Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Pro účely tohoto článku byl vytvořen ilustrační miniprojekt, kterého účelem je vytvořit dva provázané fiktivní produkty:
Uvedené aplikace se omezí pouze na to, že vypíší parametry připojení. Pro zjednodušení jim budeme dále zkráceně říkat klient a server.
Kompletní kompilovatelný projekt si můžete stáhnout zde. Autor jej vytvořil s přesvědčením, že může být pro vás inspirací pro vaše projekty. Pokud jej vylepšíte, bude vděčný za vaše připomínky a návrhy.
Struktura projektu je znázorněna na následujícím obrázku:
V hlavním adresáři se nacházejí tři soubory. Soubor
build.xml
obsahuje hlavní antovský skript, kterého
jediným účelem je inkrementovat číslo buildu nacházející
se v souboru build.number
a spouštět Antovské
skripty pro klienta a server, umístěné v příslušných podadresářích
src/client
a src/server
.
Soubor build.properties
obsahuje pouze odkaz na příslušný
konfigurační profil definovaný v podadresáři conf
:
# Soubor nastaveni pro build file je ulozen v prislusnem konfiguracnim
|
Konfigurační profil dmi.properties
používá vývojář
dmi na svém počítači, který se jmenuje dmi
.
Kromě definice některých proměnných dále větví konfigurační profil
pomocí odkazů na soubory v podadresářích jdbc
a
jndi
. Tzn. nenastavuje zbytečně mnoho proměnných, které by
se v každém profilu opakovaly, ale obsahuje přepínač na konkrétní sadu
nastavení, v tomto případě typ jdbc driveru a typ aplikačního serveru.
Adresář src
obsahuje dva izolované podprojekty.
Následující obrázek ukazuje strukturu podprojektu klienta:
Podadresář build
obsahuje soubory vznikající během buildu,
tedy zkompilované soubory a výsledný zabalený produkt
(package
), včetně knihoven.
Adresář java
obsahuje zdrojové
kódy tříd projektu, lib
knihovny nezbytné pro kompilaci a
spuštění (skript by je měl nakopírovat do package
).
Adresář rsrc
obsahuje další soubory (resources), které aplikace potřebuje za běhu. Tyto soubory jsou rozděleny do dvou skupin.
Soubory v adresáři etc
se přibalí k výslednému jar
souboru, takže jsou dostupné v classpath
za běhu aplikace.
Soubory v adresáři main
se nakopírují do hlavního adresáře
produktu - typicky se jedná o spouštěcí dávky.
Zajímavé na souborech v adresáři rsrc
je, že obsahují
odkazy na proměnné definované v konfiguračním profilu. Např.
spouštěcí dávka run.sh
je napsána velmi obecně. Zvlášť
zajímavé je předání hodnot client.property1
a client.property2
, které jsou pak aplikaci k dispozici
pomocí volání System.getProperty("client.property1");
a System.getProperty("client.property2");
:
#/bin/sh
|
Výhoda substituce parametrů rsrc souborů pomocí konfiguračních profilů
se stane zřejmá, když potřebujeme stejný parametr použít na více místech.
Jelikož klient by měl být alternativě spustitelný také pomocí
jnlp
souboru, přijde vhod možnost předat klientovi stejné
parametry také pomocí jnlp
spouštěče:
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
|
Teorie bylo už dost, podívejme se na výstup klientské aplikace pro jednotlivé konfigurační profily:
Profil dmi:
01 Ant Demo, build 6
|
Profil prof2:
01 Ant Demo, build 6
|
Ve dvou výše uvedených výstupech vidíme následující rozdíly:
Serverová aplikace je strukturována téměř identickým způsobem jako
klient. Rozdíl je pouze ve struktuře adresáře package
,
který zahrnuje podadresáře lib
a etc
.
Narozdíl od klienta není obsah adresáře rsrc/etc
přibalován přímo do výsledného jar
souboru,
ale ponechán jako adresář, který je přidán do classpath
ve spouštěcí dávce. Díky tomu lze měnit konfiguraci nainstalovaného
produktu bez nutnosti rebuildu (hesla, nastavení logu apod.).
Ant poskytuje vše, co je třeba pro robustní strukturu projektu. Klíčovým prvkem je možnost nastavovat proměnné a při kopírování provádět substituci ve zdrojových souborech. Tímto jsme však nahlédli pouze do jedné z mnoha kapitol podpory projektu, kterou Ant přináší. Pro Ant existuje celá řada užitečných tasků, ať již integrovaných nebo třetích stran - generátorů kódu (XDoclet), formáterů zdrojových kódů, kontrol kvality zdrojového kódu, podpory pro unit testing apod.
Pokud jste ještě Ant nikdy nepoužili, vyzkoušejte jej - a uvidíte, že si pak bez něj nebudete dokázat představit svůj programátorský život. Je velmi dobře zdokumentovaný, obsahuje jak úvod typu "snadno a rychle", tak solidní referenční příručku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: