Zajímavosti ze světa Linuxu - 6

23. 2. 2005 | Robert Krátký | Různé | 7492×

Měly by open source aplikace implementovat DRM? IBM a Sun uvolnily dohromady přes dva tisíce patentů - co tím vlastně sledují?

Program KPDF (založený na xpdf) prochází výraznými změnami a před vydáním KDE 3.4 se mu dostává mnohých vylepšení. Ačkoliv program dle názoru mnohých funguje výborně a nabízí skutečně komfortní funkce pro práci s PDF soubory, způsobil také jednu obzvláště vzrušenou debatu (i na abclinuxu.cz - viz diskuze pod zprávičkou).

Hlavní vývojáři totiž do CVS kódu aplikace přidali podporu DRM. DRM je zkratka pro Digital Rights Management (nebo Digital Restrictions Management) a volně by šla přeložit jako správa práv k obsahu v digitální formě. DRM nepředstavuje žádnou specifickou technologii nebo konkrétní způsob uplatňování těchto "práv". Jde o souhrnný název pro všechny snahy o kontrolu a ovládání toho, jakým způsobem je využíván materiál distribuovaný v elektronické formě (Wikipedia: DRM).

V případě souborů PDF je DRM chápáno především jako pokus o omezení manipulace s takovým souborem. Nejzákladnějším takovým omezením je zákaz tisku souboru. PDF byste si směli prohlížet, ale při pokusu o tisk by program oznámil, že si autor PDF nepřeje, aby soubor někdo tiskl. Kromě toho by takové omezení mohlo ovlivnit, jestli by z dokumentu šly kopírovat obrázky nebo text apod.

Takové omezení se však mnoha dalším vývojářům a lidem z komunity nelíbilo. Argumentovali především tak, že žádná aplikace by neměla DRM zavádět, protože je to zásahem do práv uživatele. Kromě toho je také jasné, že vzhledem k tomu, že se jedná o open source aplikaci, by nebyl žádný velký problém vzít zdrojový kód a podporu DRM z něj odstranit.

Adobe

Kromě úvah o etičnosti existuje však ještě jeden aspekt, který je nutné vzít do úvahy. Specifikaci formátu PDF vlastní firma Adobe (ponechme prozatím stranou otázku, zda-li je vůbec možné, aby někdo vlastnil specifikaci). Tato firma tvrdí, že jí patří i datové struktury a operátory v této specifikaci definované.

Adobe dále tvrdí, že je připravena komukoliv poskytnout svolení tuto specifikaci využívat (ať již k vytváření PDF souborů nebo k jejich interpretaci a prohlížení), avšak trvá na tom, aby při vytváření softwaru (s pomocí této specifikace a na jejím základě) vývojáři vynaložili "rozumné" úsilí na to, aby daný software respektoval přístupová a další práva.

Vlastní text naleznete ve specifikaci. Zde uvádím pouze výňatek z kapitoly 1.5:

Authors of software that accepts input in the form of the Portable Document Format must make reasonable efforts to ensure that the software they create respects the access permissions and permissions controls listed in Table 3.20 of this specification, to the extent that they are used in any particular document.

Mimochodem, abyste si specifikaci přečetli, budete potřebovat buď právě nové KPDF nebo klasiku xpdf. Adobe Acrobat Reader ani ghostview vám s tím nepomohou. Acrobat dokonce hlásí: This file is damaged and could not be repaired. Veselé.

Další reakce a názory na tento vývoj najdete např. zde:

• Měla by open source aplikace obsahovat DRM?
• Mantainership is a heavy rock
• On DRM in KPDF
• On KPDF - DRM and something more important
• Copyright a spec?

IBM a Sun uvolnily dohromady přes dva tisíce patentů - co tím vlastně sledují?

Nejprve to byla firma IBM, která s velkými fanfárami ohlásila uvolnění 500 patentů pro potřeby vývojářů open source aplikací. Neznamená to, že by se IBM těchto patentů vzdala - jen je nebude používat jako strašáka proti vývojářům, kteří vyvíjejí programy pod jednou z více než 50 open source licencí (schválených k 11. 1. 2005 organizací OSI - Open Source Initiative).

V Sun Microsystems se pravděpodobně nechtěli nechat zahanbit, ale především chtěli doprovodit počátek postupného uvolňování zdrojových kódů operačního systému Solaris pořádným ohňostrojem. Sun totiž (trochu se zpožděním) pochopil, že open source je v dnešní době kouzelné marketingové slůvko. Zatímco se IBM, Novell a další začaly intenzívně angažovat ve světě Linuxu a open source, Sun spokojeně dřímal. Když si uvědomil, že by mu s tímto novým trendem mohl ujet vlak, vytasil jeden ze svých trumfů - operační systém Solaris. Ve verzi 10 si dal pořádně záležet na portu pro platformu x86 a když bylo vydání "desítky" na spadnutí, oznámil, že jej vydá pod open source licencí. A aby toho nebylo málo, rozhodl se trumfnout IBM a uvolnit dokonce 1 600 patentů.

Poslední lednový den vyšel na News.com článek Bruce Perense, ve kterém jsou rozebírány možné motivy a postranní úmysly, které mohou být za těmito teatrálně prezentovanými gesty.

Sun

Začněme Sunem. Samotné uvolnění patentů je tak trochu marketingovou kachnou. Sun totiž patenty uvolňuje pouze pro použití v projektech licencovaných CDDL (Common Development and Distribution License). S těmito informacemi by komukoliv neznalému nedalo velkou práci uhodnout, pod jakou licencí uvolňuje Sun zdrojové kódy Solarisu. Ano, Pepíčku, je to CDDL. Je to pochopitelné, všechno tak zůstane pod jednou střechou.

CDDL má statut open source licence - OSI ji schválila a zařadila na svůj seznam. Je to licence založená na MPL (Mozilla Public License), a není kompatibilní s GNU GPL. Což je dost závažný problém, protože pak lze těžko očekávat, že by se uvolnění patentů týkalo například linuxového jádra, které je licencováno GPL. Sun se sice nechal slyšet, že dané patenty nebude používat ani proti vývojářům Linuxu, ale protože to není nikde "na papíře", zůstává pouze u slibu, který asi mnoho lidí za záruku považovat nebude.

Pokud by tedy bylo možné patenty využívat pouze v rámci pomalu otevíraného Solarisu, nejednalo by se o moc více než o velkou bublinu. Jak jsem zmínil na počátku, Sun tím chtěl pravděpodobně podtrhnout svou zuřivou kampaň za uznání a přijetí OpenSolarisu open source komunitou.

A co IBM?

IBM s patenty přišla o něco dříve, ale jak poznamenává v odkazovaném článku Bruce Perens, načasování celé akce nebylo pravděpodobně náhodné. IBM je jednou z nějvětších patentových velmocí. Ročně jich (ve Spojených státech) dostane přiděleno přes 1 500.

V Evropě se zatím o patentech naštěstí jen diskutuje - i když několikrát už viselo schválení příslušné směrnice na vlásku. Posílila by se evropská pozice IBM, kdyby bylo patentování v Evropské unii umožněno? Je to pravděpodobné. A proto možná IBM udělala gesto, kterým dává najevo, že open source a patenty jsou velcí přátelé. Podívejte se, pánové a dámy europoslanci, dokud tu bude hodná IBM, nemusejí se vývojáři open source aplikací ničeho obávat. IBM za patenty v EU silně lobuje - byl tento tah jen dalším z řady kroků, které mají schválení směrnice dopomoci?

• IBM oznámila uvolnění více než 500 softwarových patentů.
• Co říkají na uvolnění 500 softwarových patentů Bruce Perens a Linus Torvalds?
• Linux potenciálně porušuje 283 patentů.
• Richard Stallman se připojil ke kritice uvolnění 1 600 patentů firmou Sun.
• Richard Stallman: Softwarové patenty jsou jako minové pole.

       

Komentáře

[puco]

Za rok 2003 to bolo 3 415, to len tak pre doplnenie.

[GM]

Moc se mi líbí slovo degen a navíc přesně pasuje na autora článku. Ke všem těm kreténským kecům, bych chtěl podotknout, že Sun pochopil kouzlo slůvka open source (což jsou mimochodem slov dvě) tak strašně pozdě, že už před lety začal spoluúčast na vývoji gnome a OpenOffice vzešlé ze Sunový StarOffice se nám blíží k verzi 2. Byl jsem neurvalý a vulgární? Skvělé, přesně to jsem chtěl

[unchallenger]

Sun akorát pochopil, že když bude pořád veřejně řešit, že by možná něco uvolnil pod FOSS licencí, a občas, když už všichni vidí, že akorát planě žvaní, něčím opravdu přispěje, bude se o něm hodně psát. Sun má stále v plánu ovládnout svět Solarisem, který je jeho milášek a FOSS je jen částečně a pod mizernou licencí.

[Tomáš Hála]

Jestli nedokážeš svůj názor prezentovat slušně a bez osobních útoků, tak se bež příště odreagovat někam jinam. Tady nejsme na podobné výlevy zvyklí.

[Martin]

Byl jsem neurvalý a vulgární? Skvělé, přesně to jsem chtěl

Takoví lidé tu nejsou vítáni.

Já myslím, že ten článek je vcelku dobré zamyšlení.

[Mikos]

Sun sice uvolnil StarOffice jako OpenOffice, jenže jinak je jeho "podpora" opensourcu velmi napováženou... konkrétně co se týče Linuxu (Solaris je mi naprosto ukradený), tak tam je to řekl bych opravdu velmi znát... lidé ze Sunu neustále mění své názory, jejich podpora či nepodpora Linuxu se řídí zřejmě podle měsíční fáze, jinak si to vysvětlit neumím Sun to hraje na všechny strany (vščetně M$) a podle mě v dosti případech opensourcu spíš škodí, než prospívá (ale ano, OpenOffice mu nikdo neupře... nicméně v současnosti se Sun snaží opensource řekl bych ovládnout - jejich CDDL je toho jasným důkazem).

Zkrátka autor článku má pravdu

[ba*d]

Akorat si to trochu pletes. StarOffice nejsou prvotne od SUNu, ale koupili nemeckou firmu. Ta mela na konte par dalsich hodne vymakanych aplikaci, ktere se nam v dobach 2.0 2.2 zdali neskutecne. StarOffice byly a ted nevim jestli primo open source nebo jenom free. SUN je zpoplatnil. Jako reakce byl narek komunity (prece jenom to byla jedna z nejvyspelejsich uzivatelskych aplikaci) a tak SUN, aby si neublizi v potencionalne rostoucim segmentu, vyhodit OpenOffice (devel vetev StarOffice).