abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 01:11 | Bezpečnostní upozornění

    Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané svým konzultačním týmem.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 23:33 | Nová verze

    Immich byl vydán v první stabilní verzi 2.0.0 (YouTube). Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 22:33 | IT novinky

    Český telekomunikační úřad vydal zprávy o vývoji cen a trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2024. Jaká jsou hlavní zjištění? V roce 2024 bylo v ČR v rámci služeb přístupu k internetu v pevném místě přeneseno v průměru téměř 366 GB dat na jednu aktivní přípojku měsíčně – celkově jich tak uživateli bylo přeneseno přes 18 EB (Exabyte). Nejvyužívanějším způsobem přístupu k internetu v pevném místě zůstal v roce 2024 bezdrátový

    … více »
    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 12:11 | Nová verze

    Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 05:22 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 02:22 | Komunita

    Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 4
    1.10. 20:11 | Nová verze

    Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    1.10. 16:11 | Nová verze

    Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    1.10. 16:00 | IT novinky

    Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.

    … více »
    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    1.10. 12:55 | Nová verze

    Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    Jaké řešení používáte k vývoji / práci?
     (40%)
     (47%)
     (14%)
     (16%)
     (18%)
     (14%)
     (18%)
     (14%)
     (14%)
    Celkem 159 hlasů
     Komentářů: 11, poslední dnes 07:30
    Rozcestník

    Apache Ant - jak na složité projekty - II

    27. 11. 2003 | Daniel Michalik | Programování | 7611×

    V minulé části jsme si řekli, jaké zásady máme dodržovat při návrhu robustního build systému pomocí nástroje Ant. V dnešní části se podíváme na praktickou ukázku.

    Reálný příklad

    Pro účely tohoto článku byl vytvořen ilustrační miniprojekt, kterého účelem je vytvořit dva provázané fiktivní produkty:

    1. klientská aplikace - pomocí JNDI (Java Naming Directory Interface) se bude připojovat na J2EE aplikační server a pomocí JMS (Java Messaging Service) posílat do front serveru zprávy. Aplikace bude spustitelná přes Java Web Start pomocí JNLP souboru, pomocí spouštěcího příkazu z příkazové řádky a také přímo z Antu.
    2. serverová aplikace - pomocí JDBC (Java Database Connectivity bude přistupovat k databázi a pomocí JNDI a JMS poskytovaných aplikačním serverem bude odpovídat klientské aplikaci. Aplikace bude spustitelná pomocí spouštěcího příkazu z příkazové řádky.

    Uvedené aplikace se omezí pouze na to, že vypíší parametry připojení. Pro zjednodušení jim budeme dále zkráceně říkat klient a server.

    Kompletní kompilovatelný projekt si můžete stáhnout zde. Autor jej vytvořil s přesvědčením, že může být pro vás inspirací pro vaše projekty. Pokud jej vylepšíte, bude vděčný za vaše připomínky a návrhy.

    Struktura projektového adresáře

    Struktura projektu je znázorněna na následujícím obrázku:

    Struktura projektu

    V hlavním adresáři se nacházejí tři soubory. Soubor build.xml obsahuje hlavní antovský skript, kterého jediným účelem je inkrementovat číslo buildu nacházející se v souboru build.number a spouštět Antovské skripty pro klienta a server, umístěné v příslušných podadresářích src/client a src/server.

    Soubor build.properties obsahuje pouze odkaz na příslušný konfigurační profil definovaný v podadresáři conf:

    # Soubor nastaveni pro build file je ulozen v prislusnem konfiguracnim
    # profilu. Konfiguracni profil je soubor .properties v
    # podadresari "conf".
    #
    # config.profile=<nazev_profilu>
    #
    config.profile=dmi
    #config.profile=prof2

    Konfiguracni profil

    Konfigurační profil dmi.properties používá vývojář dmi na svém počítači, který se jmenuje dmi. Kromě definice některých proměnných dále větví konfigurační profil pomocí odkazů na soubory v podadresářích jdbc a jndi. Tzn. nenastavuje zbytečně mnoho proměnných, které by se v každém profilu opakovaly, ale obsahuje přepínač na konkrétní sadu nastavení, v tomto případě typ jdbc driveru a typ aplikačního serveru.

    Struktura podprojektu - klient

    Adresář src obsahuje dva izolované podprojekty. Následující obrázek ukazuje strukturu podprojektu klienta:

    Struktura podprojektu

    Podadresář build obsahuje soubory vznikající během buildu, tedy zkompilované soubory a výsledný zabalený produkt (package), včetně knihoven. Adresář java obsahuje zdrojové kódy tříd projektu, lib knihovny nezbytné pro kompilaci a spuštění (skript by je měl nakopírovat do package).

    Adresář rsrc obsahuje další soubory (resources), které aplikace potřebuje za běhu. Tyto soubory jsou rozděleny do dvou skupin. Soubory v adresáři etc se přibalí k výslednému jar souboru, takže jsou dostupné v classpath za běhu aplikace. Soubory v adresáři main se nakopírují do hlavního adresáře produktu - typicky se jedná o spouštěcí dávky.

    Zajímavé na souborech v adresáři rsrc je, že obsahují odkazy na proměnné definované v konfiguračním profilu. Např. spouštěcí dávka run.sh je napsána velmi obecně. Zvlášť zajímavé je předání hodnot client.property1 a client.property2, které jsou pak aplikaci k dispozici pomocí volání System.getProperty("client.property1"); a System.getProperty("client.property2");:

    #/bin/sh
    export CLASSPATH="${jar.name}"
    export JAVA_OPTS="-Dclient.property1=${client.property1} -Dclient.property2=${client.property2}"
    java $JAVA_OPTS -classpath $CLASSPATH ${main.class.name}

    Výhoda substituce parametrů rsrc souborů pomocí konfiguračních profilů se stane zřejmá, když potřebujeme stejný parametr použít na více místech. Jelikož klient by měl být alternativě spustitelný také pomocí jnlp souboru, přijde vhod možnost předat klientovi stejné parametry také pomocí jnlp spouštěče:

    <?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
    <jnlp spec="1.0"
      codebase="${jnlp.codebase}"
      href="${jnlp.name}">

    ...

      <resources>
        <j2se version="1.4"/>
        <jar href="${jar.name}" main="true"/>
        <property name="client.property1" value="${client.property1}"/>
        <property name="client.property2" value="${client.property2}"/>
      </resources>

      <application-desc main-class="${main.class.name}"/>
    </jnlp>

    Teorie bylo už dost, podívejme se na výstup klientské aplikace pro jednotlivé konfigurační profily:

    Profil dmi:

    01 Ant Demo, build 6
    02
    03 Parametry JNDI pro pripojeni k JNDI serveru
    04 java.naming.provider.url = jnp://localhost:1099
    05 java.naming.factory.initial = org.jnp.interfaces.NamingContextFactory
    06 java.naming.factory.url.pkgs = org.jboss.naming:org.jnp.interfaces
    07 jndi.profile = jboss-3.0
    08
    09 Parametry JMS pro pripojeni k serverove fronte JMS
    10 queue.name = queue/DmiQueue
    11 connection.factory = RMIConnectionFactory
    12
    13 Dalsi parametry zavisle na konfiguracnim profilu:
    14 client.property1 = dmi.value1
    15 client.property2 = dmi.value2

    Profil prof2:

    01 Ant Demo, build 6
    02
    03 Parametry JNDI pro pripojeni k JNDI serveru
    04 java.naming.provider.url = jnp://prof2app:1099
    05 java.naming.factory.initial = org.jnp.interfaces.NamingContextFactory
    06 java.naming.factory.url.pkgs = org.jboss.naming:org.jnp.interfaces
    07 jndi.profile = jboss-3.2
    08
    09 Parametry JMS pro pripojeni k serverove fronte JMS
    10 queue.name = queue/Prof2Queue
    11 connection.factory = RMIConnectionFactory
    12
    13 Dalsi parametry zavisle na konfiguracnim profilu:
    14 client.property1 = prof2.value1
    15 client.property2 = prof2.value2

    Ve dvou výše uvedených výstupech vidíme následující rozdíly:

    • 04 - URL aplikačního serveru
    • 07 - typ aplikačního serveru
    • 10 - JMS fronta
    • 14,15 - nastavení dvou systémových hodnot

    Struktura podprojektu - server

    Serverová aplikace je strukturována téměř identickým způsobem jako klient. Rozdíl je pouze ve struktuře adresáře package, který zahrnuje podadresáře lib a etc. Narozdíl od klienta není obsah adresáře rsrc/etc přibalován přímo do výsledného jar souboru, ale ponechán jako adresář, který je přidán do classpath ve spouštěcí dávce. Díky tomu lze měnit konfiguraci nainstalovaného produktu bez nutnosti rebuildu (hesla, nastavení logu apod.).

    Závěr

    Ant poskytuje vše, co je třeba pro robustní strukturu projektu. Klíčovým prvkem je možnost nastavovat proměnné a při kopírování provádět substituci ve zdrojových souborech. Tímto jsme však nahlédli pouze do jedné z mnoha kapitol podpory projektu, kterou Ant přináší. Pro Ant existuje celá řada užitečných tasků, ať již integrovaných nebo třetích stran - generátorů kódu (XDoclet), formáterů zdrojových kódů, kontrol kvality zdrojového kódu, podpory pro unit testing apod.

    Pokud jste ještě Ant nikdy nepoužili, vyzkoušejte jej - a uvidíte, že si pak bez něj nebudete dokázat představit svůj programátorský život. Je velmi dobře zdokumentovaný, obsahuje jak úvod typu "snadno a rychle", tak solidní referenční příručku.

           

    Hodnocení: 37 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.