Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Jestliže jste před lety používali v distribuci Arch Linux desktopové prostředí KDE, pravděpodobně jste se setkali s projektem KDEmod. Jeho cílem bylo distribuovat uživatelům Archu odladěné, modulárnější prostředí a aplikace KDE — tehdy byly obvykle rozčleněny do velkých balíků jako třeba kde-games
, nebylo možné jednoduše nainstalovat jednotlivé aplikace. Tento důvod ale časem pominul, přesto se po projektu neslehla zem. Vzniklo liveCD založené na Arch Linuxu, které mělo sloužit k demonstraci možností KDE. Z něj se pozvolna vyklubala distribuce Chakra v dnešní podobě. Základy jsou dnes už jen podobné Archu, nikoliv stejné, a k tomu je zde prostředí KDE Plasma Desktop a sada grafických nástrojů pro instalaci a správu softwaru.
Koncem května byl vydán aktualizovaný instalační obraz Chakry — verze 2013.05 Benz obsahuje aktualizovaný software, ale mějte na paměti, že to je pouze “live” systém s instalátorem, distribuce jako taková používá de facto model rolling release. Instaloval jsem tedy z tohoto 1,6GB obrazu zapsaného na flešku (je třeba použít SuSE Studio ImageWriter nebo dd
).
Při zavádění systému máme klasicky možnost upravit některé parametry, jazyk, rozlišení displeje apod., vedle obvyklého testu paměti nechybí také nástroj, který zobrazí hardwarovou konfiguraci počítače. Systém by mělo jít spustit také s proprietárními ovladači, leč to se mi na mém počítači (AMD) neosvědčilo — při startu desktopového prostředí se vždy restartoval X server. Běžná varianta se svobodnými ovladači fungovala bezproblémově.
Při běhu z flešky nebo DVD se na ploše nachází poměrně hezký widget, který představuje distribuci, upozorňuje na některé její vlastnosti (přitom se ale nejedná o bezcenné marketingové žvásty, jak je zvykem u jiných distribucí či systémů!) a jde přes něj spustit instalátor nebo otevřít dokumentaci.
Instalátor Tribe se spouští v celoobrazovkovém režimu, ale pokud už máte otevřené nějaké další okno, např. klávesovou zkratkou Alt+Tab se můžete přepnout jinam. Kroky instalace nepřekvapí, samozřejmě nechybí
Zajímavá je možnost volby mezi offline instalací a instalací s využitím připojení k Internetu, pokud jím zrovna disponujete, při níž si můžete mírně upravit výběr instalovaných balíčků. Po instalaci, která se v mém případě mimochodem zdařila až na třetí pokus, je ještě příležitost upravit zavaděč, pak už následuje volitelný restart do čerstvého systému.
Pokud znáte Arch Linux, správa balíčků na Chakře pro vás zřejmě nebude velkým překvapením, jsou tu ale jisté rozdíly. Správce balíčků je zatím pacman, nicméně repozitáře nejsou kompatibilní s Arch Linuxem. To především kvůli poněkud odlišnému vývojovému cyklu — pro aplikace se sice používá model rolling release, ovšem základ systému tak divoce aktualizován není — vývojáři ho nazývají half-rolling release. Zatím píšu proto, že pacman má být v budoucnu nahrazen nástrojem nazvaným Akabei, který by měl být vhodnější pro spolupráci s GUI pro správu balíčků.
Ano, řeč je skutečně o grafickém správci balíčků. V dobách minulých měl tuto roli zastat Shaman, nikdy se však nedostal do stabilní podoby, v budoucnu se s ním však počítá. Aktuálně můžeme použít Oktopi. Funguje docela rychle a nepadá, umožňuje vyhledávání v repozitářích, zobrazuje jejich popis, přes kontextovou nabídku jde označené balíčky (od)instalovat. Bohužel naopak neumí spravovat repozitáře a hromadně aktualizovat vše, co aktualizovat jde. K tomu musíme vkročit do emulátoru terminálu (Konsole). Ten se ostatně otevře i při provádění změn jako třeba instalace.
Specialitou Chakry byly ještě nedávno balíky, které sloužily k instalaci aplikací využívajících GTK+, mimo balíčkovací systém. To už je ale minulostí — nyní stačí povolit repozitář extra
. Jistá specifika přesto zůstávají: vývojáři drží počet takto instalovatelných aplikací na minimu (Firefox, GIMP, Pidgin, Adobe Flash a několik dalších) a instaluje se nikoliv do běžných míst v adresářové hierarchii, nýbrž do adresáře /extra
.
Řada aplikací1 se do oficiálních repozitářů nedostala. V tom případě přichází na řadu Chakra Community Repo — divím se, že se nepoužívá AUR z Arch Linuxu, ale aspoň konverze balíčků není složitá.
Po prvním spuštění nás uvítá aplikace Kapudan, fork nástroje Kaptan z turecké distribuce Pardus. Slouží k rychlému nastavení vzhledu a chování prostředí, firewallu, aktualizací apod. Jedinou vadou na kráse je to, že odkazy na dokumentaci nefungují. Na druhou stranu si dovolím vypíchnout první maličkost, která se týká KDE a potěší — možnost výběru nabídky “start”: vedle klasické nabídky KDE4 a té, která se moc neliší od nabídky ve Windows 95, nechybí Lancelot, jednoduchý widget v QML a Homerun, jenž pro změnu připomene nabídku z Unity, GNOME Shellu nebo Windows 8.
Z dalších maličkostí bych jmenoval namátkou možnost nastavení “globální nabídky” podobné MacOS (resp. dnes OS X) nebo použití souborového dialogu typického pro KDE ve Firefoxu z repozitáře extra
.
K výběru softwaru není moc co napsat, Chakra spoléhá především na aplikace KDE, nechybí tedy Calligra Suite, Amarok a Dragon Player (kodeky jsou mimochodem již připravené!), rekonq, KPatience (“solitér”) atd. Příjemně mě překvapil předinstalovaný vysouvací emulátor terminálu Yakuake, naopak jsem nepochopil, proč je ve výchozím stavu kupř. Qt Designer, tedy nástroj vysloveně pro vývojáře.
Dále bych mohl pokračovat vlastně recenzí KDE SC 4.10, ale to je mimo rámec tohoto článku. Dosud nezaznělo — a našince to nepotěší — nic o lokalizaci do češtiny, a sice že je nekompletní, zvláště co se distribučních nástrojů a dokumentace2 týče.
Závěrečné hodnocení má dvě roviny: jednak pochopitelně celkovou použitelnost distribuce, jednak prezentaci “ekosystému” KDE.
Pokud jde o toolkity a homogenní prostředí, jsem pragmatik a přestože preferuji Qt nebo rovnou KDE, nemám zásadní problém sáhnout po aplikaci používající GTK, příp. nějakou vzácnější knihovnu starající se o uživatelské rozhraní. V tomto směru se neztotožňuji s ideologií vývojářů distribuce. Na druhou stranu je ale vidět, že tato jednostranná orientace se jim vyplácí. Výchozí podoba — a tím nemyslím zrovna nastavení, nýbrž předinstalované KCM, widgety Plasmy atp. — ve mně zanechala velmi dobrý dojem, lepší než namátkou openSuSE nebo Kubuntu.
Na druhou stranu mám poněkud rozporuplné dojmy z praktického používání a hlavně směřování Chakry. Byl bych nadšený, kdyby si tato distribuce udržovala podobný vztah k Arch Linuxu jako Linux Mint k Ubuntu, tedy že by uživatel mohl jednoduše nainstalovat rozšířenou distribuci se všemi jejími výhodami3 a přitom se nemusel namáhat s výchozím nastavením. Konzervativnější politiku kolem některých aktualizací považuji také za výhodu. Háček je v tom, že Chakra se chce časem zbavit správce balíčků pacman a repozitáře již nyní nejsou kompatibilní s Arch Linuxem, totéž platí pro vztah CCR k AUR, a kdyby ani to nestačilo, především instalátor má jisté hrubé hrany.
Ve stručnosti: Chakra Linux je zajímavá KDEcentrická distribuce, která by mohla být dobrým kompromisem mezi pokrokovostí Arch Linuxu a odladěností namátkou třeba Linux Mintu, její vývojáři ovšem trpí syndromem NIH.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Přesunout věc z AUR do CCR je otázka pár příkazů do terminálu.
Ano, vždyť to sám píšu. Ale proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě, že? Ve wiki jsem mimochodem vysvětlení, proč je CCR oddělený, nenašel.
ať si píše o Manjaru
Manjaro se mi vůbec nepovedlo nainstalovat, a to jsem chtěl. ^_^ (Nicméně to tam ještě nebyl nový instalátor.)
Je to kvůli dependencies, kolikrát jsou balíky v Archu rozdělený a v Chakře je to jeden package.
Na to jsem časem taky přišel, ale jak píšu, ve wiki jsem vysvětlení nenašel a ty rozdíly jsou většinou tak malé, že je podezřívám z NIH na úkor kompatibility.
Davide, tvůj příspěvek mě navedl k tomu, abych doplnil překlad. Jak často to tedy aktualizují, když je to napůl neustálá aktualizace?
Předpokládám, že není potřeba to zvlášť sledovat, leda podle oznámení o významnějších milnících na stránkách.
JÓOOOOOOOO.
Vidím, že jsi pozorně sledoval závěrečnou scénu filmu Scary Movie 2.
lepší než namátkou openSuSEproč je lepší než openSuSE? Dle mne je Kubuntu jen trapný odvar z KDE co má openSuSe. Fedora má myslím KDE srovnatelné s OSS. Takže proč?
(1) Suse používá už hodně dlouho svoji politiku repositářů i balíčků a i kdyý jsem instaloval věci s -branding-opensuse tak to bylo v pohodě. No problém mohl nastat když se přidal Factory repositář a z něj se pokusit udělat aktualizaci.
Stabilní (ne Factory) Core a Extra odsud znamenalo, že půlka KDE se neaktualizovala kvůli brandingu. Když jsem chtěl branding odinstalovat, nastalo dependency hell.
(2) no taky jsem potkal pár bugů, ale mašinu mi to neshodilo (akorát párkát padla plasma), ale to bylo v nějaké betě, když jsem si hrál s PCMCIA kartou v PCI adaptéru.
Mám na mysli podivné chyby podobné tomu, když jsem se snažil někde nahodit Sabayon a LXDE mi při každém spuštění systému naběhlo se zcela odlišnou konfigurací (většinou rozbitou). Prostě podivnosti.
Na druhou stranu mám s jistým softwarem prostě pech. Třeba GNOME 3 u mě nikdy pořádně nefungovalo. Nebo ta proklatá správa balíčků v openSuSE — je to jediná distribuce, ve které se mi stalo, že se systém naprosto zbořil, když během aktualizace vypadl proud.
Jak je ta Chakra náročná na systémové prostředky vs. Suse atd.
Z mé zkušenosti podstatně méně, co se týče paměti. Přesná čísla teď nedám. To ostatní je celkem irelevantní, je to vlastně stejný software.
Nebo ta proklatá správa balíčků v openSuSEzypper a yast jsou myslím celkem hodně slušní, ale pokud děláš aktualizaci celého systému nebo jen aktualizaci systému přes jedno repo a v tu chvíli to padne tak hodně závisí kde to padne. Stalo se mi něco podobného na 12.2 když jsem dělal (
zypper dup
) a elektřina si blikla. No systém naběhl do init 3, tak jsem spustil zypper dup znovu a po restartu to bylo v pohodě.
(2) To byl problém LXDE, ne Suse. Suse to přejalo a chyba se dostala i do OBS. Bylo to hned na začátku 12.3, po aktualizaci je vše v pořádku. Tam tuším byla nějaká chyba v lxlauncheru.
Píšu o Sabayonu a mám pocit, že to nebylo v době začátku 12.3. Jenom ty chyby byly podobného charakteru.
zypper a yast jsou myslím celkem hodně slušní
Řekněme, že mi nevyhovují, ale to není podstatné, podstatné je, že se mi rozsypal systém, a to tak, že totálně. Několikrát se mi krom toho stalo, že během aktualizace padlo připojení — a IIRC v openSuSE se instaluje průběžné, ne "všechno stáhnu, pak instaluju".
zypper in
) tak on si napřed všechno stáhne a potom instaluje od 1 do konce. Netuším zda GUI to má jinak, ale instaluji to především z zypperu ručně.
Na to se dá i zvyknout, jen mne poslední dobou štve, že nové kernely jsou jak moloch které na sebe nabalují xx věcí. Poslední 3.7.10 problémy s IEEE1394, velké problémy s identifikací DVB (SDR-RTL) kdy identifikuje modul, ale již ho blbě zavede, že ladí jen spodní frekvence. KDEčka když pustíš v plné palbě na starém železe s < 2GB RAM tak je to hodně slabé. Když na tom konfigu najede akonadi tak už je mašina totálně zabitá...
KDEčka když pustíš v plné palbě na starém železe s < 2GB RAM tak je to hodně slabé. Když na tom konfigu najede akonadi tak už je mašina totálně zabitá...
Stabilně mám zabráno do 1,5 GiB RAM, a to včetně rozežraného Firefoxu.