abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 13:11 | Zajímavý článek

    Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    dnes 12:33 | IT novinky

    Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    dnes 11:44 | IT novinky

    Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    dnes 11:33 | IT novinky

    Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    včera 18:11 | IT novinky

    Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 15:22 | Komunita

    V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 15:00 | Nová verze

    Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 4
    včera 12:22 | Pozvánky

    Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.

    jose17 | Komentářů: 0
    včera 04:44 | IT novinky

    Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 16
    19.5. 23:22 | Zajímavý software

    Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 11
    Jaký je váš oblíbený skriptovací jazyk?
     (60%)
     (23%)
     (9%)
     (2%)
     (0%)
     (0%)
     (6%)
    Celkem 53 hlasů
     Komentářů: 5, poslední včera 20:57
    Rozcestník

    Apache Ant - jak na složité projekty - II

    27. 11. 2003 | Daniel Michalik | Programování | 7559×

    V minulé části jsme si řekli, jaké zásady máme dodržovat při návrhu robustního build systému pomocí nástroje Ant. V dnešní části se podíváme na praktickou ukázku.

    Reálný příklad

    Pro účely tohoto článku byl vytvořen ilustrační miniprojekt, kterého účelem je vytvořit dva provázané fiktivní produkty:

    1. klientská aplikace - pomocí JNDI (Java Naming Directory Interface) se bude připojovat na J2EE aplikační server a pomocí JMS (Java Messaging Service) posílat do front serveru zprávy. Aplikace bude spustitelná přes Java Web Start pomocí JNLP souboru, pomocí spouštěcího příkazu z příkazové řádky a také přímo z Antu.
    2. serverová aplikace - pomocí JDBC (Java Database Connectivity bude přistupovat k databázi a pomocí JNDI a JMS poskytovaných aplikačním serverem bude odpovídat klientské aplikaci. Aplikace bude spustitelná pomocí spouštěcího příkazu z příkazové řádky.

    Uvedené aplikace se omezí pouze na to, že vypíší parametry připojení. Pro zjednodušení jim budeme dále zkráceně říkat klient a server.

    Kompletní kompilovatelný projekt si můžete stáhnout zde. Autor jej vytvořil s přesvědčením, že může být pro vás inspirací pro vaše projekty. Pokud jej vylepšíte, bude vděčný za vaše připomínky a návrhy.

    Struktura projektového adresáře

    Struktura projektu je znázorněna na následujícím obrázku:

    Struktura projektu

    V hlavním adresáři se nacházejí tři soubory. Soubor build.xml obsahuje hlavní antovský skript, kterého jediným účelem je inkrementovat číslo buildu nacházející se v souboru build.number a spouštět Antovské skripty pro klienta a server, umístěné v příslušných podadresářích src/client a src/server.

    Soubor build.properties obsahuje pouze odkaz na příslušný konfigurační profil definovaný v podadresáři conf:

    # Soubor nastaveni pro build file je ulozen v prislusnem konfiguracnim
    # profilu. Konfiguracni profil je soubor .properties v
    # podadresari "conf".
    #
    # config.profile=<nazev_profilu>
    #
    config.profile=dmi
    #config.profile=prof2

    Konfiguracni profil

    Konfigurační profil dmi.properties používá vývojář dmi na svém počítači, který se jmenuje dmi. Kromě definice některých proměnných dále větví konfigurační profil pomocí odkazů na soubory v podadresářích jdbc a jndi. Tzn. nenastavuje zbytečně mnoho proměnných, které by se v každém profilu opakovaly, ale obsahuje přepínač na konkrétní sadu nastavení, v tomto případě typ jdbc driveru a typ aplikačního serveru.

    Struktura podprojektu - klient

    Adresář src obsahuje dva izolované podprojekty. Následující obrázek ukazuje strukturu podprojektu klienta:

    Struktura podprojektu

    Podadresář build obsahuje soubory vznikající během buildu, tedy zkompilované soubory a výsledný zabalený produkt (package), včetně knihoven. Adresář java obsahuje zdrojové kódy tříd projektu, lib knihovny nezbytné pro kompilaci a spuštění (skript by je měl nakopírovat do package).

    Adresář rsrc obsahuje další soubory (resources), které aplikace potřebuje za běhu. Tyto soubory jsou rozděleny do dvou skupin. Soubory v adresáři etc se přibalí k výslednému jar souboru, takže jsou dostupné v classpath za běhu aplikace. Soubory v adresáři main se nakopírují do hlavního adresáře produktu - typicky se jedná o spouštěcí dávky.

    Zajímavé na souborech v adresáři rsrc je, že obsahují odkazy na proměnné definované v konfiguračním profilu. Např. spouštěcí dávka run.sh je napsána velmi obecně. Zvlášť zajímavé je předání hodnot client.property1 a client.property2, které jsou pak aplikaci k dispozici pomocí volání System.getProperty("client.property1"); a System.getProperty("client.property2");:

    #/bin/sh
    export CLASSPATH="${jar.name}"
    export JAVA_OPTS="-Dclient.property1=${client.property1} -Dclient.property2=${client.property2}"
    java $JAVA_OPTS -classpath $CLASSPATH ${main.class.name}

    Výhoda substituce parametrů rsrc souborů pomocí konfiguračních profilů se stane zřejmá, když potřebujeme stejný parametr použít na více místech. Jelikož klient by měl být alternativě spustitelný také pomocí jnlp souboru, přijde vhod možnost předat klientovi stejné parametry také pomocí jnlp spouštěče:

    <?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
    <jnlp spec="1.0"
      codebase="${jnlp.codebase}"
      href="${jnlp.name}">

    ...

      <resources>
        <j2se version="1.4"/>
        <jar href="${jar.name}" main="true"/>
        <property name="client.property1" value="${client.property1}"/>
        <property name="client.property2" value="${client.property2}"/>
      </resources>

      <application-desc main-class="${main.class.name}"/>
    </jnlp>

    Teorie bylo už dost, podívejme se na výstup klientské aplikace pro jednotlivé konfigurační profily:

    Profil dmi:

    01 Ant Demo, build 6
    02
    03 Parametry JNDI pro pripojeni k JNDI serveru
    04 java.naming.provider.url = jnp://localhost:1099
    05 java.naming.factory.initial = org.jnp.interfaces.NamingContextFactory
    06 java.naming.factory.url.pkgs = org.jboss.naming:org.jnp.interfaces
    07 jndi.profile = jboss-3.0
    08
    09 Parametry JMS pro pripojeni k serverove fronte JMS
    10 queue.name = queue/DmiQueue
    11 connection.factory = RMIConnectionFactory
    12
    13 Dalsi parametry zavisle na konfiguracnim profilu:
    14 client.property1 = dmi.value1
    15 client.property2 = dmi.value2

    Profil prof2:

    01 Ant Demo, build 6
    02
    03 Parametry JNDI pro pripojeni k JNDI serveru
    04 java.naming.provider.url = jnp://prof2app:1099
    05 java.naming.factory.initial = org.jnp.interfaces.NamingContextFactory
    06 java.naming.factory.url.pkgs = org.jboss.naming:org.jnp.interfaces
    07 jndi.profile = jboss-3.2
    08
    09 Parametry JMS pro pripojeni k serverove fronte JMS
    10 queue.name = queue/Prof2Queue
    11 connection.factory = RMIConnectionFactory
    12
    13 Dalsi parametry zavisle na konfiguracnim profilu:
    14 client.property1 = prof2.value1
    15 client.property2 = prof2.value2

    Ve dvou výše uvedených výstupech vidíme následující rozdíly:

    • 04 - URL aplikačního serveru
    • 07 - typ aplikačního serveru
    • 10 - JMS fronta
    • 14,15 - nastavení dvou systémových hodnot

    Struktura podprojektu - server

    Serverová aplikace je strukturována téměř identickým způsobem jako klient. Rozdíl je pouze ve struktuře adresáře package, který zahrnuje podadresáře lib a etc. Narozdíl od klienta není obsah adresáře rsrc/etc přibalován přímo do výsledného jar souboru, ale ponechán jako adresář, který je přidán do classpath ve spouštěcí dávce. Díky tomu lze měnit konfiguraci nainstalovaného produktu bez nutnosti rebuildu (hesla, nastavení logu apod.).

    Závěr

    Ant poskytuje vše, co je třeba pro robustní strukturu projektu. Klíčovým prvkem je možnost nastavovat proměnné a při kopírování provádět substituci ve zdrojových souborech. Tímto jsme však nahlédli pouze do jedné z mnoha kapitol podpory projektu, kterou Ant přináší. Pro Ant existuje celá řada užitečných tasků, ať již integrovaných nebo třetích stran - generátorů kódu (XDoclet), formáterů zdrojových kódů, kontrol kvality zdrojového kódu, podpory pro unit testing apod.

    Pokud jste ještě Ant nikdy nepoužili, vyzkoušejte jej - a uvidíte, že si pak bez něj nebudete dokázat představit svůj programátorský život. Je velmi dobře zdokumentovaný, obsahuje jak úvod typu "snadno a rychle", tak solidní referenční příručku.

           

    Hodnocení: 37 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.