Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Pro účely tohoto článku byl vytvořen ilustrační miniprojekt, kterého účelem je vytvořit dva provázané fiktivní produkty:
Uvedené aplikace se omezí pouze na to, že vypíší parametry připojení. Pro zjednodušení jim budeme dále zkráceně říkat klient a server.
Kompletní kompilovatelný projekt si můžete stáhnout zde. Autor jej vytvořil s přesvědčením, že může být pro vás inspirací pro vaše projekty. Pokud jej vylepšíte, bude vděčný za vaše připomínky a návrhy.
Struktura projektu je znázorněna na následujícím obrázku:
V hlavním adresáři se nacházejí tři soubory. Soubor
build.xml
obsahuje hlavní antovský skript, kterého
jediným účelem je inkrementovat číslo buildu nacházející
se v souboru build.number
a spouštět Antovské
skripty pro klienta a server, umístěné v příslušných podadresářích
src/client
a src/server
.
Soubor build.properties
obsahuje pouze odkaz na příslušný
konfigurační profil definovaný v podadresáři conf
:
# Soubor nastaveni pro build file je ulozen v prislusnem konfiguracnim
|
Konfigurační profil dmi.properties
používá vývojář
dmi na svém počítači, který se jmenuje dmi
.
Kromě definice některých proměnných dále větví konfigurační profil
pomocí odkazů na soubory v podadresářích jdbc
a
jndi
. Tzn. nenastavuje zbytečně mnoho proměnných, které by
se v každém profilu opakovaly, ale obsahuje přepínač na konkrétní sadu
nastavení, v tomto případě typ jdbc driveru a typ aplikačního serveru.
Adresář src
obsahuje dva izolované podprojekty.
Následující obrázek ukazuje strukturu podprojektu klienta:
Podadresář build
obsahuje soubory vznikající během buildu,
tedy zkompilované soubory a výsledný zabalený produkt
(package
), včetně knihoven.
Adresář java
obsahuje zdrojové
kódy tříd projektu, lib
knihovny nezbytné pro kompilaci a
spuštění (skript by je měl nakopírovat do package
).
Adresář rsrc
obsahuje další soubory (resources), které aplikace potřebuje za běhu. Tyto soubory jsou rozděleny do dvou skupin.
Soubory v adresáři etc
se přibalí k výslednému jar
souboru, takže jsou dostupné v classpath
za běhu aplikace.
Soubory v adresáři main
se nakopírují do hlavního adresáře
produktu - typicky se jedná o spouštěcí dávky.
Zajímavé na souborech v adresáři rsrc
je, že obsahují
odkazy na proměnné definované v konfiguračním profilu. Např.
spouštěcí dávka run.sh
je napsána velmi obecně. Zvlášť
zajímavé je předání hodnot client.property1
a client.property2
, které jsou pak aplikaci k dispozici
pomocí volání System.getProperty("client.property1");
a System.getProperty("client.property2");
:
#/bin/sh
|
Výhoda substituce parametrů rsrc souborů pomocí konfiguračních profilů
se stane zřejmá, když potřebujeme stejný parametr použít na více místech.
Jelikož klient by měl být alternativě spustitelný také pomocí
jnlp
souboru, přijde vhod možnost předat klientovi stejné
parametry také pomocí jnlp
spouštěče:
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
|
Teorie bylo už dost, podívejme se na výstup klientské aplikace pro jednotlivé konfigurační profily:
Profil dmi:
01 Ant Demo, build 6
|
Profil prof2:
01 Ant Demo, build 6
|
Ve dvou výše uvedených výstupech vidíme následující rozdíly:
Serverová aplikace je strukturována téměř identickým způsobem jako
klient. Rozdíl je pouze ve struktuře adresáře package
,
který zahrnuje podadresáře lib
a etc
.
Narozdíl od klienta není obsah adresáře rsrc/etc
přibalován přímo do výsledného jar
souboru,
ale ponechán jako adresář, který je přidán do classpath
ve spouštěcí dávce. Díky tomu lze měnit konfiguraci nainstalovaného
produktu bez nutnosti rebuildu (hesla, nastavení logu apod.).
Ant poskytuje vše, co je třeba pro robustní strukturu projektu. Klíčovým prvkem je možnost nastavovat proměnné a při kopírování provádět substituci ve zdrojových souborech. Tímto jsme však nahlédli pouze do jedné z mnoha kapitol podpory projektu, kterou Ant přináší. Pro Ant existuje celá řada užitečných tasků, ať již integrovaných nebo třetích stran - generátorů kódu (XDoclet), formáterů zdrojových kódů, kontrol kvality zdrojového kódu, podpory pro unit testing apod.
Pokud jste ještě Ant nikdy nepoužili, vyzkoušejte jej - a uvidíte, že si pak bez něj nebudete dokázat představit svůj programátorský život. Je velmi dobře zdokumentovaný, obsahuje jak úvod typu "snadno a rychle", tak solidní referenční příručku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: