Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
ADABAS je obsahem balíčku ADABAS D 12.0 (Personal Edition for Linux) v distribuci SuSE. Příklady budou použity konkrétně z distribuce SuSE 7.3. Samotnou databázi ADABAS představuje balíček adabas12, na který se dají pověsit další dva: ada12docen - tento představuje dokumentaci k ADABASu (vřele doporučuji nainstalovat také) a ada12mydb, což je demo databáze. Další odstavec, protože se týká popisu běžné instalace, může nezačátečník přeskočit.
Instalace zabere asi 160MB a můžeme ji provést např. přes YaST2 control
centrum (k tomu budete potřebovat rootovské oprávnění). V sekci Software
vyberte Instalovat/odebrat balíky. Přes tlačítko Hledat se vám zobrazí
mezi jinými i výše uvedené balíčky, které si můžete vybrat. Po stisku OK
po vás bude instalátor chtít CD5 z distribuce, kde jsou balíčky uloženy, a
po proběhnutí instalace se můžete podívat na první stránku dokumentace
$ADR/adabas/aad/v1200/eng/html/0_index.htm (pokud jste ovšem
zvolili i ada12docen). ADABAS se tedy naistaluje do
$ADR/adabas adresáře (v podstatě je jedná o HOME adresář
uživatele adabas - odpovídá za administraci databáze) s jeho pracovním
podadresářem aad a licenčním common. Je vhodné
vytvořit pro tohoto uživatele home adresář v /home a přes
linky přistupovat k výše uvedenému adresáři (není to ale nutné - pouze to
zpřehlední konta uživatelů). Adresář aad se dělí na datový a
"výkonný" v1200, kde najdete všechny ovládací soubory k
ADABASu. Pokud nebudete při administraci pracovat s uživatelem adabas,
přidejte do seznamu proměnných v prostředí vašeho správce databáze
DBROOT=$ADR/adabas/aad/v1200.
Tímto jsme naistalovali ADABAS jako takový a můžeme se vrhnout na vytvoření (a zároveň konfiguraci) naší nové testovací databáze. Musíme počítat s tím, že samotná databáze spolyká také nějaké místo a diagnostické soubory (pokud nepočítáme backupy) zaberou cca 3MB na disku. Pro ADABAS je nutné minimální místo 12MB na disku - je to dáno systémovými tabulkami, které obstarávají běh databáze. Takže počítejme pro náš jednoduchý příklad databáze s místem na disku cca 20MB.
Databáze je určena jménem SERVERDB, což představuje jméno databáze,
kterou chceme vytvořit. ADABAS obsahuje nástroje, kterými můžeme databázi
administrovat (v $ADR/adabas/aad/v1200/bin), můžeme použít
xcontrol nebo adcontrol (grafická podoba xcontrol s málo věcmi navíc). My
použijeme xcontrol: po spuštění se nám interaktivně zobrazuje menu s
dotazy na controluser, password a serverdb. Defaultně je jméno controluser
"control". Pokud databáze ještě neexistuje (a naše ještě ne), zapíšeme do
SERVERDB název nové databáze, například TEST. Po potvrzení nadefinujeme na
další obrazovce uživatele pro nově vzniklou databázi. Další obrazovkou
definujeme základní vlastnosti pro běh databáze. Podrobnější informace
naleznete v dokumentaci, nám postačí ponechat defaultní hodnoty, jen u
MAXUSERTASKS změňte hodnotu na 3 z důvodu licenční politiky. Další
vlastnosti se mohou také ponechat defaultní, až se dostaneme k zadání
DEVSPACE.
V této části konfigurace se definuje místo na disku, kam se budou ukládat data databáze. Nejedná se jenom o samotná uživatelská data, ale i o systémová, transakční a archivační. Přitom se může použít souborový systém stávající (nastavení F), či RAW. Pro naši potřebu použijeme souborový systém a nadefinujeme soubory s absolutní cestou do existujících adresářů s předpokládanými velikostmi (u velikostí se definují 4k stránky, minimum u TRANSLOGu je 500 a u ARCHLOGu 1500).
V případě, že během života běhu databáze zjistíte, že vám nedostačuje místo v databázi - databáze spadne na nedostatečně velké nadefinované velikosti filů - v konfiguraci je možno je měnit a přidat další. Samozřejmě na disku, kam definujete cestu, místo musí být.
Poté jenom potvrdíte úmysl vytvořit novou databázi a sledujete jednotlivé fáze vytváření (o průběhu tvorby systémových tabulek, diagnostiky, definování a samotném startu databáze vás xcontrol informuje).
V případě nějaké chyby se můžete vrátit (listujete nezvykle F7 dozadu a F5 dopředu) a podle protokolu chybu opravit. Je možné, že zde se "zaseknete" a databáze se vám nebude chtít rozjet. Příčin může být několik, ale než začnete s nějakou hloubkovou analýzou, zkontrolujte si práva v adresářích, kde chcete databázi vytvořit. Také není vhodné databázi vytvářet jako root. Po úspěšném vytvoření a nastartování vaší nové databáze se dostanete do řídící obrazovky databáze. Zde jsou online informace o právě běžící databázi jako zaplnění daty, logy, uživateli. Vaši databázi zde můžete také nahazovat, shazovat, backupovat, obnovovat, konfigurovat, diagnostikovat.
Příště se podíváme na administraci a na něco malého s daty.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz