Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Mainstreamové webové prohlížeče poskytují vcelku intuitivní uživatelské rozhraní pro pohyb v historii, správu záložek, prohlížení více stránek v kartách aj. Tyto funkce jsou přístupné přes položky v nabídce nebo ikonky pod ní. Vede to ale k tomu, že uživatel stále šmejdí kurzorem po obrazovce. Nešlo by to přímočařeji, méně pohyby? Inu, šlo. Někdo dává přednost gestům myši, touchpadu nebo jiného polohovacího zařízení. To je ale téma na jiný článek. Navíc, na běžných počítačích stále vybavených klávesnicí se tím neřeší nutnost přesouvat ruce na klávesnici pro psaní – ať už jde o hesla k vyhledání, nebo třeba obsáhlejší text ve formulářových polích. Což takhle udělat to naopak, tedy nechat ruce permanentně na klávesnici?
Desktopová prostředí a odpovídající aplikace skutečně poskytují celou řadu klávesových zkratek. Uvažme například výchozí instalaci Firefoxu běžící na Ubuntu. K obnovení stránky slouží notoricky známá klávesa F5. Podobně adresní políčko aktivujeme klávesou F6 nebo k vyhledávání textu na stránce můžeme použít klávesu F3. Jenže funkční klávesy jsou trošku z ruky při psaní. Vhodnější se můžou jevit klávesové zkratky Ctrl-R (obnovit), Ctrl-L (adresní řádek) nebo Ctrl-F (hledat), leč za cenu prstové gymnastiky s ohledem na umístění Ctrl na běžných klávesnicích. V textových polích formulářů také fungují klávesové zkratky vycházející z IBM Common User Access a konvencí především pro MS Windows. Prstová gymnastika tedy pokračuje: např. slovo před kurzorem vybereme kombinací kláves Ctrl-Shift-[šipka vlevo], přičemž kurzorové šipky často bývají mimo alfanumerickou sekci klávesnice. Uživatel navyklý na sofistikovanější editor jako Vim či GNU Emacs zapláče, zvláště při editaci delších wiki stránek apod. Ba co hůř, aktivace odkazů (včetně obrázků) nebo přechod mezi prvky obsáhlých formulářů jsou bez polohovacího zařízení takřka nemožné, resp. spočívají v úmorném bušení do tabulátoru, potažmo kombinace Shift-Tab (viz tabbing navigation).
Opět se nabízí otázka, zda by to nešlo lépe. Padla zmínka o editorech jako Vim. Jejich hlavní síla, ale zároveň i nevýhoda, spočívá v tom, že fungují v několika režimech, ve kterých se chovají různě. To na jednu stranu poskytuje prostor pro celou řadu funkcí aktivovaných jedním nebo dvěma úhozy. Na druhou stranu, člověk si musí vždy uvědomovat, ve kterém režimu aplikace právě je, protože jinak se může dočkat nepříjemného překvapení. Každopádně, podobné principy ovládání můžeme aplikovat i na aplikace jako webový prohlížeč, a to v několika ohledech.
Za prvé, prohlížeč může po stisku určité klávesové zkratky označit prvky prohlížené stránky štítky – opsáním některého štítku se aktivuje odpovídající prvek, tzn. políčko ve formuláři získá zaměření, přejde se na cíl odkazu, stiskne se tlačítko. Jedná se vlastně o variantu access key, ale bez ohledu na to, zda autor právě prohlíženého webu atributy accesskey ve stránce použil, nebo ne. Tuto funkci má např. QupZilla díky zásuvnému modulu Access Keys Navigation. Implementují ji také některé doplňky zmíněné dále.
Dále můžeme zjednodušit (a přidat) klávesové zkratky. V souvislosti s Vimem se nabízí použití kláves H, J, K a L místo kurzorových šipek pro navigaci po stránce. Především pro Firefox existuje celá řada primitivních doplňků, které dělají právě to. Proč se ale omezovat na hjkl? Populární doplňky Vimium pro Google Chrome/Chromium a VimFx pro Firefox poskytují alternativní klávesové zkratky pro celou řadu běžných funkcí. (Vimium pro Firefox také existuje, leč není příliš použitelné.) Podívejme se na výchozí přiřazení některých často používaných zkratek ve VimFx.
| funkce | VimFx (výchozí) | výchozí Firefox |
|---|---|---|
| nová karta | t | Ctrl-t |
| zavřít kartu | x | Ctrl-w |
| obnovit poslední zavřenou kartu | X | Ctrl-Shift-t |
| předchozí karta | J nebo gT | Ctrl-Shift-Tab nebo Ctrl-PageUp |
| následující karta | K nebo gt | Ctrl-Tab nebo Ctrl-PageDown |
| vybrat prvek stránky (jako Access Key) | vf + text štítku | přímá alternativa není |
| kopírovat adresu odkazu (jako Access Key) | yf + text štítku | přímá alternativa není |
| aktivovat prvek stránky (jako Access Key) | f + text štítku | přímá alternativa není |
| jako výše, ale pro více odkazů do karet | af + texty štítků | přímá alternativa není |
| označit adresní řádek | o | F6 nebo Ctrl-l |
| otevřít na nové kartě URL ve schránce | P | přímá alternativa není |
| přejít na následující stránku | ] | přímá alternativa není |
| přejít na předchozí stránku | [ | přímá alternativa není |
| zpět v historii | H | Alt-[šipka vlevo] nebo vyhrazená klávesa Zpět |
| vpřed v historii | L | Alt-[šipka vpravo] nebo vyhrazená klávesa Vpřed |
| posun o půl stránky dolů | d | přímá alternativa není (mezerník/PageDown posunuje o celou stránku) |
| posun o půl stránky nahoru | u | přímá alternativa není (PageUp posunuje o celou stránku) |
| hledat | / | F3, Ctrl-f nebo / |
| najít následující výskyt | n | F3 |
| najít předchozí výskyt | N | Shift-F3 |
Přehled všech zkratek s možností je změnit se zobrazí po stisku otazníku, máte-li VimFx nainstalovaný a aktivní. Popisky prvků stránky (pro přístup přes ekvivalent Access Key) se generují ze znaků, které si můžete nastavit ve Správci doplňků nebo změnou hodnoty extensions.VimFx.hint_chars na stránce about:config; osobně používám tnseriplfuwy (klávesy pod nejsilnějšími prsty na rozložení Colemak). Podobně si můžete nastavit typický text odkazů, které se mají použít pro přechod na předchozí/následující stránku (typicky v delších vláknech ve webových diskusních fórech), nebo adresy stránek, na nichž má být funkčnost VimFx permanentně zakázána, protože koliduje s klávesovými zkratkami příslušných webových aplikací (např. Gmail).
Obdobný doplněk pro Firefox, ovšem s klávesovými zkratkami odpovídajícími spíše editoru Emacs, se nazývá Firemacs. Přidává ovšem jednu užitečnou vlastnost navíc, a sice možnost nastavit si vlastní klávesové zkratky pro textová pole. Uživatelům zvyklým na Emacs to třeba ušetří nervy, ale plnohodnotný odpovídající textový editor to stále není…
Ani wasavi není plnohodnotná implementace editoru Vi, natož Vim. Použití libovolného editoru umožňuje až doplněk It’s All Text!. K větším textovým polím (<textarea>) přidává tlačítko, které spustí libovolný externí textový editor z vašeho systému. Upravovaný text se ukládá do souboru ve zvoleném adresáři a po určité době automaticky maže. Při každém uložení se obsah zkopíruje do příslušného textového pole v prohlížeči.
Dosud zmíněné doplňky pouze mírně rozšiřovaly funkcionalitu prohlížeče. Tolik skloňované prohlížeče Vim a Emacs jsou nejen editory s pokročilými funkcemi, nýbrž také rozšiřitelná prostředí. Především o Emacsu se říká, že to je docela dobrý operační systém (jen ten textový editor mu chybí) nebo že dvě konfigurace nejsou stejné. Podobně pro Firefox existuje několik rozšíření, jež fundamentálně mění celé uživatelské rozhraní a poskytují prostor pro další modifikace. Jmenovitě jde o Vimperator, Pentadactyl a KeySnail, z nichž každý by vydal na několik samostatných článků. Ostatně, pokud se některý z nich rozhodnete používat, vaše první kroky by měly směřovat k dokumentaci. Zatímco z výše představeného doplňku VimFx není problém používat jen některé zkratky a jinak se držet výchozích nastavení Firefoxu, zde se již mění skoro vše.
Vimperator se, jak už název naznačuje, drží filosofie ovládání blízké Vimu. Ústředním bodem uživatelského rozhraní se stává nová lišta se stavovým a příkazovým řádkem. Zkratky se totiž rozšiřují na příkazy; např. po stisku klávesy w se v příkazovém řádku objeví příkaz winopen a Vimperator už našeptává argumenty: -private, aby nové okno bylo v anonymním režimu, dostupné webové vyhledávače a adresy dříve navštívených stránek – samozřejmě funguje doplňování tabulátorem. Při editaci textu se také používají v prvé řadě klávesové zkratky známé z unixových systémů, nikoliv CUA. U toho můžete zůstat. Nebo si můžete upravit nastavení kláves – třeba i tak, aby připomínalo Emacs (ukázkový konfigurační soubor .vimperatorrc). Nabízí se také skriptování v JavaScriptu, leč to je na jiné povídání.
Pentadactyl je fork Vimperatoru. Vznikl v důsledku neshod v zásadě politické povahy mezi vývojáři (pohled zúčastněných stran si můžete přečíst na webech projektů), ale dnes se oba doplňky liší hlavně zaměřením. Pentadactyl usiluje o maximální kompatibilitu ovládání s Vimem, výkon a nové funkce, zatímco Vimperator je uživatelsky přívětivější, stabilnější – a také obvykle funguje s nejnovějším stabilním vydáním Firefoxu bez jakýchkoliv úprav.
Na rozdíl od předchozích doplňků KeySnail cílí na uživatele Emacsu. Poskytuje podobné výchozí klávesové zkratky, systém schránek (kill ring), makra atd. Umožňuje také definovat si nové víceklávesové zkratky a přiřazovat jim vlastní funkce v JavaScriptu, nebo psát celá nová rozšíření.
Také Conkeror byl původně mocný doplněk pro Firefox, inspirovaný Emacsem. Postupem času se z něj ale stal samostatný webový prohlížeč, byť stále založený na XULRunneru od Mozilly. To už ale zabíhám do říše zvláštních prohlížečů, kam patří také třeba minimalistické Xombrero, uzbl nebo surf z projektu Suckless.
Uživatele některého sestavení Chromia může napadnout, proč od Vimia nepadla zmínka o žádném doplňku právě pro tento prohlížeč. Inu, je to tím, že aplikace od Mozilly umožňují výrazně větší zásahy nejen do uživatelského rozhraní.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
V chromiu mě dost iritovalo, že z nestandardních panelů (nastavení, nová záložka?) nešlo vyskočit pomocí gt - člověk musel na myš.+1 toto je jeden ze dvou důvodů, proč stále používám Firefox s pentadactylem
S tím zmrzačením bych to tak černě neviděl.
Ono když by hrozilo riziko, že si zmrzačíte prsty na klávesnici, tak pokud by jste stejně vehementně používal myš, tak si zmrzačíte zápěstí - karpální tunely. Takže je to spíš o tom, jak moc člověk s pc pracuje a jak, než co mrzačí jakou část těla.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
Dosť odvážne tvrdenie. Uzbl som používal nejaký ten rok, potom som prešiel na pentadactyl. Prechádzal som na ff kvôli nenažranosti webkitu.
To je úplně super, ale úplně na hovno ve chvíli, kdy už na té stránce uživatel není, protože úhoz byl interpretován jako posun v historii, zavření karty atp. Což je obecný problém s modalitou UI.
Conkeror, Surf i uzbl nejsou obskurni webove prohlizece pro pomatence (…) ale zavedene a smysluplne projekty delajici to, k cemu jsou urcene.
Obskurní prohlížeče to jsou, to je vcelku zřejmé. Ostatně, jak vypadá bus factor zrovna o sloupeček vedle diskutovaný? První komentář, co jsem na webu našel, říká:
It has its own existential issues, being mainly today lack of users, which would matter later when the uzbl devs run out of interest and retire or otherwise move on.
Prohlížečů podobného ražení jsem krátce zkoušel celou řadu – překvápko, dobrá půlka toho, co je i v repozitářích, je mrtvá.
Kdyz Ti prohlizec udela to co ma, ale ne to co chces, tak je to chyba prohlizece? Kdyz si v emacsu killnes buffer, taky je prekvapive pryc, kdyz si pises ve Vimu a nejsi v insert modu, tak se taky budes divit. Chyba Vimu?To je úplně super, ale úplně na hovno ve chvíli, kdy už na té stránce uživatel není, protože úhoz byl interpretován jako posun v historii, zavření karty atp. Což je obecný problém s modalitou UI.
Uzbl vypada mrtveji, nez kdyz jsem ho zkousel naposled. Conkeror vypada zive, surf tez (na suckless projekt). Zjevne se neshodneme a nema smysl pokracovat v teto diskusi. Treba o Conkeroru nekdo napise clanek.Prohlížečů podobného ražení jsem krátce zkoušel celou řadu – překvápko, dobrá půlka toho, co je i v repozitářích, je mrtvá.
Kdyz Ti prohlizec udela to co ma, ale ne to co chces, tak je to chyba prohlizece? Kdyz si v emacsu killnes buffer, taky je prekvapive pryc, kdyz si pises ve Vimu a nejsi v insert modu, tak se taky budes divit. Chyba Vimu?
Doporučuji kurz Uživatelská rozhraní I nebo ekvivalentní literaturu.
Navíc ignoruješ dočasné soubory a kill ring. To v prohlížeči běžně není. Proto taky ve Firefoxu používám takové hezké rozšíření jménem Lazarus Form Recovery.
Uzbl vypada mrtveji, nez kdyz jsem ho zkousel naposled. Conkeror vypada zive, surf tez (na suckless projekt). Zjevne se neshodneme a nema smysl pokracovat v teto diskusi.
To jsou tři prohlížeče jmenované v článku. (Jmenované v článku!) Uzbl má poslední aktivitu v gitu (!) přes dva měsíce zpět. Surf je z projektu suckless, kde se s údržbou nemažou (viz správci oken). Takže Conkeror, který je závislý na Mozille…
Luakit apod. ani nemělo smysl jmenovat, protože se jeví mrtvé.
Treba o Conkeroru nekdo napise clanek.
Vzhůru do toho!
Obavam se, ze na teoreticke studium problematiky nemam cas a spokojim se s tim, ze mi stav vyhovuje.Kdyz Ti prohlizec udela to co ma, ale ne to co chces, tak je to chyba prohlizece? Kdyz si v emacsu killnes buffer, taky je prekvapive pryc, kdyz si pises ve Vimu a nejsi v insert modu, tak se taky budes divit. Chyba Vimu?Doporučuji kurz Uživatelská rozhraní I nebo ekvivalentní literaturu.
To ti moc preju. Obavam se, ze tenhle doplnek si do Conkeroru nedas uplne snadno (nema kontextovou nabidku u editovacich poli). Kdyz Ti to bude hodne chybet, tak si neco spichnes a povesis na quit-hook nebo kill-buffer-hook. V tomhle bude spis potreba emacsista nez vimar.Navíc ignoruješ dočasné soubory a kill ring. To v prohlížeči běžně není. Proto taky ve Firefoxu používám takové hezké rozšíření jménem Lazarus Form Recovery.
Jmenovane v clanku v sekci 'Na co nesahat'. Suckless projekty jsou udrzovane, ale casto jsou povazovane za dokoncene.Uzbl vypada mrtveji, nez kdyz jsem ho zkousel naposled. Conkeror vypada zive, surf tez (na suckless projekt). Zjevne se neshodneme a nema smysl pokracovat v teto diskusi.To jsou tři prohlížeče jmenované v článku. (Jmenované v článku!) Uzbl má poslední aktivitu v gitu (!) přes dva měsíce zpět. Surf je z projektu suckless, kde se s údržbou nemažou (viz správci oken). Takže Conkeror, který je závislý na Mozille…
Obavam se, ze nejsem psavy typ.Treba o Conkeroru nekdo napise clanek.Vzhůru do toho!
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
