Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Program KPDF (založený na xpdf) prochází výraznými změnami a před vydáním KDE 3.4 se mu dostává mnohých vylepšení. Ačkoliv program dle názoru mnohých funguje výborně a nabízí skutečně komfortní funkce pro práci s PDF soubory, způsobil také jednu obzvláště vzrušenou debatu (i na abclinuxu.cz - viz diskuze pod zprávičkou).
Hlavní vývojáři totiž do CVS kódu aplikace přidali podporu DRM. DRM je zkratka pro Digital Rights Management (nebo Digital Restrictions Management) a volně by šla přeložit jako správa práv k obsahu v digitální formě. DRM nepředstavuje žádnou specifickou technologii nebo konkrétní způsob uplatňování těchto "práv". Jde o souhrnný název pro všechny snahy o kontrolu a ovládání toho, jakým způsobem je využíván materiál distribuovaný v elektronické formě (Wikipedia: DRM).
V případě souborů PDF je DRM chápáno především jako pokus o omezení manipulace s takovým souborem. Nejzákladnějším takovým omezením je zákaz tisku souboru. PDF byste si směli prohlížet, ale při pokusu o tisk by program oznámil, že si autor PDF nepřeje, aby soubor někdo tiskl. Kromě toho by takové omezení mohlo ovlivnit, jestli by z dokumentu šly kopírovat obrázky nebo text apod.
Takové omezení se však mnoha dalším vývojářům a lidem z komunity nelíbilo. Argumentovali především tak, že žádná aplikace by neměla DRM zavádět, protože je to zásahem do práv uživatele. Kromě toho je také jasné, že vzhledem k tomu, že se jedná o open source aplikaci, by nebyl žádný velký problém vzít zdrojový kód a podporu DRM z něj odstranit.
Kromě úvah o etičnosti existuje však ještě jeden aspekt, který je nutné vzít do úvahy. Specifikaci formátu PDF vlastní firma Adobe (ponechme prozatím stranou otázku, zda-li je vůbec možné, aby někdo vlastnil specifikaci). Tato firma tvrdí, že jí patří i datové struktury a operátory v této specifikaci definované.
Adobe dále tvrdí, že je připravena komukoliv poskytnout svolení tuto specifikaci využívat (ať již k vytváření PDF souborů nebo k jejich interpretaci a prohlížení), avšak trvá na tom, aby při vytváření softwaru (s pomocí této specifikace a na jejím základě) vývojáři vynaložili "rozumné" úsilí na to, aby daný software respektoval přístupová a další práva.
Vlastní text naleznete ve specifikaci. Zde uvádím pouze výňatek z kapitoly 1.5:
Authors of software that accepts input in the form of the Portable Document Format must make reasonable efforts to ensure that the software they create respects the access permissions and permissions controls listed in Table 3.20 of this specification, to the extent that they are used in any particular document.
Mimochodem, abyste si specifikaci přečetli, budete potřebovat buď právě nové KPDF nebo klasiku xpdf. Adobe Acrobat Reader ani ghostview vám s tím nepomohou. Acrobat dokonce hlásí: This file is damaged and could not be repaired. Veselé.
Další reakce a názory na tento vývoj najdete např. zde:
Nejprve to byla firma IBM, která s velkými fanfárami ohlásila uvolnění 500 patentů pro potřeby vývojářů open source aplikací. Neznamená to, že by se IBM těchto patentů vzdala - jen je nebude používat jako strašáka proti vývojářům, kteří vyvíjejí programy pod jednou z více než 50 open source licencí (schválených k 11. 1. 2005 organizací OSI - Open Source Initiative).
V Sun Microsystems se pravděpodobně nechtěli nechat zahanbit, ale především chtěli doprovodit počátek postupného uvolňování zdrojových kódů operačního systému Solaris pořádným ohňostrojem. Sun totiž (trochu se zpožděním) pochopil, že open source je v dnešní době kouzelné marketingové slůvko. Zatímco se IBM, Novell a další začaly intenzívně angažovat ve světě Linuxu a open source, Sun spokojeně dřímal. Když si uvědomil, že by mu s tímto novým trendem mohl ujet vlak, vytasil jeden ze svých trumfů - operační systém Solaris. Ve verzi 10 si dal pořádně záležet na portu pro platformu x86 a když bylo vydání "desítky" na spadnutí, oznámil, že jej vydá pod open source licencí. A aby toho nebylo málo, rozhodl se trumfnout IBM a uvolnit dokonce 1 600 patentů.
Poslední lednový den vyšel na News.com článek Bruce Perense, ve kterém jsou rozebírány možné motivy a postranní úmysly, které mohou být za těmito teatrálně prezentovanými gesty.
Začněme Sunem. Samotné uvolnění patentů je tak trochu marketingovou kachnou. Sun totiž patenty uvolňuje pouze pro použití v projektech licencovaných CDDL (Common Development and Distribution License). S těmito informacemi by komukoliv neznalému nedalo velkou práci uhodnout, pod jakou licencí uvolňuje Sun zdrojové kódy Solarisu. Ano, Pepíčku, je to CDDL. Je to pochopitelné, všechno tak zůstane pod jednou střechou.
CDDL má statut open source licence - OSI ji schválila a zařadila na svůj seznam. Je to licence založená na MPL (Mozilla Public License), a není kompatibilní s GNU GPL. Což je dost závažný problém, protože pak lze těžko očekávat, že by se uvolnění patentů týkalo například linuxového jádra, které je licencováno GPL. Sun se sice nechal slyšet, že dané patenty nebude používat ani proti vývojářům Linuxu, ale protože to není nikde "na papíře", zůstává pouze u slibu, který asi mnoho lidí za záruku považovat nebude.
Pokud by tedy bylo možné patenty využívat pouze v rámci pomalu otevíraného Solarisu, nejednalo by se o moc více než o velkou bublinu. Jak jsem zmínil na počátku, Sun tím chtěl pravděpodobně podtrhnout svou zuřivou kampaň za uznání a přijetí OpenSolarisu open source komunitou.
IBM s patenty přišla o něco dříve, ale jak poznamenává v odkazovaném článku Bruce Perens, načasování celé akce nebylo pravděpodobně náhodné. IBM je jednou z nějvětších patentových velmocí. Ročně jich (ve Spojených státech) dostane přiděleno přes 1 500.
V Evropě se zatím o patentech naštěstí jen diskutuje - i když několikrát už viselo schválení příslušné směrnice na vlásku. Posílila by se evropská pozice IBM, kdyby bylo patentování v Evropské unii umožněno? Je to pravděpodobné. A proto možná IBM udělala gesto, kterým dává najevo, že open source a patenty jsou velcí přátelé. Podívejte se, pánové a dámy europoslanci, dokud tu bude hodná IBM, nemusejí se vývojáři open source aplikací ničeho obávat. IBM za patenty v EU silně lobuje - byl tento tah jen dalším z řady kroků, které mají schválení směrnice dopomoci?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Byl jsem neurvalý a vulgární? Skvělé, přesně to jsem chtělTakoví lidé tu nejsou vítáni. Já myslím, že ten článek je vcelku dobré zamyšlení.