V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Pouze jsem zmínil, že jsem nenašel, co jsem já hledal -- a ty se kvůli tomu takhle zlobíš...No... sice bych to nemel byt ani omylem ja, kdo prvni hodi kamenem, ale tve vyjaderni melo takovy "neprijemny" nadech (a rovnou zduraznim: z meho subjektivniho pohledu). Problemem zdejsich lidi obecne, tebe a mne nevyjimaje, je to, ze maji tendenci hodnotit stranky te ktere distribuce z pohledi inside-cloveka. Avsak stranky byvaji tvoreny pro beznou populaci, presne jak bibri uvadi, prijdou , kouknou, nainstalujou a neresi. Je rozdil mezi lidmi, co se hloubaji v utrobacvh a lidmi, kteri ani nevi, estli jejich FF je 1.5 nebo 2.0 protoze to zkratka nepotrebuji vedet. Nehas, co te nepali plati u software vice nez kde jinde. Jinak, abych byl nestranny, ver tomu, ze presne chapu tvuj postoj, jen mi zde prisel "nediplomaticky", byt do smrti budu hajit tve pravo na to, tento nazor vyslovit
Naši uživatelé sem nechodí, jsou to normální lidi, nainstalují a fungují, dál se nezajímají.Já myslím, že tohle není šťastná argumentace. Jednak se nedá říci, že by na abclinuxu.cz nebyly zastoupeny otázky týkající se Mandrivy (tj. sem její uživatelé chodí), ale především by se totéž dalo tvrdit i o jiných distribucích. Je jasné, že anketu o distribuci roku nelze považovat za profesionální průzkum, ale zároveň je liché se domnívat, že uživatelé jedné konkrétní distribuce se jí účastní méně než ti ostatní. Trendy uživatelských preferencí proto podle mě odráží docela věrně.
Samozřejmě, že se tu a tam nějaká otázka najde. Ale obecně tu komerční distribuce tak odhadem zaujímají poměrně menší prostor než ty komunitní. Což dá rozum, protože zdejší portál není zaměřen na komerční (o tom také svědčí kolega ITBiz) a tím pádem ani na masovou uživatelskou sféru (protože je to tu navzdory "ABC" poměrně pro běžné lidi nechutně technoidníNaši uživatelé sem nechodí, jsou to normální lidi, nainstalují a fungují, dál se nezajímají.Já myslím, že tohle není šťastná argumentace. Jednak se nedá říci, že by na abclinuxu.cz nebyly zastoupeny otázky týkající se Mandrivy (tj. sem její uživatelé chodí), ale především by se totéž dalo tvrdit i o jiných distribucích.
Je jasné, že anketu o distribuci roku nelze považovat za profesionální průzkum, ale zároveň je liché se domnívat, že uživatelé jedné konkrétní distribuce se jí účastní méně než ti ostatní. Trendy uživatelských preferencí proto podle mě odráží docela věrně.Já ale myslím, že to tak je, protože jde především o anketu čtenářů ABCLinuxu a jejich známých, což není reprezentativní vzorek populace - to je vzorek populace linuxových nadšenců (a jejich okolí). Anketa tak jak byla zadaná loni se (podle mě marně) pokoušela zachycovat "reálný stav" rozšíření distribucí, tedy i těch, které používají lidi, kterým je lhostejné, jakou distribuci na svém systému mají anebo to nemohou nijak ovlivnit. Těch bude výrazná menšina z celkového vzorku respondentů, protože tito lidé sem nemají důvod chodit, ale právě ti budou pravděpodobně pracovat v nějaké komerční distribuci. Pokud by někdo chtěl skutečně mapovat použití linuxových distribucí, musel by vytipovat reprezentativní vzorky ve firemním, školním, úředním i domácím prostředí a tam průzkum provést. Tak jak je anketa zadaná letos, budou její výsledky aspoň o něčem vypovídat: totiž o preferencích čtenářů ABCLinuxu, tedy v podstatě "hobby-komunity" kolem Linuxu. Nic víc, ale taky nic míň.
IMHO distribuce upřednostňují GRUB jako defaultní bootloader především proto, že je menší riziko, že si uživatel znefunkční systém tím, že zapomene spustit příkaz lilo
. GRUB jsem jako default viděl třeba i v CentOSu, takže to tak bude nejspíš i v RHEL, a tedy asi i ve Fedoře.
Co se týká /media
, to je skutečně záležitost FHS a toho, že současné verze mainstreamových distribucí ve své většině FHS respektují. Navíc při dynamické správě mounting pointů pro výměnná média je praktické mít pro ně vyhrazený samostatný adresář.
lilo
.
lilo
nespouští, pouze upozorní uživatele, že používá-li LILO, má to udělat. IMHO je to proto, že není schopen (a vlastně ani nemůže) dostatečně spolehlivě poznat, jestli se používá LILO nebo GRUB.
lilo
má spustit nebo ne, nebo prostě spoléhá na to, že uživatel do toho nebude zasahovat ručně. Nejdřív jsem taky nadával, že to YaST neudělá automaticky, ale když jsem se nad tím zamyslel, došel jsem poměrně rychle k závěru, že je to tak asi opravdu nejlepší. Bohatě mi stačilo, jak mi poslední (vlastně jediný) update jádra v OpenSuSE 10.2 zprasil lilo.conf
, kdyby mi navíc nenápadně přepsal mé pečlivě vyladěné LILO GRUBem podle konfigurace od instalátoru, bylo by asi těch neslušných výrazů řádově víc.
Tiskni
Sdílej: