PIM pro GNU/Linux - 1 (Kontact)

8. 8. 2006 | Lukáš Jelínek

Články - PIM pro GNU/Linux - 1 (Kontact)  

Organizace času, komunikace s lidmi, psaní poznámek, podpora týmové práce - sloučením toho všeho získáme program, kterému se říká Personal Information Manager (správce osobních informací). V GNU/Linuxu jich máme v současné době na výběr hned několik.

Právě začíná krátký seriál, který by měl tyto programy představit a poskytnout každému zájemci informace k výběru toho správného. První díl bude věnován balíku Kontact z desktopového prostředí KDE.

Kontact, KOrganizer a spol.

Systém Kontact vznikl integrací řady nástrojů, které již nějakou dobu existují. Lze je i nadále spouštět samostatně, ovšem spouštění v rámci balíku nabízí pohodlnější ovládání, lepší provázání a společnou konfiguraci. Kontact se v současné době skládá z těchto nástrojů (kromě uvedených aplikací Kontact využívá i některé doplňky):

• KOrganizer - kalendář, plánování činností a událostí, správa úkolů, deník. Tato aplikace je velice propracovaná a funguje spolehlivě.
• KMail - poměrně známý poštovní klient, provázející prostředí KDE již od dávnověku. Opět velice propracovaný program, "našlapaný" funkcemi. Funguje dobře, ale občas se špatně vyrovnává s některými typy příloh (při příjmu i odeslání).
• KAddressBook - z jednoduchého seznamu adres se postupem času stal mohutný správce kontaktů. Umožňuje pracovat s obrovským množstvím informací u každého kontaktu (včetně např. geografických údajů nebo nastavení šifrování zpráv), různě vyhledávat, filtrovat atd.
• Akregator - klient pro RSS kanály. Sice nenabízí příliš širokou škálu funkcí, zato se ale velice jednoduše ovládá. Je to dobré řešení pro ty, kdo nemají svou oblíbenou čtečku, ale přesto by rádi využívali technologii RSS.
• MultiSynK - umožňuje synchronizaci kalendáře, kontaktů a příp. i dalších dat mezi různými úložišti, místními i vzdálenými.
• KPilot - program pro synchronizaci dat mezi programem na PC (jak aplikací Kontact, tak i Evolution) a handheldem. Umožňuje též i pouhé zálohování dat z handheldu.
• KNotes - správce poznámek, které lze v podobě známých "žlutých papírků" umísťovat na plochu. Tady je ovšem také slabina programu, protože přímo přes aplikaci Kontact to (zatím) provádět nelze - poznámka se tak pouze vytvoří, ale s jejím otevření na ploše je to složitější.
• KNode - klient pro diskusní skupiny (news). Uvádím ho jen pro úplnost, protože se v současných verzích Kontactu nezobrazuje. Lze ho zatím spouštět pouze samostatně.

Podpora groupware

Pro práci v týmu je prakticky nezbytné, aby aplikace PIM podporovala funkce pro pracovní skupiny - společné plánování času, adresáře a další věci. Kontact obsahuje podporu hned pro několik groupwarových serverů. Některé jsou podporovány plně (Kolab Server, SUSE Linux Openexchange, eGroupware, Novell GroupWise, Citadel), jiné pouze částečně (OpenGroupware.org, Microsoft Exchange). Množina je zcela dostatečná na to, aby si každý mohl vybrat to své řešení, a aby mohli spolupracovat i lidé, kteří mají různé klientské PIM programy.

Stav vývoje, použitelnost

Kontact v současné podobě je sice poměrně novou aplikací, ale přesto (hlavně vzhledem k jeho architektuře založené na samostatných komponentách) o něm lze říct, že je stabilní a vyspělý. Neobsahuje podstatné chyby, které by uživatelům komplikovaly práci. Protože navíc jeho vývoj probíhal až dosud značnou rychlostí, pravděpodobně se ještě dočkáme dalšího zkvalitňování.

Výhody a nevýhody Kontactu

I když posouzení vlastností jako výhodné a nevýhodné je vždy subjektivní, lze nastínit aspoň nějaká základní vodítka, podle kterých se může orientovat zájemce o aplikaci PIM.

Výhody

• Stabilita a vyspělost. I když stále probíhá bouřlivý vývoj, Kontact lze již nějakou dobu prakticky bezproblémově používat. Případné chyby a nedostatky bývají rychle odstraňovány.
• Funkční bohatost. Oproti jiným podobným systémům obsahuje Kontact obrovské množství funkcí a nové rychle přibývají.
• Založení na KDE. Těsná vazba na KDE přináší jednak rychlý vývoj (díky využití množství hotových věcí), a samozřejmě i výbornou spolupráci s dalšími programy z tohoto desktopového prostředí (Konqueror apod.).
• Dobrá groupwarová podpora. I když hlavním groupwarovým serverem pro Kontact je z logického důvodu Kolab, lze pracovat i s jinými systémy. Lze navíc předpokládat, že se šíře podpory bude nadále zvětšovat.
• Synchronizace. Kontact již nyní poskytuje možnosti synchronizace s kapesními počítači i s úložišti dat. Navíc je již experimentálně použitelná aplikace KitchenSync, která brzy přispěje k dalšímu podstatnému zlepšení možností.
• Nepříliš vysoké nároky. Kontact nemá žádné přehnané nároky na rychlost procesoru ani na paměť. Dostatek paměti je jednoznačně přínosný, ale rozhodně nelze tvrdit, že by byl Kontact paměťovým žroutem.

Nevýhody

• Možnost dezorientace. Tím, že každá aplikace může fungovat jak samostatně, tak v rámci Kontactu (a často mírně odlišně), může uživatel ztratit orientaci v systému. Pokaždé si aplikaci spustí jinak a diví se, že se to chová jinak.
• Založení na KDE. Zdaleka ne každý využívá desktopové prostředí KDE. Proto se mu nebude líbit, že k funkčnosti Kontactu potřebuje mít nainstalovaný aspoň základ tohoto prostředí, tedy zejména knihovny Qt a KDE.
• Drobné nepříjemné chyby. Systém obsahuje různé drobné chybky (hlavně v GUI, ale i v back-endu), které sice nebrání práci, ale jsou občas otravné. Jako příklad lze uvést tuhnutí KMailu při některých operacích, nevhodné velikosti některých oken apod.
• Malá přenositelnost. V současnosti nejde Kontact používat jinde než na GNU/Linuxu. Jsou sice krkolomné cesty, jak to řešit, a dokonce se pracuje na implementaci KDE i pro jiné platformy, ale zatím je potřeba Kontact považovat za nepřenositelný.
• Absence podpory silné firmy. Toto je věc poměrně nepříjemná hlavně pro rutinní nasazení v prostředí větší firmy. Existují sice firmy schopné zajistit podporu pro provoz aplikací, ale těžko se lze dočkat rychlé reakce při nalezení nějaké vážnější chyby - a hlavně toho, aby se oprava takové chyby rychle dostala do hlavní větve (tím samozřejmě nechci nijak kritizovat vývojáře aplikací KDE, ale to provázání tu prostě není). Bude to zkrátka poněkud dobrodružná situace.

Závěr

Kontact je stabilní a dobře použitelný PIM systém pro GNU/Linux. Lze ho doporučit zejména těm, kdo rádi pracují s KDE a ocení tedy podobný vzhled aplikace a její integraci do prostředí. Nemusejí se ho bát uživatelé se slabšími počítači, protože nemá příliš vysoké nároky na výkon. Naopak kvůli chybějící podpoře silné firmy se moc nehodí do velkých firem, kde není místo pro improvizace a partyzánská řešení.

Příští díl bude věnován druhé z nejznámějších PIM aplikací, programu Evolution.

Seriál PIM pro GNU/Linux (dílů: 6)

První díl: PIM pro GNU/Linux - 1 (Kontact), poslední díl: PIM pro GNU/Linux - 6 (Mulberry).
Následující díl: PIM pro GNU/Linux - 2 (Evolution)

Diskuse k tomuto článku

[David Watzke]

To mi připomnělo, že jsem chtěl zkusit jestli v novém KDE Kontact pořád padá přesně ve chvíli, když si ho nastavím tak, jak se mi to líbí a nebo už to vyřešli... a případně to nahlásit...

[David Watzke]

Během nastavování to párkrát spadlo, ale teď už se to zdá OK, jen mě trápí, že nemůžu najít kde nastavit, aby byl Kontact v "systémovém panelu" (tray). Jediný způsob na který jsem přišel je povolit KMailu být v tray a skrz to Kontact zobrazovat/skrývat.

[Vlastimil Ott]

Na Kontact & spol. jsem přešel nedávno a jsem v podstatě nadšen, kolik času a energie mi ušetří. Ale mám několik "ale" a otazníků, ostatně chtěl jsem to řešit v blogu, takže mě článek příjemně překvapil.

• Podpora IMAP je na takové úrovni, že jsem přešel na "pasivní" pop - tahám ze serveru kopie. Když jsem měl IMAP účet a ťukl na rychlou odpověď, KMail se jal stahovat zprávu včetně několikamegabajtové přílohy, kterou vzápětí smazal, aby mi dovolil napsat nutné "ok" a odeslat. Vytuhávání, pomalost filtrů... škoda.
• Nechápu moc funkci "úkol" v KMailu, která označí zprávu jako úkol, ale nikoliv v KOrganizeru, což bych čekal. Jenom se objeví u zprávy fajfka. Nic víc.
• Začínají mi chybět definovatelné styly při exportu kalendáře do HTML. Přece jen tabulka a seznam, který nereflektuje barvy kategorií (proč? na co je pak mám?), mě neuspokojují.
• Proč nemá deník podporu nějakého blogovacího enginu? K čemu to vlastně je?
• Jak dostat do Souhrnu RSS feedy?
• Existuje aktuální dokumentace? Proč je web tak žalostně zastaralý?
• Proč jsou kategorie v kalendáři uloženy jako řetězec a ne pod nějakým indexem? Když změním její text, všechny události, které do ní patří, osiří.

Aplikace je to úžasná a moc si přeju, aby šel vývoj ještě rychleji.

[Luděk Sladký]

K těm RSS kanálům: Stačí nainstalovat aKregator a přidat jej jako součást. Možná se přidá sám, ale já mám radši akregátor samostatně.

[Vlastimil Ott]

Ale já ho mám, nevím ale jak ho přidat do Souhrnu. V nabídce konfigurování Souhrnu není.

[GEDIK]

No, ja Zdroje novinek v souhrnu mam. akorat nevyuzivaji Akregator, ale NewsTicker

Kontact Verze 1.2.3
KDE Verze 3.5.4

[Milo Kmeť]

K tým úlohám - To-do. Tiež je to pre mňa nepochopiteľné, prečo označenie nepridá priamo do To-do, ale môžno je to preto, že Kmail nemusí byť nutne súčasťou Kontactu a Korganizer nemusí byť nainštalovaný.

Ak potrebujete pridať email do kalendára ako To-do, skúste "drag&drop" toho ktorého emailu na ikonu To-do List v ľavej lište

[VícNežNic]

Evo tohle umí, jenže má jinak ty ToDo řešené dost nepohodlně.

[nardew]

skus napisat tieto pripomienky priamo na vyvojarom prostrednictvom webu alebo dakou inou cestou..

[Vlastimil Ott]

Jasně. Otázka je, jestli to třeba nejde, a já o tom nevím.

[Jan Kundrát (jkt)]

Podpora IMAP je na takové úrovni, že jsem přešel na "pasivní" pop - tahám ze serveru kopie. Když jsem měl IMAP účet a ťukl na rychlou odpověď, KMail se jal stahovat zprávu včetně několikamegabajtové přílohy, kterou vzápětí smazal, aby mi dovolil napsat nutné "ok" a odeslat. Vytuhávání, pomalost filtrů... škoda.

Ja si tu parodii na IMAP nedovolim nazvat podporou. V Bugzille maji cca. ctyri roky otevreny bugreport, aby se konecne naucili korektne pouzivat funkci EXPUNGE, nicmene jej vesele "berou na vedomi". Mno nic, konec povzdechu, honem zpet ku psani vlastniho MUA :)

[Michal Čihař]

Proč má každý projekt vlastní IMAP UTF-7 kodek?

[Jan Kundrát (jkt)]

Protoze "Based on Twisted Mail stuff, Copyright (c) 2001-2004 Twisted Matrix Laboratories." :-P

[Michal Čihař]

Já jsem to našel někde public domain . Ale jenom nechápu proč ten kodek není normálně v pythonu .

[Jan Kundrát (jkt)]

Ja taky ne. Ptal jsem se na #python, kde mi poradili, abych [nasledoval dlouhy seznam veci a linku]. Az bude cas, tak se na to zkusim podivat.

[Heron]

Vytuhávání, pomalost filtrů... škoda.

Pravda, při cca 60 filtrech se s KMailem nedá pracovat

[Marek Bernát]

Pravda, při cca 60 filtrech se s KMailem nedá pracovat

Mám to chápať tak, že KMail na pozadí stále spúšťa tie filtre a preto je pomalý? Zrejme automatické filtre by sa mali spúšťať len na nové správy a to by rozhodne nemalo byť všimnuteľné. Na druhej strane, explicitné roztriedenie niekoľko tisíc mailov prehnaných cez 100 filtrov chvíľu potrvá (hoci aj toto by malo byť pár sekúnd). Ako je to teda?

[Heron]

Mno při stahování pošty (několik stovek až tisíc denně -- hlavně konference, nově přibyly i logy), to vyloženě vytuhne. Přidá-li se kontrola spamu, tak je to nepoužitelné několik minut. A celková práce v KMailu není nejrychlejší -- pravda, mám tu toho moc, a složky s emailama tvoří docela pěknou adresářovou strukturu, ale říkám si, že to by mail klientovi nemělo vadit.

[Marek Bernát]

Mno při stahování pošty (několik stovek až tisíc denně -- hlavně konference, nově přibyly i logy), to vyloženě vytuhne. Přidá-li se kontrola spamu, tak je to nepoužitelné několik minut.

No tak tomu sa zrejme dá pomôcť len tak, že ten klient bude pustený stále. V takom prípade tisíc mailov za deň nie je problém.

A celková práce v KMailu není nejrychlejší -- pravda, mám tu toho moc, a složky s emailama tvoří docela pěknou adresářovou strukturu, ale říkám si, že to by mail klientovi nemělo vadit.

Tiež si myslím, ale záleží aj od typu účtov a schránky (jeden globálny mbox pochová aj silnejších klientov )

[Robert Krátký]

No tak tomu sa zrejme dá pomôcť len tak, že ten klient bude pustený stále. V takom prípade tisíc mailov za deň nie je problém.

Bohužel ani to občas nepomáhá. Mnohdy se dobře vypořádá s obrovskou dávkou mailů jen proto, aby vzápětí tři minuty chroustal kvůli jednomu primitivnímu lokálnímu filtru... Tohle je jediný problém, který s KMailem mám.

[Michal Čihař]

A co třeba filtrovat na serveru?

[Marek Bernát]

Mnohdy se dobře vypořádá s obrovskou dávkou mailů…

Ja takúto skúsenosť nemám. A aj pravdepodobnosť a štatistika hovorí, že tisíc mailov v priebehu niekoľkých hodín sa rovná rádovo niekoľko mailov za minútu. Teda žiadny problém. Alebo vám ten server dodáva tie maily naraz? To teda nie je vôbec dobrý server, s takým by som sa ani nebavil

[VícNežNic]

Opravdu statistika aplikovaná na skutečný svět hovoří, že několik tisíc mailů dostanu dokonale krásně rovnoměrně rozložené v průběhu několika hodin? Jestli jo, tak je teda v tomhle případě pěkně k ničemu

[Marek Bernát]

Samozrejme, že existujú lokálne výchylky. Ale pravdepodobnosť, že sa tak stane je veľmi nízka. A ak tie lokálne výchylky existujú a sú veľké, tak je niekde zrejme chyba. Navyše ak zaujmeme predpoklad, že náš klient KMail je v tom nevinne, tak posledná možnosť, akokoľvek nepravdepodobná, ukazuje na server. Ďakujem dámy a páni, nemám ďalšie otázky

[VícNežNic]

Podíváme-li se na to trochu více zeširoka, zjistíme, že i ve zcela průměrném dni se nacházejí špičky, kdy toho chodí více (když lidé přijdou do práce a pak zase domů z práce, třeba ) a pak třeba doba kolem šesti ráno, kdy nechodí nic

[Marek Bernát]

Samozrejme, reálny svet je trochu zložitejší. Skomplikujme teda náš model: ráno príde behom hodiny 500 mailov, čo je jeden mail na päť sekúnd. Lokálne odchýlky budú niekoľko mailov za sekundu a potom hluché miesta. Som toho názoru, že dobrý mailový klient, by mal byť schopný tých niekoľko mailov za sekundu prehnať tisíckami filtrov. Sú ešte nejaké otázky?

[pavouk]

Podpora IMAP v KMailu je na vynikajici urovni. Jako jediny zvlada bez problemu presuny tisicu mailu mezi slozkami na ruznych serverech. Jedina dlouholeta chyba je ta, ze pokud mail obsahuje prilohu, ale chybi ji telo, tak neni schopen prilohu korektne ulozit. Podle RFC MUSI mail obsahovat telo zpravy. Bohuzel nekteri klienti umoznuji vytvorit mail s prilohou bez tela, napr. Outlook, Mozilla Mail. Nicmene se to stava docela casto a takovou hloupou chybu by mohli opravit. Jinak jsem s KMailem opravdu velmi spokojen.

[Jan Kundrát (jkt)]

ROOOOOOOOOOOOOOOOOFL, IMHO LOL. A taky dodrzuje RFC, vid. Pripadne jakykoli z dalsich 54 bugreportu.

Ne, fakt pekny, clovek se po ranu musi pobavit.

[Josef Kufner]

Pěkný článek a ještě lepší seriál... už se těším na 3. díl

[MaT]

Jo jo, taky by mě docela zajímalo, co se ještě dá použít... Tyhle věcičky z KDE (mám radši GTK), Evolution... A co pak? Thunderbird s Lightningem? Nebo je ještě něco jinéh?

[Luk]

Tohle si zatím nechávám pro sebe. Ale ti, co pravidelně čtou blogy, už něco vědí

[VícNežNic]

Chandler je hnus.

[Luk]

Z koncepčního pohledu je naprosto převratný. Implementace (a zvolený jazyk) je druhá věc, ale jde hlavně o to, jakou cestu vytyčuje.

[VícNežNic]

Zaflamujeme pod tím článkem, až to vyjde

[Sešívaný]

Největší nevýhodu vidím v tom, že Kontakt zamrzává při stahování pošty. Mám tam filtr na spamy (nevím, jestli to je kvůli tomu) a když stahuju poštu, tak je Kontakt nepoužitelný.

[Milos]

Mě Kmail žádné problémy nedělá. Používal jsem Mozilla Mail, a přešel jsem na KMail. Denně přijímám asi 500 emailů, filtrů mám přes 100, přebírám je přes POP3 asi 4x denně. Nepadá to, je to rychlé, a přitom spouštím KMail z Windows via cygwin, tj. po síti 100mbit.

Proti Mozilla Mail (který asi používá jen zlomek uživatelů Linuxu, ale asi se podobá Thunderbirdu) Kmail strašně pomalu manuálně označuje spamy - jeden spam trvá sekundu. Zřejmě proto, že volá externí programy jako je SpamAssasin. A vyhledávání v emailech pomocí rychlého zadání do horní lišty nehledá ve všech hlavičkách, ale jen v Subjektu a ve From a to ne vždycky, Takže musím otevírat "velký" vyhledávací dialog a vyplnit položky, což zabere 10 sekund navíc proti Mozilla Mailu (Thunderbirdu).

[Martin Ždila]

1. clanok som este necital
2. kontact priamo nevyuzivam, ale vyuzivam jeho sucasti (korganizer, kmail, akregator, kaddressbook, karm, ...)
3. u karm, knotes, kjots, ... mi velmi chyba definovanie resources (tasky, notes ulozene na servri, zatial to riesim cez namountovanie remote adresara (smbmount) a v prislusnej app nastavit cestu)
4. vseobecne pre cele kdepim: skusal som uz mnoho typov zdrojov, avsak este som nenasiel nejaky remote aby bol aspon na 95% spolahlivy. Casto sa mi stava, ze po ukonceni programu a jeho znovuspusteni vidim stare udaje, pri karm casto zmaze vsetky ulohy -- zatial mam na to nejake finty aby to nerobilo
5. tesim sa kedy bude plne funkcny kitchensync (+ opensync); zatial riesim sync. tak, ze v kaddressbook-u mam pekne definovane vsetky kontakty, exportnem to do CSV. Potom pomocou malej java aplikacie (ktorej som autorom) prekonvertujem CSV na jeden subor s vcardami a ten poslem cez kbluetoothd do mojho K750i (predtym este zmazem z mobilu vsetky kontakty)
6. vseobecne - kdepim je super vec, len to stoji kus casu to poriadne a spolahlivo nastavit

[Jan Kundrát (jkt)]

Ono KDE nepodporuje treba FreeBSD?

[Käyttäjä 11133]

Tak, tak taky si myslím, že na *BSD systémech půjde kontact v pohodě stejně jako na Windows pomocí Cygwinu. Ne jen Linuxem a Windows živ je trh peračních systémů.

[Ritchie]

KAddressBook bohužel stále nepodporuje LDAP.