Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Poznámka redakce: nefunkční odkazy v článku byly aktualizovány 8. dubna 2016.
Dnešní díl našeho seriálu o zálohování v Linuxu bude posledním a budeme se v něm zabývat zbylými příkazy, které jsme minule projít nestihli. Také si vyjmenujeme několik programů, které nám s archivováním pomohou, a u některých z nich si budeme moci vychutnat i příjemné GUI.
Tak nyní se můžeme pustit do vysvětlení příkazů: cpio
a
afio
, které do našeho seriálu ještě také patří:
cpio
Příkaz cpio
kopíruje nebo čte soubory z archivu
cpio
nebo tar
. Oproti příkazu tar
má
jednu velkou výhodu, umí číst ze standardního vstupu, což tar
nedokázal (mohl jen vypisovat na standardní výstup). Archiv může být buď
soubor na disku, páska nebo roura (pipe). Má tři módy činnosti.
První mód (copy-out) slouží ke kopírování souborů do archívu. Načítá
seznam souborů řádku po řádce a přidává je do archivu. Proto se nejčastěji
cpio
používá spolu s příkazem find
, jehož výstup
přesměrujeme právě programu cpio
. Příkaz find
bychom zde měli používat s přepínačem -depth
, který zabrání
problémům spojeným se špatnými právy v adresáři.
V druhém módu (copy-in) cpio
kopíruje soubory z archivu
nebo vypisuje jeho obsah. Každý parametr příkazu, který není přepínačem, se
použije jako maska, pomocí které můžeme rozhodnout, které soubory se mají
kopírovat. To si předvedeme později na příkladech.
V posledním módu cpio
jednoduše kopíruje jeden adresář do
jiného. Spojuje tak vlastně první dva módy. Seznam souborů čte opět ze
standardního vstupu, cílový adresář zadáváme jako parametr, který není
přepínačem.
Jednotlivé přepínače:
-o
: vytvoření archivu-i
: obnovení souborů z archivu-A
: připojení k existujícímu archivu (spolu s -O
nebo -F)-F
soubor: jméno souboru použitého místo standardního
vstupu/výstupu-H
format: specifikuje použitý formát archivu
(cpio
, tar
, a další)-I
soubor: použije soubor místo standardního vstupu-O
soubor: použije soubor místo standardního výstupu-t
: vypíše obsah archivuA nyní si ukážeme několik příkladů použití. Prvním vytvoříme zálohu současného adresáře do souboru záloha.cpio a následným příkazem soubory z tohoto archivu obnovíme:
find -depth . | cpio -o > zaloha.cpio
cpio -i <
zaloha.cpio
Jako u ostatních zálohovacích nástrojů můžeme archivovat nejen do souborů na disku, ale také na pásku nebo na diskety. Následující příklady jsou jistě dostatečně názorné:
find -depth . | cpio -o > /dev/ftape
cpio -i <
/dev/ftape
Pokud archivujeme na diskety jednoduše nahradíme speciální soubor
/dev/ftape
za /dev/fd0
.
afio
afio
není standardním nástrojem, který najdeme v každé
distribuci, ale může být velmi užitečný. Jeho hlavní předností oproti
příkazu tar
je skutečnost, že nekomprimuje celý archiv
najednou, ale jednotlivé soubory zvlášť. U nástroje tar
nám
nemožnost komprimovat jednotlivé části archivu vadila. Pokud došlo k
porušení jednoho souboru z archivu, ztratili jsme tím všechny jeho
části.
Další jeho výhodou je dvojí bufferování (double-buffering).
afio
používá buffer, kde čtená data uchovává a odkud je teprve
čte a zapisuje například na pásku. Vyjmenujme si jednotlivé přepínače,
které ovládají činnost příkazu afio
:
-o
: vytvoření archivu-i
: obnovení souborů z archivu-r
: čte soubory z archivu a porovnává je s obsahem disku-Z
: výstup komprimuje pomocí programu gzip-A
: použije absolutní cesty místo relativních-s
: určuje maximální velikost jednotlivých souborů archivu -@
adresa: pošle email na adresu, když je potřeba vyměnit médium nebo pokud je operace ukončenaOpět si ukážeme několik užitečných příkladů. První z nich ukazuje opět jednoduché zálohování aktuálního adresáře do souboru na disku s použitím komprimace pomocí programu gzip:
find . | afio -oZ /zalohovaci_adr/zaloha.afio.gz
afio -iZ /zalohovací_adr/zaloha.afio.gz
Druhý uvedený příklad samozřejmě ukazuje následné obnovení obsahu
aktuálního adresáře z dříve uložené zálohy. Stejně jako v případě příkazu
cpio
a ostatních můžeme pracovat též s páskovým zařízením nebo s
disketovou mechanikou.
find . | afio -o /dev/nftape
ls ./velky.soubor | afio -o
/dev/fd0
Poslední uvedený příkaz vytvoří zálohu zadaného souboru na disketě.
Pokud kapacita diskety nebude stačit, požádá nás program afio
o další disketu. Když budeme chtít obnovit obsah zálohy, stačí jen vložit
první disketu a použít příkaz:
afio -i /dev/fd0
Pokud se archiv nachází na více médiích, budeme o ně postupně požádáni.
Ještě než si vyjmenujeme některé z nástrojů na zálohování s příjemným GUI, měli bychom se podívat na problematiku vzdáleného zálohování. V mnoha případech nemáme na určitém stroji dostatek místa pro zálohování. Máme např. páskové zařízení připojené na jiném počítači.
Jednotlivé nástroje jako dump
, restore
,
tar
a další poskytují přímý přístup na vzdálený systém prostým
připsáním jména vzdáleného stroje následovaného dvojtečkou před jméno
archivu. Program pak používá rshd
(remote shell daemon) nebo
in.rshd
daemon běžícím na vzdáleném stroji. Tento způsob si
ukážeme na příkladu:
tar czf vzdalenyserver:/dev/nftape /home
, nebo lépe
tar czO /home | rsh vzdalenyserver dd of=/dev/nftape
Druhý uvedený příkaz v podstatě provede to samé jako ten předchozí, ale má lepší vlastnosti. Nicméně použití tohoto způsobu není ideální hlavně z hlediska bezpečnosti. Měli bychom ho využívat jen pokud jsme chráněni firewallem, nebo na sítích nepřipojených k internetu.
Další a mnohem bezpečnější možností je využití ssh
. V tomto
případě přistupujeme ze zálohovacího počítače na jednotlivé klienty, kde
zálohujeme potřebná data. Vytvoříme spojení s klientským systémem, kde jako
parametr uvedeme příkaz vytvoření archivu, výstup přesměrujeme přes rouru
příkazu dd
, který data zapíše do archivu. Opět uvedu
jednoduchý příklad:
ssh klient "tar czO /home" | dd of=/dev/nftape
Pokud vytváříme zálohy, je vhodné je kvůli úspoře místa komprimovat. U naprosté většiny nástrojů můžeme archiv zkomprimovat pomocí správného parametru.
Ovšem otázkou zůstává, jakou kompresní metodu zvolit. V prostředí Linuxu
jsou nejpoužívanější gzip
a bzip2
. Pro zálohovaní
bude většinou výhodnější použít gzip
z několika důvodů. I když
bzip2
překonává gzip
v komprimačním poměru (asi o
5 procent), gzip
je rychlejší, a proto použitelnější. Hlavně v
případě rozsáhlých archivů. Další určitě nezanedbatelnou výhodou je
skutečnost, že s archivem zabaleným pomocí programu gzip
budeme mít daleko menší starosti než s bzip2
.
V Linuxu je k dispozici celá řade komplexních programů, různých skriptů a pomůcek, které zálohování ulehčují. Kdybychom si měli o všech zmínit, bylo by to na dlouhé lokte. My se zmíníme pouze o některých, které by nás mohly zajímat.
Taper je jednoduchá zálohovací pomůcka, která stojí jistě stojí za zmínku. Najdeme jej v mnoha linuxových distribucích. Taper využívá pro své 'grafické' rozhraní knihovnu ncurses, pracuje v textovém režimu.
Podporuje různá pásková zařízení, umožňuje vyhledávání zadaného souboru v archivu a obsahuje modul (recovery module), který se postará o poškozené archivy. K dispozici je na následující adrese: Taper Homepage
Další možností je program Mondo Rescue. Tento nástroj toho umí již opravdu hodně. Umí zálohovat na pásky, CD-R, CD-RW nebo na NFS diskový oddíl. Patří mezi opravdu hodně rozšířené, na jeho služby se spoléhají tisíce uživatelů. Nachází se opět ve všech hlavních distribucí Linuxu, podporuje LVM, RAID a všechny hlavní druhy souborových systémů.
Nemůžeme se u něj sice těšit z pěkného GUI, jelikož jej používáme v příkazové řádce, nicméně svou komplexností si své příznivce jistě najde. Stránky tohoto programu najdete zde: Mondo Rescue Homepage
Jako poslední program si uvedeme Browseable Online Backup System (BOBS). K zálohování používá disků, soubory procházíme s pomocí webového rozhraní. Naše zálohovací stanice bude muset podporovat jazyk PHP. BOBS lze získat na adrese: BOBS Project Site
Jak vidíme, můžeme k problému zálohování přistupovat různými způsoby. Záleží jen na preferencích jednotlivých uživatelů, kterou cestou se vydáme. Doufejme, že každý čtenář si tu svou správně vybere a že ho tento seriál něčemu novému přiučil.
Hlavním smyslem by však mělo zůstat přesvědčit nás o důležitosti zálohování a pomoci s možná krušnými začátky v této oblasti. Věřte, že není nic otravnějšího než znovu pracovat na už dříve vyřešené práci, o kterou jsme díky své vlastní nebo cizí chybě přišli. Mnozí to jistě sami z vlastní zkušenosti znáte a doufám, že od té doby již vše pečlivě zálohujete!
cpio
afio
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: