Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Pro účely tohoto článku byl vytvořen ilustrační miniprojekt, kterého účelem je vytvořit dva provázané fiktivní produkty:
Uvedené aplikace se omezí pouze na to, že vypíší parametry připojení. Pro zjednodušení jim budeme dále zkráceně říkat klient a server.
Kompletní kompilovatelný projekt si můžete stáhnout zde. Autor jej vytvořil s přesvědčením, že může být pro vás inspirací pro vaše projekty. Pokud jej vylepšíte, bude vděčný za vaše připomínky a návrhy.
Struktura projektu je znázorněna na následujícím obrázku:
V hlavním adresáři se nacházejí tři soubory. Soubor
build.xml
obsahuje hlavní antovský skript, kterého
jediným účelem je inkrementovat číslo buildu nacházející
se v souboru build.number
a spouštět Antovské
skripty pro klienta a server, umístěné v příslušných podadresářích
src/client
a src/server
.
Soubor build.properties
obsahuje pouze odkaz na příslušný
konfigurační profil definovaný v podadresáři conf
:
# Soubor nastaveni pro build file je ulozen v prislusnem konfiguracnim
|
Konfigurační profil dmi.properties
používá vývojář
dmi na svém počítači, který se jmenuje dmi
.
Kromě definice některých proměnných dále větví konfigurační profil
pomocí odkazů na soubory v podadresářích jdbc
a
jndi
. Tzn. nenastavuje zbytečně mnoho proměnných, které by
se v každém profilu opakovaly, ale obsahuje přepínač na konkrétní sadu
nastavení, v tomto případě typ jdbc driveru a typ aplikačního serveru.
Adresář src
obsahuje dva izolované podprojekty.
Následující obrázek ukazuje strukturu podprojektu klienta:
Podadresář build
obsahuje soubory vznikající během buildu,
tedy zkompilované soubory a výsledný zabalený produkt
(package
), včetně knihoven.
Adresář java
obsahuje zdrojové
kódy tříd projektu, lib
knihovny nezbytné pro kompilaci a
spuštění (skript by je měl nakopírovat do package
).
Adresář rsrc
obsahuje další soubory (resources), které aplikace potřebuje za běhu. Tyto soubory jsou rozděleny do dvou skupin.
Soubory v adresáři etc
se přibalí k výslednému jar
souboru, takže jsou dostupné v classpath
za běhu aplikace.
Soubory v adresáři main
se nakopírují do hlavního adresáře
produktu - typicky se jedná o spouštěcí dávky.
Zajímavé na souborech v adresáři rsrc
je, že obsahují
odkazy na proměnné definované v konfiguračním profilu. Např.
spouštěcí dávka run.sh
je napsána velmi obecně. Zvlášť
zajímavé je předání hodnot client.property1
a client.property2
, které jsou pak aplikaci k dispozici
pomocí volání System.getProperty("client.property1");
a System.getProperty("client.property2");
:
#/bin/sh
|
Výhoda substituce parametrů rsrc souborů pomocí konfiguračních profilů
se stane zřejmá, když potřebujeme stejný parametr použít na více místech.
Jelikož klient by měl být alternativě spustitelný také pomocí
jnlp
souboru, přijde vhod možnost předat klientovi stejné
parametry také pomocí jnlp
spouštěče:
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
|
Teorie bylo už dost, podívejme se na výstup klientské aplikace pro jednotlivé konfigurační profily:
Profil dmi:
01 Ant Demo, build 6
|
Profil prof2:
01 Ant Demo, build 6
|
Ve dvou výše uvedených výstupech vidíme následující rozdíly:
Serverová aplikace je strukturována téměř identickým způsobem jako
klient. Rozdíl je pouze ve struktuře adresáře package
,
který zahrnuje podadresáře lib
a etc
.
Narozdíl od klienta není obsah adresáře rsrc/etc
přibalován přímo do výsledného jar
souboru,
ale ponechán jako adresář, který je přidán do classpath
ve spouštěcí dávce. Díky tomu lze měnit konfiguraci nainstalovaného
produktu bez nutnosti rebuildu (hesla, nastavení logu apod.).
Ant poskytuje vše, co je třeba pro robustní strukturu projektu. Klíčovým prvkem je možnost nastavovat proměnné a při kopírování provádět substituci ve zdrojových souborech. Tímto jsme však nahlédli pouze do jedné z mnoha kapitol podpory projektu, kterou Ant přináší. Pro Ant existuje celá řada užitečných tasků, ať již integrovaných nebo třetích stran - generátorů kódu (XDoclet), formáterů zdrojových kódů, kontrol kvality zdrojového kódu, podpory pro unit testing apod.
Pokud jste ještě Ant nikdy nepoužili, vyzkoušejte jej - a uvidíte, že si pak bez něj nebudete dokázat představit svůj programátorský život. Je velmi dobře zdokumentovaný, obsahuje jak úvod typu "snadno a rychle", tak solidní referenční příručku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: