Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Do konference přišlo celkem 4102 emailů, nejvíce jich poslali Andrew Morton, Greg KH a Jeff Garzik.
14. kvě - 19. kvě
Greg KH napsal:
Tady jsou USB patche pro 2.6.62. Obsahují několik různých věcí:
Všechny ty věci (s výjimkou několika malých dnešních patchů) už byly docela dlouho v -mm.
Stahujte z: bk://kernel.bkbits.net/gregkh/linux/usb-2.6
Pro ty, kdo je chtějí vidět, se patche objeví ještě v linux-usb-devel.
Olaf Hering měl problémy s kompilací kódu pro aktuální oficiální strom a Linus Torvalds poradil:Nahraď všechna "led" slovem "cytherm". Ten kód stál stejně za houby a nikdy by nešel zkompilovat se zapnutým debuggováním. Greg odpověděl, že pošle nový patch, ve kterém to bude opraveno.
15. kvě - 16. kvě
Bartlomiej Zolnierkiewicz dal dohromady nějaké pokyny pro psaní IDE ovladačů:
obecná pravidla:
nové architektury:
ovladače pro specifické architektury:
PCI ovladače:
Jeff Garzik připojil pár svých postřehů. Především měl pocit, že popsané řešení situace s ide_init_hwif_ports() je krokem zpět. Argumentoval tím, že vzhledem k tomu, že jde o zastaralou funkci, bylo by lepší ji dát k dispozici pouze ovladačům, které definovaly IDE_ARCH_OBSOLETE_INIT (místo definování IDE_ARCH_NO_OBSOLETE_INIT pro nové ovladače, jak to říkal Bartlomiej). Tak by nové ovladače nemusely mít vlastně nesmyslnou definici jen proto, že některé starší ovladače dělaly věci jinak. Bartlomiej slíbil, že popis změní podle toho, jak to říkal Jeff.
15. kvě - 18. kvě
Mel Gorman napsal:
Před dlouhou dobou jsem několika lidem řekl, že jsem byl požádán o napsání knihy založené na dokumentaci k virtuální paměti Linuxu, která je na http://www.csn.ul.ie/~mel/projects/vm. Jsem rád, že vám mohu oznámit, že ta kniha už je hotová a k dostání v online obchodech (http://www.phptr.com/title/0131453483). Ano, přihřívám si polívčičku. Je vydaná s licencí OPL podle podmínek Bruce Perens Open Book Series (http://www.perens.com/books), což znamená, že bude k dispozici ke stažení po 90 dnech. Jinými slovy, chtěl jsem, aby byla snadno přístupná tak jako ta online dokumentace, ale máte možnost pořídit si i hezké tištěné vydání :).
Informace na té stránce tam zůstanou pro ty, kdo si je chtějí přečíst, ale v knize je toho mnohem více, včetně správy TLB, systému souborů sdílené paměti a o hodně více komentovaného kódu a dalšího extra materiálu. Každá kapitola také obsahuje informace o kernelu 2.6 - s platností kolem 2.6.0-test4, což by mělo každému pomoci pochopit i pozdější kód.
Bavilo mě na té knize pracovat a doufám, že konečný výsledek bude pro lidi užitečný.
Marc-Christian Petersen vyjádřil pocity mnoha, když odpověděl: Těžko napsat, jak moc tvé úsilí oceňuji. Díky!
19. kvě - 27. kvě
Adrian Bunk se zeptal, jestli někdo používá nebo vyvíjí UMSDOS, nebo jestli by to mohlo být z 2.6 jádra odstraněno. Jan-Benedict Glaw řekl, že by bylo fajn ponechat to v kernelu z historických důvodů, coby jeden z těch starších způsobů jak ukázat Linux uživatelům DOSu. Ale uznal: Totéž je však možné docílit (i když to dá mnohem více práce) umístěním ext2 filesystému připojitelného pomocí loop a natažením z initrd. O dost komplikovanější, ne tak flexibilní (soubory připojené přes loop většinou nezvětšují velikost :).. Mark Beyer poukázal na to, že některé embedded systémy to stále používají, takže by možná bylo dobré ponechat to v jádře kvůli zpětné kompatibilitě; ale Adrian odpověděl, že ve skutečnosti je to už teď nefunkční, a že pokud se to někdo nerozhodne spravovat, bude právě tohle ten rozhodující důvod, proč to odstranit.
21. kvě
Phillip Lougher napsal:
Je mi potěšením oznámit první verzi Squashfs 2.0. Pod kapotou souborového systému Squashfs proběhlo mnoho změn, které vylepšují komprimaci. Squashfs 2.0 přináší koncept fragmentových bloků a velikost bloků je zvýšena na 64K. Tím se dosáhne 5 - 20% úspory při komprimaci a umožňuje to Squashfs dosáhnout lepší komprimace než Cloop, ale při zachování efektivity I/O komprimovaného filesystému. Kromě toho bylo navýšeno maximální množství UID a GID na 256. Squashfs proto lépe podporuje live CD.
Popis fragmentových bloků a dalších změn naleznete na stránkách projektu: http://squashfs.sourceforge.net.
22. kvě - 27. kvě
Linus Torvalds obyčejně diskuze sám nezačíná (nejedná-li se o oznámení nové verze jádra); tentokrát začal takto:
Hola!
Následující je podnět k diskuzi...
Někteří z vás již možná slyšeli o té bláznivé firmě, která se jmenuje SCO (neboli "Smoking Crack Organization" /Společnost kuřáků cracku/), a které je zatěžko uvěřit, že open source pracuje lépe než jejich pět inženýrů. Jak už to vypadá, tak tvrdí nesmysly o tom, odkud pochází náš zdrojový kód, a dokonce říkají, že jsou majiteli kódu, který jsem zjevně napsal před více než desetiletím.
Lidi jim ta tvrzení celkem bez problému (vítěz soutěže o nejzdrženlivější vyjádření roku) vyvraceli, ale je pravdou, že něco z toho vyvracení zahrnovalo prohledávání archívů konferencí až do roku 1992, atd. Žádná velká zábava.
Například v případě souboru "ctype.h" byla původnost práce prokázána díky příšerným chybám, které tehdy obsahoval. A protože teď už chyby neděláme (že ano?), tak bychom pravděpodobně měli mít i jiné způsoby dokumentace původu kódu.
Takže, abychom předešli podobným problémům za dalších deset let, navrhuji věnovat se více důsledné dokumentaci ne pouze původu patche (což už teď dokumentujeme dost dobře v changelogu), ale i cesty, kterou prošel.
Proč celou cestu a ne pouze původce?
V současnosti není většina patchů odeslána přímo mně. To by se nejenom prostě nezvládalo, ale je i mnoho subsystémů, o kterých já nemám ponětí, a proto ani nemohu posoudit, nakolik je takový patch dobrý. Takže já většinou přijdu do styku se správci těchto subsystémů a objeví-li se chyba, chci vidět jméno správce, ne nějakého náhodného vývojáře, o kterém ani nevím, jestli je i nadále aktivní nebo ne. Takže alespoň pro mě je ten řetěz vlastně více důležitý než skutečný původce.
A je tu ještě jedna věc. Konkrétně to, že když mi (nebo komukoliv jinému) někdo pošle patch, jediné co jasně vidím jsou informace o odesílateli - a to je ta část, které důvěřuji. Když mi pošle patch Andrew, důvěřuji tomu, protože to přichází od něj - i kdyby původním autorem byl někdo, koho neznám. Takže cesta, kterou patch prošel, vlastně dokumentuje řetěz důvěry - všichni většinou známe ten "další krok", ale nemusíme už znát celý ten řetěz.
Takže já navrhuji, abychom začali patche "podpisovat" [signing off], aby byla zřejmá cesta, kterou se někam patch dostal, a aby byl dokumentován řetěz důvěry. Zároveň to prostředníkům umožní editovat patch, aniž by se někde "vytratilo" jejich jméno - docela často nebývá patch, který nakonec dorazí do jádra, stejný jako ten původní, protože prošel několika vrstvami lidí.
Rád bych to ponechal velmi jednoduché a stručné a také by to mělo sedět s tím, jak si už teď patche předáváme. Podpis by se pouze přidal na konec popisu patche. Byla by to jediná řádka na konci (případně za podpisy jiných lidí). Vypadala by takto:
Signed-off-by: Nějaký Vývojář <nejaky@vyvojar.org>
Linus dále představil i náčrt krátkého textu, jehož akceptováním by vývojář potvrdil, že patch buď pochází přímo od něj a nebo o daném patchi ví, že je šířen pod příslušnou open source licencí, která mu dovoluje jej šířit dále.
V diskuzi několik lidí představilo svoji představu o tom, jakým způsobem by šel navrhovaný systém vylepšit nebo vyšperkovat (např. pomocí používání PGP), ale Linus trval na tom, že nejde o faktickou ochranu autentičnosti, nýbrž o snahu dokumentovat celý proces - a proto je nejvýhodnější udržet systém co nejprostší.
Během několika dní se vyskytli i první vývojáři, kteří ve svých patchích nový systém podpisování použili.
26. kvě
Alan Cox napsal: Pročištěný ovladač VIA velocity portovaný na 2.6 najdete na ftp://people/redhat.com/alan/Kernel/. Je to úplně první port na 2.6. V žádném případě ještě není pěkně uhlazený. Výsledky testování a patche mi prosím posílejte (v současné době tuto konferenci nečtu). Mělo by to fungovat jak na 32, tak na 64 bitových little endian strojích. Na big endian to ještě fungovat nebude.
V originálu Kernel Traffic 264 vyšla navíc ještě tato témata:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
5.7.2004 11:16
Tomáš Bžatek | skóre: 29
| Brno
(nepredpokladam ze nekdy vubec bude 2.6.62)
5.7.2004 20:47
Tomáš Bžatek | skóre: 29
| Brno
7.7.2004 18:36
Tomáš Bžatek | skóre: 29
| Brno
Budu se tesit
a BTW: to cislo ma neco do sebe...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz