Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Přesunout věc z AUR do CCR je otázka pár příkazů do terminálu.
Ano, vždyť to sám píšu. Ale proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě, že? Ve wiki jsem mimochodem vysvětlení, proč je CCR oddělený, nenašel.
ať si píše o Manjaru
Manjaro se mi vůbec nepovedlo nainstalovat, a to jsem chtěl. ^_^ (Nicméně to tam ještě nebyl nový instalátor.)
Je to kvůli dependencies, kolikrát jsou balíky v Archu rozdělený a v Chakře je to jeden package.
Na to jsem časem taky přišel, ale jak píšu, ve wiki jsem vysvětlení nenašel a ty rozdíly jsou většinou tak malé, že je podezřívám z NIH na úkor kompatibility.
To ze se furt neco predelava a "rozbiji" je snad zakladni myslenka archu.
Pokud chces nudné distro kde se aktualizuji 4 balicky za mesic (HOTFIX) tak si instni nejake ubuntu LTS nebo rovnou debian stable.
Davide, tvůj příspěvek mě navedl k tomu, abych doplnil překlad. Jak často to tedy aktualizují, když je to napůl neustálá aktualizace?
Předpokládám, že není potřeba to zvlášť sledovat, leda podle oznámení o významnějších milnících na stránkách.
JÓOOOOOOOO.
Vidím, že jsi pozorně sledoval závěrečnou scénu filmu Scary Movie 2. 
lepší než namátkou openSuSEproč je lepší než openSuSE? Dle mne je Kubuntu jen trapný odvar z KDE co má openSuSe. Fedora má myslím KDE srovnatelné s OSS. Takže proč?
(1) Suse používá už hodně dlouho svoji politiku repositářů i balíčků a i kdyý jsem instaloval věci s -branding-opensuse tak to bylo v pohodě. No problém mohl nastat když se přidal Factory repositář a z něj se pokusit udělat aktualizaci.
Stabilní (ne Factory) Core a Extra odsud znamenalo, že půlka KDE se neaktualizovala kvůli brandingu. Když jsem chtěl branding odinstalovat, nastalo dependency hell.
(2) no taky jsem potkal pár bugů, ale mašinu mi to neshodilo (akorát párkát padla plasma), ale to bylo v nějaké betě, když jsem si hrál s PCMCIA kartou v PCI adaptéru.
Mám na mysli podivné chyby podobné tomu, když jsem se snažil někde nahodit Sabayon a LXDE mi při každém spuštění systému naběhlo se zcela odlišnou konfigurací (většinou rozbitou). Prostě podivnosti.
Na druhou stranu mám s jistým softwarem prostě pech. Třeba GNOME 3 u mě nikdy pořádně nefungovalo. Nebo ta proklatá správa balíčků v openSuSE — je to jediná distribuce, ve které se mi stalo, že se systém naprosto zbořil, když během aktualizace vypadl proud.
Jak je ta Chakra náročná na systémové prostředky vs. Suse atd.
Z mé zkušenosti podstatně méně, co se týče paměti. Přesná čísla teď nedám. To ostatní je celkem irelevantní, je to vlastně stejný software.
Nebo ta proklatá správa balíčků v openSuSEzypper a yast jsou myslím celkem hodně slušní, ale pokud děláš aktualizaci celého systému nebo jen aktualizaci systému přes jedno repo a v tu chvíli to padne tak hodně závisí kde to padne. Stalo se mi něco podobného na 12.2 když jsem dělal (
zypper dup) a elektřina si blikla. No systém naběhl do init 3, tak jsem spustil zypper dup znovu a po restartu to bylo v pohodě.
(2) To byl problém LXDE, ne Suse. Suse to přejalo a chyba se dostala i do OBS. Bylo to hned na začátku 12.3, po aktualizaci je vše v pořádku. Tam tuším byla nějaká chyba v lxlauncheru.
Píšu o Sabayonu a mám pocit, že to nebylo v době začátku 12.3. Jenom ty chyby byly podobného charakteru.
zypper a yast jsou myslím celkem hodně slušní
Řekněme, že mi nevyhovují, ale to není podstatné, podstatné je, že se mi rozsypal systém, a to tak, že totálně. Několikrát se mi krom toho stalo, že během aktualizace padlo připojení — a IIRC v openSuSE se instaluje průběžné, ne "všechno stáhnu, pak instaluju".
zypper in) tak on si napřed všechno stáhne a potom instaluje od 1 do konce. Netuším zda GUI to má jinak, ale instaluji to především z zypperu ručně.
Na to se dá i zvyknout, jen mne poslední dobou štve, že nové kernely jsou jak moloch které na sebe nabalují xx věcí. Poslední 3.7.10 problémy s IEEE1394, velké problémy s identifikací DVB (SDR-RTL) kdy identifikuje modul, ale již ho blbě zavede, že ladí jen spodní frekvence. KDEčka když pustíš v plné palbě na starém železe s < 2GB RAM tak je to hodně slabé. Když na tom konfigu najede akonadi tak už je mašina totálně zabitá...
KDEčka když pustíš v plné palbě na starém železe s < 2GB RAM tak je to hodně slabé. Když na tom konfigu najede akonadi tak už je mašina totálně zabitá...
Stabilně mám zabráno do 1,5 GiB RAM, a to včetně rozežraného Firefoxu.
Tiskni
Sdílej: