Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Na úvod jsem začal trochu otázkami. Skutečně tento editor má mnoho možností. Před nějakým časem jsem si myslel, že ho ovládám alespoň na 10 %, ale jeho možnosti jsou skoro neomezené. Záleží na tom, co od něj chcete. Po přečtení nějakých těch manuálů a triků vždy nabudu dojmu, že toho příliš moc neumím a možná 5 % jeho možností využívám. Jednou za čas se učím nové grify. Určitě se to vyplatí. Jednou za čas také zjistíte, že pár postupů při editaci se opakuje a že vás již nebaví jenom psát na klávesnici a dělat sekretářku. Potom vám více času a úsilí zbyde na jiné činnosti, třeba na psaní dalšího a efektivnějšího kódu. Na internetu jsem si sehnal nějaké ty návody a prošel pár konferencí a stránek věnovaných tomuto editoru.
Předpokládám, že VIM již trochu ovládáte. Tento článek by měl pomoci především těm, kdo editor jednou za den spustí a pak ho při odchodu z práce možná vypnou. Ale i začátečníci a ti, kteří ho používají občas, si přijdou na své. A nebo pokud vám vadí, že místo jednoho příkazu používáte tři. Ti, kdo o tomto editoru vědí že existuje, zde mohou vidět jeho sílu a možnosti.
Očekávám, že se umíte alespoň trochu pohybovat po textu jinak než šipkami a pomocí kláves PgUp a PgDn a že regulární výrazy budou něco, co používáte denně. Absolutní začátečníky trochu zklamu. Těm doporučím seriály od pana Satrapy na root.cz. Také jsem se z nich učil a začínat se má především od začátku. A přiznám se, že i při psaní tohoto článku jsem se ještě stihl pár triků naučit. Nicméně určitě zde mohou něco najít i uživatelé, kteří píší v něčem jiném. Alespoň možnosti tohoto editoru.
Nebudu se zde rozepisovat o programování funkcí, piškvorkách ve VIMu, mapování kláves, použítí VIMu na skriptování, registrech a značkách.
Tyto vlastnosti nepoužívám. Nějak jsem zatím nenašel důvod je používat a čas se je učit. Nerad bych zde psal o něčem, co neznám či nemám alespoň trochu odzkoušeno. Počítejte s tím, že většina věcí je z praxe a pokusím se je doplnit komentáři a kde ten či onen příkaz použít. Nečekejte příliš ucelený sled informací.
Přiznám se, že mám trošku extrémní styl editace textu. Avšak pro mě velice učinný. Ne náhodou říkám, že v jiných editorech nepracuji, protože je to málo "drsné".
Odložte myši, ruce k sobě na klávesnici (editor je stavěn na to, aby človek měl ruce u sebe a nedělal zbytečné pohyby). Seberte odvahu a maximální úsilí. Bude vás bolet hlava z velkého množství informací a prsty z nových prstokladů.
Možná se vám bude hodit naučit se psát malíčky a ovládat klávesy
<ENTER> a <SHIFT>. Další pomůckou
bude asi to, že se umíte pohybovat po textu pomocí h, j, k, l
<CTRL+Y>, <CTRL+E>, 0, $. Skákat po slovech pomocí
w, W, e, E, b, B. Výhodou je také, pokud umíte přímo změnit
pomocí kláves příkazový mód na vkládací mód (I, i, a, A, R, O, o, s,
S).
Nuže, ostře do toho. Počítejte opravdu s "výživnejším" textem. A jediný způsob, jak pár věcí pochytit, je zkoušet je při psaní, používat je a nebát se občas podivat do manuálu VIMu.
Ne vždy je efektivní pohybovat se po textu šipkami a přepínat se mezi jednotlivými módy pomocí kláves <Ins> <Esc>. Jednotlivé módy lze měnit podstatně rychleji. Pro použití těchto zkratek musíte být vždy v příkazovém módu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
I
Jdi na první tisknutelný znak na řádku zleva a zapni vkládací mód.i
Zapni vkládací mód v pozici kurzoru.a
Zapni vkládací mód na pozici kurzoru a jdi na za daný znak za pozicí
kurzoru.A
Jdi na konec řádky a zapni vkládací mód na pozici kurzoru.R
Zapni přepisovací mód na pozici kurzoru.r + ( nějaký znak )
Přepiš znak na pozici kurzoru a zůstaň v příkazovém módu. Vhodné při
přepsání obdobně jako zkratka xp na prohození písmen.O
Vlož prázdnou řádku nad řádku, na níž je kurzor, jdi na ni a zapni vkládací
mód.o
Vlož prázdnou řádku nad řádku, na níž je kurzor, jdi na ni a zapni vkládací
mód.s
Smaž znak na pozici kurzoru a zapni vkládací mód.S
Smaž celou řádku a zapni na ní vkládací mód.* # g* g#
Najdi stejné slovo, na kterém je kurzor, vpřed či vzad.%
Skoč na párovou závorku. Není nad 4 podmínky a 3 cykly v nich a
k tomu uživatele Windows, který to luští v kódu.matchit.vim
Neškodí stáhnout si tento plugin, pokud ho nemáte již v editoru.Ti, kteří dělají v php, mohou navíc skákat po html tazích, značkách <? ?> a klíčových slovek typu if a else. I když není nad závorky a toto hodnotím jako jeden z rozmáhajících se neduhů php.
Zde se pracuje ve vkládacím (insert) módu.
<C-N><C-P>
Slovo.<C-X><C-L>
Zbytek dané řádky./<C-R><C-W>
Slovo v příkazové řádce VIMu./<C-R><C-A>
Slovo v příkazové řádce VIMu.cast_nazvu_souboru_<C-X><C-F>
Soubor je možné doplňovat i s cestou.:set ignorecase
Ignoruj rozdíl malých a velkých písmen při vyhledávání.:syntax on
Spustit zvýrazněnou syntaxi.:Ex
Seznam všech souborů v daném adresáři. Je možno i vyhledávat. Po stisknuti
<Enter> vyberete daný soubor.:Sex
To samé, avšak je to v novém okně.:ls
Seznam bufferů.:cd ..
Klasický příkaz cd.:args
Seznam otevřených souborů.guu
Všechna velká písmena v řádce na malá.gUU
Všechna malá písmena v řádce velká.g~~
Prohoď velikosti písmen.vEU
Slovo na velká písmena.vE~
Prohoď velikosti písmen ve slově.ggguG
Celý soubor na malá písmena.gf
Otevři soubor, který se jmenuje jako slovo pod kurzorem.ga
Hexadecimální hodnota daného znaku.<C-A>,<C-X>
Zvyš či uber hodnotu daného čísla pod kurzorem.<C-R>=5*5
Kalkulačka. Vlož do textu nějaké číslo na základě výpočtu.K
Zobraz manuálovou stránku, existuje-li, která se jmenuje jako slovo, na
němž je kurzor.'.
Jdi na začátek poslední modifikované řádky.`.
Jdi na poslední editované místo..
Proveď poslední příkaz.<C-O>
Jdi na poslední pozici, kde jsi něco modifikoval.<C-I>
To samé, ale jde se zpětně.:ju(mps)
Seznam všech Vašich pohybů v textu.:history
Historie použitých příkazů.:his c
Historie příkazové řádky VIMu.:his s
Historie příkazove řádky vyhledávání.q/
Okno s vyhledáváním v historii příkazů.q:
Okno s historii použitých příkazů, možno i nějaký vybrat.:<C-F>
Tato okna ukončíte příkazem :q.:r!ls.exe
Čti výstup z nějakého externího programu. Pokud se občas divíte, jak
kolegové posílají do konferencí údaje přímo z příkazové řádky, tak toto je
jeden ze způsobů. Ideální je ve spojení mutt+VIM nebo
Elinks+VIM (stačí stisknout klávesu <F4> nad
textareou).!!date
Spusť externí program, který přepíše danou řádku, na které jste.:%!sort -u
Celý obsah souboru nech projet příkazem sort. Případně se dají
takto třeba odstraňovat duplicity nebo vytřídit a setřídit dumpy z
databází. Je možno určit řádky v textu, na které se dá poslat daný příkaz
systému.:'a,'b!sort -u
Aplikuj externí příkaz na filtrovaný obsah.!1} sort -u
Aplikuj externí příkaz na odstavce (doslova třiď odstavce).:wn
Ulož a jdi na další buffer. Proč psát :w a potom :bn.:bd
Odstraň buffer ze seznamu bufferů (tedy editovaný soubor).:sav php.html
Ulož soubor pod jiným jménem a zruš originál.:sav! %<.bak
Ulož soubor s jinou příponou, než má.:rew
Jdi na začátek seznamu bufferů (rewind).:bn
Na další buffer.:bp
Na předchozí buffer.;:brew
Jdi na první buffer v seznamu.:sball,:sb
Všechny buffery na jednu obrazovku.[I
Zobraz řádky obsahující daný vzorek. Třeba před tím než začnete psát
nějakou dvouřádkovou nahrazovačku. Někdy je lepší se podívat, zda se
vyplatí nahrazovat a zda počet nahrazovaných výrazů je alespoň roven třem.
Někdy je lepší daný text smazat a potom pomocí Ctrl+X+P nebo
Ctrl+X+N ve vkládacím módu doplnit. Ale v rámci pocvičení
nahrazovaček, proč nenahrazovat.Ti, co znají sílu regulérních výrazů, tak přes ně i vyhledávají.
Případně pojmenovávají ve zdrojácích celé struktury tak, aby se jim dobře i
následně lépe vyhledávalo a nahrazovalo. Ideální je mít zapnutou volbu
set incserach. Pozor ale na ni. Vyhledávání ve větších
souborech může trošku trvat a především, pokud píšete části hledaného
výrazu, tak VIM okamžitě hledá. Na příklady vyhledávání si vezmu všelijaká
slova. Podobnost s čímkoli je čistě náhodná.
/jabko/e
Jdi na daný vzorek. Podstatně lepší než jenom vyhledat slovo a potom pomocí
e jít na konec slova. Pokud chcete potom za tímto slovem začít
editovat stačí stisknout a./jabko/e+1
To samé, ale o 1 řádku vpřed./hruska/s
Vyhledej vzorek a jdi na jeho první znak./^fu.*(.*)/
Vyhledej první funkci./^[A-Z]\+/
Vyhledej všechny řádky začínající nejméně jedním z písmen A-Z./\<Word\>/i
Hledej celé slovo Word./\<\d\d\d\d\>
Najdi hexadecimální číslo.\<\d\{4}\>
Najdi hexadecimální číslo trošku lépe zapsané.Víceřádkové vyhledávání. Tady už začíná to pravé vyhledávání a používání regulérních výrazů.
/<!--\_p\{-}-->
Vyhledání HTML komentářů./Word\_s*WordPad/iWord a WordPad
přes více řádků a ignoruj při vyhledávání velikosti písmen./Cinzano\(\_.\)*Martini
Vyhledej vše mezi slovy Cinzano a Martini přes více řádků.:h \_
Nápověda k vyhlížení u regulárních výrazů.:bufdo /hledany retezec
:argdo /hledany retezec
Vyhledávání ve více souborech najednou bez přepínání mezi buffery.Asi znáte. Jeden ze značných spořičů práce. Pokud se něco třikrát a více opakuje, nahrazuju. Nemá smysl něco bezhlavě bušit do klávesnice. Ale je dobré koukat na to, co nahrazujete a zálohy nejsou od věci. Smazat zálohy potom můžete vždy. Někdy je to hodně nebezpečné. Dá se takto ušetřit mnoho práce anebo i vytvořit hodně zajímavých náhodných chyb ve zdrojovém kódu.
:.,+10s/Word/WordPad/igc
Od aktuálního řádku až po následující 10. řádek nahrazuj a ignoruj velikosti
písmen a přitom se mě ptej, zda se to má skutečně nahradit.:%s/\r//g
Zrušení pozůstatků od kolegů z WIN. Především to zbytečně kreslí po obrazovce
syntaxí. I když toto dělá někdy i mc.%s/\s*$//g
Smazání prázdných konců řádek. Někdy to dělá paseku v konfigurácích a
zbytečně jsou velké soubory. Další výhodou je, že Vám skáče kurzor ve VIMu
přesne po koncích slov na řádcích.:%s= [^ ]\+$=&&=
:%s= \S\+$=&&
Zduplikuj všechna slova na koncích řádků v celém souboru.&
Proveď poslední nahrazovačku.:s/\(.*\):\(.*\)/\2 : \1/
Prohození dvou slov okolo dvojtečky.:%s/^\(.*\)\n\1/\1$/
Smaž všechny duplicitní řádky.:%s/^.\{-}pdf/new.pdf/
Smaž první výskyt řetězce v každém řádku.:%s/<!--\_.\{-}-->//
Zlikviduj všechny HTML komentáře. Případně se to dá použít na vymazání
céckových komentářů (kdyby náhodou chtěl někdo ten zdroják číst a vy ho
zrovna nemáte v oblibě).:%s/<|([^ ]*\)\_[^>]*/<\1/
Občas mi grafik dodá HTML vytvořené pomocí nějakého příliš chytrého
generátoru. Graficky to sice vypadá hezky, ale pracovat se s tím už nedá.
A nebo Vám dojde nejaké HTML z Wordu či Excelu, a Vy potřebujete udělat
čisté HTML z 900kB velkého balastu. Vyhlížení Vám dá trošku zabrat na
naučení, ale je neskutečně učinné.:s/Word/<c-r>a/g:%s/\f\+\.gif\>/\r&\r/g | v/\.gif$/d | %s/gif/jpg/
Více příkazů v příkazové řádce VIMU za sebou.:%s/\$\(promenna1\|promenna2\)/$this->\1/gc
Nahraď všechny vyjmenovaná slova ve výrazu za jedno. Ideální pokud
přejmenováváte proměnné či měníte neobjektové funkce na objektové.:%s:\(\w\+\)\(.*\s\+\)\(\w\+\)$:\3\2\1:
Prohoď poslední a první sloupce mezi sebou.%s/^.*(\s*[-]\{60}\)[-]*$/\1/g
Možná se Vám stane, že potřebujete zformátovat komentáře či oddělovače
programového kódu /* -- */ nebo // ---- po někom na určitý počet
znaků. Toto je malý příklad.:'<,'>s/Petra/Petra100'/g
Označení nějakého textu ve vizuálním módu a potom provést nějakou tu
nahrazovačku. Co se týce označení ve vizuálním módu, tak super věc je, že
můžete označovat pomocí vyhledávání výrazu či písmene.J
Zdvojuje linky, ruší mezery. Případně můžete udat počet či označit
pomocí bloku.:g+neco
Proveď nějaký příkaz editoru. Asi nejčastěji na mazání nějakých řádků,
ale dá se použít téměř na cokoli.:g/\<Excel\>/
Zobraz řádky, kde se vyskytuje dané slovo.:g/<pattern>/z#.5
Zobraz všechny řádky s čísly řádek, na nichž se vyskytuje daný vzorek.:g/^\s*$/d
Zruš všechny prázdné řádky.:%s/\(^\s*$\n\)\{2,\}/\1/g
Nahraď všechny skupiny za sebou jdoucích řádek s mezerami pouze jednou
řádkou s mezerami. Vhodné na úpravy zdrojáků.:g!/^dd/d
Smazání prázdných řádek.:v/^jahoda/d
Smaž všechny řádky, které neobsahují slovo jahoda.
v na začátku má stejný význam jako g!.
možna vidíte spojitost s parametry příkazu grep.:v/./.,/./-1join
:g/^$/,/./-j
Vlož do sebe prázdné řádky.:g/<input\|<form/p
Vypiš řádky obsahující tato dvě slova.:g/^/pu _
Vlož prázdnou řádku. Toto případně řeším přes o (před řádku
či O před řádku). Nevýhodou je však, ze se přepnete do Insert
módu.:g/^/m0
Reverse souboru. Doslova změníte opačně pořadí řádků souboru. Ideální pro
čtení logů, ale i proto jak převést text do skoro nečitelné podoby a pro
souteže "mladý luštitel". 0 značí číslo řádky, od které
provádíte reverzi.:g/Kafe/t$
Zkopíruj řádky obsahující slovo Kafe na konec souboru.:.,$g/^\d/exe "norm! \<c-a>":.,$g/^\d/exe "norm \<c-p>"
Od aktuálního řádku po konec souboru sniž či zvyš hodnotu čísla.textwidth=cislo (nebo
tw=cislo). Obvykle 75 znaků. Nekonečné řádky nemusí být všude žádoucí.
Jedna z mých neřestí je doslova dělat nekonečné řádky a ne vždy si
uvědomuju, že ten mail by mohl mít třeba zalamovanou délku a na konci
řádky, že se nepíše středník.gq<CR>gqap
Zformátuj text mezi odstavci.ggVGgq
Zformátuj celý soubor. gg - začátek souboru, G -
konec souboru. Přes Visual mód celý soubor označíme. A pak provést nějaký
příkaz.: ce, le, ri <cislo>
Odsaď nebo formátuj text.:argdo %s/foo/bar/
Ve všech otevřených souborech.:bufdo %s/foo/bar/
Ve všech bufferech.:windo %s/foo/bar/
Ve všech oknech.:argdo exe '%!sort'|w!
Dlouho jsem řesil to, jak kolega s pokusem o editor s názvem "homesite"
nahrazuje ve více souborech. Stačí připsat před nahrazovacku bufdo,
windo, argdo a už se nahrazuje či provádí nějaký příkaz.ls | vim -
Editace streamu (třeba výstupu příkazu).vim -o file1 file2
Otevři ve VIMu oba soubory zároveň za sebou v jednom.vim -d file1 file2
Otevří rozdíl obou souborů.vim -c "/tady_je_ta_zapomenuta_zavorka" soubor.c
Otevři soubor na přesné pozici.
vim -c "%s/ABC/DEF/g | w" *.txt
vim -c "argdo %s/ABC/DEF/g | w" *.txt
vim -s "convert.vim" file.txt
Rozdíl je především v označené oblasti ve vizuálním režimu. Pracujete ve sloupcích.
Elinksu v textovém režimu.
Potom vykopíruji pouze text, který potřebuji.
a1, b1, c1
a2, b2, c2
a potřebuji je třeba dostat do tvaru:
a1,a2,b1,b2,c1,c2
Postup:
Nejdříve odřádkuji aneb nahradím čárku čárkou a <Enter>
%s/,/,<Ctrl+Enter>/g
Potom stačí, překopírovat pomocí sloupcových bloků text. Pozor, nesmí se překrývat, případně udělejte mezeru za první slovem, za které překopírováváte daný sloupcový blok.
<C-R><C-W>
Doplň slovo pod kurzorem na příkazovou řádku.<C-R><C-A>
Doplň slovo pod kurzorem do vyhledávání.:scriptnames
Seznam pluginů ve Vašem editoru.map <f9> :w<CR>:!c:/php/php.exe %<CR>
map <f2> :w<CR>:!perl -c %<CR>
Namapování určitého příkazu na nějakou klávesu.:g/^/exec "s/^/".strpart(line(".")." ", 0, 4)
Vlož číslo řádky do souboru, případně se dá řesit ne moc efektivně přes
cat -n soubor > dalsi_soubor.:set number
Očíslování řádek.<< nebo >>
Posuň řádky o odstavec doleva(pokud je místo) či doprava.:e cast_nazvu_souboru_<tab>
Dokončovaní jmen souboru pomocí tabelátoru.n v příkazové řádce,
případně část jména souboru, pokud jsou podobných nazvů. Potom pohybem po
šipkách <nahoru\|dolu> už doplňujete jména souborů, co jste měli
otevřené s tímto příkazem.gf
Otevři soubor pod kurzorem. Super vychytávka. Zkuste si otevřit nějaký
inkludovany soubor či soubor pod HTML odkazem. Podstatně rychlejší než se
proklikávat menu. Aneb další věc, o níž si můzete s myší v ruce pouze nechat
zdát.:h :X
Nápověda ke kryptování.:X
Kryptování souboru. Patrně to nebude nějaké zázračné a superbezpečné
kryptování, ale na jednodušší použítí by mělo stačit. Jen si to chce
pamatovat heslo.:digraphs
Zobraz tabulku decimálních, hexadecimálních a oktalových hodnot znaků.:h dig
Patřičná nápověda.
i<C-K>e'
i<C-V>233
i<C-Q>233Vkládání těchto hodnot.ga
Zobraz tabulku decimálních, hexadecimálních a oktalových hodnot daného
znaku.vim ftp://moje_ipecko/public_html/index.html
Přístup přes ftp přímo k editovanému souboru. Není nad věci na dálkové
ovládání. Pokud by někdo vědel, jak editovat přímo přes SSH, tak ať dá vědět
v diskuzi. Teď nemám na mysli připojit se přímo přes ssh, ani vytvořit
tunel.:set syntax=perl
Nastav syntax daného jazyka. Každý rozumný jazyk či konfigurační soubor v
Linuxu má syntax do editoru VIM. A odvodit název syntaxe jde jednoduše.
Většinou nějaká zkratka z názvu. Nenosit v hlavě, stačí trocha intuice.
Třeba set syntax=sql a dump z databáze vypadá hned lépe.:set syntax off
Vypni zvýrazňovanou syntax. Hodí se u větších souborů. Taktéž, pokud by se
Vám soubor načítal příliš dlouho, tak je možno stisknout
Ctrl+C. Tím zrušíte načítání třeba souboru o velikosti 10 a
stovek MB. Nicméně VIM v pohodě načte soubor o velikosti stovek MB. Ale na
následné zpracování takto velkých souborů je mnohdy lepší grep, sed a
podobné linuxové nástroje.Tou se zde nechci příliš zabývat. Zde jen napíši, že obvykle stačí zadat v příkazové řádce :h <nejake slovo>, část výrazu, nějakou klávesovou zkratku. A většinou to editor najde. A nebo ji lze vyvolat pomocí <F1>.
Emacs. I když říkám, že nic lepšího než VIM asi není, tak
přesto by mě zajímalo, co vše lze v Emacsu dělat. A možná v čem je lepší.
Tedy napsat něco podobného, co jsem zde napsal, avšak o Emacsu.Cniry 'Tbyqrasvfu' Xlfvyxn
Vg?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
c. Já osobně nejčastěji začínám vkládní textu cw, cW, c}, cG, c% a podobně, dokonce i ctznak a cfznak používám poměrně často. Oproti tomu je např. popsané s celkem k ničemu.
vE~ pro změnu velikosti písmen ve slově funguje, ale je proti logice vi, protože zbytečně leze do visuálního módu, logické je (i když na stejný počet kláves) g~E, resp. jen ~E, pokud máte zapnutý option tildeop. Např. g~iw resp. g~iW změní velikost znaku slově, ať jste v něm kdekoli, ne jen na začátku, obecně něcoiw (W) udělá něco se slovem, ať jste v něm kdekoli.
Dál:
Stálo by za to rozlišit, co funguje v kterém módu. Např. můj oblíbený (insert) Ctrl-O, který na jeden příkaz přepne do normálního módu, tam není, a z článku by si člověk myslel, že to někam skočí (což dělá v normálním módu)
:set syntax offneexistuje, má to být
:syn off
{, } skáčou po odstavcích
'" skáče na místo, kde jsme byli v souboru naposledy (vhodné jako autocommand při otevření souboru)
'[, '] skáčou na začátek a konec naposledy změněného textu
r funguje i na bloky (stejně jako x, s, c, ...) zejména u sloupcových se to často hodí.
gd, gD hledá deklarace, Ctrl-] hledá v tags.
Doplňování je zrovna jedna z věcí, kde se vyplatí používat funkce, normální je doplňovat cokoli inteligentním tabulátorem, příklad viz :h ins-completion
% funguje i na #if a spol.
K Ctrl-v bych asi doplnil, že s x lze psát hexadecimálně, a s u lze zadat Unicodový znak (očekává to čtyři hexadecimální čislice).
Než gf, který otevře soubor ve stejném okně, spíš používám Ctrl-wf, ale Ctrl-wněco by asi chtělo samostatný odstavec...
:set syntax=offpoužije soubor syntaxe off.vim
To není žádné vypnutí. Rozdíl snadno zjistíš tak, že si nějaký soubor syntax/off.vim vyrobíš.
Stejně tak bych mohl říci, že syntaxi vypne
:set syntax=foobarprotože žádný fooobar.vim v defaultní distribuce není.
c je super vec.pouzivam taky. jsou zkratky (:ab)
Na závěr tip přímo autorovi:
Zkuste se vyhnout vazbám jako "další _výhodou_ je", "_výhodou_ je také". V každém takovém slově lze ušetřit jeden úhoz -- v těchto souvislostech by podle mě bylo spíše na místě _výhoda_. Používat v takovýchto větách 7. pád je něco jako psát namísto správného "_cos_ to udělal?" přehnané "_co jsi_ to udělal".
Ale jinak super článek, určitě mi některé věci hodně usnadní editaci. Díky
s/,/\r/
Skôr toto:
s/,/\n/