadne, nahrají ji ručně v obsluze SIGSEGV signálu. No prostě Sodoma Gomora.
Dalším krokem ve svaté válce Mozilly proti uzavřenému webu má být uvedení Mozilla telefonu. Jak jsem již říkal, Mozilla by ráda získala větší podíl na mobilních zařízeních, aby i tady mohla prosazovat webové standardy, a právě toto je onen trumf v ohonu rezaté pandy. Celé to má mít základ v Androidu, ale nad tím bude koncept pracovně nazvaný „Boot to Gecko“. V zásadě se jedná o Firefox, který ovšem přez různé API (baterie, vibrace, zvonění, sms, telefon,...) ovládá přímo HW telefonu. Vaše webová aplikace by tedy mohla přes javascriptové rozhraní telefonovat, psát SMS nebo třeba i čmuchat data z GPS.
Hned nato dostali slovo developeři a prezentovali různé metody jak psát nový kód pro Firefox, posílat patche, kompilovat a tak podobně. Zajímavé bylo představení klíčových lidí, kterých se lze doptat na IRC.
Pak jsem byl na řadě já s GTK+3 portem Firefoxu. Wolfgang Rosenauer (Firefox mainainer z OpenSUSE) mě do začátku podpořil vlídným slovem „to je ale blbost“ a už jsem byl na pódiu. Za upřeného pohledu Pavla France z první řady (asi se mu zdálo, že jsem málo nervózní) začala prezentace našeho díla (pracujeme na tom v Red Hatu ještě s Honzou Hořákem). Mé modlitby byly vyslyšeny a po pár výžblebtech na konzoli Firefox naskočil a dokonce se spustil i Flash plugin v extra GTK+2 kontejneru.
Po krátkém demu vypukla překvapivě živá diskuze, ze které jsem ale moc neměl. Buďto se mě ptali na věci, o kterých jsem neměl ani páru (jako třeba proč přecházet na GTK+3, jestli může Firefox mít jiný vzhled než ostatní aplikace) a nebo jsem otázce vůbec nerozuměl, asi díky podivnému nářečí tazatele či spíše mé chabé angličtině.
Na takové podněty se dost těžko reaguje, takže sem jen stál a koukal jako tele na nový vrata. Naštěstí publikum bylo dostatečně živé a na otázku často odpověděl někdo z pléna. Nějak jsem to nakonec doklepal do konce (dodnes jsem posluchačům vděčný, že po mě nezačali házet shnilou zeleninu při oznámení, že rozhraní pro kompatibilitu s GTK+2 potřebuje extra libxul knihovnu) a nastal přesun na prezentaci o distribuci produktů Mozilla, již vedl Mike Homney, maintainer z Debianu a tvůrce (ne)chvalně prosnulého monstra IceWeasel. Zde se rozhořela polemika ohledně LTS (Long Term Support) verze Firefoxu pro enterprise prostředí (Mozilla se obává, aby linuxoví uživatelé nepřišli o přísun „špeků“ z cool nových verzí) a pak už se šlo na večeři do germánské putiky.
Na vstupu nás uvítala místní dechovka a začalo se hodovat na účet Mozilla Foundation. Jako majitele bezlepkové diety mě pivo minulo a byl jsem nucen degustovat místní víno. Jako rodilý jihomoravák jsem dost pochyboval o kvalitě místního moku a opravdu, po prvním doušku jsem marně vzpomínal na pálavské stráně a vinohrady ve Vrbici. Tentokráte jsem vyfasoval místo v bandě linuxáků kolem distribucí a z druhé strany skupinu Afričanů, co vážili asi 50 kilo včetně oblečení a vypadali jako anorektické modelky. Taky jsem si zaskočil do horního patra k Čechům a jejich spolustolovnicí z Litvy, takže nám ten večer pěkně multi-kulturně uběhl, obvzláště když jsem dostal od vedlesedího Maďara seznam doporučených vín z uherské země. Cesta na hotel taky dopadla v pohodě (stačilo následovat dav) a další den mohl začít.
Nedělní program začal už kolem deváté a bohužel beze mě, neodolal jsem vajíčkům se slaninou a ještě se futroval v na snídani v hotelu. Dorazli jsem až na diskuzi o FOSDEM, kde Mozilla bude mít svoji místnost. Dalším zajímavým programem byly otázky na lídry MoFo a některé docela na tělo, ale nebylo tam myslím nic zásadního, co by už v průběhu víkendu nezaznělo. Následovalo tradiční focení, rabování plakátů a samolepek, pár dalších z mého pohledu nezjímavých prezentací, dali jsme si pac a pusu s děvčaty z šatny a vzhůru domů.
Zpět byla v plánu společná cesta, a to letadlem ČSA do Prahy. Marně jsem přemlouval ostatní Čechy o výhodách železnice, nicméně když mi letuška nalila asi půl litru svatomartinského vína (po mých nářcích na adresu berlínského eklhaftu), raději jsem už mlčel a těšil se domů. Pravda, jsou i příjemnější zážitky než noční vlak Praha – Brno, nicméně kolem třetí ráno mě uvítala jihomoravská metropole a to byl konec další podařené akce
P.S.: Uhádnete, jak se jmenoval můj argentinský spolubydlící?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: