openSUSE Leap 16.1 vstoupil do RC fáze. Nově lze instalovat jako standardní systém (Standard) nebo jako neměnný systém s atomickými aktualizacemi (Immutable). Samostatná neměnná distribuce openSUSE Leap Micro končí.
Byl vydán Mozilla Firefox 157.0. S nejvýraznější vizuální proměnou za poslední roky. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 157 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Rodina produktů Raspberry Pi se rozšířila o Raspberry Pi Smart Display Module. Deska pro Raspberry Pi Compute Module 5 se zasouvá přímo do displejů dle specifikace Intel SDM. Cena desky je 30 dolarů.
Byla vydána nová verze 2.56.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 104 vývojářů, z toho 39 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Hackerská skupina ShinyHunters oznámila průnik do informačních systémů FBI, prostřednictvím zero-day zranitelnosti v platformě Oracle PeopleSoft, kterou úřad využívá mimo jiné pro náborový portál FBIJobs.gov. Útočníci tvrdí, že získali až 3 TB dat o současných i bývalých zaměstnancích a uchazečích o práci. Jako důkaz zveřejnili vzorek přibližně 5 000 záznamů obsahující jména, adresy, telefonní čísla, data narození, čísla
… více »Doba kompilace linuxového jádra se díky rychlejšímu hardwaru a optimalizacím kbuildu snižuje k deseti sekundám. Nejnovější patche Lorenza Stoakse (vznikají i s pomocí SI) zkrátily na testovacím stroji dobu sestavení z dlouhých 22 vteřin na pouhých 15, a to bez použití RAMdisku. Testovací systém tvořily dva procesory AMD EPYC 9575F (oba dohromady poskytují celkem 128 jader a 256 vláken), čtyřiadvacet 64GB DDR5-6400 paměťových modulů a
… více »Před rokem a půl vývojáři postmarketOS informovali, že pro projekt hledají nové jméno. Včera bylo oznámeno: postmarketOS se nově jmenuje Nura.
Hra Factorio dorazila na Printables. Hned teď si můžete stáhnout 65 různých modelů a nechat celou mimozemskou planetu oživnout na svém stole.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 18.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Prezident USA Donald Trump během svého projevu na valném shromáždění OSN 22. září 2026 prohlásil, že umělá inteligence 'bude dále oficiálně nazývána superinteligencí', zkráceně SI. Svůj návrh zdůvodnil takto: 'Použití slova artificial činí inteligenci falešnou. Ona falešná není, ve skutečnosti je úžasná'. Zároveň ve svém proslovu prohlásil, že Spojené státy kategoricky odmítají jakékoliv pokusy o vytvoření 'globalistického
… více »Pro účely tohoto článku byl vytvořen ilustrační miniprojekt, kterého účelem je vytvořit dva provázané fiktivní produkty:
Uvedené aplikace se omezí pouze na to, že vypíší parametry připojení. Pro zjednodušení jim budeme dále zkráceně říkat klient a server.
Kompletní kompilovatelný projekt si můžete stáhnout zde. Autor jej vytvořil s přesvědčením, že může být pro vás inspirací pro vaše projekty. Pokud jej vylepšíte, bude vděčný za vaše připomínky a návrhy.
Struktura projektu je znázorněna na následujícím obrázku:

V hlavním adresáři se nacházejí tři soubory. Soubor
build.xml obsahuje hlavní antovský skript, kterého
jediným účelem je inkrementovat číslo buildu nacházející
se v souboru build.number a spouštět Antovské
skripty pro klienta a server, umístěné v příslušných podadresářích
src/client a src/server.
Soubor build.properties obsahuje pouze odkaz na příslušný
konfigurační profil definovaný v podadresáři conf:
# Soubor nastaveni pro build file je ulozen v prislusnem konfiguracnim
|

Konfigurační profil dmi.properties používá vývojář
dmi na svém počítači, který se jmenuje dmi.
Kromě definice některých proměnných dále větví konfigurační profil
pomocí odkazů na soubory v podadresářích jdbc a
jndi. Tzn. nenastavuje zbytečně mnoho proměnných, které by
se v každém profilu opakovaly, ale obsahuje přepínač na konkrétní sadu
nastavení, v tomto případě typ jdbc driveru a typ aplikačního serveru.
Adresář src obsahuje dva izolované podprojekty.
Následující obrázek ukazuje strukturu podprojektu klienta:

Podadresář build obsahuje soubory vznikající během buildu,
tedy zkompilované soubory a výsledný zabalený produkt
(package), včetně knihoven.
Adresář java obsahuje zdrojové
kódy tříd projektu, lib knihovny nezbytné pro kompilaci a
spuštění (skript by je měl nakopírovat do package).
Adresář rsrc obsahuje další soubory (resources), které aplikace potřebuje za běhu. Tyto soubory jsou rozděleny do dvou skupin.
Soubory v adresáři etc se přibalí k výslednému jar
souboru, takže jsou dostupné v classpath za běhu aplikace.
Soubory v adresáři main se nakopírují do hlavního adresáře
produktu - typicky se jedná o spouštěcí dávky.
Zajímavé na souborech v adresáři rsrc je, že obsahují
odkazy na proměnné definované v konfiguračním profilu. Např.
spouštěcí dávka run.sh je napsána velmi obecně. Zvlášť
zajímavé je předání hodnot client.property1
a client.property2, které jsou pak aplikaci k dispozici
pomocí volání System.getProperty("client.property1");
a System.getProperty("client.property2");:
#/bin/sh
|
Výhoda substituce parametrů rsrc souborů pomocí konfiguračních profilů
se stane zřejmá, když potřebujeme stejný parametr použít na více místech.
Jelikož klient by měl být alternativě spustitelný také pomocí
jnlp souboru, přijde vhod možnost předat klientovi stejné
parametry také pomocí jnlp spouštěče:
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
|
Teorie bylo už dost, podívejme se na výstup klientské aplikace pro jednotlivé konfigurační profily:
Profil dmi:
01 Ant Demo, build 6
|
Profil prof2:
01 Ant Demo, build 6
|
Ve dvou výše uvedených výstupech vidíme následující rozdíly:
Serverová aplikace je strukturována téměř identickým způsobem jako
klient. Rozdíl je pouze ve struktuře adresáře package,
který zahrnuje podadresáře lib a etc.
Narozdíl od klienta není obsah adresáře rsrc/etc
přibalován přímo do výsledného jar souboru,
ale ponechán jako adresář, který je přidán do classpath
ve spouštěcí dávce. Díky tomu lze měnit konfiguraci nainstalovaného
produktu bez nutnosti rebuildu (hesla, nastavení logu apod.).
Ant poskytuje vše, co je třeba pro robustní strukturu projektu. Klíčovým prvkem je možnost nastavovat proměnné a při kopírování provádět substituci ve zdrojových souborech. Tímto jsme však nahlédli pouze do jedné z mnoha kapitol podpory projektu, kterou Ant přináší. Pro Ant existuje celá řada užitečných tasků, ať již integrovaných nebo třetích stran - generátorů kódu (XDoclet), formáterů zdrojových kódů, kontrol kvality zdrojového kódu, podpory pro unit testing apod.
Pokud jste ještě Ant nikdy nepoužili, vyzkoušejte jej - a uvidíte, že si pak bez něj nebudete dokázat představit svůj programátorský život. Je velmi dobře zdokumentovaný, obsahuje jak úvod typu "snadno a rychle", tak solidní referenční příručku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: