Vyberte si svůj Red Hat

26. 4. 2005 | Reklama | Tiskové zprávy | 7438×

Se společností Red Hat se spojují 3 různé distribuce operačních systémů Linux. Rozdíly mezi nimi jsou velké, a proto vám přinášíme následující porovnání.

1. Red Hat Linux
   Pokud se setkáváte s označením Red Hatu verzí 7.2, 8 nebo 9, jedná se o původní Red Hat Linux. Údržba této řady operačních systémů byla ukončena v lednu 2004. Přesto se dá říct, že právě tato distribuce je zastoupena na našem trhu nejpočetněji a její uživatelé se budou v nejbližší době rozhodovat o jejím nástupci. Mezi největší favority, které by měly tento Linux nahradit, patří další aktuálně nabízené produkty společnosti Red Hat.
2. Fedora project
   Tento projekt přímo navázal na předcházející Red Hat Linux 9. Tato verze je určena pro vyznavače nejnovějších Linux technologií a pro Linux komunitu. Mezi její základní vlastnosti patří vysoká četnost verzí (cca každé 4 měsíce) a také skutečnost, že je k dispozici ZDARMA. Komerčnímu nasazení ale brání limitovaná podpora jednotlivých verzí (udržuje se pouze aktuální verze). Pokud je uživatel, například kvůli bezpečnosti, nucen každých půl roku měnit operační systém a testovat jej v příslušném prostředí, projeví se nasazení Fedory výrazně na ceně správy infrastruktury. Dalším limitujícím faktorem je technická podpora, kterou zajišťuje pouze linuxová komunita.
3. Red Hat Enterprise Linux
   V roce 2002 se odštěpila od verze Red Hat Linux 7.2 nová vývojová větev. Dostala název Red Hat Enterprise Linux. Tato verze je určena pro komerční použití. Mezi její vlastnosti zejména patří:
1. STABILITA A BEZPEČNOST (nová verze je cca každých 18 měsíců a každá verze je udržovaná 7 let).
2. SPOLUPRÁCE S HARDWAROVÝM ZAŘÍZENÍM (probíhá testování, na stránce http://bugzilla.redhat.com/hwcert/ naleznete seznam certifikovaných HW).
3. SPOLUPRÁCE S APLIKAČNÍM SOFTWARE (seznam podporovaných SW naleznete na stránce http://www.redhat.com/apps/isv_catalog/).

Red Hat Enterprise Linux je dodáván formou ročního předplatného, které obsahuje komplexní podporu produktu. Jedná se zejména o:

1. nové verze
2. dokumentace
3. errata
4. nástroj na vzdálenou správu serverů
5. údržba kódu (bezpečnost, opravy, ...)
6. telefonická a webová HOT LINE bez omezení

Základní porovnání produktů Red Hat Enterprise Linux a Fedora Project naleznete v následující tabulce:

 

	Red Hat Enterprise Linux	Fedora Project
Charakteristika	stabilní operační systémy	živá technologie
Interval verzí	18 měsíců	4-6 měsíců
Vývoj	Red Hat	Linuxová komunita
Testování	Red Hat, externí testeři, beta verze...	Linuxová komunita
Platforma	x86/AMD64, EM64T, Itanium2, pSeries, zSeries ...	x86/AMD64
ABI/API	standardizováno	nestandardizováno
Hardware - certifikace	více než 600 systémů přes Bull, Dell, HP, Fujitsu, IBM, ...	ne
Software - certifikace	více než 1000 aplikací (Oracle, IBM...)	ne
Údržba verze	7 let	4-6 měsíců
Standardní podpora	Red Hat Network (verze, dokumentace, správa ...) tel. a web. podpora - bez limitu	ne
Dostupnost podpory	24x7, 9x5	ne
Reakční doba	až 1 hod	ne
Dodání	roční předplatné	free

Pokud máte zájem o bližší informace o Red Hat Enterprise Linux, kontaktujte distributora pro Českou republiku - společnost Servodata a.s.

http://redhat.servodata.cz
redhat@servodata.cz

Komentáře

[TomCat]

Mozna stoji za zminku, ze k RHEL existuje funkcne odpovidajici svobodna distribuce CentOS, ktera vznikla z kodu, ktery RH musel uvolnit v souladu s GPL. Maintaineri se snazi o 100% binarni kompatibilitu s RHEL. Jediny rozdil je, ze za CentOS nezaplatite par desitek tisic korun, nicmene taky nedostanete tu "enterprise" podporu... Ale porad zustava ta moznost svobodne volby: get what you want, buy what you need...

[Zdenek Kaminski]

Nu, mozna je presnejsi rici, ze RedHat musi uvolnit zdrojove kody pouze tem, kteri si jeho produkt koupi a mohl by jim to uvolnit klidne jen na CD. Samozrejme, majitel toho CD ho pak muze uvolnit vsem ostatnim.

Nicmene RedHat ucinil gesto a uvolnil ty zdrojaky __dobrovolne__ vsem co maji pristup k Inetu narozidl od jine nejmenovane linuxove distribuce...

Takze asi tak...

[Sid]

Neviem ci zrovna tymto by som sa moc chvalil

nazval by som to ukradnutim - pretoze podla mna je dost rozdiel ci sa nejaky projekt roztiepi s tym ze cast ludi chce vyvoj napr smerovat inym smerom ale zobrat cudzi kod nalepit na to nove meno je podla mna nefer. Myslim moralne samozrejme. Pekny pripad je XFree - zmenila sa licencia ludom to zacalo vadit a vznikol Xorg ktory zobral existujuci kod a vyvija nove veci. Urcite by to ale nebolo ok voci ludom s XFree keby niekto zobral ich kod a zmenil iba nazov.

[unchallenger]

Tobě existence/neexistence ,enterprise podpory` nepřipadá jako podstatná změna?

Kromě toho snad licencujeme kód pod GPL právě proto, aby ho mohl kdokoli kdekoli jakkoli použít -- při zachování licence a copyrightu. Redhatu nikdo ,neukradl` autorství, všichni vědí, že CentOS a spol. jsou klony RHEL. A co se týče případu, kdy vezmeš kód a jen změníš název (což ale není případ CentOS), tak ať to klidně někdo udělá -- nepřidá-li žádnou hodnotu, tak to sice není etické, ale ona to předně není udržitelná strategie, protože (a) musí zachovat můj copyright, takže se stejně bude vědět, kdo to opravdu napsal (b) bude za originálem věčně zaostávat.

[Sid]

Ale je to udrzatelna strategia :) - hlavne ked admin uvazuje asi takto 1) chcem super system 2) RHEL je fajn ale stoji x dolarov 3) google - hlada - aha kopia a zadarmo 4) a je to :)

tymto samozrejme myslim adminov typu "precitam knihu o administracii systemu a myslim si ze som boh" :) - co ale podla mna je velka vacsina. Skutocny admin myslim uvazuju inac a toho sa systemy typu CentoOS netykaju.

chapem ze vela ludi ma na to iny nazor - ale ja to citim takto : Ked sa mi nieco nepaci napr ze to stoji x dolarov, najdem sebe podobnych a nic mi nebrani zalozit novy projekt, pripadne pridat sa k existujucemu,pripadne projekt inac podporovat (chyby, dokumentacia,...). Pekny pripad je cisto opensource je Debian. Na opacnej strane stoja komercne firmy - Mandrake, Novell, Sun atd. Nikto ich nemoze obvinit ze iba tazia s opensource pretoze myslim dost mu aj davaju. Ale za to aby mohli poskytovat podporu, robit vyvoj musia vynalozit nemale finacne prostriedky ktore potrebuju ziskat za licencie, platenu podporu. Teraz si zoberiem sikulu ktory cely system iba skopci, vsade kde najde slovo redhat nahradi ho inym, kde tu zmeni nejaku kniznicu nech je tam aj nieco ine a vystavi svoje "dielo" na webe. To ze vdaka tomu napr redhat pride o nejaky balik penazi s ktorych cast by investovala do dalsieho vyvoja ho netrapi.

A to je presne podla mna aj situacia RHEL a CentOS. Povedzte mi nejaku enterprise vlastnost ktoru povodne vyvinul CentOS. Ked nieco vyvinu vlastne tak potom ich volbu kopirovat RHEL beriem za opravnenu dovtedy sorry ale pre mna je to neeticke.

[Rjpl]

Pouzivate sambu?

[Sid]

pouzivam a?

[Rjpl]

Nepripada Vam to take neeticke? Podle predchoziho prispevku bych myslel, ze sahnete po originalu.

[dush]

A muzu se zeptat co je "originalem" samby?

[Boogie]

Zeptejte se Balmera a Gatese, mozna ani oni nemaji original jen to nekde koupili :)

[RWS]

Na druhou stranu, musis uznat, ze presne stejne se zachoval RedHat:) Vzal zadarmo dostupne produkty (linux, apache, squid, ......) a udelal z toho distribuci, do ktere dodal svych par uprav a na tom ted vydelava. Rekni mi pomer poctu baliku obsazenych v RHEL, ktery vyvinula GNU komunita a ktery jen RedHat. Mimochodem mam dojem, ze baliky, ktery jsou primo dilem RH si RH muze licencovat jak chce a jestli zvolil GPL, je to jejich vec. To, ze nekdo z komercni binarni verze RHEL dela nekomercni binarni CentOS a dalsi, to je jen prirozena cesta.

Abych to uvedl na pravou miru, vubec nejsem na RedHat, SuSE, MDK &spol nejak nastvanej, ze delaji komercni ENT verze. Je fakt super, ze na free technologiich dokazou vydelavat a diky tomu to dale rozvijet. Jen tvuj pohled "nekdo parazituje na RH" je trosku jednostrannej. Kdyby nebyl GNU, tak by zadnej RH nebyl. A kdyz ma nekdo chut vzit src.rpm RHEL a prekladat to do vlastnich binarek, jeho vec. Kdyz by k tomu daval i podporu, tak taky dobry, mozna by pak pro RH byl uz prima konkurence, ale je otazka, jak velkej by ten nekdo byl, jestli by svoji kvalitou a rozsahem dokazal vubec RH konkurovat.

[Sid]

Ide o to ze poskladat funkcny system s roznych komponent je pracne a zlozite - kopirovat dokaze kazdy, keby to nebolo tak si distribuciu moze urobit fakt kazdy - a je tazke pridavat nieco do jadra ked jadro je pod GPL. Osobne som mal skusenost s jednym RT-Linuxom - kde vyrobca opatchoval cele jadro (vyhladanie moznych uviaznuti), zmenil dost vela veci v sietovej vrstve (napr. nezavisle adresovanie sietovych kariet), pridal moznost zotavenia sa s chyb. A toto pokial si dobre pamatam je aj v RHEL. Ja tiez pouzivam kopec kniznic aj serverov ktore su opensource ale myslim ze sa nechapeme v jednej veci - podla vas to, ze je nieco GPL, znamena ze si s tym moze robit kazdy co chce pri dodrzani prav. S tym plne suhlasim, akurat pre mna je dolezita aj ina stranka a to ci je to eticke. Ale kazdy ma inu mieru etiky a to co mne sa zda neeticke je pre ineho v pohode.

Ad Samba - neviem aku ma samba s tymto suvislost - samba je samostatne naprogramovany protokol SMB a nie kopia SMB s windows. Presne ako rozne systemy maju vlastne implementacie IP stacku.

[unchallenger]

Výroba distribuce je už zvládnutá technologie a vlastní distribuci si dnes vyrábí kdekdo -- typicky právě tak, že upraví nějakou existující. Chovají se všichni neeticky?

[Sid]

asi sa nechapeme - ja vam neberiem pravo robit nejaku distribuciu s existujucej distribucie - zaujima ma ale co tam pridate - a specialne u distribucie ktora nie je zadarmo - chapem ze pre ludi je ohromna radost vediet ze nieco co stoji radovo desatisice mozu ziskat za dajme tomu 20 korun (DVD medium+stahovanie s netu) - akurat si myslim ze keby redhat skoncil s RHEL to bylo zabavy - uz vidim ako CentOS team riesi vsetky problemy, pripadne vyvija nove veci, hlavne ked si predstavim ich hardwarovy labak :) - ale vravim kazdy ma pravo volby

[Kenny]

Si asi idiot, proc se prave plati RH??????? Aby makal na problemech!!!! A zajistil funkcnost systemu pod certifikovanym softwarem a hardwarem!!!! Asi jsi nikdy neinstaloval Oracle vid? Mozna by se ti hodilo vedet pod kterymi systemy ziskas podporu pro Oracle.... a hle proc je tam zrovna taky RHES??? Pro srandu kraliku urcite, ne. Nechtel jsem reagovat, ale uz jsi me dostal s tim ze nedokazes pochopit co ti tu jini celou dobu rikaji...

Cus

[Sid]

Dik za pekne nove meno - vidim ze kazda diskusia sa nakonieco skonci tak ze ten kto ma iny nazor je pomenovany roznymi peknymi menami.

Si asi idiot, proc se prave plati RH??????? Aby makal na problemech!!!!

Pekny nazor - keby sa podla neho RH (a ine este vacsie firmy) chovalo tak by bol linux dost pozadu - tam nejde o to ze oni opravuju chyby ale o to ze vyvyjaju aj nove veci - a to je prave to co sa mi nepaci na kopirovani.

[Zdenek Kaminski]

Hmm, pokud to bylo mysleno tak, ze jste idiotem nazyvan casto a vice lidmi, tak na tom mozna neco bude?

[Sid]

Pekne to bolo povedane vo Forestovi : Pre hlupaka kazdy hlupy

A nevidim dovod preco by som nemohol mat na nieco iny nazor - ja dobre chapem ze ludia nechcu zaplatit desatisice za software - presne preto pouzivam aj ja linux a nie windows. Mozno su moje predpoklady chybne ale predpokladam ze : 1) vacsina ludi co pouziva CentOS a podobne klony ho nasadzuje na produkcne systemy 2) kolko s nich si zabezpeci dalsi podobny system na to aby testovali rozne chyby, problemy, nove experimentalne vlastnosti? 3) kolko s tychto chyb je opravenych RH a kolko ludmi s CentOS. 4) niekde som dokonca cital ze jeden s tychto klonov (meno si uz nespomeniem) je viac menej zavisly na jednom cloveku -

ak toto funguje (myslim bod 2,3) tak uznavam ze som sa mylil a beriem spat svoje slova o CentOS

[unchallenger]

CentOS dělá velmi užitečnou věc -- překompilovává RHEL ze zdrojových kódů, dává výsledek k disposici volně, takže si ho jednak nemusíš kompilovat sám (což bys klidně mohl) a druhak k němu nemáš podporu.

RedHat žádnou takovou možnost nenabízí.

Ale je to udrzatelna strategia

Ale není. Uveď příklad. CentOS totiž nabízí něco nového -- viz první odstavec této odpovědi.

Úvaha, že tím odebírá peníze RedHatu, mi připomíná podobné úvahy RIAA, OSA a spol. -- rozdíl ovšem je, že zde je to kopírování 100% legální.

[Sid]

teraz uz zachadzate dost mimo temy - co s tym ma mp3 - to je myslim nieco dost ine. Ide o to ze tie enterprise vlastnosti nenaprogramujete tak ze mate na to hodinku casu po praci - pravda je taka ze to robia ludia ktory : 1) su v tej oblasti doma a vedia co vsetko to obnasa 2) maju patricny hardwer - velmi dolezite 3) maju dostatok casu 4) povacsine su za to dost dobre PLATENY - a peniaze sa niekde musia zarobit

dufam ze teraz aspon troska chapete co ma vedie k tomuto postoju - pritom opensource mam rad a aj aktivne pouzivam ale proste som zmiereny s tym ze ak chceme niektore enterprise veci tak musime ciastocne podporovat aj firmy ktore ich robia -

[unchallenger]

Firmy podporovat můžeme -- koupíme si od nich OS s podporou. To však neznamená, že je něco špatně na tom, že někdo nabízí totéž zadarmo a bez podpory.

RedHat by nebyl nic bez těch tisíců lidí, kteří programují odpoledne hodinku po práci (a dobře to ví). Enterprise, neenterprise. Některé věci holt mohou efektivněji dělat houfy amaterů, jiné firma. Podstatně je, že oba používají výsledky práce těch druhých a nikdo nikomu nic nekrade.

[Sid]

To som ani nikde nepovedal ze to ukradli, stale vravim ze v ramci GPL je to korektne. Ide o to ze je rozdiel vo vyvoji. Napisat trivialny suborovy system dokaze kde kdo - navrhnut a napisat dobry jurnalovaci system uz nie. A kopec opensourcovych rieseni funguju uz teraz tak ze proste si dany projekt najme na urcite obdobie vyvojarov ktory implementuju nejaku vlastnost(Firebird,Subversion,Linux). Proste urcite klucove vlastnosti nenaprogramujete doma pretoze nemate na to podmienky a povacsine ani znalosti

[Libor Chocholaty]

Myslim si, ze jsi uplne mimo misu. Pokud poskytujes sluzby zakaznikum urciteho typu, proste nemuzes pouzivat veci bez podpory. At uz se jedna o zelezo, OS nebo aplikace. A nezalezi prilis na typu sluzby, kterou jim poskytujes. Ja treba delam v softwarove firme a kvuli praci pro jednoho klienta jsme si extra porizovali support na HW i OS, na kterem jsme pro nej vyvijeli soft. Pokud to neudelas, proste kseft nedostanes, protoze nejses duveryhodny. To je cele. A RedHat, Novell, a dalsi hraci na linuxovem pisecku nedelaji nic jineho nez dodavaji software s podporou, ktery jista firemni klientela vyzaduje. To je cele.

[Sid]

To dobre chapem - prave ze az moc dobre - tiez robim vo firme kde pocet vyvojarov je viac ako desatisic - pouzivame specialny RT-Linux+plus ine OS systemy kde podpora dosahuje astronomicke ciastk. V pripade RT linuxu ale ake zmeny museli urobit v jadre a ze to nie je jednoduche. Ja som sa tu ale nebavil o tom ze Redhat robi podporu a 99% firiem zo Zapadu si proste kupi redhat - ale o tom ci je to eticke - a nechapem preco vela ludi uraza moj nazor. Ja im ich neberiem niekde hore som to aj pisal - kazdy to vnima inak

[tvi]

ale zobrat cudzi kod nalepit na to nove meno je podla mna nefer

Jenže to je právě podmínka, pod kterou ti to RedHati dovolí - můžeš distribuovat svoji verzi jejich distribuce, ale musíš z toho vyházet všechny upomínky na původního majitele (loga, nazvy komponent apod.) - prostě aby od toho mohli dát ruce pryč. Ty balíčky aktualizací jsou stejně uveřejňovány jen ve zdrojové podobě, takže si je musíš sám vybuildit nebo to za sebe nechat udělat nějaké dobré duše jako jsou CentOS-áci. Já CentOS používám a sem tam nějaký buildění mi nevadí - používám vedle redhaťáckých a centosackých i různé vlastní patche a systém RPM mi umožňuje udržet si v tom pořádek.

[Sid]

oni to tiez nemozu zakazat :-_ - takze pre nich jedina moznost ako aspon troska zneprijemnit zivot kopirovacom je obmedzit pouzitie ich mena (aj ked kazdy vie na com su tie distribucie zalozene). Myslim ale ze urcite ich to nejako moc netesi , tiez musia s niecoho zit a Redhat desktop a jeho koniec ukazal ze to nie moc lahke.

[unchallenger]

Pokud RedHat zkrachuje, tak měl holt špatný obchodní model. Zda je dlouhodobě reálné vydělávat způsobem, kterým to zkouší, totiž zatím nikdo neví.

Podle mne nedokážeš odlišit, kdy někdo záměrně poškozuje RedHat -- a to CentOS nedělá -- a kdy ho jen neopečovává, aby měl co největší zisky, ale vyvíjí vlastní aktivity.

[Sid]

Nechame sa prekvapit - uvidime co prinesie buducnost :)

[Zdenek Kaminski]

Jeeezisi, RedHat zcela umysle dava ty zdrojaky k dispozici a je si zcela vedom toho, ze je lidi budou prekombajnovavat. A myslim, ze to i chce a nebo mu to je jedno, protoze kdyby nechtel, tak zdrojaky zverejni jen tem, kteri si koupi binarky. Cili RedHat zadnou moralni a etickou ujmu neciti.

A podminka odstraneni jejich loga a ochrannych znamek a buh vi ceho, to nechce proto, aby zneprijemnil zivot, ale aby se z jeho ochranne znamky a loga nestalo neco verejneho, co pak soud v USA prohlasi za vseobecne kymkoliv pouzivatelne.

Neplacejte tady hernajs nesmysly.

[Sid]

cast s listu od redhat

Our client also objects to your use of the RED HAT marks as embedded text in your web site metatags. Moreover, our client does not allow others to provide links to our client’s web site without permission. Your use of the RED HAT marks while linking to redhat.com suggests that Red Hat somehow sponsors or endorses your company which is false and misleading.

to nevyzera ze by boli 2x nadseny ci ano?

[Honza]

CentOS jsem si tedy jiz stahl i kdyz je hezke pouzivat bittorrent ale uvolnit po prvnich naporech i iso by nekterym jako ja usnadnilo zivot (nemusel bych stahovat bittorent a povolovat p2p site v iptablech). Ale muj dotaz zni zda jste zkouseli i TAO Linux ci WhiteBox. Co je vic kompatibilni s RHEL? TAO nebo CentOS? Kdo zkousel obe?

[Boogie]

Kompatibilita je 100% az nepouzivas cluster. Pouzivame na produkcnich serverech Whitebox (RHEL3) + oracle a nebylo jeste patchu ktery by nebezel. Sef ale par krat rekl jestli jenom pro jistotu nekoupime RedHata :) Takze CentOS nebo Whitebox je pro RedHat celkem slusna reklama.

[Petr Mach]

Nejlepší náhrada za starej dobrej RedHat je Aurox. Je to svou podstatou odladěná Fedora s podporou. Její původ je v Polsku, kde dbají i o češtinu. Navíc, protože se poláci nemusí starat o softwarové patenty, DMCA a podobné syčákoviny, tak mohou mnohem lépe podporovat multimédia. Přehrávání mp3, DVD a podobně, to všechno už umí sama distribuce. Dále navíc oproti Fedoře obsahuje různý výukový software, protože se snaží proniknout i do školství. Doporučuji.

Zrovna vzniknul i oficiální český server pro podporu Auroxu. Zatím na něm nic moc není. Ale jsou tam třeba kontakty na tech. podporu, která je poskytovaná i přes ICQ a, jak jsem si schválně vyzkoušel, funguje.

http://www.auroxlinux.cz/

Aurox je čerstvě dostupný ve verzi 10.2, je možno si ho objednat na uvedené adrese nebo třeba i na http://dvdlinux.cz/ A pro případné podezřívavce, nemám s Auroxem nic společného, než to, že jsem jeho nadšený uživatel.

[Petr]

Navíc, protože se poláci nemusí starat o softwarové patenty, DMCA a podobné syčákoviny, tak mohou mnohem lépe podporovat multimédia. Přehrávání mp3, DVD a podobně, to všechno už umí sama distribuce. Dále navíc oproti Fedoře obsahuje různý výukový software, protože se snaží proniknout i do školství. Doporučuji.

Což mi pro nasazení na serveru připadne poněkud zbytečné ...

[Petr Mach]

Je to primarne desktopove distro, stejne jako Fedora, z ktere vychazi.

[klassik]

Ja sem s Fedorou vcelku spokojenej.Hlavni duvod proc sem nezkousel jine distro(krom mandrake) byl ten ze to detekovalo moji bezdrat kartu.Takze pristup na net bez problemu.

[unchallenger]

Podporu multimedií ve FC řeší dva řádky v yum.conf. Záleží na tom, zda balíček dodá Dag Wieers nebo nějaký borec z Polska?

Odladěný -- asi jak v čem.

A čeština? Doba, kdy se distribuce kvůli podpoře češtiny musely upravovat, skončila tak před šesti lety -- tedy kromě Slackware, kde stále trvá. Jak o ni konkrétně dbají?

[Petr Mach]

To neresi, jeste je nutno postahovat software a ne kazde ma silne pripojeni k netu. Krom toho musi o yum.conf vedet, musi vedet co tam napsat a musi vedet co stahnout. Tohle laicky uzivatel nevi a v auroxu to ani vedet nemusi. Coz je dost podstatny rozdil, v Auroxu pi jeho nainstalovani jednoduse funguji a multimedia jsou pro vetsinu lidi dost podstatna zalezitost.

Ad odladeny. Neoparavuje vsechny chyby Fedory, ale opravuje jich dost. Provozoval jsem paralelne Aurox 9.4 a FC1, nevedel jsem tehdy, co je lepsi, ale poznal jsem to velmi rychle. U Auroxu je to jako u byvaleho RedHatu, cim je minor verze vetsi, tim je distro odladenejsi a vychytanejsi. Viz RH 6.0 vs. 6.2 nebo RH 7.0 vs 7.3. Ja mam ted Aurox 10.2 a zatim jsem narazil na dve chyby, jedna v Mozille 1.7.5, ktera se projevuje i u Ubuntu 5, takze to bude asi nejaka chyba Mozilly a pak s gaimem, ktery byl nestabilni, takze jsem si stahl a prelozil nejnovejsi verzi, ktera slape jak ma. To je velmi dobre skore a mohu srovnavat s radou ruznych distribuci. Aurox neni dokonaly, ale je velmi dobry.

A čeština? To se pozná v přítomnosti počeštěného software, přítomnosti slovníků a podobně. Při mém dlouhodobém používání Auroxu 9.4 a FC1 a jejich porovnání je to má dobře podložená zkušenost. Pro poláky je čeština a její podpora důležitější než pro američany, kteří se ji nebrání, ale ani ji nevěnují zvýšenou péči. Ostatně, české zastoupení Auroxu je další plus a je součástí podpory češtiny a čechů. Pro tebe to třeba nic neznamená, ale pro řadu laických uživatelů, kteří se práve rozhodují, jestli mají linux zkusit a když, tak jaký, to znamená hodně.

[unchallenger]

Ad připojení a software. Obsahuje Aurox všechno, co je u Daga, na Freshrpms, ...? Pokud ne, tak je na tom uživatel úplně stejně, není-li jediná věc, kterou chce, ta podpora patentovaných multimediálních technologií. Vlastně asi hůře, protože na FC je používání repositářů s dalším software běžné, vyzkoušené, ty repositáře existují a fungují.

Ad čeština. Chtěl jsem konkrétní příklad. Žádný nevidím, z čehož usuzuji, že to tak žhavé nebude.

[Petr Mach]

Pochop, ze Aurox je zalozeny na Fedore, vetsina balicku je shodnych, jen nektere jsou opravene, takze to co muzes nainstalovat do Fedory muzes nainstalovat do Auroxu. Vyhoda Auroxu spociva v rade oprav (balicky maji v nazvu text: aur) a rade doplnku, kde funkcni multimedia jsou jen jeden z doplnku.

Co se tyce cestiny, tak konkretne je to napr:

openoffice.org-i18n-Czech-1.1.2-10.1.aur.4.i386.rpm mplayer-gui-cs-1.0-10.2.aur.0.pre6a.2.i386.rpm mozilla-i18n-Czech-1.7.5-10.2.aur.1.i386.rpm firefox-i18n-Czech-1.0.0-10.2.aur.1.i386.rpm

Dalsi rozdily si najdi sam, jestli te to skutecne zajima:

ftp://ftp.linux.ncsu.edu/pub/fedora/linux/core/3/i386/os/Fedora/RPMS/ ftp://mirror.switch.ch/mirror/aurox/10.2/ALL/packages/base/RPMS/

[TomCat]

Jenze smysl puvodniho prispevku a naslednych komentaru je nekde jinde. Celou dobu se tady bavime o serverovych distribucich pro enterprise aplikace. To "enterprise" tam neznamena podporu prehravani MP3 nebo DivX

Na CentOS jsem upozornil, protoze je to vynikajici volba pro lidi, kteri si chteji napr. vyzkouset jaky je rozdil mezi zbastlenou Fedorou ci jakoukoliv jinou "desktopovou" distribuci a systemem optimalizovanym a certifikovanym pro "velke" aplikace a servery. Samozrejme si kdekdo muze stahnout RPMS RHEL a kompilovat jako vztekly, ale vyhoda CentOSu je prave to, ze v podstate dostavate v hotovych ISO prakticky totez jako je RHEL s tim, ze defaultne neplatite support (ten si samozrejme muzete dokoupit, nebo jeste lepe, az si pohrajete a zjistite, ze je to presne to prave orechove, muzete vesele investovat >40kKc rocne do RHEL). A jelikoz CentOS nabizi systemy kompatibilni s RHEL verze 2, 3 i 4, mate siroke moznosti testovani a ladeni jak HW, tak i SW. A ve chvili, kdy spoustim realne aplikacni cluster treba na IBM se 4xIA64, 8GB RAM a nadupanym diskovym polem, kde mi pobezi Oracle a SAP, nebudu pri cene reseni nekde kolem 6MKc resit 40kKc za RHEL...

Je to proste jen moznost svobodne volby... V praci mi klidne muze jet RHEL a doma si muzu testovat vyvijene aplikace na CentOS. A aby bylo jasno, ja osobne pouzivam Arch - RPM distra desne nemam rad. Nicmene ve chvili, kdy delam zakazku, ktera finalne pobezi na RHEL, nebudu to testovat na bastlu...

[Aloner]

Zrovna jsme u nas zacali testovat RHEL4 x86_64 a cekalo nas par nemilych prekvapeni:

• Oracle 10g nejede (neni zatim k dispozici patchset)
  
• Instalace zalohovaciho SW Dataprotector take ne
  
• Nefunguje Symmetrixovy software (SymCLI), ale ten nechodi ani v 32bit
  
• Znacne chyby ve funkcnosti LVM2

[nobody]

Tak tomu sa necudujem RHEL4 je vcelku novy.

[Aloner]

Ja bych to chapal, kdyby nebyl RHEL4 v certifikacnich maticich. Ale on tam je

[Zdenek]

Btw Oracle 9.2.0 jede.

[Boogie]

64bit oracle 9.2 ? To byla dost sunka oproti 32bit

[Gustav]

Neni ona Fedora i pro PPC? Z ceho by pak byl odvozen YellowDog Linux?

[TomCat]

Z RedHatu 5.0

[tlamik]

Je, ale az FC4