Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Pro účely tohoto článku byl vytvořen ilustrační miniprojekt, kterého účelem je vytvořit dva provázané fiktivní produkty:
Uvedené aplikace se omezí pouze na to, že vypíší parametry připojení. Pro zjednodušení jim budeme dále zkráceně říkat klient a server.
Kompletní kompilovatelný projekt si můžete stáhnout zde. Autor jej vytvořil s přesvědčením, že může být pro vás inspirací pro vaše projekty. Pokud jej vylepšíte, bude vděčný za vaše připomínky a návrhy.
Struktura projektu je znázorněna na následujícím obrázku:
V hlavním adresáři se nacházejí tři soubory. Soubor
build.xml
obsahuje hlavní antovský skript, kterého
jediným účelem je inkrementovat číslo buildu nacházející
se v souboru build.number
a spouštět Antovské
skripty pro klienta a server, umístěné v příslušných podadresářích
src/client
a src/server
.
Soubor build.properties
obsahuje pouze odkaz na příslušný
konfigurační profil definovaný v podadresáři conf
:
# Soubor nastaveni pro build file je ulozen v prislusnem konfiguracnim
|
Konfigurační profil dmi.properties
používá vývojář
dmi na svém počítači, který se jmenuje dmi
.
Kromě definice některých proměnných dále větví konfigurační profil
pomocí odkazů na soubory v podadresářích jdbc
a
jndi
. Tzn. nenastavuje zbytečně mnoho proměnných, které by
se v každém profilu opakovaly, ale obsahuje přepínač na konkrétní sadu
nastavení, v tomto případě typ jdbc driveru a typ aplikačního serveru.
Adresář src
obsahuje dva izolované podprojekty.
Následující obrázek ukazuje strukturu podprojektu klienta:
Podadresář build
obsahuje soubory vznikající během buildu,
tedy zkompilované soubory a výsledný zabalený produkt
(package
), včetně knihoven.
Adresář java
obsahuje zdrojové
kódy tříd projektu, lib
knihovny nezbytné pro kompilaci a
spuštění (skript by je měl nakopírovat do package
).
Adresář rsrc
obsahuje další soubory (resources), které aplikace potřebuje za běhu. Tyto soubory jsou rozděleny do dvou skupin.
Soubory v adresáři etc
se přibalí k výslednému jar
souboru, takže jsou dostupné v classpath
za běhu aplikace.
Soubory v adresáři main
se nakopírují do hlavního adresáře
produktu - typicky se jedná o spouštěcí dávky.
Zajímavé na souborech v adresáři rsrc
je, že obsahují
odkazy na proměnné definované v konfiguračním profilu. Např.
spouštěcí dávka run.sh
je napsána velmi obecně. Zvlášť
zajímavé je předání hodnot client.property1
a client.property2
, které jsou pak aplikaci k dispozici
pomocí volání System.getProperty("client.property1");
a System.getProperty("client.property2");
:
#/bin/sh
|
Výhoda substituce parametrů rsrc souborů pomocí konfiguračních profilů
se stane zřejmá, když potřebujeme stejný parametr použít na více místech.
Jelikož klient by měl být alternativě spustitelný také pomocí
jnlp
souboru, přijde vhod možnost předat klientovi stejné
parametry také pomocí jnlp
spouštěče:
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
|
Teorie bylo už dost, podívejme se na výstup klientské aplikace pro jednotlivé konfigurační profily:
Profil dmi:
01 Ant Demo, build 6
|
Profil prof2:
01 Ant Demo, build 6
|
Ve dvou výše uvedených výstupech vidíme následující rozdíly:
Serverová aplikace je strukturována téměř identickým způsobem jako
klient. Rozdíl je pouze ve struktuře adresáře package
,
který zahrnuje podadresáře lib
a etc
.
Narozdíl od klienta není obsah adresáře rsrc/etc
přibalován přímo do výsledného jar
souboru,
ale ponechán jako adresář, který je přidán do classpath
ve spouštěcí dávce. Díky tomu lze měnit konfiguraci nainstalovaného
produktu bez nutnosti rebuildu (hesla, nastavení logu apod.).
Ant poskytuje vše, co je třeba pro robustní strukturu projektu. Klíčovým prvkem je možnost nastavovat proměnné a při kopírování provádět substituci ve zdrojových souborech. Tímto jsme však nahlédli pouze do jedné z mnoha kapitol podpory projektu, kterou Ant přináší. Pro Ant existuje celá řada užitečných tasků, ať již integrovaných nebo třetích stran - generátorů kódu (XDoclet), formáterů zdrojových kódů, kontrol kvality zdrojového kódu, podpory pro unit testing apod.
Pokud jste ještě Ant nikdy nepoužili, vyzkoušejte jej - a uvidíte, že si pak bez něj nebudete dokázat představit svůj programátorský život. Je velmi dobře zdokumentovaný, obsahuje jak úvod typu "snadno a rychle", tak solidní referenční příručku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: